ABYSTE U NÁS NEBLOUDILI A JEDNODUŠE NAŠLI JAKOUKOLI POVÍDKU NEBO ČLÁNEK, JE TU PRO VÁS




A CO NOVÉHO VÁM ŠÍLENÉ ŠUPLE NABÍDNE PRÁVĚ TENTO TÝDEN?

ÚTERÝ: Věda ve sto slovech od JJ
STŘEDA: Hotel u devíti koček od Tory
NEDĚLE: Severus a Megan od Katty

Vše je bohatě ilustrováno kolážemi KattyV

*************************************************************************************

Po Santiniho stopách

9. července 2016 v 0:01 | KattyV |  ŠUPLE CESTUJE

Minulou neděli jsme se vydali po stopách Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Kdo to je?



Významný český barokní architekt italského původu, který se proslavil jedinečným stylem s názvem barokní gotika. Narodil se v roce 1677 a už od roku 1700 samostatně realizoval svá díla. V průběhu dalších dvaceti tří let navrhl téměř stovku sakrálních i hospodářských staveb po celém území Českého království. Charakteristická pro něj je práce se světlem, jeho stavby upoutávají pozoruhodným charakterem vnějších tvarů i odvážným pojetím technických řešení.
Mezi jeho významné stavby patří třeba Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci, Kostel Jména Panny Marie ve Křtinách nebo Kostel svatého Jana Nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou.

My jsme navštívili jiná dvě místa - probošství cisterciánského kláštera v Mariánské Týnici a klášter v Plasích.
Celkový pohled na Mariánskou Týnici vidíte nahoře. Celý komplex byl v minulosti notně zpustošen. Jeho chátrání začolo již v roce 1785 po zrušení kláštera Josefem II., takže v kolem roku 1920 se zřítila klenba kostela. Zkázu dokonal pobyt vojenské posádky z blízkých Karlovic v druhé polovině 20. století, která prostory používala jako muniční sklad. Rozsáhlé opravy probíhaly po roce 1990 a myslím, že se povedly. Dnes je v prostorách kláštera umístěno regionální muzeum a konají se zde různé výstavy a kulturní akce.



Santiniho práce se světlem v kostele Zvěstování panny Marie.


Ukázka z díla Luďka Tichého, jehož výstava právě probíhá.



Průhled z křížové chodby do rajského dvora.



Dvojí Zvěstování Panny Marie - moderní pochází z roku 2016 a jeho autorem je akademický sochař Bořivoj Rak, to původní, "zázračné", pochází z přelomu 15. a 16. století.





















Muzeum - ze školy a kuchyně



Průhled ze zahrady do krajiny



Pohled ze zahrady


Když jsme se dostatečně pokochali krásně opravenou Mariánskou Týnicí, vydali jsme se do kláštera v Plasích. Bohužel mi foťák oznámil, že když ho nenakrmím, on už fotit nebude, takže následující fotky jsou z mobilu mého muže. A jako na zlost tam chybí zrovna ty, které bych měla nejraději. Třeba exteriér jaksi vynechal, i když, po pravdě, klášter není opravený, takže zvenku vypadá poměrně zanedbaně. Na druhou stranu - je obrovský, a to by na fotkách mohlo být vidět. No není.
Velikost konventu (obytného prostoru pro mnichy) mne docela ohromila, zvláště když jsem se dozvěděla, že v celé obrovské budově žilo jen asi čtyřicet mnichů. To jsem přemýšlela, zda se vůbec občas potkali.





Znovu Santiniho práce se světlem



Kopule kaple sv. Bernarda


Barokní lékárna (tady mi chybí fotka těch malovaných šuplátek)


Secesní lékárna


Prvorepubliková lékárna

V Plasích jsou asi nejzajímavější technická řešení, ke kterým Santitni sáhl, a která fungují dodnes. Klášter byl založen na velmi podmáčeném podloží (leží v meandru řeky Střely), takže bylo nutné se postarat, aby se nepropadal. Řešení je geniální. Do země bylo natlučeno přibližně 5100 dubových pilotů o různé délce (od 5 do 11 m, vždy až na pevné podloží). Na tyto piloty byl umístěn dřevěný rošt a teprve na něj kamenná stavba. Dubové dřevo ve vodě dokonale ztvrdne, je ovšem potřeba se postarat o to, aby bylo neustále zaplaveno. O to se stará unikátní vodní systém, který pod základy konventu přivádí vodu z okolních kopců (překvapivě ne z řeky Střely). V podzemí konventu voda teče tzv. Královskou štolou, o to, aby byla zachována stálá vodní hladina se stará systém zrcadel.

