ABYSTE U NÁS NEBLOUDILI A JEDNODUŠE NAŠLI JAKOUKOLI POVÍDKU NEBO ČLÁNEK, JE TU PRO VÁS




A CO NOVÉHO VÁM ŠÍLENÉ ŠUPLE NABÍDNE PRÁVĚ TENTO TÝDEN?

ÚTERÝ: Věda ve sto slovech od JJ
STŘEDA: Hotel u devíti koček od Tory
NEDĚLE: Severus a Megan od Katty

Vše je bohatě ilustrováno kolážemi KattyV

*************************************************************************************

Komentáře

1 Kardama Kardama | 7. června 2014 v 6:36 | Reagovat

Miluju Šílené šuple ! :-)

2 Robka Robka | E-mail | Web | 7. června 2014 v 7:00 | Reagovat

To je krásně výstižný článek. Taky mám někdy problém komentovat a přepadá mě pocit, že když napíšu "líbilo se mi to, pěkný článek, díky," vyzní to banálně a hloupě. Přitom vím, že když se u mého článku objeví komentář - je to radost, že jsem někomu stála za to, aby se na chvíli zastavil a napsal mi, byť jen pár slov.
Myslím, že jste to holky vystihly bezvadně - pocity nás píšících i komentujících. Jsou samozřejmě výjimky - to když u článku přistane hláška v podobě "Mrkni na můj blog, mám tam soutěž!", nebo nějaký podobný spam. To mi radost neudělá. Ale naopak mi dělá radost, když prostřednictvím komentářů objevím někoho, s kým si mám co říct. Virtuální svět je v tomto fajn, i člověk introvertní (jako třeba má maličkost) si tu najde přátele. :-)

3 ioannina ioannina | 7. června 2014 v 14:11 | Reagovat

... že když napíšu "líbilo se mi to, pěkný článek, díky," vyzní to banálně a hloupě. ...
Tak mě tak napadlo, že by možná šlo místo obecného "líbilo se mi to" napsat "líbilo se mi to, nejvíc tohleto". Autor bude poskakovat radostí ještě dva dny a ty nebudeš mít pocit, žes napsala banální generickej komentář. Co říkáš?

Třeba: holky, článek je super, podepisuju, ale ze všeho nejlepší na něm pro mě je, jak se tam střídáte. Jsem vás úplně viděla, jak si nakukujete přes rameno.
A myslím to vážně, i když tak třeba nezním. :-)

4 Regi Regi | E-mail | Web | 7. června 2014 v 14:58 | Reagovat

[1]: Kardamo, myslím, že můžu prohlásit i za Katty: Milujeme čtenáře, kteří milují Šílené šuple!

[2]: Robko, ocenění od tebe, která taky umíš ve všem, co píšeš, vyhmátnout podstatu, vážně těší. A s těmi komentáři a přáteli, to je něco, co mne s technikou a celým tím virtuálním cirkusem dokonale smiřuje.

[3]: Ioannino, díky za skvělou radu. Určitě ji využiju. I když kvalit a délky tvých komentářů nejspíš nedosáhnu. Už proto, že píšu rychlostí retardovaného datla. Tobě se líbilo, jak se střídáme v psaní? To nám taky. Určitě si to někdy zopakujeme 8-)  8-)

5 KattyV KattyV | Web | 7. června 2014 v 16:02 | Reagovat

[1]: Připojuji se i za sebe. Kardamo, jsme rády, že u nás čteš a komentuješ. [2]: Robko, myslím, že není třeba psát -Podívej se na můj blog, máš pravdu, to jen otráví. Naopak, mé přání odívat se na něčí blog podnítí zajímavý komentář. Když vytuším, že si s tím člověkem mám co říct, když mi připadají jeho názory zajímavé, jdu se podívat. [3]: Ioannino, pravdu díš. To je ten správný podnětný komentář, pro který budu dva dny skákat radostí. Pokud jde o nakukování přes rameno - zvláštně nám to funguje, přestože fyzická vzdálenost je mezi námi nemalá. To jsou ty výhody virtuálního světa. S Regi jsme v kontaktu dnes a denně přes ty kilometry mezi námi a je to opravdu fajn. :-P

6 Richenza Richenza | 7. června 2014 v 20:30 | Reagovat

Krásně napsané, holky, taky vás u toho vidím :)
Ke komentářům jsem už taky něco napsala, a přesto je jich pořád tak málo... Když to porovnám s čteností, tak komentuje tak 1%, a ještě méně pravidelně.
Mě skutečně potěší i to prostí "líbilo se mi", i kdyř rada Ioannniny ukazuje, že není třeba kdovíjakého talentu, aby to bylo trochu "výživnějšího".
S motivy "nekomentujících"  se s tebou ztotožňuji, Regi, protože jsem to kdysi cítila stejně. Měla jsem pocit, že tam nepatřím. A přitom je tak lehké tam patřit.
A rada začínajícím autorům na závěr: pokud máte pocit, že si třeba "staří mazáci" komentují a plácají po ramenou vzájemně, proč se nepokusíte mezi ně dostat? Ono to fakt není tak těžké...

Já mám teď spíš dilema, zda komentovat tam, kde je to opravdu strašné, kde není co pochválit a kde si myslím, že holt ne každému je dáno psát... Nechceš něco napsat i k tomuto?

