ABYSTE U NÁS NEBLOUDILI A JEDNODUŠE NAŠLI JAKOUKOLI POVÍDKU NEBO ČLÁNEK, JE TU PRO VÁS




A CO NOVÉHO VÁM ŠÍLENÉ ŠUPLE NABÍDNE PRÁVĚ TENTO TÝDEN?

PONDĚLÍ: Útočiště (fanfiction příběh na pokračování) od Danae
ÚTERÝ: Věda ve sto slovech od JJ
STŘEDA: Hotel u devíti koček od Tory
ČTVRTEK: Malfoyovské střípky od Martian
NEDĚLE: Severus a Megan od Katty

Vše je bohatě ilustrováno kolážemi KattyV

*************************************************************************************

Taky vám doma zpívají?

21. ledna 2016 v 0:01 | Tora

Rozárka má velmi vyhraněný názor na zpěv. To má holka...ehm kočka štěstí, že nebydlí u Katty. To by zřejmě nerozdýchala. Protože ONA určitě zpívá daleko líp.


Nevím jak vaše obsluhy, ale ONA si docela často zpívá. No zpívá, to snad ani ne, kdáká, to se zas přímo říct nedá, prostě občas jí utkví v hlavě nějaký nápěv a ten nám pak poměrně dlouhodobě vnucuje. Dost často jsou to popěvky o nás, kočkách, a tak je načase, abych jí v tom udělala jasno a uvedla ty její popěvky na správnou notu. Zpívat vám tu teda nebudu, to se nebojte, ale našla jsem v textech některých písní s prominutím boty, že to se fakt nedá.

Pro začátek si vezmeme jednu známou písničku, která je o kotěti. To, že malé kotě spalo v botě, mne a určitě ani vás nepřekvapí, to se stát může. Zato část, kde zpěvák vesele prozpěvuje o tom, že kotě je solidní, nervy vám uklidní, tak tam bych se ráda pozastavila. Nevím, jak čí nervy kotě uklidní, ale pokud jsem měla co do činění s koťaty já, ať už to byli squatteři nebo ne zrovna dávno Barbucha, tak moje nervy byly napnuté k prasknutí a rozechvělé jak dráty vysokého napětí ve vichřici. Nikdy jsem nevěděla, odkud na mne vyskočí a kam se zakousne, a zcela chápu závěr písničky, kdy kotě po robotě v botě spáti nechali. I my všichni včetně JICH jsme ve vzácných chvílích, kdy Barnabáš spal, chodili po domě po špičkách, polehávali s mokrými obklady na hlavě a užívali si vzácných chvilek klidu. A zajímalo by mne, jestli se někdo na tu písničku nechal nachytat a na uklidnění nervů si kotě opravdu pořídil... jo, kdyby si pořídil medvídka mývala, udělal by asi lépe.

Slova v další nejmenované písničce - "když kočky řvou, tma sirkou připálí sladkobolný karamel" - jsou JEJÍ hodně oblíbená. Většinou však zazní až poté, co se uklidní situace, při níž k řevu došlo. Pochopila jsem, že když kočka zařve, je to prostě průšvih a ONI se toho bojí jak čert kříže. Je fakt, že od doby, kdy ONA bedlivěji kouká pod nohy, se u nás až tolik neřve. Poslední připálený sladkobolný karamel byl Tobíš, kterému bylo šlápnuto předevčírem na ocas. Zajímavé bylo, že když řval Silver, kterého ONA při jeho posledním vniknutí do domečku málem přepůlila mezi dveřmi, na písničku nedošlo. Možná to bylo způsobeno tím, že ONA prvně důkladně zkoumala, zda Silverovi opravdu neublížila a pak hodně dlouho hledala naše tři mušketýry, kteří využili chvíle otevřených dveří a prchli do noci. A pokud bych tedy to měla vzít až do důsledku, kočky pořádně řvou z úplně jiných důvodů, než je nějaký přišlápnutý ocas. Majitelé roztoužených nekastrovaných krasavic a ztepilých rozdychtěných kocouřích junáků by k tomu určitě mohli dodat své... no jo, to asi bude přece jen ten sladkobolný karamel, v plné, nefalšované kráse.

S občasným výskytem malých dětí u nás dochází i na lidovou písničku Kočka leze dírou, pes oknem. Že by kočky lezly dírou, pokud by mohly oknem, tomu až tak moc nevěřím. A psa v okně jsem teda ještě neviděla, aspoň ne nikde v okolí, zato koček je v oknech poměrně dost... tak nevím. My oknem chodíme domů i ven, pokud ho tedy někdo zrovna otevře. A nezmokneme, i když prší, protože pokud prší, žádná normální kočka ven neleze. Na Barbuchu nekoukejte, mluvím o normální kočce.

Když už jsme u těch oken... co vám říká toto? Na okně seděla kočka, byl horký letní den, na okně seděla kočka, a koukala se ven. Byl horký letní den, a kde kdo chodil bos, na okně seděla kočka a venku zpíval kos. Všichni jistě dobře ví, že kos musel zpívat někde hodně daleko a taky setsakra vysoko, protože jinak by kočka neseděla na okně, ale lezla po stromě. Možná seděla na okně a u nohou už jí jeden kos ležel, ale to se v té písničce neříká. Pak bych ale pochopila, proč tak klidně seděla na okně, když někde v blízkém okolí ječí kos.
U nás totiž taky zpíval kos. I s kosicí. Fistulí. Ale dírou vylezli squatteři, oknem Barbucha a prohnali milým kosům perka tak, že už k nám zpívat nechoděj.

