ABYSTE U NÁS NEBLOUDILI A JEDNODUŠE NAŠLI JAKOUKOLI POVÍDKU NEBO ČLÁNEK, JE TU PRO VÁS




A CO NOVÉHO VÁM ŠÍLENÉ ŠUPLE NABÍDNE PRÁVĚ TENTO TÝDEN?

ÚTERÝ: Věda ve sto slovech od JJ
STŘEDA: Hotel u devíti koček od Tory
NEDĚLE: Severus a Megan od Katty

Vše je bohatě ilustrováno kolážemi KattyV

*************************************************************************************

Kapitola desátá: Violence Fetish - dokončení

27. března 2015 v 0:03 | Richenza |  Bless the Child: Kniha čtvrtá - BÍLÝ JEZDEC
Londýn, Ministerstvo čar a kouzel; téhož dne

Cormac McLaggen seděl za rozložitým stolem své ministerské pracovny a zběžně listoval dlouhou zprávou, kterou mu předal šéf oddělení, o jehož existenci neměla většina kouzelníků ani tušení. Spíše však než na jejich obsah se soustředil na jejich nositele. Nevěděl, co si o něm má myslet. Evandruse Virdeeho nikdy neznal příliš dobře. Bývalý ministr ho s ním seznámil až po jmenování do funkce náměstka pro vnější záležitosti, přepravu a vzdělávání. Dřív ho považoval za neviditelného a dokonale korektního muže na svém místě. Ovšem ode dne, kdy mu Leanne Puceyová otevřela oči ohledně zvrácenosti, se na něj už nedokázal dívat stejně. Když jej pozoroval, musel si představovat, že tento muž a Kingsley Pastorek… udělalo se mu téměř nevolno. Dřív se za tohle posílalo do Azkabanu, mudlovská tolerance ke zkaženosti všeho druhu však zaplevelovala i tradiční kouzelnický svět.


