ABYSTE U NÁS NEBLOUDILI A JEDNODUŠE NAŠLI JAKOUKOLI POVÍDKU NEBO ČLÁNEK, JE TU PRO VÁS




A CO NOVÉHO VÁM ŠÍLENÉ ŠUPLE NABÍDNE PRÁVĚ TENTO TÝDEN?

ÚTERÝ: Věda ve sto slovech od JJ
STŘEDA: Hotel u devíti koček od Tory
NEDĚLE: Severus a Megan od Katty

Vše je bohatě ilustrováno kolážemi KattyV

*************************************************************************************

Jaké to bude doopravdy?

24. února 2016 v 12:32 | JJ |  Věda ve sto slovech

Střípky a klípky nejen o fyzice a fyzicích, tentokrát na téma: Zítřek jsem prožil včera




Úvodní poznámka:

11. dubna 1961, Tjura-Tam


Drabble:
Převaloval se z boku na bok, natřásal si polštář, a stejně nedokázal usnout. V hlavě se mu honil dnešní den - znovu si opakoval instrukce konstruktéra, znovu seděl na předletové přípravě.
Co kdyby si zkusil číst? Ale co?

Když držel Ciolkovského knihu Do vesmíru poprvé v ruce jako školák, byla čtyřicet let stará. Vyprávěla o letu kosmickou raketou, o výstavbě kosmické stanice, o cestě k Měsíci, o životě v kosmickém prostoru či na jiných planetách. Vědecká fantazie, podložená léty výzkumů a výpočtů, která se v poslední době začala naplňovat.

Gagarin prožil nad knihou start rakety snad stokrát. Zítra ho zažije doopravdy.


Závěrečná poznámka:
Konstantin Eduardovič Ciolkovskij vydal vědeckofantastickou knihu Do vesmíru (Vně Zemlji) v roce 1906. Jak se přiznal, pracoval na ní kolem dvaceti let. Dneska jsem si ji opět pročetla a zjistila, že valná většina jeho vizí se naplnila, a ty, které se dosud nenaplnily, by se snad už naplnit mohly.
Jurij Alexandrovič Gagarin se do vesmíru následující den opravdu podíval.
Oba tyto příběhy jsou na delší povídání, tak snad v některém dalším drabbleti.



zpět ooOoo dál
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tora Tora | 24. února 2016 v 19:19 | Reagovat

Je úžasné, když vidíš, jak se některé vize naplňují - Ciolkovskij, ba i Clark... Ciolkovský musel být úžasný člověk, s obrovskou představivostí, ale přitom s představivostí toho rázu, že si nevymýšlel blbosti, ale domýšlel souvislosti a viděl pokračování současnosti. Úžasné. Kolikrát taky přemýšlím nad tím, co bude za deset, dvacet let, ale popravdě - vůbec netuším, kam se vše pohne. Zvlášť ted, v té šíleně překotné době.

2 KattyV KattyV | 24. února 2016 v 19:49 | Reagovat

Je skvělé, jak někteří vizionáři VIDÍ, jakých objevů je možno dosáhnout. A jak inspirují ty, kteří přijdou po nich. Moc povedené, JJ. :D

3 JJ JJ | 24. února 2016 v 21:22 | Reagovat

Díky, děvčata. Já mám tenhle drabblík ráda právě kvůli tomu, co jste obě napsaly. Knížku máme doma, LJ ji kdysi dostal v dětství. Mohu říct, že jsem si ji přečetla a jen jsem si tak spokojeně odškrtávala...
Fascinující je, že Ciolkovskij psal o raketách v době, kdy ještě ani nebyl vyzkoušen reaktivní pohon tryskových letadel...

4 ioannina ioannina | 25. února 2016 v 1:47 | Reagovat

[3]: Je ještě někdo, kdo se trefoval s takovou přesností? Kdysi chválili Vernea, ale ten má řadu krásných seků (nezapomenu na cestu do kosmu tak, že nad sebe hážeme magnet :-D ).
Že on by Ciolkovskij přišel z budoucnosti a tady se dopouštěl vyzrazování tajemství?

5 JJ JJ | 25. února 2016 v 9:31 | Reagovat

[4]: Io, tak to je tuze těžká otázka.
Na tu scénu s vyhazováním magnetů si nevzpomínám, ale zato si vzpomínám na knihu Ze Země na Měsíc, kde nechal své astronauty vystřelit uvnitř dělového náboje. Když si to člověk spočítá, vyjde mu několik tisíc g přetížení - rekord v přežití je 81 g, tenhle pán http://www2.baylor.edu/baylorproud/2008/07/jp-stapp-fastest-man-on-earth-and-quotable-alum/ (velmi schopně si dělají legraci z raketových saní na začátku posledního Indiany Jonese - to a schovka před atomovkou v ledničce jsou velmi světlé momenty filmu).

Ciolkovskij totiž byl věděc a spisovatel v jednom - jak něco dopočítal, a tím potvrdil, že by to takhle šlo, včetně promyšlení technických detailů, zpracoval to jednak jako vědecký článek, a vzápětí jako fantastiku pro širší okruh čtenářů. Takže chceme-li někoho podobně přesného, musíme najít píšícího výzkumného pracovníka. Nevím.

Možná má nějakou šanci Clark, protože konečně se našel materiál dost pevný na kosmický výtah. Akorát zatím ty nanotrubky umí vědci vypěstovat jen několik milimetrů dlouhé :-D .

P.S.: S Ciolkovským je to velmi objevná teorie. Sežeň důkazy, s tím prorazíš. Anebo by z toho mohla být hezká scifi povídka :-)

6 dadainka dadainka | Web | 25. února 2016 v 13:35 | Reagovat

Dobrej odhad :-)

7 JJ JJ | 25. února 2016 v 16:29 | Reagovat

Díky. Podložený odhad :) .

8 ioannina ioannina | 25. února 2016 v 17:12 | Reagovat

[5]:Stylový by bylo sehnat důkazy, publikovat článek a vzápětí na totéž téma i povídku. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
*************************************************************************************

KattyV a Regi prohlašují:
Na našich stránkách často najdete fanfiction příběhy ze světa Harry Pottera.
Všechna práva na postavy, které jsme si nevymyslely samy, jsou vyhrazena J. K. Rowlingové,
které tímto děkujeme za to, že nám dala svět, ve kterém si můžeme hrát.


14.1.2014