ABYSTE U NÁS NEBLOUDILI A JEDNODUŠE NAŠLI JAKOUKOLI POVÍDKU NEBO ČLÁNEK, JE TU PRO VÁS




A CO NOVÉHO VÁM ŠÍLENÉ ŠUPLE NABÍDNE PRÁVĚ TENTO TÝDEN?

PONDĚLÍ: Útočiště (fanfiction příběh na pokračování) od Danae
ÚTERÝ: Věda ve sto slovech od JJ
STŘEDA: Hotel u devíti koček od Tory
ČTVRTEK: Malfoyovské střípky od Martian
NEDĚLE: Severus a Megan od Katty

Vše je bohatě ilustrováno kolážemi KattyV

*************************************************************************************

Modrý břichouš II - do stejné vody dvakrát nevlezeš...

18. února 2016 v 0:01 | Tora

Jakpak to bylo s tím modrým břichoušem? Vzpomínáte si ještě? Rozárka si ho pamatuje velmi dobře. Určitě by se mu už vyhnula. Ona tedy ano. Ale jsou zde i jiní, že?



Rok se s rokem sešel a v koutě dvora nám opět vykvetl modrý břichouš. ONI, uklidnění tím, že já už s ním své zkušenosti mám a Tobiáš s Čendou si ho nevšímají, vesele napouštěli vodu, cpali do něj své oblíbené tablety a těšili se na první vykoupání.

Teda mě už fakt modrý břichouš nezajímá. Po loňské zkušenosti jej obcházím obloukem. ONI však zapomněli na jednu důležitou okolnost. I když, okolnost... prostě zapomněli na Barbuchu. Teda ne jako že by na něj zapomněli v tom smyslu, že vymazali vzpomínky, chodili kolem něj a říkali - hele, co je tohle za kocoura, toho neznáme? Nějak si ale neuvědomili načasování Barbuchova příchodu a skutečnost, že když k nám vloni v červenci Barbucha přišel, byl na čas internován doma, na dvůr nechodil a tím pádem v podstatě čas modrého břichouše minul.

A to bylo závažné opomenutí.

Já teda Barbuchovi říkala - hele, trubko, pochop to, je to plný vody, ta voda smrdí chlórem a je studená, navíc mokrá skrz naskrz, mně to můžeš věřit, mám s tím své zkušenosti. Ale znáte Barbuchu. Když bude kolem lítat vosa, tak čím víc mu budete říkat hele, neblbni, kousne tě, tak samozřejmě prvně kousne on, pak kousne vosa a potom je hnedle veselo v chatrči. A tak dále. Prostě cokoliv mu řeknete, on udělá pravý opak. Jediné, co dokáže ihned pochopit a zpracovat ve správném významu, je zacinkání na konzervu. To přiletí jak na koštěti a hned ví, co a jak.

No ale vraťme se k našemu šplouchajícím břichoušovi.

Osm dírek do jeho kožichu, to byl vloni můj poměrně slušný výkon na začátečníka, řekla bych. Ovšem Barbucha... ten to posunul do jiného levelu.

Představte si teplý červnový večer, vzduch voní kouřem a na zahrádce sedí ONI a oni a opékají si nad ohněm ty tlustý červený myši (mimochodem, zas nám nedali ani kousek, škrti). Slunce už je za obzorem, na dvoře je příjemný stín a teplý vzduch je prosycen vůní posečené trávy a kvetoucích květin. Vtom od ohně vyletí ON jako bodnutý včelou a ječí: "Mazej pryč, ty troubo!" a žene se na dvůr, kde se na cca dva metry vysoké zdi nad břichoušem (přikrytým krycí plachtou) stráášně nenápadně prochází Barbucha, lehce pošilhávající po té novotě pod ním. Protože ON na zeď přes břichouše nedosáhne, zaplaší Barbuchu aspoň křikem a spokojeně usedá zpět k čoudícímu ohni. Barbucha zjistí, že tahle hra je opravdu príma a tak se postupně u bazénu několikrát vystřídá celá ohňová společnost. Pak ho hra přestane bavit a jde se raděj honit se squattery.

Tím ukolébá všechny zdejší obyvatele a sešlost u ohně se baví vesele dál. Pak se začne stmívat a zahradní trempové uhasí oheň a pomalu se rozejdou domů. Dveře domečku zůstávají dokořán a ONA uklízí nádobí do myčky, skládá prádlo a vůbec dělá takové ty zbytečnosti, co ONI pořád dělají.

Pak konečně usedají k televizi.

