ABYSTE U NÁS NEBLOUDILI A JEDNODUŠE NAŠLI JAKOUKOLI POVÍDKU NEBO ČLÁNEK, JE TU PRO VÁS




A CO NOVÉHO VÁM ŠÍLENÉ ŠUPLE NABÍDNE PRÁVĚ TENTO TÝDEN?

PONDĚLÍ: Útočiště (fanfiction příběh na pokračování) od Danae
ÚTERÝ: Věda ve sto slovech od JJ
STŘEDA: Hotel u devíti koček od Tory
ČTVRTEK: Malfoyovské střípky od Martian
NEDĚLE: Severus a Megan od Katty

Vše je bohatě ilustrováno kolážemi KattyV

*************************************************************************************

O nebezpečných pelíšcích a tak vůbec

12. května 2016 v 20:25 | Tora

Jak se vrátil Melipes i s Melipaní.



Po nějaké době se k nám znovu na návštěvu vrátil Melipes a Melipaní. Vůbec nás to nepřekvapilo, protože my už jsme vycvičený. K nám už by na návštěvu mohl přijít klidně třeba hroch a my se neleknem. Naši domácí nás totiž v tomhle cvičej neustále.

A tak jsme jen s troškou lítosti zkoukli, jak nám Melipes zas vycídil misky (ty hloupý řeči o tom, že aspoň budeme zas dojídat, si domácí mohli klidně nechat od cesty), a vůbec už jsme se Melipsa nebáli.

Melipes si lehnul na koberec v obýváku a usnul. Šli jsme se na něj podívat a trochu ho očuchali, jestli je to opravdu ten Melipes, co tu byl i předtím, a domácí se mohli uchechtat, když viděli kolem Melipsa tři kočky (Čenda samozřejmě ihned odešel do své druhé rezidence, ten se nějakým Melipsem nebude zalamovat), jak očuchávaj Melipsovi ocas a nohy. Když jsme usoudili, že Melipes je fakt Melipes, šli jsme si po svým. A já, jak jsem si tak chodil po svým, jsem zjistil, že v nohách rozloženého gauče v obýváku je novej pelíšek. Co pelíšek, to byl pelech jako hrom. Trochu teda voněl Melipsem, ale co. Co je doma, to je moje, a tak jsem si ve svém novém pelíšku udělal pohodlí. Páni, to je radost, když jednomu konečně nadělej pelech, kde se může roztahovat a přestože má natažený přední packy, zadní packy i ocásek, nic mu nikde nepřepadává z pelíšku! Jo! To je vono! Tak dlouho jsem zkoušel pelíšek na délku i na šířku, až jsem z toho v tom pelíšku dočista usnul. A spal jsem sladce a tvrdě, až domácnost postupně utichla a ke spánku se uložili i všichni ostatní.

Melipaní usnula s Melipsem na gauči a spali jsme a spali a spali... až do chvíle, kdy Melipsovi nad ránem bylo nějak moc teplo a tak se hodlal přesunout do svého pelechu. Rozespale se připotácel a upadl do něj. Ale ouha. V pelechu jsem spal já a já jsem ve svých snech rozhodně nepočítal s návštěvou. A tak jsem se lekl. A taky trochu vyjekl. A taky trochu vrazil nezvanému návštěvníkovi nějakou tu facku packu. Následně se Melipes lekl. A štěkl. A vyrazil z pelechu tak, že porazil židli. V tu ránu seděla na posteli rozespalá Melipaní, která netušila, co se to vlastně děje a jen zírala na jednu černou šmouhu, co visela na zácloně a rozčileně se hrabala do pelíšku na okně a na druhej černej flek, který si raděj ustlal na zemi. Druhej den ráno jsme se oba tvářili, jakože nic a jak jsme se krásně vyspali. Kdyby to na nás Melipaní, která z toho měla málem šok, nepráskla, tak domáci ani netušili, jak bylo v noci veselo.

Pelech osiřel. Já už do něj nejdu, páč do něj prší psi, a Melipes tam nejde, páč tam vybuchujou kočky.

No ale vy jste prý zvědaví i na jiné zprávy. Inu dobrá.

Další zprávy z domova:
Rozárka se zamilovala. Její srdce opanoval VelkejBílejTygr. A to až tak, že už několik nocí nespává s domácí v posteli, ale spává s VelkýmBílýmTygrem, kterému se válí po tlapkách a je navýsost spokojená. Paní domácí to nechápe, ale já vím svý. VelkejBílejTygr se nemele, neobrací a nekope. To se to pak spí. Jen jsem zvědavej, jestli paní domácí ve stesku po Rozárce nevezme do postele i VelkéhoBíléhoTygra. To by pan domácí koukal.

Zprávy ze světa:
Černej JÁ I. Veliký se ochočil. Od prvního pohlazení netrvalo dlouho a chodí si pro příděly drbání, hlazení a muchlování denně a poměrně vřískavě si je po domácích vynucuje. Ale ouha, asi se bude divit, chlapec. Domácí, jakmile mu měla možnost pořádně prodrbat kožuch, přišla na to, že ho má samej chuchvalec, smotanec a slepenec, a tak nad JÁ I. Velikým visí černý osud. Nejenže ho na jaře totálně odchlupěj, ale asi i odkoulujou. A bude mít po vejletech za Slskou, cha chacha.

