ABYSTE U NÁS NEBLOUDILI A JEDNODUŠE NAŠLI JAKOUKOLI POVÍDKU NEBO ČLÁNEK, JE TU PRO VÁS




A CO NOVÉHO VÁM ŠÍLENÉ ŠUPLE NABÍDNE PRÁVĚ TENTO TÝDEN?

PONDĚLÍ: Útočiště (fanfiction příběh na pokračování) od Danae
ÚTERÝ: Věda ve sto slovech od JJ
STŘEDA: Hotel u devíti koček od Tory
ČTVRTEK: Malfoyovské střípky od Martian
NEDĚLE: Severus a Megan od Katty

Vše je bohatě ilustrováno kolážemi KattyV

*************************************************************************************

Skotsko, den třetí

11. července 2015 v 0:01 | KattyV & Regi |  Šuple ve Skotsku, Skotsko v šupleti


Den třetí - sobota, 30. května

Tentokrát jde na ranní procházku Honza, cestujeme na sever, fotíme nejznámější golfový můstek na světě, podivujeme se při pohledu na skotské ovce...


Z poznámek Katty:

Loučíme se s Inverkeithingem a vyrážíme na sever. Cestou chceme navštívit městečko St. Andrews. Ano, je zde nejstarší skotská univerzita, založená už v roce 1410, je zde hrad a katedrále, ale to není ten důvod. Už když jsme prvně začali o naší skotské cestě přemýšlet, Vláďa měl jediné přání - naplánuj to, jak chceš, ale já musím vidět Old Course.
Cože to je? Nejznámější golfové hřiště na světě. Hotová golfová Mekka. Tomu nemůžeme odolat.
Old Course je pouze jedním ze sedmi hřišť, které se kolem St Andrews rozkládají. Patří mezi tzv. hřiště linksová - to jsou taková, která leží většinou na písčitém pobřeží moře, kolem roste hustá, vysoká tráva, ze které se skoro nedá hrát, a POŘÁD tam fouká, takže vám v té zatracené trávě míček skončí docela často. Další lahůdkou bývají přehluboké bunkery (jámy naplněné pískem), které vám hru taky zpestří.
Místní průvodce nás provádí po první a osmnácté jamce, které spolu sousedí a vypráví nám o historii.
Místní golfový klub byl založen už v roce 1754, ale hřiště samo zde je už daleko, daleko dříve. Už v roce 1506 navštívil St Andrews král James IV. a existuje záznam, že si zde koupil hole. Ale pojďme ještě hlouběji do historie, která se proplétá se samotnou historií golfu ve Skotsku.
První zmínku nacházíme v roce 1123, kdy král David I. věnoval půdu na pobřeží moře lidem města St Andrews. Původně zde pásli ovce a kozy, postupně se začali bavit nově vzniklou zábavou - golfem. Tam, kde to spásly kozy, tam vznikl tzv. semirough - vyšší tráva, tam kde se pásly ovce - tam vznikly fairwaye - nízce spasená tráva, kde se pěkně hraje. Kde to ovcím obzvlášť chutnalo, tam vypásly trávu do nizounka, toť předloha dnešních greenů. Občas stádečka někde odpočívala, tam vznikly prohlubně zaplněné pískem - bunkery. No a tam, kde to nežraly ani ovce ani kozy, tam zůstala ta převysoká tráva - rough, ze které se vážně skoro hrát nedalo. Golfové hřiště se jim vytvarovalo úplně samo. Kam se hrabou dnešní architekti.

A toto je písková překážka - bunker. Hraje se PROTI té vyšší stěně (je z drnů, takže se nezabijete). Pokud jste těsně u té stěny, máte problém. Ostatně i pokud jste dále od stěny a moc to neumíte. Ale věřte mi, jde to.

V roce 1457 James II. Golfovou hru ve Skotsku zakázal. Muži totiž hráli golf a netrénovali střílení s lukem. Tento zákaz, který se stejně moc nedodržoval, zrušil až James IV., přesně ten, co si v St Andrews koupil hole. A pak už se tady vesele hrálo a hrálo celá další staletí.
Golf byl původně hrou ryze mužskou. Ženy neměly na hřiště přístup a ony by rády hrály. Občas to zkoušely, a když jim to neprošlo - ze vzdoru si v roce 1867 založily vlastní, ryze dámský klub, a postavily své vlastní malé (putting green) hřiště, tzv. Himalayas. Už po devatenácti letech měl tento klub přes 500 členek a existuje dodnes.


Hřiště jen pro dámy. Stále ve vlastnictví dámského klubu. Ale ano, dnes si tady mohou zahrát i pánové.


V dnešní době je celé hřiště veřejným prostorem, může zde tedy hrát kdokoli. (Samozřejmě, zájem je obrovský, takže získat se tzv. teetime, je trochu problém. Můžete to udělat rok dopředu nebo mít prostě štěstí - každý den se losují ty, které zbudou.)
V neděli se nehraje - hřiště se stává parkem a kdokoli si tady může udělat piknik, zaběhat si nebo si vyjít na procházku s dětmi a psy.
Výjimkou je doba, kdy se zde hraje major turnaj. To se hřiště na měsíc zavře, dokonale se připraví, postaví se tribuny, a pak se sem nahrnou tisíce diváků a užívá si největší golfovou událost roku. Letošní major je celkem blízko, tribuny už stojí, ale hřiště ještě zavřené není, takže se můžeme podívat, jak to hráčům jde. Většinou docela dobře, ale pár těch, které znervózní diváci (my), se najde a zahrají tam, kam určitě nechtěli.


