ABYSTE U NÁS NEBLOUDILI A JEDNODUŠE NAŠLI JAKOUKOLI POVÍDKU NEBO ČLÁNEK, JE TU PRO VÁS




A CO NOVÉHO VÁM ŠÍLENÉ ŠUPLE NABÍDNE PRÁVĚ TENTO TÝDEN?

ÚTERÝ: Poláčkov od Martian
STŘEDA: Hotel u devíti koček od Tory
ČTVRTEK: Věda ve sto slovech od JJ
NEDĚLE: Megan a Teddy od Katty

Vše je bohatě ilustrováno kolážemi KattyV

*************************************************************************************

Kapitola 15. Epilog (o devět let později)

29. dubna 2014 v 0:01 | Regi |  ŽIVOT V RÁMCI RÁMŮ

4x100 slov. Beta-read Patoložka



"Minerva už odjela. Potkala jsem Albuse. Vyprovázel ji k východu," poznamenala Harriet. Severus mírně škodolibě sledoval, jak se v široké krinolíně komplikovaně usazuje do křesla. Chtěli dnešní večer strávit společně u něj doma, aby oslavili své deváté výročí.

Na letošní dovolenou pak vyrazí zítra. Jejich plány byly po dlouhé době opravdu mimořádné. Těšili se na "cestu kolem světa". Severus si totiž za to, že přislíbil vyučovat OPČM dalších deset let vymínil, že Minerva nakoupí několik nových pláten. Přál si obrazy světových metropolí. Takže na ně v chodbě ve třetím patře čekaly Benátky, Paříž, Praha, Petrohrad, Tokio a Rio de Janeiro.

ooOoo

"Chystáš se ještě dnes do ředitelny?" Severus sjel pohledem od růžičkami zdobené bílé paruky, přes drobné vrásčité ruce složené na brokátové široké sukni až po titěrné střevíčky vykukující pod hedvábnou spodničkou.
"Cože? Ne. Už se tam… aha, samozřejmě." Začala se namáhavě zvedat. Severus natáhl ruku, aby jí pomohl vstát.
"Děkuji, hned jsem zpět." Harriet se protáhla dveřmi, aby se v mlžném rozhraní mezi obrazy "převlékla", jak její proměně v Riu říkával Severus. Než otevřel láhev a nalil víno do pohárů, přitisklo se k němu pružné tělo a o ucho se otřely horké rty.
"Jaký máme program na zbytek dnešního dne?"

ooOoo

Harriet pomalu procházela obrazy ve vstupní hale. Šla z třetího patra, kde trávila jako Ria se Severusem dovolenou v tamních obrazech, do ředitelny raději oklikou. Dávali si dobrý pozor, aby kolegové Severuse a Harriet příliš často pohromadě nevídali, i když Albus s Minervou a později také ostatní ředitelé zaznamenali, že spolu rádi hovoří a mají podobné názory i lehce ironický smysl pro humor.
Dnes by jí už nejspíš nevadilo, kdyby se prozradila její dvojí identita, ale byla to opravdu zábava a oni se jí nechtěli vzdát, pokud nemuseli. Nepřestávalo je překvapovat, že se jim stále dařilo jejich malé tajemství udržet.

ooOoo

"Vítej, Harriet, jaká byla dovolená? Také jsem cestoval, občas jsme se s některými kolegy potkali. Viděl jsem i Severuse s tou jeho milou dívkou, ale tebe ne…" Brumbál stál mezi břízkami, v obrazu visícím téměř u hlavního vchodu a zjevně čekal na Minervu, která se dnes také měla vrátit z dovolené.
"Dobrý večer, Albusi," Harriet se zastavila a lehce zvlnila rty v pobaveném úsměvu. "Pravděpodobně neznáš úplně všechna zajímavá zákoutí a tajemství Bradavic… a já mám ráda spíše klidná, liduprázdná místa. No… už půjdu. Těším se na své staré pohodlné křeslo a na vyprávění našeho mladého přítele Severuse rozhodně také."

