ABYSTE U NÁS NEBLOUDILI A JEDNODUŠE NAŠLI JAKOUKOLI POVÍDKU NEBO ČLÁNEK, JE TU PRO VÁS




A CO NOVÉHO VÁM ŠÍLENÉ ŠUPLE NABÍDNE PRÁVĚ TENTO TÝDEN?

PONDĚLÍ: Útočiště (fanfiction příběh na pokračování) od Danae
ÚTERÝ: Věda ve sto slovech od JJ
STŘEDA: Hotel u devíti koček od Tory
ČTVRTEK: Malfoyovské střípky od Martian
NEDĚLE: Severus a Megan od Katty

Vše je bohatě ilustrováno kolážemi KattyV

*************************************************************************************

Kapitola třicátá sedmá: Bílý jezdec - dokončení

16. října 2015 v 0:03 | Richenza |  Bless the Child: Kniha čtvrtá - BÍLÝ JEZDEC
Kaliningrad; téhož dne

"Je mi velkou ctí, že jsi přijal mé pozvání, Gellerte Alfredoviči."
"Jsi nejspíš jediný, kdo si ještě pamatuje jméno mého zatraceného otce."
"Pamatuji si toho mnohem víc, příteli," zvednul Grigorij Jefimovič koutek úst. "Zaslechl jsem, že spolupracuješ s Vanderbergery."
"Žádný zdvořilý úvod?"


