ABYSTE U NÁS NEBLOUDILI A JEDNODUŠE NAŠLI JAKOUKOLI POVÍDKU NEBO ČLÁNEK, JE TU PRO VÁS




A CO NOVÉHO VÁM ŠÍLENÉ ŠUPLE NABÍDNE PRÁVĚ TENTO TÝDEN?

ÚTERÝ: Věda ve sto slovech od JJ
STŘEDA: Hotel u devíti koček od Tory
NEDĚLE: Severus a Megan od Katty

Vše je bohatě ilustrováno kolážemi KattyV

*************************************************************************************

Kapitola dvacátá devátá: The Rose - dokončení

22. září 2014 v 0:03 | Richenza |  Bless the Child: Kniha třetí - PRAMENY

"Severusi!" otevřela mu překvapená Molly. "Jak jsi zjistil, že … pojď dál, aspoň ji přesvědčíš, že se nic nestane, když se k Mungovi přemístí."
"Rodí?" Přes jeho snahu zůstat klidný jeho hlas prozradil nervozitu, kterou cítil.

"Všechno je v pořádku, Severusi," položila mu Molly ruku na paži. "Jen to jde trochu rychleji, víš."
"Severusi?" uslyšel svou ženu. Šla mu naproti, v ruce kabelku, kterou měla už tři týdny nachystanou se zmenšenou výbavou do nemocnice.
"Proč vstáváš, Hermiono!"
"Jsem v pořádku, Severusi, uklidni se," usmála se a vzápětí se předklonila, jednou rukou se zachytila opěradla židle a druhou svého objemného břicha. Po několika nekonečných okamžicích se narovnala a pokračovala v hovoru, jako by se nic nestalo. "Když tedy zrovna nemám kontrakce. Ale jde to, ten balzám od tebe pomáhá."
"Nekrvácíš?" zeptal se s obavami.


"Ne, co se děje, Severusi, proč jsi tak bledý? Harry šel pro auto. Odveze mě."
"Harry? Auto?" nevěřícně se na ni díval.
"To nepřipadá v úvahu, Severusi," šermovala prstem Molly. "Zakaž jí to, mě neposlouchá. To už by bylo lepší, kdyby zůstala tady, jestli nechce rodit někde v polích s Harryho asistencí. Má stahy po třech minutách, a hlavně se zkracují hrozně rychle. Teprve před půl hodinou přišla, když byly po pěti minutách. A vzbudila se před hodinou. Postupuje to opravdu rychle."
"Nechci se přemísťovat," sevřela Hermiona zarputile rty.
"Hermiono," chytil ji Snape za ruku. "Neboj se, přemístím tě já. Věříš mi?"
Hermiona se místo odpovědi znovu zkroutila pod náporem porodních bolestí.
"Vidíš, jak se to zkracuje, Severusi? Autem, to je nápad," hudrovala Molly.
Snape už na nic nečekal a ani se s ní nedohadoval, vzal Hermionu do náruče, jako před několika hodinami Aliteu a přemístil se s ní.
"Vy jste tu zase?" uslyšel za několik okamžiků nevěřícný hlas recepční. "A s další rodičkou? Kde je berete?"
"Jak zase?" zeptala se Hermiona. "A jak to, že jsi mě bez souhlasu -"
"To probereme později. Zavolejte, prosím, madam Jiggerové," obrátil se k recepční a vydal se s Hermionou k porodnímu oddělení.