Pohled na nejznámjší golfový můstek na světě. V pozadí tribuny, připravené na major turnaj.

Ještě jednu zajímavost jsem se od našeho průvodce dozvěděla - proč, když zahraju ránu směrem na jiné hráče, volám "fór". (Ne, to opravdu není vtip. Když někdy poblíž golfového hřiště uslyšíte "fór", nekoukejte, kde co lítá, přikrčte se, zakryjte si rukama hlavu a počkejte, až to někde žuchne. V případě, že to nežuchne, ale trefí vás to, určitě si všimnete, ale modřina na ruce je pořád lepší, než rozbitá hlava. Ale zpět.) Slovo "fór"pochází od slova forecaddie (caddie je ten, co profesionálům, ne nám amatérům, nosí hole.) A forecaddie je ten, co chodí dopředu a kouká, kam míček dopadá, aby ho hráč nemusel dlouze a svízelně hledat. A volání "fór" tedy ve zkratce znamená: "Hele, forecaddie, dávej bacha, letí na tebe míč."
A po této lingvistické vložce můžeme s golfem skončit a podívat se, o dalšího je v St Andrews k vidění. (Pokud vás golf ještě pořád zajímá, přečtěte si článek, jak hraje golf Čech dlouhodobě žijící ve Skotsku. http://www.navzduchu.cz/golf/novinky-zeleneny-baul/jak-cech-zije-a-hraje-golf-ve-skotsku/)

V St Andrews jsou i další zajímavosti. Jednak hrad - tedy jeho zbytky, které ční nad mořem. Hrad začal budovat biskup Roger de Beaumont na začátku 13. století jako biskupské sídlo. Za častých bojů o město mezi anglickou a skotskou armádou měnil hrad své majitele až do doby, kdy jej v letech 1336 -1337 zničili sami Skotové, aby znovu neupadl pod anglickou vládu. Poté byl hrad znovu vybudován a v roce 1445 se tu narodil skotský král Jakub III. V 17. století byl znovu zničen a do dnešní doby se zachovaly jen ty malebné ruiny.



Ale tím, co se mi v St Andrews líbilo nejvíce, byla katedrála. Tedy, opět jen její ruiny. Ale ty stály za to.
Katedrálu začal stavět biskup Robert mezi léty 1122 a 1159. Stavba tehdy největší katedrály ve Skotsku pokračovala až do roku 1318. (Víte, že náš Karel IV. se narodil roku 1316? To jen tak pro ukotvení v čase.) Katedrála fungovala jako svatostánek až do konce 16. století, kdy byla, spolu s přilehlými budovami, zničena díky velké církevní revoluci. Pustošení přežila jen část obvodových hradeb, základních nosných stěn, věží a také hlavní (západní brána).
V areálu katedrály se tyčí románská věž St Rule's, která byla součástí kostela z 11. století, postaveného pro uchování ostatků svatého Ondřeje.
Areál je veřejnosti přístupný zdarma, platí se pouze za vstup do věže St. Rule a do muzea se sbírkou exponátů objevených zejména při rozsáhlých archeologických vykopávkách na počátku 20. století.
Ještě něco se mi v St Andrews líbilo - počasí. Bylo tak krásně, že v jednom okamžiku byl dokonce Vláďa jen v košili s krátkým rukávem. My ostatní v mikinách. Poslední příležitost z celého týdne. To ovšem ještě netušíme a sluníčko nás naplňuje optimismem.






Vyrážíme dál směrem na Inverness - nejdůležitější město skotské vysočiny. Kousek od něho se nachází náš cíl - chata, ve které budeme bydlet zbytek týdne. Cestou přejíždíme přes pohoří Cairness - zážitek až děsivý. Temné, strmé stráně porostlé vřesem budou na podzim nejspíš fialové, ale teď jsou šedočerné.
Regi na jednom holém a téměř kolmém svahu objevuje ovce. Nabízí se otázka: Co tam žerou? A druhá, zajímavější: Jak tam drží?
Rozvíjíme teorie - jsou to skotské ovce, ty to zvládnou; pravé nohy mají delší než levé; mají mačky. Já se domnívám, že to byly chlupaté atrapy s kývající hlavou pro potěchu turistů.
Konečně dojíždíme do cíle - vítá nás poloprázdný kemp na břehu řeky s pár stany a obytnými auty a jednou chatou - v té budeme bydlet my. Je zařízena vším, co potřebujeme ke štěstí - dostatečným počtem postelí, talířů, hrnců, ručníků… a především topných těles. Je chladno. Na vrcholcích okolních hor je sníh.