"Nemám ve zvyku marnit čas. Myslel jsem, že se na to budeš dívat stejně."
"Jistě, dívám."
"Neodpověděl jsi mi."
"Neslyšel jsem otázku," opřel se Grindelwald pohodlně o opěradlo vyřezávaného křesla potaženého hedvábím. "Jinak děkuji za nabídku občerstvení. Dal bych si čaj."
Grigorij Jefimovič přikývnul a krátce tlesknul. Stůl vedle nich se celý zaplnil. Kromě čaje zde byly i tácy s plněnými rolkami se sýrem, uzeným lososem, blinami se smetanou a kaviárem, kousky bílého i žitného chleba pokryté nejrůznějšími pomazánkami, košíčky plněné různými saláty a zdobené vejci a kaviárem, kysané okurky, pirožky, šašliky. Všeho bylo dost, vlastně až příliš.
"Prosím, Gellerte Alfredoviči," nalil mu do šálku trochu čaje a nechal ho stát na stole. "To nebyla otázka. Spolupracuješ s Bernardem de Calberte. A s jeho tajemníkem spíš."
"Z toho, co říkáš, vyplývá, že s nimi ovšem spolupracuješ také," pousmál se Grindelwald.
"Ne, to z toho nevyplývá," odpověděl Grigorij Jefimovič a nalil si do velké sklenice z karafy vodu. Nebo vodku - Grindelwald věděl, že čtvrt litru vodky není nic, co by snížilo výkonnost jeho ruského přítele. Byly doby, kdy byl svou odolností k alkoholu proslulý. "Víš o jejich hraní s viry?"
"Hrajou si s lecčím. To je jejich hra."
"Kterou podporuješ."
"Netvrď mi, že ti jejich snaha o vyřešení problému přelidnění negrů dělá starosti."
"Ne. Tohle mi starosti nedělá. Ale může se to vymknout."
"Všechno se může vymknout," pokrčil rameny Grindelwald. "Nejsou blázni."
"Ne. To nejsou. Ty si přece nemyslíš, že to skončí Afrikou."
"Něco se od našeho posledního setkání změnilo? Myslel jsem, že jsme v našich cílech zajedno."
Grigorij Jefimovič přikývnul. "V cílech… ano, jsme. Ovšem přivítal bych poněkud specifičtější prostředky."
"Tohle není moje práce," zamračil se Grindelwald. "Oni už jsou zkrátka tak hraví."
"Víš o tom. Nic proti tomu neděláš. Kalkuluješ s tím."
"Tak s tím taky kalkuluj," usmál se Grindelwald. "Ale to ty děláš, ne?"
"Jistě. To dělám. Kalkuluju s lecčíms. Kdy se necháš korunovat v Římě?"
"V Římě?" naklonil Gellert hlavu s nevinným výrazem v očích. "Tohle není na pořadu dne. Kdopak to to řekl?"
Grigorij Jefimovič se studeně pousmál. "Nevěříš tomu, že bych ti to prozradil. Chápu. Teď to ještě neplánuješ, chceš začít s něčím menším. A kdy tedy?"
"Nemyslíš si, že bych ti to řekl, že?" usmál se Gellert. "Ale překvapím tě. Ano, uvažuji o tom. Chci Evropu sjednotit. A nemíním se spálit jako minule. Co mi zbývá jiného než se obětovat osobně?" rozhodil ruce v gestu hrané bezmoci.
"Vždy jsi byl obětavý, Gellerte," přikývnul vážně Grigorij Jefimovič a strčil do úst kus uzeného lososa i s kolečkem citrónu. "Neochutnáš?"
Gellert si vzal sýrový košíček plněný bramborovým salátem se slanečkem a koprem. Nebylo to kupodivu špatné. "Slíbil jsi, že nebudeš zasahovat za hranice, na nichž jsme se dohodli."
"Ty jsi slíbil totéž."
"Nepřestávám to mít na paměti, Grigoriji Jefimoviči. Naše dohoda platí."
"Ano. Platí," přikývnul jeho hostitel a vzal si pirožek. "Nebudu ti bránit. Ostatně to, že chceš začít v Praze, je moudré. Obnovíš Říši, a nebudeš spojován s Německem. Chytré."
"Mám ji rád," pokrčil rameny Gellert.
"Jistě, jak jinak," neodporoval mu jeho ruský přítel. "Praha je krásná, mám ji také rád. Dal bych přednost tomu, kdyby zůstala neutrální."
"Měl jsem za to, že jsi před chvílí potvrdil, že dohoda platí."
"Neříkám, že neplatí. Jen jsem chtěl připomenout, že tam žije hodně našich lidí."
"Nevyháním je. Jsme spojenci, Grigoriji Jefimoviči."
"Jsme. Jaké jméno zvolíš?"
"Jméno?" zasmál se nevěřícně Grindelwald. "Ty se mě ptáš na jméno? To je přece to nejméně důležité."
"Ano. Není to na tom to nejdůležitější. Ale nepovažuji to, jak se nazveš, za nedůležité."
"Máš snad nějaký návrh?" zeptal se Grindelwald ironicky. "Ty pirožky jsou skvělé."
"Můžu ti zabalit sebou."
"To není nutné," zavrtěl hlavou Grindelwald.
"Je mi jedno, jaké jméno si zvolíš. Pokud to nebude to, o kterém jsem slyšel, že máš v plánu."
"Nejsem tvůj vazal," zúžil oči Gellert a napřímil se.
"To jsem skutečně nechtěl naznačit. Jsme spojenci. Přátelé. Ber to jako přání přítele."
"Jenže už je pozdě. Už jsem to oznámil."
"Nikoli veřejně."
Grindelwald přikývnul. Grigorij Jefimovič věděl příliš ze záležitostí, které nebyly veřejné. Které vědět vůbec neměl. Zásadně ho to nepřekvapovalo. Ale přestože šlo o únik informací ke spojenci, nic to neměnilo na tom, že to byl únik. Bude muset zjistit zdroj. "Přesto nehodlám měnit své plány. Proč ti na tom vlastně tak záleží?"
"Jsi chytrý. Přijdeš na to sám."
"Když teď o tom hovoříš," pokrčil rameny Grindelwald, "tak mě něco napadá. Chápu tvé něžné vzpomínky na carevnu… ale to skutečně nebyl ten důvod. Zvolil jsem jen své jméno. Jméno svého druhého života, protože mé první by lidé ještě nepřijali. Chci Evropu spojit, ne rozdělit. Roman je pro to vhodné jméno. Symbolizuje tradici Říma. Je mezinárodní, v žádném jazyce s ním nebudou mít problém. A je to jméno, které mi dal osud. Je znamením, že si mě osud vyvolil."
"Máš hodně nepřátel, a my jsme spojenci. Je v tvém zájmu, aby to tak zůstalo."
"Je to v našem společném zájmu. Máme společného nepřítele, není jiné cesty než spojenectví. Vyhrožuješ mi, drahý příteli?" řekl jemně a naklonil se dopředu.
"Ne. Jen varuji."
"Nemusí ti na tom nic vadit. Opravdu za tím není ten důvod, kterého se obáváš. Nemám žádné zájmy v Rusku, a nebudu mít. Poučil jsem se. Přísahám na to, co mi je nejdražší," dotknul se slavnostně symbolu relikvií, "že nic z toho, co dělám nebo udělám, není a nebude namířeno proti tvé zemi. Je to jen jméno."
"Jména nejsou jen jména. Jsou symboly. A ty jsou důležité."
"Bojíš se, že by se tvému lidu ta myšlenka zalíbila? Tak jim to dej. Proč z toho tvého Sašky neuděláš cara? Jeho výraz je tak… majestátní," ušklíbnul se Grindelwald. "Saška na koni, Saška bez košile lovící lososy, Saška plavající přes řeku… Je sexy."
"Jednu věc jsi nepochopil, Gellerte. On není můj Saška. Alexandr Alexandrovič je vládce Rusi. Já jsem služebník Rusi, a tedy i služebník jeho, alespoň dokud jí on prospívá. Mimochodem, neřekl jsem, že to neudělá."
"Chápu. Nejdřív počká, co to udělá u nás."
Grigorij Jefimovič nedal nijak najevo ani souhlas, ani nesouhlas. "Hraješ vabank, Gellerte."
"Bez toho by to nebylo tak vzrušující, ne?" opřel se Grindelwald opět pohodlně o opěradlo a složil ruce za hlavu.
"Vzrušující… jistě. Ty toužíš po vzrušujícím životě. To je důvod, proč sis zvolil pro svůj návrat mladé tělo, namísto abys vzkřísil své vlastní?"
"Bylo staré, příteli. Koho bych okouzlil v takovém těle?"
"A ty chceš okouzlovat," změřil si jej bez úsměvu Grigorij Jefimovič. "Někdy si myslím, že zaměňuješ cíl a prostředek."
"Jen se nedělej, drahý Grigoriji Jefimoviči. O tvých kouscích se ještě dnes zpívají písničky. A nejen v matičce Rusi."

"To už je dávno. Poučil jsem se po své první smrti. Jsem neviditelný, všimnul sis? Ve svém věku bys už mohl mít trochu pokory. Tvůj plamen tě nese vysoko. Ale může tě spálit."







 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
*************************************************************************************

KattyV a Regi prohlašují:
Na našich stránkách často najdete fanfiction příběhy ze světa Harry Pottera.
Všechna práva na postavy, které jsme si nevymyslely samy, jsou vyhrazena J. K. Rowlingové,
které tímto děkujeme za to, že nám dala svět, ve kterém si můžeme hrát.


14.1.2014