7 ioannina ioannina | 7. června 2014 v 22:28 | Reagovat

[4]: [5]: Jo, moc se mi líbilo, jak si předáváte slovo, bylo to na pravým místě a suprově to sedlo. A to právě miluju na netu, že je člověk pohromadě i s někým, kdo je fyzicky na druhý půlce zeměkoule.
[6]: Richenzo... co napsat k nějaké fakt hrůze... sama nevím. Obvykle buď mlčím (když toho člověka neznám, i kdyby jen virtuálně, nebo mi na něm nezáleží), nebo najdu něco, co by šlo pochválit, a pak naznačím, že bych měla i nějakou kritiku - a jestli o ni ten člověk stojí. Důkladnější negativní rozbory tvořím nejradši do mejlu. Bývám užvaněná, beru si k ruce od(b)porný výrazivo (deformace) a je to určený tomu člověku, ne pro pobavení internetových supů. Nic lepšího mě zatím ještě nenapadlo.
Z povahy věci je jasný, že to nedělám často.
Ale stvořím tu reklamu, můžu? Triumviráti dělají rozbory zaslaných povídek. Berou teda primárně originální věci, ale myslím že by skousli i fanfiction. (Nejsem triumvirátník, jen si myslím, že dělají dobrou práci.)

8 KattyV KattyV | Web | 7. června 2014 v 22:46 | Reagovat

Richenzo, já to mám tak, že komentuju to, co se mi opravdu líbí. Nemám ambice někoho vychovávat ani  mu udělovat rady. A pokud bych psala u nějaké pitomosti, že je to skvělé, tak co z toho? To pak ztrácí hodnotu ty ostatní komentáře. Ale pokud vycítím, že je to nějaké snaživé mládě, tak se občas o nějaký komentář snažím. Pokud možno vystihnout nějaký moment, který se mi v tom líbí.

9 Regi Regi | E-mail | Web | 8. června 2014 v 5:49 | Reagovat

[6]:[7]:[8]: Ano, to je přesně ono, co už jsem psala Robce. Moje původní nechuť, k téhle technice, která začala už mobilem a pokračovala počítačem s internetem, se postupně překlopila až do stavu, kdy bych o ty záležitosti nechtěla přijít. Kvůli možnosti publikovat a ještě víc kvůli těm přátelským kontaktům. Když jsme s Katty tyhle stránky v lednu tvořily, fyzicky jsme se sešly a snažíme se scházet pokaždé, když se najde příležitost. Ale k té spolupráci opravdu stačí dva počítače s internetem a mobily zapnuté na hlasitý poslech (samozřejmě s neomezeným tarifem :-)).
A k tomu, co vlastně komentovat - no, já se do komentáře pouštím vážně jen tehdy, když mně text zaujme. Necítím se na to, abych někoho vedla a vychovávala. Nejsem pro to nijak teoreticky vybavená. Sama píšu instinktivně a taková ta pravidla tvůrčího psaní vlastně doopravdy neznám, jen je cítím a za pochodu si je teprve zjišťuji a pojmenovávám.
Triumviráti? to je zajímavé. To si najdu a něco si o nich zjistím.

10 Richenza Richenza | 8. června 2014 v 12:35 | Reagovat

Já se zas čas od času o objektivní kritiku pokusím - zejména tam, kde je to takové "líbilo, ale". Tedy kde chci pochválit, jenže kdybych jen pochválila, tak by to nebyla pravda - a tím bych, jak píše Regi, snižovala tu pochvalu bez "ale". Hypertrofovaný pocit spravedlnosti? Nebo perfekcionimus? Možná oboje, fakt je, že mě k tomu motivují hlavně zcela nekriticky oslavné komentáře.

Ty opravdu hodně špatné: Teď už mlčím. Většinou. Ale nerozebírám, to totiž vyžaduje energii a čas, takže si to nechávám na ty "ano,ale.

Ovšem myslím, že kritika je namístě i u fanfiction. Jistě, beru názory, že to jsou (jsme) amatéři, děti , že by je kritika mohla demotivovat a přestanou psát...
Jenže: Amatéři jsou (minimálně v Čechách a/nebo minimálně zpočátku) všichni. Dětí je mnohem méně, než se zdá (a pokud uvede věk,tak to vždy beru do úvahy) a nikde není psáno, že psát má každý,kdo dokáže najít písmenko na klávesnici a zmáčknout enter.

Kritika je normální žánr a pokud se dělá se snahou o objektivitu, nepovažuji ji za špatnou, ani když se zveřejní. (Nejsou na tom založené literární časopisy a literární přílohy novin?) Kritika kultivuje literaturu a pokud chceme být součástí literatury, tak ji musíme jednoduše unést.
Tím nemám na mysli invektivy či zesměšňování "pro pobavení internetových supů"(dobrý výraz, Ionnanino). Možná občas zklouzávám k ironii, to máme se Snapem společné, ale snažím se na tom pracovat ;-)

11 Robka Robka | E-mail | Web | 8. června 2014 v 20:35 | Reagovat

Já se s dovolením připojím k debatě o kritice, můžu? No, setkávám se s tím, že zejména tady na blogu se kritika tak nějak nenosí a když ji někdo vyřkne, koukají se na něj ostatní jako na rýpala. Přitom sama bych konstruktivní kritiku přivítala, někdy mi víc lezou na nervy komentáře "pěkné", to mi nic neřekne. Když naopak někdo napíše, co se mu nezdá a nelíbí, je vidět, že nad tím přemýšlel. Samozřejmě záleží na tom, jak to napíše.
Souhlasím s posledním komentářem, že kritika je normální žánr a kultivuje literaturu. Nebýt kritiky, i ti největší matlalové by si mysleli, že píšou skvěle. Je dobré upozornit na chyby, lidsky, taktně a nejlépe i s nějakou radou.Jednou se mi stalo, že mi nějaká mladá žena poslala přes email ke zhodnocení část textu. Měl to být úryvek z knihy pro děti a přiznám se, že se mi to nelíbilo a taky jsem to autorce napsala. Nakonec z ní vylezlo, že je to úryvek knihy, která už jí vyšla. Co k tomu dodat? Kniha může vyjít každému, ale kdo to koupí?