ooOoo



Poznámka: Končí moje zatím nejdelší povídka. Snad jste se dobře bavili. Děkuji všem, kdo jste četli, a zejména vám, kteří jste se o své dojmy podělili v komentářích. Udělaly mi pokaždé velikou radost.
Myslím, že můžu prozradit, že se s Harriet a Severusem ještě budete moci setkat v další povídce, i když už to nebude jejich příběh. Oba budou jen jedněmi z mnoha postav. Děj se bude odehrávat v době tohoto epilogu a půjde v něm o "Krádež v ředitelně". A nebude to tentokrát drabble.
Edit 6.1.2015: Pokud kliknete na "dál" dostanete se na právě dnes zveřejněný úvod k slíbenému příběhu.

zpět ooOoo dál
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 KattyV KattyV | Web | 29. dubna 2014 v 18:02 | Reagovat

Tak a je to jasné. Nikdo na nic nepřišel, nikdo šibalsky nepomrkává... Co tak, že bych se oddávala nadějím na případné pokračování? Ve svatbu nedoufám, ale šance na pomrkávání se nevzdávám. ;-)

2 silenesuple silenesuple | E-mail | Web | 29. dubna 2014 v 20:28 | Reagovat

[1]: Ve svatbu nedoufáš správně, ale když o to tak stojíš, tak ti do té nové povídky vymyslím někoho s očním tikem, aby sis to pomrkávání fakt užila... :-P

3 Regi Regi | E-mail | Web | 29. dubna 2014 v 20:31 | Reagovat

[2]: Tedy tomu nerozumím... Kde mi zmizelo jméno? Musím ho zadat ručně :-?

4 ioannina ioannina | 4. června 2014 v 17:14 | Reagovat

Nepráskli to, jsou dobří!
Je to taková moc hezká, pohodová věc, a nevím proč, ale slyšela jsem u toho španělskou kytaru. Vysloveně přeju Severuskovi klidný a spokojený život - a vůbec se nedivím, že si v tomhle prostředí pomalu obrušuje hrany.

5 Regi Regi | E-mail | Web | 4. června 2014 v 18:37 | Reagovat

[4]: Jasně, že nepráskli. Dovedeš si představit nějaký ten sladký romantický konec? Tu španělskou kytaru jsi při tom nutně musela slyšet, protože mne ta andaluská část napadla právě při poslechu odpovídající hudby. Severusovi jsem prostě při respektování kánonu dopsala osud, který si podle mne rozhodně zasloužil. Mimochodem, ráda jsem si lehounce rýpla do "vševědného" Brumbála...
A tobě děkuji, za to, že jsi měla chuť si povídku přečíst. Jsem ráda, že se ti líbila.

6 ioannina ioannina | 7. června 2014 v 14:21 | Reagovat

Ne. Severus a romantickej konec - prostě ne. :-D
Hele, asi jsem ti práskla Evansovou trochu moc brzo, tak to když tak smaž nebo zedituj, jo?
Rýpání do Dědečka Vševědečka si užívám ve všech podobách! Dědek jeden plesnivá, můjtybože jak on si to zaslouží... :-D

7 Regi Regi | E-mail | Web | 7. června 2014 v 15:19 | Reagovat

[6]: Harriet jsi práskla přesně pod odpovídající kapitolou a tvou všetečnou otázku o několik kapitolek dříve jsem zpochybnila, takže se nic mazat nebude. :-)
No jo Brumbál, nejsem na něho zlá, ale baví mě, jak vůbec neví, že nic neví... Je to i tak trošku satisfakce pro Severuse.