No jo, ale nad náma visí taky černý osud, protože odkoulovanej JÁ hrozí průnikem do domu. Tssk.

Ochočený squatteři jsou taky naprd. Dřív jsem stihnul zkontrolovat, co maj v miskách, protože než se k nim odvážili, to byla doba. Dneska ducaj krmiče do ruky, ať si přichvátne, a já už se mezi ně fakt nevejdu. Škandál.

Ulice pořád stojí, ale já už si dávám víc bacha. Chodím už jen k sousedce - ona tam taky mívá skoro pořád zavřený dveře, což teda nechápu - a pak chodím občas ke škole, kde jsem tuhle rozplakal jednu malou holčičku, kterou našel domácí, jak u mě stojí, hladí mě a koulej se jí slzičky. Když se zeptal, co jestli jsem jí ublížil - no to je otázka, co? - nebo co se děje, holčička mu s pláčem sdělovala, že se ten kocourek určitě ztratil a ona neví, co s ním budééééé... Slzičky jí ale rychle oschly, když zjistila, že vůbec nejsem ztracenej, ale na vejletě, a mně zas hrozilo, že dostanu obojek s nápisem, že nejsem ztracenej, ale blbej, jak říkal domácí. To už se holčička smála a já se urazil a šel pryč.

A teď už taky musím a tak na závěr ještě jednu básničku, abyste věděli, že ten noční zážitek na mě fakt hodně zapůsobil. Tak pa a zas někdy příště.

Melipes a Melipaní
mají velmi tvrdé spaní.
Každý musí pozor dát,
kde chce večer usínat.
Když si jeden pro potěchu
chruní v zabraném pelechu,
sny si krásné nechá zdát
měl by se spíš trochu bát.
Co se stalo k ránu dnes?
Spadl na mě Melipes!

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 KattyV KattyV | 12. května 2016 v 20:32 | Reagovat

Pelechy, co do nich prší psi a vybuchujou kočky!!! :-D
A ty zprávy ze světa!!! :-P
Barbucho, ty jsi třída.

2 Regi Regi | E-mail | 12. května 2016 v 20:33 | Reagovat

Prší psi, vybuchují kočky a ještě se tam veršuje. Tam je sranda!Já chci do toho hotelu taky!!! :-)

3 JJ JJ | 13. května 2016 v 11:04 | Reagovat

[2]: Prosím, jsem čistotná, mazlivá, umím být roztomilá. Nebylo by pro mne v hotelu místo? :-)

Barbucho, jsi naprosto skvělý básník a vyprávěč.

4 Kitti Kitti | 13. května 2016 v 15:11 | Reagovat

Barbuško, to jsou věci, pršící psi a vybuchující kočky a ztracený epes ňuňes mourek na ulici? To je terno. Prosím Čeníšova druhá rezidence, to je ta stejná, kam chodíš ty nebo nějaká další? Ty sis omotal okolo tlapek kromě celého okolí i tchána s tchýní, že? A Čendík tam vládne s tebou? Posílám pohlazení celé smečce, užívejte krásného jara a sluníčka hřejícího do kožíšku.

5 Arenga Arenga | 13. května 2016 v 18:58 | Reagovat

[1]: Jo jo, u toho jsem se taky smála :-D

6 ioannina ioannina | 14. května 2016 v 5:37 | Reagovat

Tady je ta Barbuchova básnička, co ji mám tak ráda. :-)

Osud velkého pelechu byl pozoruhodný. Spali v něm dál Melipes a Donyštěně, potom tam nocovaly všechny Donyštěněčí hračky v různém stádiu rozkladu (včetně jedné použité nabíječky na telefon, což vysvětluje, proč se Donyštěně tou dobou chovalo, jako by mělo neomezený zdroj energie). Teď v něm spává Donyfenyška a čas od času se smotá dost, aby se k ní ještě pořád vešel Melipes. Hlavně když se Melipes něčeho bojí a potřebuje mít zalehnutou hlavu.

7 Tora Tora | 14. května 2016 v 12:46 | Reagovat

[1]: Já mu to ale raděj neřeknu, on by se moc vytahoval,znám ho! Ale děkuji za něj!

8 Tora Tora | 14. května 2016 v 12:47 | Reagovat

[2]:

[3]:
Ojojoj, koukám, že bychom měli hodit na hotel další patro :) bude nával.
Kucí, hlídejte si kuchyň, nebo budete mít utrum!

9 Tora Tora | 14. května 2016 v 12:48 | Reagovat

[4]: Ono je to takové trošku složité, Čeněk chodí hned vedle a Barbucha chodí k tchánovcům - každý má své :). Pro jistotu. Kdyby teda přišly Regi a JJ, oni maj svý jistý!

10 Martian Martian | 18. srpna 2016 v 13:40 | Reagovat

Melipes zase zabodoval. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
*************************************************************************************

KattyV a Regi prohlašují:
Na našich stránkách často najdete fanfiction příběhy ze světa Harry Pottera.
Všechna práva na postavy, které jsme si nevymyslely samy, jsou vyhrazena J. K. Rowlingové,
které tímto děkujeme za to, že nám dala svět, ve kterém si můžeme hrát.


14.1.2014