12 Meduňka Meduňka | Web | 8. června 2014 v 20:58 | Reagovat

Tak já se nejprve přiznám, že na fanfiction nejsem. Tady u vás vidím, že je to napsané kvalitně a čtivě a srdcem, soudě z toho, co jsem si přečetla, abych byla v obraze.;-)Takže se necítím být kompetentní? ke komentování. Zato ostatní články, třeba zrovna takovéto na téma týdne si tu čtu s nadšením a vlastně skoro pokaždé zjistím, že si u toho souhlasně pokyvuju a že ten souhlas   v komentáři nějak chci dát najevo. :-D A  protože čím víc přemýšlím, co napsat, tím víc si nejsem jistá výstižností sdělení, nejčastěji nadatluju prostě to první, co mě po přečtení napadne. :-D
No..a šupajdím dát tento krásně výstižný článek do výběru. :-D

13 Regi Regi | E-mail | Web | 8. června 2014 v 22:26 | Reagovat

[11]: Robko, ani se neptej, jestli můžeš. Jen houšť a větší kapky! Jen to téma - kritika není zrovna moje doména. Už jsem psala, že jsem jakoukoli teorií v tomto směru naprosto nedotčená. To Richenza a Ioannina jsou mistryněmi kritického (i kritickopochvalného)komentáře. V podstatě jsem se instinktivně dobrala jakýchsi pravidel fungování drabble povídek a obecně kratších textů. Ale ani v tom si netroufám příliš radit, protože mi jaksi chybí znalost terminologie. Naopak já sama bych přivítala upozornění na cokoli. Přestože se psaním "jen" bavím a nějaké vyšší ambice nemám.

14 Regi Regi | E-mail | Web | 8. června 2014 v 22:35 | Reagovat

[12]: Meduňko, víš jak mne těší, že k nám ráda chodíš číst, přestože fanfiction není tvůj šálek kávy? Čteš naše články k tématům týdne a stálo ti zato se porozhlédnout i po naší fanfiction tvorbě, jen proto, abys byla, jak říkáš, v obraze. Toho si vážně cením.
No a když píšeš, že do komentáře vždy nadatluješ to první, co tě po přečtení napadne, to je přesně to, o čem jsem psala v závěru článku. Dělávám to stejně.

15 Regi Regi | E-mail | Web | 8. června 2014 v 22:38 | Reagovat

[11]:[12]: Robko a Meduňko, moc děkuji i za Katty, za navržení článku do výběru TT. :-)

16 Patoložka Patoložka | 10. června 2014 v 12:07 | Reagovat

Ach, tak jsem šla nakouknout, jste rády? ;-)  :-D
Každopádně tohle téma, které jste nakously a úžasně zpracovaly, je vlastně téma prolínající se vší autorskou tvorbou.
Já když jsem začala číst, tak mě nějaký autor/překladatel vůbec nezajímal, to až s postupem času. Ale nepamatuji se, kdy jsem začala komentovat. Asi na Kiži, tehdy o Vánocích. Jinak to prostě nešlo. Nešlo nezanechat nadšený dík pod něčím, co mi přinášelo radost každý den, to prostě nešlo. A i když jsem od přírody tak trochu samotářský člověk, najednou jsem se tak nějak po špičkách stala součástí té komunity, i když jsem o tom ani nevěděla.
Když se na to podívám teď, tak moc komentářů nenechávám, to je pravda, ale je i pravda, že toho moc nečtu, není na to energie ani čas při všem, co dělám. Ale stále se pod přečtené dílo "podepíšu", protože vím, jaký to je pocit - vědět, že si článek, na kterém člověk strávil hodiny svého času, přečetlo sto, dvě stě lidí a ani jeden si nevyšetřil minutu svého času, aby to ocenil alespoň nějak.
Přesto přiznávám, že mě některé typy komentářů dokáží přimět vidět rudě a to jsou komentáře typu: "Pěkná kapitola, kdy bude další?" Ale to je můj osobní pocit a protože vím, že mě to vadí, tak to nedělám nikomu jinému. Každý do své tvorby/překladů/uměleckých děl vkládá svůj čas, kus sebe sama, a je jen na něm, jestli to bude dílo krátké, dlouhé nebo bude zveřejňovat jednou za půl roku...
Ale to jsem se asi odklonila a rozepsala, safra;-) Každopádně díky moc za článek, chválím moc barvičky (asi už jste to použily, ale já tu jsem skoro poprvé, tak se omlouvám);-) :-P
Papa
Pat.

17 Regi Regi | E-mail | Web | 10. června 2014 v 15:10 | Reagovat

Jestli jsme rády, Pat? V našem Šupleti jsou všechny návštěvy vítány s otevřenou náručí. Pravda, některé tady vidíme obzvlášť rády. Vždyť jsi nám nejdříve na svých stránkách poskytla prostor k publikování i propagaci a tvé ochotné rady při tvorbě našeho Šuplete se nám taky opravdu moc hodily. Uděláš nám radost, když zaskočíš častěji…
Je zajímavé, jak obě přiznáváme, že nás zpočátku ani nějak nenapadlo, že to, co je na netu tak volně k dispozici a co si s takovou chutí čteme, někdo stvořil. Lámal si hlavu a pak hodiny seděl nad klávesnicí. A rozhodně v tom nejsme samy. Je to očividně převládající jev a bohužel si nemyslím, že s tím něco výrazného uděláme. Ale je paradoxní, že když člověk nic nepíše a má dost času na čtení, málokdy komentuje. A když začne psát a pochopí důležitost komentářů, má už méně času na čtení a tím i na to komentování.
Jsme rády, že se ti líbí úprava článku. V téhle podobě (barvy a střídání textu) jsme to sice použily poprvé, ale určitě to nebude naposledy.