8 Ror Ror | 1. srpna 2014 v 0:43 | Reagovat

Přemýšlím, co si nechám namalovat já, pro svou posmrtnou dovolenou :-P no, pár míst by mě napadalo... Tak moc štěstí najednou..., ale ti dva to unesou. Vlastně je to taky trochu adrenalin, držet tajemství pod pokličkou 8-) to aby nevyšli ze cviku.
"V rámci rámů" je moc příjemné čtení. Překvapilo, napnulo, pohladilo, potěšilo... Díky :-) moc fajn.

9 Regi Regi | E-mail | Web | 1. srpna 2014 v 7:19 | Reagovat

[8]: Ror, u tebe mne fascinuje, jak si všímáš takových těch úplných kořínků mých inspirací. První věta tvého komentáře je jeden z důkazů. (V osmé kapitole povídky, kterou právě píšu, se trošku pozměněná objeví.)
Moc děkuji za to, jak poctivě a trefně jsi okomentovala každou krátkou kapitolku. Už jsem se jednou zmínila, jsi splněný sen autora FF. :-)

10 Rorýs Rorýs | 1. srpna 2014 v 23:32 | Reagovat

Děkuji mnohokrát :-) Dám na první silnější pocit, který to ve mě vyvolá. Možná, že právě proto čteme, že jsou chvilky, kdy se naše vzpomínky, zkušenost, emoce nebo myšlenky spojí s těmi autorovými a řekneme si: "Jéé..." A každý ta místa máme jinde a to je prostě úžasný :-) Ať se ti daří a ještě jednou Díííky :-)

11 Regi Regi | E-mail | Web | 4. srpna 2014 v 17:26 | Reagovat

[10]: Díky i tobě, a ať se ti u nás i nadále líbí.

12 Mája Mája | E-mail | Web | 10. září 2014 v 17:26 | Reagovat

Tak jsem dočetla na jeden zátah :-)
Je fakt, že mám raději Severuse přeživšího, ale tys mu vlastně dala docela zajímavý život po životě. Dala jsi mu práci, zábavu i lásku...
Opravdu povedená povídečka 8-)

13 Regi Regi | E-mail | Web | 10. září 2014 v 21:24 | Reagovat

[12]: Májo, děkuji. Taky se mi líbí Severus živý, ale když už jsem se na začátku (při psaní Rity) rozhodla, že chci zachovat kanonická fakta (mimo epilogu po devatenácti letech), nezbylo mi nic jiného než si pořídit Severuse namalovaného, protože úplně bez něj by to přece nebylo ono. A tohle mě zase přivedlo k přemýšlení o "životě" v zarámovaném světě a k možnosti poskytnout Severusovi něco, co v reálném životě neměl.

14 Tora Tora | 11. července 2015 v 19:43 | Reagovat

Celý den jsem pracovala, tak jsem si udělala teď hezkou chvilku s tvým příběhem. Líbil se mi. Ten nápad s těmi obrazy je opravdu dobrý. Nebo tedy tvé rozpracování, abych byla přesná, ty víš, že kánon neumím. Pojala jsi to velmi zajímavě, propracovala jsi to k dokonalosti. Jen by mě zajímalo - neznám kánon, tak fakt nevím - ti lidi na těch obrazech museli být živí, aby mohli v obrazech ožít? Nebo to byly jen oživlé namalované postavy? Které znaly jen život v obrazech? Je to zajímavá představa. Napsalas to moc hezky.

15 Regi Regi | E-mail | Web | 11. července 2015 v 20:09 | Reagovat

[14]: Díky Toro. Teorie magických obrazů použitá v téhle povídce (a nejen v ní) je víceméně můj výmysl, protože v kánonu o ní vlastně nic není. A proto mě to asi tak zaujalo. Takže si přečti, co o tom povídá Lenka v Krádeži v ředitelně: http://silenesuple.blog.cz/1503/kapitola-8-magicke-obrazy
No a Severus v téhle povídce cituje přímo z díla dona Diega Evanesca(kterého jsem si taky celého vymyslela
;-) )

16 Profesor Profesor | 22. září 2015 v 15:15 | Reagovat

Přelouskáno na jeden zátah. Je to opravdu vkusná a jemná povídka, mně se tak líbí... Teorie s obrazy je opravdu super nápad.

