ABYSTE U NÁS NEBLOUDILI A JEDNODUŠE NAŠLI JAKOUKOLI POVÍDKU NEBO ČLÁNEK, JE TU PRO VÁS




A CO NOVÉHO VÁM ŠÍLENÉ ŠUPLE NABÍDNE PRÁVĚ TENTO TÝDEN?

ÚTERÝ: Věda ve sto slovech od JJ
STŘEDA: Hotel u devíti koček od Tory
NEDĚLE: Severus a Megan od Katty

Vše je bohatě ilustrováno kolážemi KattyV

*************************************************************************************

Kapitola čtrnáctá: Ring Them Bells - dokončení

1. května 2015 v 0:03 | Richenza |  Bless the Child: Kniha čtvrtá - BÍLÝ JEZDEC

Edinburgh, The Witchery; 15. září 2012

Magdalena se dívala na sebe do zrcadla. Ve svatebních šatech, s náhrdelníkem, který jí daroval Wolfric před čtrnácti dny, si připadala jako někdo jiný. Nasadila si závoj, ale hned ho zase sundala. Od rána si připadala jako ve snu. A ten pocit neskutečna nyní ještě vzrůstal.

Svět kolem se zbláznil, zprávy, které přinesl její bratr, nebyly vůbec dobré. Jako by se před ní odvíjel film od konce k začátku, zpět k šílenství války, o které sice věděla, ale jejíž realitu nikdy plně nepřijala. Copak něco takového jako koncentrační tábory, rozmetaná a hořící lidská těla, zřícené domy… copak něco takového může skutečně existovat tam venku, za bezpečnou realitou každodenního života? Když četla knížky o druhé světové válce, když viděla záběry z válek v jiných zemích… to nebylo totéž. To nebylo skutečné. Na tom londýnském nádraží, tehdy, předtím, než se dozvěděla o rozmetaném vlaku v tunelu, jímž měla za hodinu poté projíždět, to už byla skutečnost. Skutečnost byla i to, že její matku odvedli a Hynek netušil, kde je. Že jejich otec je snad skutečně živý a zdravý, ale zavřený při práci na projektu, s nimiž by jejich máma zcela určitě nesouhlasila. Vlastně o něm vůbec nic nevěděli. Byla sama. Tohle byla skutečnost. Válka byla realita. Doba byla šílená, čas běžel pozpátku… a ona zde stála v šatech nevěsty. V očích ji začalo pálit. A najednou si vůbec nebyla jistá, zda má na své štěstí za těchto okolností vůbec právo.
Takhle to nemělo být. Máma tu měla být s ní. Co by teď dala i za pitomé poznámky otce, kterými jí ještě nedávno tak rozčiloval!
"Sluší ti to, ségra," ozval se jí za zády hlas jejího bratra.
"Díky," donutila se usmát. "Kdy jsi přijel?"
"Nepřijel jsem," opřel se Hynek uvolněně v křesle. "Radka mě přemístila. Je to fajn."
"To ti není špatně?"
"Ne. To bylo jen zpočátku."
"Jak bylo v Londýně?"