18 KattyV KattyV | Web | 10. června 2014 v 15:25 | Reagovat

[16]: Připojuji se k Regi, Pat. Rády tě tu vidíme.  
Pokud jde o článek - je vidět, že téma bylo podnětné, takže možná nachystáme pokračování. Uvidíme, že, Regi?
Já jsem na komentování šla původně odjinud. Už nějakou dobu před tím, než jsem začala číst fanfiction, jsem pocítila potřeba utřídit si to, co jsem přečetla. Tedy, alespoň to, co si pamatuji. Takže jsem stvořila několik set "komentářů" k přečteným knihám. Dávám komentáře do uvozovek, protože je to něco trochu jiného. Spíše takové poznámky pro mne a pro případné další čtenáře, nikoli vzkaz autorovi. Většina z nich totiž neumí česky nebo už je dávno mrtvá. :-D Takže pravděpodobnost, že si přečtou mé poznámky je mizivá.  
Ale když jsem pak začala komentovat fanfiction, objevila jsem ten druhý rozměr. To, že mohu s autorem komunikovat. A to je to, co mne na tom nejvíce baví.

19 belldandy belldandy | E-mail | Web | 30. června 2014 v 19:30 | Reagovat

S vaším názorem samozřejmě nelze nesouhlasit. Cítím to stejně, třebaže tak, pravda, tak vždy nečiním. Z pohodlnosti či nejistoty ... no samé výmluvy. :)

Ale že mám chuť vnést sem ještě jiný názor ... No ... nevím, zda mám nárok tohle napsat, vážně si nejsem jistá ... :)

Nepíšu to vážně jako svou obhajobu, píšu z pozice autora - a nevím, zda mám vůbec nárok se za něj považovat.:)  Mám důvod se domnívat, že na můj blog tu a tam náhodně zajde víc lidí než ti, kteří zanechali komentář. Pro mnohé je to jistě náhodná návštěva a vůbec netuší, kdo je autorem těch textů plných hrubek. :) Tudíž je asi ani nenapadne, že by mohli zanechat komentář.

A chci tu napsat, že si cením i těch nekomentujících čtenářů. A chci vznést něco na jejich obhajobu.

Mám dojem, že v podstatě každý čtenář FF projde fází nekomentování a teprve posléze - a to jen někdy - se posune do fáze komentovací.  :) Tento proces je přirozený a mám doje, že ho skoro nelze přeskočit. I když, co já vím ... :)

Mám dojem, že existují také osoby vysloveně introvertní, pro které je zanechávání komentáře náročnější úkol než pro jiné (třeba pro mě:)). Jsou tací, které mrzí, když na jejich komentář nikdo nereaguje, ale i tací, kteří se té možnosti vlastně děsí. :) Mám pro ně zkrátka pochopení.

20 KattyV KattyV | Web | 30. června 2014 v 20:11 | Reagovat

Belldandy, je nám  ctí (nepochybuji, že  Regi bude souhlasit), že jsi zavítala  k nám do šuplete. Protože sleduji tvé názory na FF na a považuji je za opravdu zajímavé (neříkám, že vždycky úplně se vším souhlasím, ale to není nutné, že ne?) A zkormouceně přiznávám, že mám pocit, že jsem u tebe žádný komentář nenechala. Nebo možná jeden, dva. Nejsem si jistá. Takže i já jsem hříšník, který ne vždy komentuje všechno, co čte. Někdy dokonce ani to, co mne zaujme. Důvod? No, podívejme se pravdě do očí. Většinou je to lenost, kterou omlouvám nedostatkem času. Protože dobrý komentář vyžaduje určité duševní úsilí.¨
Takže i já mám pochopení i pro ty nekomentující čtenáře. A jsem ráda, že alespoň chodí a čtou. I když nekomentují. Ale tiše špitám. Co alespoň hvězdičku, hm? To zvládne i introvert.
(Pět hvězdiček mám na mysli samozřejmě, sakra. To jen aby nedošlo k nějakém nedorozumění.) :-D

21 Regi Regi | E-mail | Web | 1. července 2014 v 6:15 | Reagovat

Belldandy, vítej v Šupleti. Katty už to napsala, ale musím se připojit. Cením si toho, že ses zapojila do diskuze pod naším článkem, protože si tvých názorů hodně vážím. A ještě více si vážím tvé otevřenosti a respektu k názorům druhých lidí. V tom jsme si blízké. A to, co píšeš o pochopení těch stydlivých introvertů, to sdílím taky, protože jsem mezi ně dost dlouho patřila. Teprve když jsem sama začala něco psát a zveřejňovat, se to začalo pomalu měnit. A i teď to, co jsem napsala v článku, že pokud mne přečtený text zaujme, nechávám komentář, není úplně pravidlem. Uvědomila jsem si, že abych měla opravdu chuť komentář napsat, musí mě text nejen zaujmout, ale musím s ním, do jisté míry, souhlasit. Psaní je pro mne čistá zábava a konfrontace nepatří mezi věci, které mne baví. Něco jiného je diskuze s člověkem, jako jsi ty. A naopak, něco úplně jiného je moje snaha o věcnou diskuzi, která vyvolá absurdní emotivní výlev. A protože nevím, která z těch reakcí nastane, většinou se do takových debat nepouštím. A pokud už ano, v případě toho emotivního výlevu diskuzi urychleně opouštím. (Tohle se mi stalo poměrně nedávno)
Ale to jsem trošku odbočila. Samozřejmě si vážím i tichých čtenářů. Zatím jsem dokončila dvě (na mé drabble poměry :-)) trošku delší povídky a pokaždé jsem v závěru napsala přibližně toto: Děkuji všem, kdo jste četli, a zejména vám, kteří jste se o své dojmy podělili v komentářích. Takže co se mne týká, obhajovat je určitě nemusíš. Taky je chápu. Ona by mně osobně, jako ta důležitá zpětná vazba, do jisté míry stačila i funkce, kterou bohužel blog.cz nemá. Evidence počtu přečtení u každého článku. Ale protože ji k dispozici nemáme, říkám si, stejně jako Katty, že kliknout na hvězdičky by snad mohl i ten největší stydlín.