V Plasích jsem stihli jen jednu prohlídku, a to okruh, který nás provedl konventem. Myslím, že se zde ještě vrátíme, abychom se podívali do kostela Nanebevzetí panny Marie, prohlédli si hodinovou věž a prostory barokní sýpky. Ale především se těším na prohlídku, která se věnuje vodnímu systému kláštera daleko podrobněji.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tora Tora | 9. července 2016 v 9:17 | Reagovat

Ten jeho styl je jednoznačný. Až budete mít čas a chuť, přijeďte k nám, zajedeme do Křtin. Ten kostel tam je také úžasný.

2 KattyV KattyV | 9. července 2016 v 9:21 | Reagovat

[1]: My tam byli a máš pravdu, je úžasný. tak úžasný, že si návštěvu ráda zopakuju.

3 gleti gleti | E-mail | Web | 9. července 2016 v 11:52 | Reagovat

Když jsem si přečetla, že v Santiniho dílo se využívalo jako muniční sklad, tak mě omývalo. Já vím, že minulý režim tak jednal s památkami, ale přece jen jsem si myslela, že Santiniho výjimečné stavby tomu unikly.

měla bych jeden nesmělý dotaz? trochu mě překvapilo, že o vodní hladinu v Plasích se stará systém zrcadel. Jak to funguje? ???

4 KattyV KattyV | 9. července 2016 v 12:32 | Reagovat

[3]: Na jejich obranu (drobnou) je nutno říct, že areál byl v hrozném stavu už před válkou. Střecha se zřítila už v roce 1920. Můžeš se tady podívat, jak to vypadalo.
http://slideplayer.cz/slide/2351946/

Pokud jde o ten vodní systém - tak to je to, co mi taky vrtá hlavou. Protože při prohlídce jsme se toho dotkli jen lehce - ten prohlídkový okruh, na kterém jsem byli se týkal konventu. Ael vzhledem k tomu, že měě to taky zajímá, tak myslím, že naplánujeme ještě jednu prohlídku, tentokrát zaměřenou právě na podzemí a vodní systém. Pak podám bližší informace.

5 ioannina ioannina | 9. července 2016 v 13:45 | Reagovat

[3]:Zrcadlo se jmenuje ta kulatá barokní věžička s okýnkama, co jí proudí světlo pod klenbu. Představ si, že místo okýnek jsou díry, kudy může voda. Když je vody nahoře moc, vteče zrcadlem do spodní části systému. Když někde naopak potřebuješ vodní vpusť, kterou nahoru poteče voda, když je v celém okolí vody hodně, a neodteče, když v okolí hladina klesne, voda ti při vysokém stavu zrcadlem vystoupá do horní části systému a zůstane tam, hladinu v úrovni parapetu "okýnek", zatímco dole je dávno sucho.
Někde to ještě musí mít mříž, aby se do horní části systému nedostávalo bahno a kousky věcí, třeba větve nebo petflašky.
Krásná aplikace architektonické novinky vymyšlené původně na prosvětlení prostoru!

6 KattyV KattyV | 9. července 2016 v 14:04 | Reagovat

[5]: Uf, tak to jsem úplně nepochopila.  Potřebovala bych to vidět naživo, aby mi bylo dostatečně jasné, jak to funguje. Já měla pocit, že tam je opravdu nějaký systém zrcadel, které ukazují, jak vysoko je vodní hladina. Ale oni nám to ukázali jen zdálky a podrobnosti nevysvětlovali. Je zřejmé, že tam opravdu budeme muset ještě zajet.

7 ioannina ioannina | 9. července 2016 v 15:25 | Reagovat

[6]:Mysli logicky:
1. Jak bys udržovala zrcadla (kovová; válcované sklo ještě neexistovalo) ve vlhkém prostředí?
2. K čemu by ti bylo koukat se do tmy?
3. Kdyby systém vyžadoval pouštění nějakého kohoutu, tak by ta staletí nepřežil. Musí fungovat nezávisle na člověku.

8 gleti gleti | E-mail | Web | 9. července 2016 v 19:48 | Reagovat

[5]: díky

9 Martian Martian | 9. července 2016 v 20:33 | Reagovat

Pro zájemce - ty schodišťové bazény zvané též zrcadla, sloužící k regulaci hladiny vody pod budovou - si můžete prohlédnout tady:
http://www.radio.cz/cz/static/santini/klaster-plasy
(Je potřeba zalistovat v obrázcích.) :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
*************************************************************************************

KattyV a Regi prohlašují:
Na našich stránkách často najdete fanfiction příběhy ze světa Harry Pottera.
Všechna práva na postavy, které jsme si nevymyslely samy, jsou vyhrazena J. K. Rowlingové,
které tímto děkujeme za to, že nám dala svět, ve kterém si můžeme hrát.


14.1.2014