ABYSTE U NÁS NEBLOUDILI A JEDNODUŠE NAŠLI JAKOUKOLI POVÍDKU NEBO ČLÁNEK, JE TU PRO VÁS




A CO NOVÉHO VÁM ŠÍLENÉ ŠUPLE NABÍDNE PRÁVĚ TENTO TÝDEN?

PONDĚLÍ: Útočiště (fanfiction příběh na pokračování) od Danae
ÚTERÝ: Věda ve sto slovech od JJ
STŘEDA: Hotel u devíti koček od Tory
ČTVRTEK: Malfoyovské střípky od Martian
NEDĚLE: Severus a Megan od Katty

Vše je bohatě ilustrováno kolážemi KattyV

*************************************************************************************

Vcelku nic nového pod sluncem

19. května 2016 v 6:51 | Tora

Barbucha vypráví o tom, jak se i domácí pustila do psaní, aneb vzpomínka na začátky na DMD.



Předem se musím omluvit za delší pauzu. Ono se nám toho sešlo víc, domácí se rozbilo to počítadlo, co na něm datlujeme, a pak se do toho zamotaly další věci. Teda žádný katastrofy, ale nějaké to miminko v rodině a podobně, takže prostě domácí neměla čas a my se nedostali ke psaní.

Jinak, jak jste asi už taky poznali, je jaro a černej JÁ si prožil svůj černej den. Přišel s velkou boulí nad okem, boule boulovatěla víc a víc, až už to domácí nevydrželi, popadli milého černého JÁ za flígr a mazali s ním k vetovi. Vet nelenil a přistoupil k akci. A když už byl milej černej JÁ jednou uspanej, tak to vzali zgruntu od hlavy až patě. Na hlavě mu vyčistili tu ránu na okem, přepočítali zuby, na zádech mu ostříhali ty největší a nezacuckanější dredy a pod ocasem mu - ó ty hrůzo - sebrali kulky. Ztumpachovělého černého JÁ pak strčili do dílny, která se zas na pár dní proměnila v ošetřovnu, a nechali ho tam vystřízlivět.

Od té doby nám černý JÁ sedává na prahu. Oko už má uzdravené, ostříhaná místa pomalu dorůstají, jen (chichi) začal totálně kašlat na slsku z pekálny a na ostatní kočky vůbec. Jediný jeho smysl života je teď dostat se k nám domů. Pronikl už párkrát do předsíně, ale potom raděj' vždy zas ustoupil ven. Domácí si myslí, že přes léto, když budou otevřené dveře, se asi nastěhuje dovnitř a pomalu nás na to připravuje. Já s Rozárkou jsme teda docela hlasitě protestovali, ale domácí nekompromisně řekla: "No a odkud jste asi tak přišli vy, co? Jeden jak druhý jste na tom byli úplně stejně. Dobře, Rozárku jsme přivezli, ale ty ses sem nacpal úplně stejným způsobem, jako teď zkouší Jája, jen jsi byl trochu víc drzý, no. Takže jestli bude chtít dovnitř, však se vejde. Se s tim smiř." Odkud pak asi bere tyhle perly ve výrazivu, co?

No a další důvod, proč jsme se nedostali nikdo k psaní, je to, že domácí se přidala do nějaké hry a píše každej den drabble. Jsme netušili, co to znamená, jestli jsme vyhráli anebo prohráli, a tak nám bylo vysvětleno, že na jednom webu je prostě taková hra pro lidi, co rádi píšou, a že je tam akce Duben měsíc drabble, každý den se vyhlásí jedno téma a na to téma se musí napsat přesně 100 slov, ani o jedno míň, ani o jedno víc, což je vlastně to slavné drabble. A tak ona drabbluje a my máme utrum.

Hele a schválně, uhádli byste, na jaký téma píše domácí? No samolitr, že na téma kočky. Její fandom má název Hotel u devíti koček a tady je malá ukázka, dvě drabble, které napsala. Jsem fakt zvědavej, jestli se vám budou líbit. Samo, že nepíše tak skvěle jako já nebo Rozárka, ale trošku talentu tam je.
Takže já se teď loučím, musím zas ven, zkontrolovat okolí a trošku poškádlit černýho. Tak zatím a přeju hezký počtení.

Drabble z 1. 4. 2014, téma: Už je tady zas
Už ho zase slyším.
Plíží se kolem. Vím to.
Ještě ho nevidím, ale je tu. Jako včera, jako před týdnem. Nedá si pokoje.
Čekám v naprosté nehybnosti, svaly napjaté, připravený k akci.
Teď zastavil.
Je na kraji zahrady, váhá. Tuší, že tu někde jsem a čekám.
Nervozita stoupá a mé tělo se chvěje nedočkavostí. Slyším první váhavý krok, druhý...
Jeho touha je silnější než on. Tohle je ale můj pozemek a moje jídlo. A moje taky zůstane! Pak to jde ráz na ráz. Tasím. Skok, náraz a křik.
Nahoře se rozletí okno:
"Zatracený kocouři! Kdo má v tom jekotu spát?"

Drabble z 3. 4. 2014, téma Pacta sunt servanda (Sliby se mají dodržovat)
Ten dům stál opravdu za to. Starý, ale rozložitý, pevný v základech, v jeho zdech byl stále cítit genius loci jeho bývalého majitele, rozmarného malíře. "Tady bude kuchyň a tenhle pokoj je jako dělaný pro děti," švitořila budoucí majitelka.
"Je tu jeden problém," ozval se realitní agent. "Bývalý majitel měl kocoura a vymínil si, že kocour tady musí dožít."
"Jako tady? Vevnitř? Ani náhodou!" ohlédla se švitořilka. "Kudy do sklepa?
"Tudy," ukázal zneklidněný agent. Pak už jen slyšel ránu a nářek.
Jako obvykle. Odmítnou kočku, už houká sanitka a smlouva zas nikde.
Černý kocour za oknem potměšile přivřel zelené oči.

zpět oOo dále
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 JJ JJ | 19. května 2016 v 8:58 | Reagovat

Milý Barbucho,
díky za vysvětlení, co domácí dělá celý duben hlavně po nocích.

Toro, to druhé drabble si až tak nepamatuju, ale je fakt perfektní! Jo jo, černého kocourka neradno drážditi, ono v těch kočkách něco je...

2 Regi Regi | E-mail | 19. května 2016 v 19:14 | Reagovat

Jo, černí kocouři a černé kočky se nezdají. Ostatně, žádné kočky se nezdají... ;-)

3 KattyV KattyV | 19. května 2016 v 20:45 | Reagovat

Musím říct, že mě tem náhled do prvopočátků DMD psaní opravdu potěšil.

4 Tora Tora | 19. května 2016 v 21:35 | Reagovat

:) no jo. Naše kočky a DMD. To je dost třaskavá kombinace.

5 Martian Martian | 18. srpna 2016 v 13:32 | Reagovat

Těžký život realitního agenta s černým kocourkem za zády. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
*************************************************************************************

KattyV a Regi prohlašují:
Na našich stránkách často najdete fanfiction příběhy ze světa Harry Pottera.
Všechna práva na postavy, které jsme si nevymyslely samy, jsou vyhrazena J. K. Rowlingové,
které tímto děkujeme za to, že nám dala svět, ve kterém si můžeme hrát.


14.1.2014