22 Regi Regi | E-mail | Web | 1. července 2014 v 6:18 | Reagovat

[19]: Belldandy,zapomněla jsem kliknout na tlačítko "reagovat". Takže ještě jednou...

23 belldandy belldandy | E-mail | Web | 2. července 2014 v 22:04 | Reagovat

Katty a Regi, zjistila jsem, že váš komentář k mému komentáři ve mě vyvolal tak dlouhou vnitřní samomluvu (v níž jsem na vás reagovala), Nevím, jestli nejsme náhodou líná ji teď zapisovat. :-)

Každopádně se musím přiznat, že ve mě diskuse také vyvolávají občas prudké emoce. Na štěstí přes internet to není vidět, takže to obvykle asi nějak ututlám. :-D

Jinak se nedivím, Katty, že se mnou vždy nesouhlasí. Já už se myslím opakovaně přiznala, že se necítím být tak úplně normální. :) Takže normální člověk se mnou asi občas vážně nemůže sdílet vkus nebo postoje, které se k němu váží.

A ... noóó ... asi to není šťastné rozebírat, ale já asi hold neumím mlčet, i když je to na místě. Prostě jsem typická ženská!  

Chtěla jsem ti napsat Regi -
Shodou okolností jsem nedávno byla svědkem tvé krátké debaty s Temnářkou Terezou - a, i když pravda asi nejsem zcela nezaujatý svědek, mám dojem, že zrovna v tomto případě to byla opravdu ona, komu ty emoce maličko uklouzli. Nevím, jestli je si toho sama vědomá.

Troufnu si to takto veřejně říci proto, že zároveň dodám něco na její obhajobu.      

Myslím, že i když nemohu v pravém slova smyslu empaticky sdílet její postoj, tak ji vlastně chápu. Čelit takové vlně nevole je pro psychiku jednoho člověka zatracená zátěž a ona si tím už kdysi sama prošla.

Oceňuji, že se jednoduše  nezatvrdila, ale evidentně z odstupu dospěla k stanovisku, z kterého vyplývá, že na její osobní nechuti se sice nic nemění, ale dokáže dnes najít mnohem více pochopení k lidem, kteří mají důvod věci cítit jinak.

Myslím, že je to ze srovnání těchto jejích dvou článku jasně cítit.
http://temnarka.blog.cz/1007/proc-nemam-rada-slash
http://temnarka.blog.cz/1406/problem-s-fanfikcemi

Když jsem to četla , říkala jsem si, co bych vůbec mohla po někom, kdo stojí pokud jde o fanfiction na úplně opačné názorové straně než já, ještě chtít. Takže si té míry pochopení pro druhou stranu vážně cením. :)  

A to jsem zas jednou zatracené odbočila.  
Ještě na chvíli zpět k původnímu tématu. Tiší čtenáři jsou docela zajímavé etnikum. Třeba Lanevra je přesvědčená, že se vyznačují trochu jiným vkusem než ti komentující. To je asi docela diskutabilní názor. Ona to opírá právě o rozdíly v onom klikání na hvězdičky versus psané komentáře. Na základě toho tvrdí, že tichým čtenářům se líbí trochu jiné texty než těm píšícím. Byl by to zajímavý námět na průzkum, ale nevím, pro koho. Ano, tím se snažím vyvléknout z případného návrhu: tak to udělej ty. :-)

PS: Doufám, že vám nevadí, když odkaz na vaše články o komentování přidám do jednoho svého příspěvku? Jestli ano, protestujte teď, nebo mlčte na věky. :-)

A tím už končím, však jsem toho  vyprodukoval dost. Stručnost evidentně nepatří mezi mé kvality.

24 KattyV KattyV | Web | 3. července 2014 v 8:50 | Reagovat

Belldandy, jsem ráda, že jsme tě podnítily k vnitřnímu monologu, který se zapsáním mění v dialog.  (Doufám, že emoce nebouřily příliš).
Pokud píšu, že ne vždy se vším s tebou souhlasím, nemyslím to nijak špatně. Já vážně nemusím s člověkem absolutně souhlasit, abych ho respektovala. A tebe v každém případě respektuju. Mám to prostě tak, že si názory, se kterými se potkám, dělím na: sdílím - není třeba se tím více zabývat, až na to, že zaznamenám, že je mi ten člověk něčím blízký.
Nesdílím - musím prozkoumat, zda na tom něco není a rozhodnout se, zda přesunout do kolonky
- vlastně sdílím
- nechám si ten svůj, ale přesto ho respektuju, uznávám a nevadí mi
- tak toto ne, s tímhle člověkem vážně nechci mít nic společného

Podotýkám, že tvé názory NEPATŘÍ do té poslední kolonky.
Samozřejmě jde taky o formu. Pokud někdo své názory vyjadřuje agresivně a nenávistně, není to MŮJ člověk, i kdybych skutečný obsah ve své podstatě sdílela.
Možná jsme od komentování utekly trochu jinam, ale snad ne tak moc.

Jo, shodly jsem se s Regi, že odkaz na naše články o komentování klidně můžeš použít. ;-)

PS Nechceš udělat ten průzkum o mlčících čtenářích? Byl by určitě zajímavý. :-D

25 Regi Regi | E-mail | Web | 3. července 2014 v 20:09 | Reagovat

[23]: Katty mne s odpovědí opět předběhla. Jsem teď trošku ve fofru. V neděli odjíždíme na dovolenou a práce má tu nepříjemnou vlastnost, že se sama prostě odmítá udělat. Takže si část komentáře zjednoduším. Stoprocentně souhlasím s tím, jak Katty rozděluje názory jiných lidí. Mám to úplně stejně. Je to ostatně pochopitelné. Kdyby to tak nebylo, těžko bychom si mohly pořídit společné stránky, že?
A k té zmiňované debatě. Ono opravdu o nic nejde. Mne zajímala odpověď, proto jsem položila otázku. Otázka byla očividně špatně pochopena, anebo jsem to možná slízla za někoho jiného. Nejsem člověk, na kterém by se dalo dříví štípat, když o něco opravdu jde. Ale tohle není ten případ, Tady nejde o nic (pro mne) důležitého. Klidně si můžu dovolit nad tím mávnout rukou, a věnovat čas něčemu zábavnějšímu. Proti Temnářce nic nemám, následný článek na jejích stránkách jsem četla a souhlasím s tím, jak jej hodnotíš ty. Takže je vlastně všechno v pořádku.
Ještě k těm odkazům, které chceš použít. Zase to vypovídá něco moc pozitivního o tobě. Myslím tím to, že ses zeptala. A nemusela jsi. Článek i diskuze jsou přece volně přístupné.

