ABYSTE U NÁS NEBLOUDILI A JEDNODUŠE NAŠLI JAKOUKOLI POVÍDKU NEBO ČLÁNEK, JE TU PRO VÁS




A CO NOVÉHO VÁM ŠÍLENÉ ŠUPLE NABÍDNE PRÁVĚ TENTO TÝDEN?

PONDĚLÍ: Útočiště (fanfiction příběh na pokračování) od Danae
ÚTERÝ: Věda ve sto slovech od JJ
STŘEDA: Hotel u devíti koček od Tory
ČTVRTEK: Malfoyovské střípky od Martian
NEDĚLE: Severus a Megan od Katty

Vše je bohatě ilustrováno kolážemi KattyV

*************************************************************************************

Kterak se Penny fotila

25. srpna 2015 v 0:01 | ioannina |  Kterak Penny...


Většinu Penuščina života jsem neměla digitální foťák. Takže existuje pár klasických fotek z prvních let Penuščina života, celkem rozmazaných, potom tu a tam momentka od ochotného kamaráda a řada ocásků, čumáků, rozmazaných šmouh a tu a tam i celých Penušek z posledního roku jejího života, focených mou nezkušenou rukou na mobil. (Ty budou až v dalším fotočlánku za týden; teď jenom profrčíme nadsvětelnou rychlostí prvních 16 let Penuščina života.)



Tady je Penušce asi sedm let a je ve vrcholné formě. Už umí všechno, co pro práci potřebuje. Tady je se svojí člověkou na několikadenním semináři džódó a pečlivě tam hlídá.
Člověka tam týrá svoje lidi, honí je po fotbalovém hřišti sem a tam (vidíte vzadu to břevno? To je právě jeden konec dotyčného hřiště)... a Penuška poctivě pospává poblíž lahví s pitím a kabel s civilním oblečením a klíči. A člověčini uhonění lidi se tu a tam vymluví, že Penuška potřebuje pohladit, čímž úspěšně maskují, že si vlastně dělají pauzu.

Fotku vyfotil Zee a patří mezi Penuščiny nejhezčí.

:: :: :: :: :: :: :: ::

Penny není o mnoho starší.
Jeden z člověčiných kamarádů u nás přespával, než nás pak naložil do auta a jeli jsme zase někam cvičit. A zachytil Penušku s člověkou takhle in flagranti.
Samozřejmě že Penuška nesměla spávat v posteli, tehdy ještě ne. Samozřejmě že měla svůj pelech hned vedle toho člověčina. Samozřejmě že se vždycky spořádaně tvářila, že je jí pod dekou stejně moc vedro, tak co že se člověka čílí, ona přece pod deku nepoleze ve vlastním zájmu. Navíc člověka děsně kope. Co by tam asi tak jedna malá černá pejska dělala, no ne?
No jo.
Člověka jaksi nekopala.
Vedro se taky asi dalo vydržet.
A když Penny prý uslyšela cvaknutí spoušti, otevřela oči, vrhla na Janka znechucený pohled typu "ty zrádče jeden zkaženej" a odkráčela středem.
Pak si to rozmyslela, vrátila se a skočila svojí člověce na hlavu: Vstávej!

Fotka je (jak jste určitě uhodli) Jankova.

:: :: :: :: :: :: :: ::

Penny je asi tak deset. Jsme doma v kuchyni a bavíme se nejlepším možným způsobem - hážeme si balonek. (To je to, co Penuška s takovým nadšením hypnotizuje, na co se tak směje.)
Kuchyň je oblíbené místo. Člověka si může sednout zády k topení a pak má výhled přes celou kuchyň až do předsíně, takže balonek lítá krásně daleko. Občas má člověka hravou náladu, takže balonek zaletí až za roh. A občas má hravou náladu Penuška, a to balonek končí v akváriu.
Rybičky mívaly námitky, ale nebyly moc slyšet, takže je Penuška ignorovala.

Fotku cvaknul buď Janko, nebo Viruska, to si už přesně nepamatuju.

:: :: :: :: :: :: :: ::

Penušce je asi tak třináct.
Pózuje na balkoně, který se původně jmenoval Gril (rozklepněte ve slunečném dni na parapet vajíčko a za pár minut máte volské oko) a později, v této úpravě, Kytičková čajovna.
Penuška a její člověka se právě chystají na jednu ze svých výprav po lesích. Tato nebude bloudivá, kupodivu, protože nepůjdou samy, ale s Viruskou. A Viruska taky přinesla foťák.

:: :: :: :: :: :: :: ::

Penny se už tu a tam unaví.
Momentálně dělá sfingu.
Usne až o pět minut později, protože je léto, do bytu praží slunko jako praštěné a Penušce je vedro. Ale snaží se, staruška, jelikož máme zase návštěvu, znovu Virusku.
O něco později, až se Penny prospí, projdeme se s Viruskou po městě a člověku přitom popadne šílený nápad, jehož výsledkem bude Penuščino pošťákování.