Si kočka, si kočka, si kočka, a perfektně urobená, si krajšia než obloha nočná, než modlitba na kolenách... tak proti tomuhle textu fakt nic nemám. Konečně někdo pochopil. Trochu to pokazil tím koncem, kde prý je pro něj jedinou z žen, ale protože ONA nám zpívá jen tenhle kousek, hrdě vztahujeme text na sebe a myslím si, že naprosto právem. Jen je to občas narušené JEJÍM pocitem, že nejlépe tato písnička vyzní, když jsme u NÍ v náručí a ještě se pokouší s námi v rytmu křepčit. Hlavně Tobiáš to špatně nese a pak, když se mu podaří z náručí vyprostit, mu dá hodně práce na kožíšku, aby zas vypadal jako perfektně urobený.

Jsou i další písničky o kočkách, které u nás občas zazní, ale já myslím, že pro vaši představu by to snad stačilo.

A jen tak na okraj - ON si nezpívá. Ne že by mu nebylo do zpěvu, má nás, a už to je důvod, proč si zpívat, ale ON tvrdí, že to neumí. Když neumí, tak neumí, nedá se nic dělat. Ale je to škoda, protože přesně pro NĚJ by byla slova z poslední písničky, kterou dneska připomenu, ta by se MU opravdu hodila:

Spí se mnou v postýlce z proutí,
noc jako rodokmen králů,
mý vlasy s drápky se kroutí,
já neležím sám, já dvě kočky mám...

Aha, vlastně nehodila. Chybí tu ty vlasy.
JEHO.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 JJ JJ | 21. ledna 2016 v 10:19 | Reagovat

Rozárko,
díky moc za písničkový opravník. U nás se zase pravidelně zpívá Kdo a kdo a kdo to je, co to kolem brousí, kdo mi nedá pokoje, všude strká nosy, či a či a čičičí, jsou to kluci dvojčičí...
Hádám, že bys měla taky námitky :-) .
Toro, ale ten poslední odstavec vám Tořák jen tak neodpustí, i kdyby to náhodou byla pravda...:-D Díky za pobavení, prima jsem si početla.

2 KattyV KattyV | E-mail | Web | 21. ledna 2016 v 18:22 | Reagovat

Když ta Rozárka je tak pravdomluvná :D, že je přímo na zabití.(jojo, narážím na ten poslední odstavec, větu...ehm.)
JJ, jela jsem domu autobusem a pracně jsem vzpomínala na kočičí hity. A vzpomněla jsem jen na či a či a čičičí, jsou to kluci kočičí. A ono jsi to hned zmínila, sakra.
Rozárko, takže JI zkus přesvědčit, aby ti zazpívala něco z muzikálu Cats. Pokud to nezvládne, ať ti to pustí. Protože to jsou teprve ty krásné a správné kočičí písně. Od koček pro kočky.

3 Tora Tora | 21. ledna 2016 v 19:54 | Reagovat

Ale, vždyť je to pravda! Ta poslední věta teda. Jako myslíte že pro pravdu se každý zlobí, jo? Kdepak, u nás ne. U nás už je dávno jasné, že dlouhý vlas už prostě nebude...

4 KattyV KattyV | E-mail | Web | 21. ledna 2016 v 22:41 | Reagovat

Rozárko, kdyby se ONA nenamáhala, tak ti posílám ti správnou písničku z muzikálu Cats. Tady je v originále: https://www.youtube.com/watch?v=Mij1ZAuuujE
Kdybys náhodou měla s angličtinou drobné problémy, tak tady je česky: https://www.youtube.com/watch?v=uPIU9hnpkfE

5 Martian Martian | 22. ledna 2016 v 19:46 | Reagovat

Mě by teda ještě zajímal Rozárčin názor na: „Houpy houpy houpy, kočka snědla kroupy.“ :-D

6 KattyV KattyV | 22. ledna 2016 v 20:17 | Reagovat

[5]: Uááá. Tu jsem si nevzpomněla. Kocour hrách, na kamnách. Cože to jedla koťata?

7 Martian Martian | 22. ledna 2016 v 20:22 | Reagovat

[6]: Koťata jáhly, tuším. To bych fakt chtěla vidět. I když teda - znala jsem jednu kočku, co se pokusila sežrat houbičku na nádobí…

8 KattyV KattyV | 22. ledna 2016 v 20:53 | Reagovat

[7]: Jáhly? Klidně, pokud by byly oslazené, tak věřím, že náš kocour by si dal. O Vánocích jsem před ním musela schovávat cukroví. :-D

9 Regi Regi | E-mail | Web | 23. ledna 2016 v 9:47 | Reagovat

Toro, to je krásný kousek! A navíc máš ráda mou veleoblíbenou písničku o kočkách od Zuzanky Navarové. Díky moc.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
*************************************************************************************

KattyV a Regi prohlašují:
Na našich stránkách často najdete fanfiction příběhy ze světa Harry Pottera.
Všechna práva na postavy, které jsme si nevymyslely samy, jsou vyhrazena J. K. Rowlingové,
které tímto děkujeme za to, že nám dala svět, ve kterém si můžeme hrát.


14.1.2014