PS: A nechceš opravdu udělat ten průzkum? ;-)

26 belldandy belldandy | E-mail | Web | 3. července 2014 v 22:21 | Reagovat

Pro Katty: No, vzhledem k tomu, že se vlastně bavíme o formě komentování, tak jsme možná od tématu zas až tak moc neutekli.
A já jsem to tvé nesouhlasím, nechápala nijak negativně. Akorát teď budu asi trochu zvědavá, v čem se mnou vlastně nesouhlasíš: Ale zas neboj, nemusíš mi to nutně sdělovat. :)
Pro Regi: Nu, jsem vlastně ráda, že to tak bereš. Moje chyba, že to ještě vytahuji a neumím mlčet. :)

Na a ten průzkum... Možná až se vyptám harrymort shipper, proč je přitahuje ten jejich pár. Na to jsem svého času taky měla chuť dělat anketu. Jenže pak si představím, jak budu muset zpracovávat odpovědi, a ta zvědavost mě trochu přejde. :D

Mimojiné, ještě jedna věc k tématu. Mně se velice líbí tento článek, který vyšel o SOSáku o komentování:
http://www.sosaci.net/test/?q=node/26
http://sosaci.net/test/node/27

Zaznamenala jsem na FFdeníku, že si spousta lidí myslí, že je to cosi nesmyslného, ale mě naopak připadá, že se tam řeší cosi podstatného.

Kritický komentář je ve fanfiction komunitě takové ožehavé téma. Znám autory FF, kteří mi tvrdili, že se z takové kritiky stejně neumí poučit. Píšou prostě tak , jak jim to jde od srdce. A nedokážou to líp a ni hůř. Jiní po ní touží. A někteří po ní touží a  přesto je dokáže někdy ranit.

Chci říct, že vazby mezi námi jsou poněkud užší než bývá běžné mezi literárním kritikem a profesionálním spisovatelem a že tudíž nejde mezi námi v FF komunitě jen o umění sdělit svůj názor, ale také o umění sdělit ho šetrně a  empaticky. :)

27 Regi Regi | E-mail | Web | 4. července 2014 v 8:30 | Reagovat

[26]: Díky za odkazy na ty dva články. Ten první jsem stihla tak v rychlosti prolétnout a většinu času jsem souhlasně přikyvovala a potěšeně jsem nadskočila při zmínce o mém veleoblíbeném Robertu Fulghumovi. Na víc ale nemám momentálně čas. Na dovolené nevím, jak na tom budu s připojením k internetu, takže si to podrobně přečtu asi až po návratu. Podle mého prvního dojmu se ale jedná o moc užitečný text.

28 Ror Ror | 18. července 2014 v 23:28 | Reagovat

[25]:Ahoj, tady tichý čtenář :-) když už je řeč o těch, co jsou vidět jen na počítadlech návštěvníků. Tedy teď se vlastně tak trochu snažím, tichým čtenářem nebýt. Přiznám se však, že zatím jsou moje komenty tak maximálně jedna věta. Člověk se zpočátku tak nějak stydí, když si přečte komentáře těch, kteří jsou zasvěceni a v takzvané komunitě už déle. Taky je pravda, že ke čtení se dostávám vždy až večer a s vypětím poslední zbývající energie a rudýma očima se snažím přečíst co nejvíc, a pak už skoro spím. Někdy padne myšlenka: "No vždyť ostatní to už okomentovali, nic se nestane, když to zavřu a půjdu spát." Na druhou stranu, uvědomuji si, že bez těch příběhů, které vy šikulky a šikulové píšete, by byl život mnohem šedivější. Zasloužíte si zpětnou vazbu, protože to pak člověka všechno jinak baví. Takže to chápu a tímto přestávám být tichým čtenářem a děkuji za vaši osvěžující fantazii. Tedy takhle dlouhý text ze mne ještě nevypadl :-D Přeji hodně inspirace a smysluplně komentujících.

29 KattyV KattyV | Web | 19. července 2014 v 7:01 | Reagovat

[28]: Ahoj milý, teď už ne tichý čtenáři (čtenářko?), Ror :-P
Jojo je to tak. My autoři dychtíme po čtenářích komentujících. Protože pustíme dílka (dítka) do světa a bojíme se o ně. Je to ono? Pochopí to čtenář? Funguje to tak, jak jsem chtěla, aby to fungovalo? Prostě jsem plni obav a každý komentář jich trošku odbourá.
Napsat smysluplný komentář vypadá obtížné a někdy je, ale existují šikovné fígly, které ti to ulehčí. Jedním ze způsobů, ke kterým se člověk může uchýlit třeba právě tehdy, když je unavený, a který je přesto maximálně efektivní, je vybrat okamžiky - věty, které se tě nejvíce dotkly, které tě zaujaly, pobavily...
Já jako autor se pak tetelím blahem a mnu si ruce. Ano, tahle větička, kterou jsem třikrát (pětkrát, osmkrát... doplň podle své fantazie) přepisovala, opravdu funguje. Hurá!!!
A stát se součástí nějaké komunity? To už vážně není vůbec těžké. Stačí chtít. Vítej v naší komunitě :-)

30 Ror Ror | 19. července 2014 v 22:36 | Reagovat

Díky :-) Je pravda, že v každém dílku jsou místa, kdy mě to zašimrá na duši, což je ten důvod, proč se stále vracím ochutnat další šťavnaté jablko. Jasně. Stačí se podělit aspoň o ta místa. Myslím, že mi to taky udělá radost :-P Ať se dílka (dítka) daří.