:: :: :: :: :: :: :: ::

Penušce je patnáct a půl.
Už začíná mít stařecký zákal. To kolo prakticky nevidí, musela si ho nahmatat. O skákání do košíku a vyskakování z něj si nenechává ani zdát, jelikož už přece dávno není pitomá. Ale pořád ještě se svojí člověkou cestuje a na kole jezdí a latinu učí a vůbec tak všechno, jenom u toho hodně (a velmi moudře) pochrupuje.
Akorát tu canisterapii už dělat přestala, protože to je pro pejska moc únavné. A když u toho jeden může jenom o něco málo víc než babičky a dědečci, kterým přišel pomáhat, tak... jaksi...
Ale stýská se jí po lidech, a tak ji její člověka bere na kroužky živé latiny.
A tam taky vznikly tyhle fotky Jeden z člověčiných nejlepších studentů to odpoledne kolem Penušky poskakoval s foťákem, jako by Penuška byla first class modelka.
Vlastně... jaké "jako by"?

Obě fotky s kolem jsou dílem LKPK.

:: :: :: :: :: :: :: ::

Penušce je skoro šestnáct.
Už se naposledy viděla s Bílou příšerou; člověka už přišla na to, že Penuška nijak zvlášť dobře nevidí, a začala vymýšlet řešení. Ale právě teď je u nás doma znovu Janko a chystáme zase nějakou výpravu někam. (O pár měsíců později mu návštěvu oplatíme, když budeme vybírat Penuščinu společnici.)
Ano, správně, TO je to akvárko. Vidíte dobře.
Ale už do něj balonky moc nehážeme.
I když, házíme si je pořád stejně rády.
Postroj na nošení Penušky na boku nevidíte, protože je v některé z tašek, které Penuška přišla zkontrolovat.

Fotka je samozřejmě Jankovo dílo.

:: :: :: :: :: :: :: ::

A tohle je Penuščina nová kamarádka, kterou jsme hledaly skoro rok. Ano, správně. Lady Melánie Hamiltonová v příšerném, jí zcela nehodném prostředí útulku. A tak se snaží! Pac podává, ocasem vrtí...
Dlužno podotknouti (lady Hamilton laskavě promine tu indiskrétnost), že když se dostala do naší smečky a když jsme z ní smyly útulkovou špínu (ve venkovních kotcích a v zimě vážně není jak psa koupat) a rozčesaly jí dredy, nabyla lady Hamiltonová na objemu asi dvojnásobně. Tou srstí. A od té doby nabyla na objemu znovu dvojnásobně.
Žere totiž jako kyselina.

Ale máme ji rádi. A nejen proto, že zpříjemnila Penušce poslední rok života. (Vážně, musím ji pochválit. Střevo útulkové, výcvikem nedotčené - tohle jste neslyšela, lady Melly, že? - se naučila vodit Penušku za pouhých pár měsíců. Dokonce jí i ukazovala, kde má balonek. To všechno přesto, že se nacházela ve strašlivém melinkožravém světě mimo rodné mříže, kde se na ni mohl kdykoli a okdudkoli vrhnout děsivý melinkožravý autobusek nebo jiná bestie.
Zvládla to, ta je pašák.
Ostatně - mohla nám snad Penuška vybrat do smečky špatného psa?

(Fotka tentokrát pochází z archivu útulku.)
:: :: :: :: :: :: :: ::

Pokračování, tentokrát už o Penušce s Melinkou a s mými fotkami z mobilu, zase příště.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Dinnes Dinnes | 25. srpna 2015 v 17:13 | Reagovat

Penuško, ty jsi krásná. :-)

2 Alasdair MacColla Alasdair MacColla | 25. srpna 2015 v 21:42 | Reagovat

Pennuška se uměla překrásně smát.

3 Regi Regi | E-mail | Web | 26. srpna 2015 v 6:14 | Reagovat

Jak tuhle sympatickou fenku postupně poznávám, mám čím dál tím silnější pocit, že tvoje praštěná kolie Donda je Penuščin klon. ;-)

4 Tora Tora | 26. srpna 2015 v 9:51 | Reagovat

Penuško, na tebe se nezapomíná. A myslím,  že nad svou smečkou stále bdíš.

5 ioannina ioannina | 27. srpna 2015 v 1:16 | Reagovat

Penuška byla krásně usměvavá, přesně tak. (Příště uvidíte jednu fotku s Penuščiným patentním úšklebkem.)
Mám čím dál silnější pocit, že Donda je děsně penuškoidní. Nebo jí teda někdo fakt pořádně napovídá.
Taky budete moct srovnat. Časem. Jen co se k tomu dostanem.

6 KattyV KattyV | Web | 27. srpna 2015 v 10:17 | Reagovat

Já sice nejsem "psí", jsem spíše na kočky, ale tak nějak tuším, že potkat Penny, zamiluji si ji stejně, jako Dondu a Melinku.

7 ioannina ioannina | 1. září 2015 v 9:52 | Reagovat

[6]: Velmi podobně jako Dondu (akorát byla dospělá Penny logicky klidnější než to odrostlé Donyštěně). Melinka má jinou povahu, takže si ji člověk zamiluje jinak. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
*************************************************************************************

KattyV a Regi prohlašují:
Na našich stránkách často najdete fanfiction příběhy ze světa Harry Pottera.
Všechna práva na postavy, které jsme si nevymyslely samy, jsou vyhrazena J. K. Rowlingové,
které tímto děkujeme za to, že nám dala svět, ve kterém si můžeme hrát.


14.1.2014