"Ani se neptej," ušklíbl se Hynek. "Nikam jsme se nedostali. Celou dobu nás vyslýchali. Zvlášť jeden týpek vypadal šíleně. Děsně vošklivej, celej v černým, nikdy se neusmál. A lezl mi do hlavy. Radce taky."
"Proč?" posadila se Magdalena naproti němu. Něco jí unikalo. Když se před dvěma týdny její bratr tak neočekávaně objevil, Wolfric se s ním a s tou čarodějkou zavřel do pokoje. Řekl jim, ať vůbec neopouští hostinec. A potom, když se po úplňku vrátil, jim řekl, že s nimi chtějí mluvit nějací lidé. A nic jí nevysvětlili. Ani Wolfric, ani Hynek. Nic nedostala ani z Radky, ale to po mlčení těch dvou už ani neočekávala.
Hynek neodpovídal, jen se díval stranou.
"Co mi nechcete říct? A proč?" zamračila se.
"Já bych ti to i řekl, ale tvůj nastávající trval na tom, že nesmím. Slíbil jsem mu to. Promiň," pokrčil omluvně rameny.
"Ale proč?"
"To ti taky nemůžu říct."
"Proč vás vyslýchali? A proč jsi vlastně přijel?"
"Vlastně jsem ti neměl nejspíš říkat ani to, že mě vyslýchali," povzdychl si Hynek. "Zkus na to zapomenout, jo? A přijel jsem, abych tě viděl, to je jasný, ne?"
"Přijel jsi s falešnými doklady. Kde jsi je sehnal?" pokračovala Magdalena ve výslechu.
"Bez přítomnosti svého obhájce na žádnou otázku neodpovím," zadeklamoval Hynek s hranou vážností. "Nejsi ráda, že jsem tu?"
"Jsem," přikývla. "Dobře, nebudu se ptát, když mi nevěříte." V očích jí zase začaly pálit slzy lítosti i naštvání. Proč jí nedůvěřují? To nebylo fér! Wolfric byl její snoubenec, jak to, že poslední dobou trávil víc času s Hynkem než s ní? Jak to, že jemu říkal věci, které před ní tajil?
"To není, že by ti nedůvěřoval. Madlo, nedělej si s tím starosti," naklonil se až k ní a podal jí kapesník. "Stejně už nemáš čas. Za deset minut tě musím odvést, nevěsto. Vlastně jsem pro tebe přišel."
"To říkáš až teď! Ale já si ještě musím vyžehlit vlasy! A namalovat se!" zpanikařila a vrhla se k toaletní taštičce.
"To tě ještě ten tvůj nepřesvědčil, že fakt nemusíš?" zavrtěl Hynek hlavou. "Vlasy pod závojem stejně nebudou vidět. Přece nechceš přijít pozdě i na vlastní svatbu?"
"Beze mě stejně nezačnou," usmála se a začala si sponkami upevňovat závoj.
Když byla po necelých patnácti minutách hotová, podívala na sebe. Opravdu jí to slušelo. Hrdě vztyčila hlavu. Dnes je její den. A přestože je válka, ona jednoduše má právo být šťastná. A alespoň dneska šťastná bude.
"Jdeme, pane svědku," usmála se na bratra.






 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Regi Regi | E-mail | Web | 2. května 2015 v 8:47 | Reagovat

Richenzo, konečně jsme se dostali k bodu, kdy jsem začala na "černých stránkách" číst Bless online, a ze zvědavosti jsem si našla svůj tehdejší komentář. Zkopíruju ho sem, protože v něm zároveň vzpomínám na to, jak jsme se poprvé setkaly osobně:
Knižní a filmová podoba Pána Prstenů… s pobavením vzpomínám, jak ses mne ptala, jestli čtu fantasy a já řekla, že ne. Že bych svou oblíbenou knížku považovala, stejně jako Joshua za skutečnost? Moc krásně se mi četla ta úvodní scéna z Bradavic, kdy všechno vypadá tak v pořádku. A nadchlo mne tvé domýšlení dalšího vzdělávacího programu, kde jsi našla místo i pro George. Škoda, že asi nebude prostor na to, abys nás zavedla do některé jeho hodiny.
Moc se mi líbí Evandrus. Klidný, věcný moudrý. Percy je tady kupodivu docela sympaťák. Mám ale obavy, že jeho hodiny nebudou o mnoho zábavnější, než ty Binnsovy. Celá scéna schůze řádu je tak živá, že mám pocit, jako bych tam seděla… Co se to chce po Romildě, z toho mám husí kůži. Svatba Madly kontrastuje nejen s okolní válkou, ale i s Romildiným osudem. Ale díky za ni. Ve zlých časech je třeba prožít každou krásnou, klidnou chvíli naplno. Díky (nejen) za tuto kapitolu.

2 Richenza Richenza | 2. května 2015 v 11:52 | Reagovat

Regi, to to letí... nezrychluje se nějak čas? Díky za připomenutí našeho setkání - a těším se na další. Jen teď jsem poněkud mimo a žiju lehce v jiném světě. Ale brzy se vrátím zpět, slibuju :)

3 Regi Regi | E-mail | Web | 4. května 2015 v 19:18 | Reagovat

[2]: To bude fajn. A do té doby - ať se ti daří. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
*************************************************************************************

KattyV a Regi prohlašují:
Na našich stránkách často najdete fanfiction příběhy ze světa Harry Pottera.
Všechna práva na postavy, které jsme si nevymyslely samy, jsou vyhrazena J. K. Rowlingové,
které tímto děkujeme za to, že nám dala svět, ve kterém si můžeme hrát.


14.1.2014