31 KattyV KattyV | Web | 20. července 2014 v 6:34 | Reagovat

[30]: Tak to se budeme s Regi těšit na tvé komentáře.

32 Regi Regi | E-mail | Web | 21. července 2014 v 16:01 | Reagovat

[30]: Nový komentující čtenář v Šupleti! To je moc příjemný dárek po návratu z dovolené. Vítám tě Ror.
Ještě se musím trošku rozkoukat a dostat se zpět do pracovního rytmu a snad tady zase brzy něco přibude i ode mne.

33 Haruhi Haruhi | Web | 27. prosince 2014 v 17:03 | Reagovat

A tak vznikl nejkomentovanější článek na tomto blogu... :D
I já jsem začala komentovat prakticky všechno, co si přečtu. Dřív jsem to tak nedělala, ale po všem tom čekání na jakýkoli komentář pod vlastními články, jsem si uvědomila, jak důležité to je, a že je to jediná odměna, kterou mohu autorům dát. Když píšete, servírujete na talíři část své duše, je to těžké, je to vysilující, je to odvážné, ale i naplňující. (To jsem se to rozkecala :D)
Přeji vám hodně komentářů!
Haruhi

34 KattyV KattyV | Web | 27. prosince 2014 v 19:57 | Reagovat

[33]: Je to důležité, viď? A vidím, že jsi dneska rozhodně komentovala velmi důsledně. Díky.

35 Regi Regi | E-mail | Web | 30. prosince 2014 v 6:05 | Reagovat

[33]: Konečně si dneska sedám k počítači abych poděkovala a odpověděla na všechny tvé komentáře. Článek vznikl na téma "Takový ten pocit". A jak se zdá, máme ten pocit, který se týká komentářů, stejný. A jsem ráda, že se ti u nás líbí. :-)

36 Sitara Sitara | 9. března 2015 v 21:04 | Reagovat

Místo učení zevluju na netu a nějak jsem skončila tu, za což jsem ovšem ráda, protože tohle je vážně krásný článek. Líbí se mi, jak se v psaní střídáte :-) Líbí se mi, jak mluvíte o svých zkušenostech a pocitech ohledně (ne)komentování, vyzdvihujete význam komentářů pro autora, tak jemně vybízíte ke komentování, nekritizujete nekomentující čtenáře, naopak si ceníte i jich, těch tichých. Tím jste mě přiměly k zamyšlení nad mými pocity, protože poslední dobou (no, poslední, ono už je to delší doba) jsem spíš ve stadiu, kdy pro mě tichý čtenář tak nějak neexistuje. Když čtu nějakou vážně pěknou, propracovanou, vtipnou, nápaditou atd. povídku a vidím, že ji přede mnou podle počtu kliknutí četlo minimálně 100 lidí a já jsem první, která zanechává komentář, je mi z toho vážně smutno a jediné, co mě napadne, je, že lidi jenom berou, konzumují a nedávají nic na oplátku. Nebo se ozvou až když delší dobu neproběhne žádná aktualizace nebo když najdou něco, kvůli čemu si můžou rýpnout. Vůbec mě nenapadne, že na druhém konci je možná ten někdo, kdo má zábrany, neví co napsat, netuší, jak jsou komentáře pro autora důležité a potěšující anebo si myslí, že prosté "líbilo se mi to, děkuji" zní příliš banálně (hlava mi nebere, jak si někdo může myslet, že jsou ta slova banální, vždyť "líbit" a "děkuji" jsou taková krásná a pozitivní slůvka :-) ). Takže jsem se teď poctivě snažila vzpomenout si, jaké byly moje první začátky v komentování. A zjistila jsem, že si na to nevzpomínám. Teď komentuju (snad) všechno, co si přečtu a co se mi líbí anebo na tom můžu najít aspoň něco, co bych v komentáři pochválila. A komentuju tím způsobem, že se neobratně vykecávám ze svých pocitů a vyzdvihuju věty a obraty, které mě obzvlášť zaujaly. Dřív jsem si kolikrát říkala, že ten můj komentář zní tak obyčejně, banálně (domyslete si další podceňující slovíčka), že jsem váhala, jestli ho vůbec odesílat do éteru, ale pak jsem si řekla, nu což, o nic přece nejde a bylo to.
Jsem přesvědčená, že když si člověk přečte něco, co ho pohladí po duši a má šanci dát o tom autorovi vědět, měl by to udělat, ale váš článek a belldandiny komentáře mě přiměly na nekomentující čtenářstvo nahlédnout z jiného úhlu pohledu nebo si ten jiný úhel aspoň připomenout. Díky ;-)

37 KattyV KattyV | Web | 10. března 2015 v 10:49 | Reagovat

[36]: Ajaj, Sitaro, to jméno mi bylo hned povědomé. A uvědomila jsem si, že bych se měla tiše (nebo hlasitě?) kát, neb jsem asi tak před třemi týdny pročetla valnou většinu tvého webu a nekomentovala jsem nic. Ale vcelku vím, proč.Zjistila jsem totiž, že u povídek již delší dobu uveřejněných a komentáři bohatě obdařených, autoři většinou na komentáře již nereagují. A já ráda ten dialog. No dobrá, já to napravím, alespoň zčásti. Pokud máš ráda příběhy, ve kterých se vyskytnou kočky, nakoukni k Amber. Tedy, jen tehdy, pokud nejsi jedna ze čtenářek, které tvrdí - Nečtu nic jiného než slash. Přiznávám, že tato věta mě irituje úplně stejně, jako, jak předpokládám, irituje zaryté slashařky věta - Slash nečtu nikdy. A stále mi vrtá hlavou. Proč? Proč JEN slash? Proč JEN příběhy, ve kterých je Ginny + Harry? Proč jen příběhy, ve kterých je Severus + Hermiona? Proč se takto omezovat? Sanžím se tvořit se jiné dělení - příběh dobrý a špatný. Můj soukromý názor je, že tohle je to jediné smysluplné dělení, s tou výhradou, že ani každý objektivně dobrý příběh nemusí být můj šálek kávy. Ale přinejmenším se z něho zkusím napít a nebudu hned tvrdit, že latté nepiju ;-) Co když mi právě toto jediné bude náramně chutnat, vzhledem k jeho ojedinělé karamelové příchuti?