Bez ohledu na to, jak pobuřující vztah tohoto muže a Pastorka byl, to však nebylo to nejdůležitější. Pokud byl Pastorek v tom Potterově řádu - a zrovna tohle mu opravdu věřil - a pokud je nyní Virdee jedna ruka s Potterem, tak nepochybně i tento muž do té skupiny patří. A možná je i více než jen Potterův spojenec, možná mezi nimi… Před očima se mu mimoděk objevil obraz uhlazeného, ne, úlisného, opravil se v duchu, Virdeeho a Pottera, jak se líbají… Líbají se vůbec tihle lidé? Nevěděl, a ve skutečnosti ani nechtěl vědět, jak to dělají. Vlastně ho to až tak nepřekvapovalo, nemělo by jej to překvapovat, Potter byl vždy divný. Sice je pravda, že byl ženatý a že měl něco i s Grangerovou, tedy Snapeovou, stisknul mimoděk čelisti, ale to nic neznamenalo. Naopak, bylo to o to zvrácenější. Téměř byl ochotný připustit, že tahle odporná úchylka, ta nepřirozená zrůdnost je nemocí, za kterou její nositelé nemůžou - ne, že by je to samozřejmě omlouvalo, protože v tom případě se mají ovládnout, jistě mnoho lidí dokáže žít v celibátu, proč by nemohli i oni? Ostatně existují i vhodné lektvary, které by jim zvládání jejich nepřirozených pudů usnadnily… Ale být podobojí… to je skutečná zkaženost, to je nemorálnost, touha po zakázaném, neúcta k morálce a tradici… to není nemoc, kterou by bylo možné snad i pochopit, když ne omluvit, ale absolutní dekadence rozvracející podstatu společnosti…
A nešlo jen o morálku. Šlo o jejich spojenectví. Tohle bylo nejen odporné, ale skutečně nebezpečné. Šéf oddělení, o němž se nemluví, a šéf bystrozorů… něčemu takovému musí zabránit. Je jen otázka času, kdy by mu vrazili kudlu do zad.
"Pane ministře," přerušil ne zcela souvislý proud jeho myšlenek Virdee, "pokud cokoli potřebujete doplnit, jsem plně k dispozici. Nechtěl jsem vás zahlcovat informacemi, ve zprávě jsou jen ty nejdůležitější -"
"Ne," odpověděl stroze. "Spíše mě zajímají důkazy. Bez nich není sebelepší elaborát ničím víc než slohovým cvičením."
"Co myslíte přesně těmi důkazy, pane ministře?" zeptal se Virdee klidně. "Ve zprávě zmiňujeme i zdroje -"
"Zmiňujete zdroje," pečlivě vyslovil Cormac. "Nechci zmínky. Nerozumíte snad slovu důkazy?" zvednul Cormac obočí. "To mě ovšem u tak zkušeného muže překvapuje. Jak dlouho jste vlastně vedoucím zpravodajců?"
"Od konce války," odpověděl jeho protivník beze známky jakékoli nevole.
"Tedy od nástupu bývalého ministra."
Virdee beze slova přikývnul.
"Měl jste s ním dobré vztahy, že, pane Virdee."
"Pan ministr mi vždy plně důvěřoval." Cormacovi připadalo, že pod zdvořilým jednáním Virdeeho se skrývá pečlivě skrývaná arogance a pohrdání. To se ho dotklo. Jak s ním může tenhle mudlorozený zvrácenec pohrdat!
"Měl pro to snad nějaké zvláštní důvody, pane Virdee?"
"Sloužím naší zemi už téměř čtyřicet let," odpověděl Virdee klidně.
"A kolik let jste sloužil osobně panu ministrovi?"
"Nerozumím," odpověděl ten vzor vší korektnosti. "Jsem ve státní službě. Sloužím státu, jehož zástupcem pro kouzelníky je ministr. I ministr slouží státu."
"Na to jsem se neptal," naklonil se Cormac k němu blíže. "Vím, jaké povahy byl váš vztah, Virdee," téměř šeptal. "Chápete jistě, že toto nehodlám trpět." Pozoroval Virdeeho a čekal, zda dá najevo nevoli. Nedal. Ten chlap, pokud může muže jeho druhu nazývat chlapy, snad ani nebyl normálním člověkem.
"To bezpochyby ani není za současných okolností možné," odpověděl nezměněným hlasem.
"Vy váš vztah nepopíráte?" ujistil se Cormac nevěřícně.
"Nemám důvod jej popírat. Ovšem nechápu, jak souvisí s tou zprávou. Jsou tam skutečně velmi důležité informace, pane ministře, doporučuji -"
"Děkuji," přerušil jej upjatě Cormac. "Vím, co mám dělat." Začal znovu listovat zprávou. Zprávy z Lisabonu, Bukurešti, Budapešti, Varšavy, Prahy… co je komu do tak bezvýznamných míst? A Malfoy a seznam podezřelých spolupracovníků… bez jediného skutečného důkazu. Už byl informován o honu, který Potter s tímto mužem rozpoutali, už četl první oficiální stížnosti právních zástupců stíhaných. Bude si muset vyžádat složku a podívat se, na jakých důkazech jsou vydané zatykače založeny. Vlkodlaci na ostrově, kam se nikdo již několik měsíců nemůže vydat na kontrolu… ano, tohle bylo znepokojivé.
Zvedl pomalu hlavu. "Chybí mi tam ale jedna informace, kterou bych ve zprávě o rizikových aktivitách od šéfa zpravodajství očekával."
"Jak jsem říkal, podrobnosti -"
"Toto nemám na mysli a jsem přesvědčen, že to víte, pane Virdee," přerušil jej Cormac. "Nevíte snad o žádné skupině samozvaných ochránců pořádku, která působí na našem území? Nejsou snad právě takové aktivity tím, čím by se zpravodajství ministra mělo zabývat?"
"Hovořil jste o rizikových aktivitách, pane ministře."
"A vy jste dospěl k závěru, že skupina organizovaná neúspěšným kandidátem na ministra není riziková. Komu vlastně sloužíte, Virdee?"
"Státu," odpověděl bez zaváhání a se stále stejně neproniknutelnou tváří.
"Státu. Jeho dobru, že. A o tom, co je dobré pro stát hodláte rozhodovat sám. Nebo se o tom radíte se svým přítelem Potterem?"
"Plním to, co považuji za svou povinnost."
"Neodpověděl jste mi. Nebo vlastně odpověděl," pokrčil Cormac zamyšleně čelo. "Nechci skandál. Ale jistě chápete, že v čele tak důležitého úseku potřebuji naprosto loajálního člověka."
Evandrus nereagoval. Z jeho tváře nebylo možné vyčíst ani náznak nesouhlasu.
"Nic na to neřeknete?"
"Nevěděl jsem, že jste již dokončil myšlenku, omlouvám se, pane ministře."
Cormac ztuhnul. Dělá si z něj legraci? "Jsem si vědom toho, že v tak těžkých dobách je potřeba zachovat co možná největší kontinuitu. Očekávám od vás podrobnou zprávu o aktivitách Fénixova řádu nejpozději do zítřka. V opačném případě budu muset vyvodit odpovídající důsledky."
"Fénixův řád není bezpečnostní riziko," zopakoval Virdee. "Pokud byste věnoval skutečnou pozornost té zprávě, zjistil byste, v jakém ohrožení -"
"Vy jste mě nepochopil, pane Virdee," přerušil jej Cormac. " jsem ministr. Já rozhoduji, co jsou rizika, jejichž rozkrývání se mají moji zaměstnanci věnovat."
"Jsem zaměstnanec státu," odpověděl klidně Evandrus Virdee.
"Pořád jste mě nepochopil. Budete si muset vybrat. Byl bych samozřejmě nerad, pokud by měla být jakkoli zpochybňována památka zesnulého ministra…"
"Vyhrožujete mi?" naklonil se k němu Virdee.
"Nejsem v postavení, kdy bych měl zapotřebí vyhrožovat," usmál se sebevědomě.
"Odvoláváte mě tedy z funkce, pane ministře?" nespouštěl z něj Virdee pohled.
"Ne. Zatím ne," opřel se Cormac pohodlně o opěradlo a pohled mu vracel. Nenechá se tím zženštilcem zastrašovat. "Máte ode mě úkol. A máte čas do zítřka. Výběr je na vás. Nebo jste si už vybral? Hodláte snad rezignovat?"
"Přijdu zítra, pane ministře. Byl bych rád, kdybyste si do zítra prostudoval tu zprávu. V ohrožení, kterému čelíme, si nemůžeme dovolit -"
"To není vaše odpovědnost. Můžete už jít, pane Virdee."