A jak to viděla Regi:


Jo, golfový den. Katty to vzala tak poctivě, že jsem si po přečtení její části říkala, že nebudu mít co dodat. Naštěstí Honza fotil tak intenzivně, že jsem přece jen něco našla. Především si ještě před naším odjezdem udělal ranní procházku. Železniční most, po kterém jsme včera jeli, je opravdu fotogenický.




Katty měla s těmi krásnými zahradami v Inverkeithingu pravdu. Co říkáte?




A rostou tady opravdu zajímavé stromy. Takové... inspirativní.




Jsme v St. Andrews. A Katty nevyfotila téměř žádné golfisty v akci. Honza ano. Hledejte v levém dolním rohu. Zbytek jsou čumilové a rozptylovači.




Je pořád nadějně slunečné počasí. Jdeme na procházku po pobřeží od golfového hřiště ke krásným ruinám hradu a ještě krásnějším ruinám katedrály.




Mapka procházky...




... a zbytky katedrály uprostřed hřbitova.




Průhled do hlavní chrámové lodi zaklenuté nebesy.




Vyrážíme dál směr Inverness, kde nás čeká pronajatý domeček.
Cestou se bavíme všelijak, například přemýšlíme, co že to veze to auto před námi?




Přejíždíme pás pohoří. Na jeho vrcholcích je sníh a obloha se začíná mračit.




Jsme doma. Následujících sedm nocí a dní budeme bydlet tady pod stromem.




-----------------------------

Střízlivých faktů bylo už dneska dost a dost, takže zbývá jenom otázka dne. Dneska by měla být golfová:

Víte, co to znamená, když se řekne, že jamka má "par" tři (čtyři, pět)?


A odpověď na minulou otázku?
Je jednoduchá - jednorožec je skotským národním zvířatem. Jak prosté, milý Watsone, že?


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tora Tora | 11. července 2015 v 23:29 | Reagovat

Super napsané, krásné fotky. Teda užily jste si to tam parádně. Golf asi tolik neocením, ale dozvěděla jsem se spoustu nových věcí o něm - a to fór mě fakt pobavilo. Uchvátila mě ta katedrála - to musela být stavba! Pro tyto stavby bych chtěla umět cestovat v čase, abych je viděla v časech jejich největší slávy. Těším se na další pokračování. :-)

2 Regi Regi | E-mail | Web | 12. července 2015 v 8:58 | Reagovat

[1]: Díky Toro. Nám dělá taky radost připomínání těch zážitků. Někde jsem četla, že dovolena má vlastně tři části:
Plánování a těšení
Vlastní dovolená
Vzpomínání s prohlížením fotek
Přičemž prostřední část nebývá skoro nikdy nejdelší z nich a dokonce nutně nemusí být ani nejhezčí ;-)

3 KattyV KattyV | Web | 12. července 2015 v 9:45 | Reagovat

[1]: Toro, já vím, že jsem byla s golfem trochu otravná, ale on ke Skotsku patří. Hřiště tam nejdeš na každém rohu. A s tím "fór" je to realita. Takže pozor na to i na českých hřištích, pokud se tam někdy náhodou octneš.

[2]: Regi, máš s tím vzpomínáním naprostou pravdu - při psaní si dovolenou se všemi našimi zážitky znovu prožívám a užívám.
Ještě k fotkám s golfisty - samozřejmě mám fotky, na kterých jsou hráči, jen se mi nezdály moc zajímavé - žádný golfista v zajímavé pozici. Neuvědomila jsem si, že by to mohlo být pro negolfisty zajímavé.

4 Martian Martian | 13. července 2015 v 7:17 | Reagovat

Golfový dílek skotského putování pobavil i poučil, fotkami jsem se nadšeně pokochala. A závěrečná otázka potěšila, protože tady jsem si takřka jistá: PAR označuje na kolik ran by měl danou jamku/hřiště zahrát hráč s handicapem 0, ha. :-P

5 KattyV KattyV | Web | 13. července 2015 v 8:00 | Reagovat

[4]: Martian, teď už víš, že jsi měla s minulou odpovědí pravdu. A tato golfová? Hm, to zase příště.

6 Tora Tora | 14. července 2015 v 17:03 | Reagovat

[3]:Že se k tomu vracím - nenapsala jsem a ani si nemyslím, že bys byla s golfem otravná. Proč? Já si to ráda přečetla, jen to holt ocením pouze pohledem laika, protože jinak to neznám. A díky za osvětu, kdyby na mně někdo na rovným placu někde u lesa, kde vlajou takový ty malý vlajčičky, zařval fór, aspoň budu vědět, že mám uhýbat a ne začít vykládat vtipy :)

7 ioannina ioannina | 15. července 2015 v 12:31 | Reagovat

Mě ze všeho nejvíc baví ty sádrový, vlnou oblepený ovce s kývacíma hlavama, jedním párem nohou delších, šroubama a mačkama. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
*************************************************************************************

KattyV a Regi prohlašují:
Na našich stránkách často najdete fanfiction příběhy ze světa Harry Pottera.
Všechna práva na postavy, které jsme si nevymyslely samy, jsou vyhrazena J. K. Rowlingové,
které tímto děkujeme za to, že nám dala svět, ve kterém si můžeme hrát.


14.1.2014