No a v té chvíli to přišlo. Barbucha zjistil, že je čistý vzduch. Chvilku si poměřoval výšku, šířku, zjistil teplotu, tlak a rosný bod a pak... skočil. Trefil se přímo doprostřed, ale očividní svědkové jeho hrdinského skoku jsme byli jen já a Tobiáš. ONI slyšeli jen mohutný šplouch, zaječení a pleskání stržené plachty. Když vyletěli z domečku, seděla opodál břichouše jakási mokrá ondatra s krysím ocasem a břichouš opět mohutně krvácel.

No jo, opět se nestihli ani vykoupat. Pravda ovšem byla, že loňský nácvik se jim moc hodil. Břichouš byl v rekordním čase zalepen a opět dokrmen vodou.

Ondatra se nenápadně protáhla do domečku a byla odchycena na gauči, jak kolem sebe šíří mokvavou skvrnu. Po vydrbání ručníkem se z ondatry opět vyklubal Barnabáš, tvářící se značně ukřivděně, a ONI, místo aby mu vynadali, si ho udobřovali konzervičkou.

Dobré na tom bylo jedno - na jeho skoku do břichouše jsme vydělali všichni. Jednu dávku konzerviček navíc.

Ale víte, co na tom je to nejlepší? Můj loňský rekord překonán nebyl. Barbucha udělal do břichouše sice díry velké, ale jen tři... A že natrhnul tu krycí plachtu? No bože, to se nepočítá... nebo jo?

A když se v noci k JEJÍMU nosu přitulil kožíšek navoněný parfémem značky Chlior, ONA aspoň nemusela ani otvírat oči, aby zjistila, kdo se to na NI lepí...

P.S. Tak ty díry byly přece jen čtyři... a jednu hledali hooodně dlouho. No ale pořád je to míň než osm, ne?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Regi Regi | E-mail | Web | 18. února 2016 v 6:02 | Reagovat

Přes všechny ty Barbuchovy kočičiny mě nejvíce rozesmáo: ONA uklízí nádobí do myčky, skládá prádlo a vůbec dělá takové ty zbytečnosti, co ONI pořád dělají. :-)

2 JJ JJ | 18. února 2016 v 9:22 | Reagovat

[1]: Jo jo, je zřejmě potřeba přehodnotit, co je důležité a co ne.
Mokrá ondatra drápkatá mne dostala :-) .

3 KattyV KattyV | 18. února 2016 v 10:39 | Reagovat

Ondatra s krysím ocáskem mě taky pobavila. A ondatra drbaná ručníkem a udobřovaná konzervičkou, ta taky. :-D
Jo a hlavně, že rekord nebyl překonán, viď Rozárko?

4 ioannina ioannina | 18. února 2016 v 14:48 | Reagovat

Břichouš má strašně těžký život. :-D

5 Tora Tora | 18. února 2016 v 18:50 | Reagovat

[1]: No, to vůbec Regi netušíš, kolik zbytečných věcí (podle našich koček) děláme :)

[2]: Jo, občas kočičí pohled nezaškodí.

[3]: Rozárku hned tak něco nepřekoná. Však je tam i Barbuchův pohled na tuto příhodu, kdyby byl zájem.

[4]: Kdyby jen břichouš... :)

6 KattyV KattyV | 18. února 2016 v 19:31 | Reagovat

[5]: Vidíš, budu ho muset pohledat. Že bych ho sem dala příští týden? ;-)

7 Kitti Kitti | 23. února 2016 v 16:26 | Reagovat

Joooo Katty, šup sem z mokrou ondatrou, ráda si připomenu jeho pojetí. Tlusté červené myši, ze kterých nedostanou ani kousek, oooo to jsou ale chuděrkové. Jeden si říká, proč si vlastně toho břichouše pořád napouští, když se stejně skoro nevykoupou, že?
PS. Toro, doufám že Čeníšek, láska moje největší se stále těší skvělému zdraví a je ozdobou tvoji domácnosti.

8 Martian Martian | Web | 18. srpna 2016 v 16:21 | Reagovat

Čtyři dírky? No, na první pokud docela slušné… :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
*************************************************************************************

KattyV a Regi prohlašují:
Na našich stránkách často najdete fanfiction příběhy ze světa Harry Pottera.
Všechna práva na postavy, které jsme si nevymyslely samy, jsou vyhrazena J. K. Rowlingové,
které tímto děkujeme za to, že nám dala svět, ve kterém si můžeme hrát.


14.1.2014