ABYSTE U NÁS NEBLOUDILI A JEDNODUŠE NAŠLI JAKOUKOLI POVÍDKU NEBO ČLÁNEK, JE TU PRO VÁS




A CO NOVÉHO VÁM ŠÍLENÉ ŠUPLE NABÍDNE PRÁVĚ TENTO TÝDEN?

ÚTERÝ: Věda ve sto slovech od JJ
STŘEDA: Hotel u devíti koček od Tory
NEDĚLE: Severus a Megan od Katty

Vše je bohatě ilustrováno kolážemi KattyV

*************************************************************************************

O pochvale, písničce a o tom, že jsem se zatím fakt neodstěhoval

9. června 2016 v 0:01 | Tora |  Hotel u devíti koček

Na nás léto a prázdniny teprve čekají, Barbucha už má po nich. A je vlastně rád.



Tak máme po prázdninách, do školy konečně zas choděj děti (a už tam nejsou ti hlučný dělníci, co tam celý léto dělali děsnej rámus a prášili po okolí) a já mám bezva náladu, protože jsem byl pochválenej.

Jo a taky mi Rozára říkala, že prej mám něco napsat, abyste se nebáli, že jsem se od vás odstěhoval. To né. To já si jen rozšiřuju zázemí, když se nám na zahradě začne dělat přetlak koček. Teď se zdá, že snad bude chvíli klid, tak už zas chodím domů víc. Jo ale mezi náma - tím statkem pro tu tříbarevku mě naštvali, proč tam neposlali mě, asi, co? Já bych takovej statek sám pro sebe bral, všema čtyřma teda. No nic, jsou to lakomci, škrtěj se vo statky, tak ať si je strčej za límec, fakt.

No a taky jsem teda domů chvilku nechtěl chodit, protože vobluda. Von si na mě trochu zasedl, asi mě slyšel, jak jsem o něm mňoukal tu písničku, ale nevím proč se teda naštval, mně se líbila a Rozáře s Tobíšem taky. Asi neunes, jak jsme se mu pošklebovali z půdy a tak mě tuhle na dvoře prohnal. Byste koukali, jak ten těžkotonážní sud sebou dokáže mrsknout, když chce! Ale kdeže by chytil jednoho proužkatýho namakanýho kocourka, co má pro strach uděláno. Vobluda ještě dusá po dvoře a já už jsem u druhejch sousedů.

Cože? Že chcete vědět, co ho ta rozčililo? Jo, tak to já nevím, já teda jen hádám, možná to, že jsem se ho tuhle zeptal na slsku z pekálny, nebo možná fakt ta písnička, co já vím, co se mu honí hlavou? Moc toho beztak nebude a ještě to tam určitě do sebe naráží, protože ten jeho výraz občas fakt stojí za to, zvlášť když třeba spí, u toho chrápe a ještě mu leze jazyk. Teda co na něm domácí tak vidí, to nechápu.

No ale zpět k té pochvale. Protože já jsem rád chválenej. A tak, jak jsem teď chodil do toho mojeho druhého sídla, jsem zjistil, že je poněkud zanedbané. Teda ne jako že by do něj teklo nebo že by padalo obyvatelům na hlavu, to ne, i uklizeno tam mají bezva, ale něco tam měli navíc. No jo, uhádli jste, nikdo se tam nestaral o to, aby tam bylo odmyšíno. Až jsem přišel já. A to koukali, myšáci. Nebo spíš už pak ani nekoukali, jen byli pěkně řádkováni na práh, prvně jeden malej, za dva dny dva takový větší a předevčírem další dva. To aby ti druzí domácí věděli, jak tam na ně dřu. A paní domu byla úplně u vytržení. Vůbec netušila, co podnájemníků měla ve stodole. Plácla se přes kapsu a já dostal za odměnu řízek. Samo, že ne smaženej, ale pěkně syrovej, a to já rád. I když... no... dostal... ale nikdo ho nehlídal, ležel tam na lince sám a určitě byl připravenej pro mě, protože proč jinak by se tam tak samotnej válel, že jo. Druhá domácí z toho byla teda trochu vyvedená z míry, že jsem se tak obsloužil sám, ještě prostě neví, co všechno umím. No ale když říkala, že ten kousek měla schovanej pro malýho, až přijde ze školky, tak že dostane k večeři přírodní řízek, určitě myslela mě. Nepochopil jsem teda, jak poznala, že jsem k nim šel přes školku, je fakt dobrá! Večer tam pak seděl takovej malej kluk a fňukal, že brambory s mlíkem nechce, že chce maso, ale chytal myši? Nechytal. Tak co by chtěl.