17 Regi Regi | E-mail | Web | 22. září 2015 v 17:05 | Reagovat

[16]: No jasně, že na jeden zátah, vždyť je to vlastně kratinké, i když to má 15 kapitol. A díky. Magické obrazy si opravdu hýčkám. V Krádeži v ředitelně se objevují také a v hlavě mám příběh Lenky a George. No, a tam bude mít namalovaný Fred také svou roli.

18 HCHO HCHO | 26. června 2016 v 22:11 | Reagovat

Milá Regi. Postahovala jsem si Ritu Holoubkovou, Rámy i Krádež  do čtečky, protože se na netu vyskytuju jen občas a stálo to za to, určitě se k nim budu vracet. Nejvíc se mi líbily ty Rámy, hezkej nápad a dobrej osud pro Snapea. A slečna Marplová v Krádeži mne taky moc potěšila, jen jsem to hodně brzo odhadla, jak to celý bylo.
Vůbec se to celé hrozně hezky četlo, je to vtipný, chytrý :) Prostě díky moc za skvělý čtení.

19 Regi Regi | E-mail | 27. června 2016 v 6:11 | Reagovat

[18]: Moc děkuju za komentář. Vůbec není zvykem komentovat povídky, které už na netu nějakou dobu visí. O to je tvůj komentář vzácnější a milejší.
Slečnu Marplovou jsem si hodně užívala. A že jsi odhadla řešení Krádeže v ředitelně hodně brzy - no co už nadělám. Říkala jsem si, že když se  bude povídka číst najednou, a ne jedna kapitola týdně, dá si čtenář všechny indicie dohromady snadněji. Trousila jsem jich dost a těžko se mi odhadovalo, jak moc je schovávat.

20 HCHO HCHO | 28. června 2016 v 21:40 | Reagovat

[19]: To je fakt, kdybych to četla po kouskách, tak si ten první díl nebudu tak dobře pamatovat. Druhá věc je, že mám asi slečnu Marplovou načtenou podstatně lépe než Harryho Pottera, což s sebou nese taky trochu toho detektivkového tréningu, ale o to víc zas můžu ocenit, že je fakt naprosto dokonale ve své roli (drahouškové skřítkové, vycházení s Filchem... Fakt skvělý :-) ) Nechám si to ve čtečce a až mě někdy přepadnou chmury, tak se k tomu zase vrátím.

21 Jacomo Jacomo | Web | 2. srpna 2018 v 12:26 | Reagovat

Milá Regi!
Obrovitánsky děkuju za nádhernou povídku. Do Rii jsem se zamilovala a Severusovi jeho malované štěstí moc přeju. A to propojení s Lily byl krásný bonus navíc. Opravdu tleskám, je to perla.

22 Regi Regi | E-mail | Web | 2. srpna 2018 v 17:35 | Reagovat

[21]: Milá Jacomo, moc děkuju. Je to už pár let, co jsem tuhle povídku spáchala. A ráda vzpomínám na to, jak jsem se u psaní bavila. Riu mám taky ráda. Dokonce tak moc, že jsem si ji přenesla i mimo ff, do dvou originálních povídek. Stejně jako Severusovi jim přinesla štěstí, protože jedna se dostala ke čtenářům v tištěné podobě už dříve a druhou to čeká pozítří.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
*************************************************************************************

KattyV a Regi prohlašují:
Na našich stránkách často najdete fanfiction příběhy ze světa Harry Pottera.
Všechna práva na postavy, které jsme si nevymyslely samy, jsou vyhrazena J. K. Rowlingové,
které tímto děkujeme za to, že nám dala svět, ve kterém si můžeme hrát.


14.1.2014