38 Sitara Sitara | 10. března 2015 v 20:19 | Reagovat

[37]: Á, myslím, že jsem si tě všimla u Havrana...? :-D Toho chudáka hrozně zanedbávám a máš pravdu. U aktuálních povídek, na jejichž překladech pracuju, se snažím na komentáře reagovat, i když ne vždy, to je pravda, to bych se měla kát já, a na ty staré jukat zapomínám... jak mi od webnode nechodí upozornění na komentáře, tak se pod staré povídky kouknu tak max. párkrát do roka a je teda pravda, že mě vždycky potěší, když tam třeba nějaký ten nový komentář najdu, říkám si: ááá, nový človíček propadl fanfiction a nachází povídky, jako jsem je nacházela a hltala já :-D
Prosím, Katty, komentuj nebo nekomentuj, jak to sama cítíš. Jak jsem psala, pořád se mi tak nějak honí hlavou, jak to nekomentování vnímám negativně (kupodivu ne ani u sebe na stránkách, ale u jiných autorů a překladatelů) a že bych se toho měla zbavit :-D Když si sáhnu do svědomí, taky se mi stává, že si třeba večer něco přečtu, něco, co se mi líbí a co mě pohladí po duši, ale jsem buď tak unavená, že se mi komentář klofat nechce, nebo mi v tu chvíli nějak nechtějí slova z hlavy a přes prsty až k tomu autorovi... to si pak řeknu, že to okomentuju zítra a samozřejmě na to zapomenu... A když o tom tak přemýšlím, měla bych se kát ještě víc, protože teď čtu převážně v angličtině a i když mám za to, že bych zvládla sesmolit pár těch pěkných "banálních" slůvek, nedělám to. Vidíš, právě mi došlo, že se rozhořčuju nad jinými a sama mám zábrany v angličtině pochválit povídku, která mi udělala radost. To budu muset napravit :-D
Kočičí příběhy mám vážně moc ráda, takže nakouknu. Hm, kdybych řekla, že nečtu nic jiného než slash, tak bych lhala, proto bych to tvrzení formulovala tak, že teď čtu PŘEVÁŽNĚ slash. Nevím, jestli jsem zarytá slashařka, řekla bych, že spíš ne, takže prohlášení "slash nečtu nikdy" mě neirituje, zato urážky a odsuzování slashe a slashařů jo.
Proč JEN tihle dva nebo JEN tihle dva... hm, snamionek jsem přečetla jen pár - ty od Casiopey, pak jsem našla slash a nedokázala jsem si představit číst o někom jiném než o Harrym a Severusovi. K dalším párům jsem odbočila až na základě doporučení a byly to vážně dobré povídky. Skvělé. Ale stejně jsem pak sama nehledala další na ten stejný pár, což přičítám svojí lenosti. Vím, že jsem v tomhle docela omezená, když se soustředím jen na povídky s konkrétními páry, když to tak řeknu, a uteče mi tak spousta dalších dobrých povídek, ale tak nějak si nemůžu pomoct, když mi právě tyhle postavy štimují k sobě a k nikomu jinému :-D

39 KattyV KattyV | Web | 10. března 2015 v 21:16 | Reagovat

[38]: Mně se sice některé páry hodí k sobě více a jiné méně, ale jako čtenáře mě dobrý autor klidně přesvědčí, že to musí být právě takto a jinak ne.
Jako autorovi je mi naopak naprosto jasné, jaké vztahy k sobě postavy mají a nedokážu to vidět jinak. :-D

40 Tora Tora | E-mail | 5. května 2015 v 18:29 | Reagovat

Komentáře, komentíky, komáče :-) všude se tomu říká jinak a všude jsou vítané. Už jste možná zjistily, že já jsem nadšená komentátorka, pokud už něco stihnu přečíst, komentuji ráda a možná někdy až zbytečně dlouze. Proč? Protože vím, jak je to milé, protože sama, když něco napíšu, ráda čekám na komentáře. Protože komentáře jsou solí webů a pokud to nejsou komentáře od jedinců, kteří chodí do diskusí pod články exhibovat a urážet ostatní diskutující, moc ráda si komentáře k článku přečtu a kolikrát mi ty komentáře otevřou nový pohled na přečtené, nebo mi díky nim docvaknou souvislosti, které jsem sama přehlédla. Tudíž závěrem - ve mně vám přišla nadšená komentátorka, která bude křížem krážem zanechávat ve vašich šuplatech své stopy :-). A ráda.

41 Regi Regi | E-mail | Web | 6. května 2015 v 6:22 | Reagovat

[40]:Toro, ty jsi splněným snem každého autora! Chovej se tady jako doma, courej, čti a nešetři písmenky. Díky :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
*************************************************************************************

KattyV a Regi prohlašují:
Na našich stránkách často najdete fanfiction příběhy ze světa Harry Pottera.
Všechna práva na postavy, které jsme si nevymyslely samy, jsou vyhrazena J. K. Rowlingové,
které tímto děkujeme za to, že nám dala svět, ve kterém si můžeme hrát.


14.1.2014