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 KattyV KattyV | Web | 27. března 2015 v 20:57 | Reagovat

Vlkodlaci, hm. Nejprve zvířata, pak lidé, kteří si smrt zaslouží... až krůček po krůčku zcela ztratí lidství a budou zabíjet jakékoli lidi, protože oni lidi nejsou a mají na zabíjení  právo. A v tom okamžiku se dostáváme do dávno „pozapomenuté“ minulosti, kdy základním instinktem člověka bylo – zabij, abys přežil. Doba, kdy lidé zabíjeli šavlozubé tygry z toho prostého důvodu, že nechtěli být sežráni. A tím přichází na pořad dne otázka – mají lidé (ať už kouzelníci, či ne) právo se bránit všemi prostředky a prostě vlkodlaky zlikvidovat? A pokud ano, tak kdy? A dokážou to vůbec?

Cormac   je zaslepený debil.  Naprosto průměrný jedinec, který si myslí, že to, že je lepší je dokázáno „správným“ rodem či „správnou“ sexuální orientací. Je to strašně jednoduché, protože pak člověk nemusí přemýšlet , zda to, co považuje za správné, opravdu správné je.

2 Richenza Richenza | 28. března 2015 v 10:22 | Reagovat

Katty, ano, přesně tak by to mohlo pokračovat. Ale třeba nebude. Třeba najdou smysl a sounáležitost... Vše záleží jen na tom, koho budou vnímat jako "my". Vždy jde jen o zužování a rozšiřování kruhů definujících "bližní".
Cormac je naprosto normální jedinec. (Teď přemýšlím, jestli nejsem příliš pesimistická, když "normální jedinec" beru jako synonymum "zaslepený debil".) Takových jsem potkala...Ale v tom "zaslepený" je i kus optimismu, ne? Může prohlédnout...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
*************************************************************************************

KattyV a Regi prohlašují:
Na našich stránkách často najdete fanfiction příběhy ze světa Harry Pottera.
Všechna práva na postavy, které jsme si nevymyslely samy, jsou vyhrazena J. K. Rowlingové,
které tímto děkujeme za to, že nám dala svět, ve kterém si můžeme hrát.


14.1.2014