Tentokrát přítomnost u porodu neodmítnul. Agnes Jiggerová se na něj jen nevěřícně dívala, ale na nic se nestihla vyptávat, porod byl už příliš rozběhlý. Nebyl čas ani na žádnou přípravu. Neuplynulo ani dvacet minut a místností se rozlehl silný křik dítěte. Jeho dcery. Díval se na červené svraštělé tělíčko pokryté bělavým mázkem a na obratné ruce lékouzelnice, které dítě otíraly, aby je vzápětí položily na břicho matky.
Podložil Hermioně hlavu, aby ji dobře viděla. Hermiona zvedla ruce a položila je na svou dceru. Dítě, uklidněné snad objetím matky, snad vůní jejího těla a tlukotem srdce, zvedlo hlavičku a podívalo se na ni. Snapeovi připadala neuvěřitelně vnímavá. Je možné, aby si tento jen několik minut starý tvoreček skutečně zvědavě prohlížel své okolí? Po chvíli se zdálo, že děvčátko našlo, co hledalo, když se hladově přisálo k matčině prsu.
"Je úžasná, Hermiono," zašeptal. "Děkuji," políbil ji na čelo. Má dceru. Pozoroval její ještě vlhkem slepené tmavé vlasy, zkrabacené čelo, sevřené pěsti. A podíval se do tváře své ženy, tak unavené a tak šťastné. Voněla štěstím a nadějí. A láskou, bezvýhradnou láskou, která vyzařovala z její tváře a kterou cítil k tomu malému tvorečku i on sám. Možná to byla spíše touha je chránit, touha pro tyto dvě bytosti udělat vše na světě. Ale není právě toto láska?
Po chvíli děvčátko usnulo. Lékouzelnice je vzala a předala jiné. Ta dítě položila na přebalovací stůl a hůlkou ho začala pečlivě vyšetřovat. Zadíval se zpět na Hermionu, ta měla zavřené oči a zdálo se mu, že dýchá příliš povrchně. "Hermiono, slyšíš mě?"
Neodpovídala, jen něco nezřetelně zamumlala.
"Madam Jiggerová!" zavolal porodní lékouzelnici, která na chvíli odběhla.
Ta se okamžitě vrátila, a když odkryla prostěradlo, jímž byla Hermiona přikrytá, Snape si všimnul kaluže tmavé krve.
Srdce se v něm téměř zastavilo. "Co se děje!" vytáhnul hůlku.
"Klid, klid, to zvládneme. Tu hůlku pěkně schovejte a nechte mě pracovat, ano?" Klidný hlas Jiggerové jej už opět rozčiloval. Ale zároveň musel uznat, že lékouzelnice působila velmi profesionálním dojmem, když Hermionu vyšetřovala. Přivolala si lektvar a vpravila jej Hermioně do úst. Pak se otočila ke Snapeovi. "Není v nebezpečí, jen nás trochu zlobí placenta."
"To jste říkala i minule."
"Předtím šlo o předčasně se odlučující placentu. Tedy před porozením dítěte. U slečny Grangerové je to jiné. Jen potřebuji chvíli pracovat v klidu. Můžete počkat na chodbě?"
"Chci být s ní," řekl kupodivu tiše, téměř prosebně. "Nebudu vám do práce zasahovat."
Lékouzelnice přikývla a Snape napjatě pozoroval střídavě její šikovné ruce a Hermioninu bledou tvář.
"Je v pořádku," zvedla konečně hlavu. "Ale necháme ji spát. Potřebuje si odpočinout."
Snape pocítil ohromné ulehčení. V dlaních držel Hermioninu ruku.
Lékouzelnice se na něj pátravě zadívala: "Mám tomu rozumět tak, že tentokrát otcem dítěte jste?"
Neodpovídal. Neměl v plánu se k dceři přihlásit, ale nepřihlásil se k ní snad už svou přítomností zde?
"Mimochodem, ta první slečna, tedy paní," opravila se rychle, "je také mimo nebezpečí. Nemusíte si dělat starosti. Ale ty jste si vlastně nedělal, že?"
"Děkuji," odpověděl bezmyšlenkovitě Snape. Na tu Češku neměl ani pomyšlení, starosti si o ni skutečně nedělal, až se téměř za to zastyděl.
"Jaké jméno máme zapsat?" Agnes Jiggerová se vrátila s nepříjemnou naléhavostí k tématu. "A jaké příjmení?" dodala tišeji.
Snape se na ni vážně podíval. Jak se vlastně bude jmenovat? Uvědomil si, že o tom s Hermionou dosud nehovořil, sám nevěděl proč. Nejspíš proto, že s tím nezačala ona. Možná však Hermiona čekala, až začne on, napadlo jej. První jméno, které mu vytanulo téměř automaticky na mysli, bylo Lily, ale chápal, že by z toho Hermiona nebyla nadšená. To jí nemohl udělat. Ne, Lily ne. Rose, napadlo jej jméno jiné květiny, stejně krásné, jako je lilie. A druhým jménem bude jméno Hermioniny matky, proti tomu snad nemůže nic namítat.
"Rose Martha Snapeová," řekl pomalu. "A ano, jistě, jsem její otec."





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
*************************************************************************************

KattyV a Regi prohlašují:
Na našich stránkách často najdete fanfiction příběhy ze světa Harry Pottera.
Všechna práva na postavy, které jsme si nevymyslely samy, jsou vyhrazena J. K. Rowlingové,
které tímto děkujeme za to, že nám dala svět, ve kterém si můžeme hrát.


14.1.2014