Takže chápete, že mám spoustu práce, protože obhospodařovat dvě domácnosti dá teda trochu víc práce.

Ale abyste nepřišli o tu písničku, tady je. A až k nám přijdete na návštěvu, můžete ji tomu černýmu vobludovi zazpívat. Bude určitě moc rád!

Chodím po domečku hladov sem a tam
Chodím po domečku hladov sem a tam
Chodím po domečku, po domečku, po domečku hladov sem a tam.

Nažrat nedostanu, černou kůži mám
Nažrat nedostanu, černou kůži mám
Nažrat nedostanu, nedostanu, protože já černou kůži mám.

Moje černé bříško, to má stále hlad
Moje černé bříško, to má stále hlad
Moje černé bříško, černé bříško, černé bříško, to má stále hlad.

Ale pevně věřím, že zas přijde den
Ale pevně věřím, že zas přijde den
Ale pevně věřím, pevně věřím, že zas bude Jája najeden!

No chápete, co se mu na tom nelíbilo? Vždyť je to pravda, je u misky milionkrát denně!

A co by za to jiný dali, kdyby měli o sobě písničku, že jo.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 JJ JJ | 9. června 2016 v 9:10 | Reagovat

Barbuško, kocourku, jsi básník, myšilov a cestovatel všudezdejší, prostě renesanční osobnost!

Toro, to "chce maso, ale chytal myši? Nechytal!" mne srazilo pod stůl. Moc pěkně píšeš.

2 Tora Tora | 9. června 2016 v 12:29 | Reagovat

Díky, JJ, potěšilo.

3 gleti gleti | 9. června 2016 v 12:55 | Reagovat

Barbucho, jsi úžasný, mám ti vyřídit od mých kočiček, že ti móóóc závidí, hlavně ulovené masíčko.

4 Regi Regi | E-mail | 9. června 2016 v 13:10 | Reagovat

Barbucho, obhospodařit dvě domácnosti není nic jednoduchého, o tom něco vím, takže máš můj obdiv za to, jak všechno pěkně zvádáš. A navíc jsi básník a muzikant!

5 Arenga Arenga | 9. června 2016 v 13:28 | Reagovat

teda to s tím řízkem mě taky pobavilo královsky :-)

6 KattyV KattyV | 9. června 2016 v 14:14 | Reagovat

Já se zase bavila, jak se domácí škrtěj o statky. Nepořídí kocourkovi jeho vlastní a nepořídí. Lakomci! :D

7 Tora Tora | 9. června 2016 v 14:43 | Reagovat

[3]: Díky moc. Jo, na ulovené masíčko, to jsou naše kočky experti :) kdo si nehlídá, nemá!

[4]: Regi, já mu to snad ani nemůžu vyřídit, toto, vždyť by zpychnul! Teda ještě víc :)! Díky.

[5]: Díky, některé to pobavilo méně, jak bylo psáno :)

[6]: Jo, o statky se fakt škrtíme. Zatím jsme našli jen dva pro dva vetřelce, ono statků, kam se dají dát kočky a jsou tam vítané a pečuje se o ně, zas tolik není :). Takže jsme zůstali v roli škrtů, no co už s tím uděláme :).

8 Martian Martian | Web | 8. srpna 2016 v 12:59 | Reagovat

Za všechny ty ulovené myšky si Barbucha řízeček opravdu zasloužil. Mně jeden takový hryzoun letos okousal všechny kedlubny rovnou za zadkem. Na chvíli jsem se otočila - a všechny listy v čudu! Vůbec nechápu, jak to v té rychlosti stihl… Pokud teda myšoid nějak nedokáže ohýbat časoprostor… :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
*************************************************************************************

KattyV a Regi prohlašují:
Na našich stránkách často najdete fanfiction příběhy ze světa Harry Pottera.
Všechna práva na postavy, které jsme si nevymyslely samy, jsou vyhrazena J. K. Rowlingové,
které tímto děkujeme za to, že nám dala svět, ve kterém si můžeme hrát.


14.1.2014