ABYSTE U NÁS NEBLOUDILI A JEDNODUŠE NAŠLI JAKOUKOLI POVÍDKU NEBO ČLÁNEK, JE TU PRO VÁS




A CO NOVÉHO VÁM ŠÍLENÉ ŠUPLE NABÍDNE PRÁVĚ TENTO TÝDEN?

PONDĚLÍ: Útočiště (fanfiction příběh na pokračování) od Danae
ÚTERÝ: Věda ve sto slovech od JJ
STŘEDA: Hotel u devíti koček od Tory
ČTVRTEK: Malfoyovské střípky od Martian
NEDĚLE: Severus a Megan od Katty

Vše je bohatě ilustrováno kolážemi KattyV

*************************************************************************************

Vstáváme, ne? Šup, šup, šup!

14. července 2016 v 0:01 | Tora

Po ránu se všichni probouzejí pomalounku, jen Barbucha víří domem jako trysková myš. (Doufám, že tohle neslyšel.)


Hurá, hurá, už zas svítá, bude nový den, jupí, to se musí oslavit!

Vyskakuju z pelíšku, no trochu se to nepovedlo, pelíšek sletěl za mnou na zem, ale co, do večera času dost a on ho někdo dá zas zpátky na okno, na to je spoleh, a hurá tryskem po domě. Vstávejte, spáči, je ráno, to je paráda, šup šup šup, svítičko sluní, tak honéééém, jedééém!

Bacha, tady se šontá domácí, udělám mu kličku pod nohama a ještě pod stolem v kuchyni zaslechnu, jak láteří a chytá se dveří od koupelny, ale já nemám čas, já musím proletět pod kuchyňskou linkou - to je dobře, že už na spodní záklopy rezignovali, hned je tu víc prostoru - vymetu tři kouty, vypinknu dvě tři cinkací kuličky, proletím kolem Rozáry, která mi ani nestihne vlepit záhlavec - a to je co říct - a honem nahoru na škrábadlo, to se ještě kymácí, když už letím tryskem po sedačce, samo že klopím zatáčku po opěradle, jejda, zas mi ujely nohy na stolku a nějak to všechno letí na zem, ále co, to taky seberou, dyk co by tady celý den dělali a jupí nahoru po schodech, kerej pitomec dal tu krabici tak blízko ke dvířkám na půdu, málem jsem se tam nevešel, ale už je to dobrý, už to beru přes krabice u zadní stěny a zpátky přeskok na půdičku, párkrát praštím do kuličky, co lítá v takovém tom esíčku a vůbec nejde vyndat, tak si tam buď ty pitomá kuličko, nevím, co tě tam baví, když je venku tak krásně, vydusám zbytek schodů do ložnice a vletím pod postel, tam to miluju, tam se dá chodit po australstku, jak říká domácí, což spočívá v tom, že ležím na zádech, nohy mám nahoru a odstrkuju se od matrace, na které leží domácí.

Uf. To byla paráda.

Tý jo, bacha! Vykouknu zpoza postele a první, co uvidím, jsou obrovské žluté oči, co ty tady děláš, nádhero černá, ty vůbec nahoru nemáš co chodit, to teda Rozára neuhlídala, ale počkej, já tě vyvrčím, a tak vrčím a vrčím a vrčím, až se probudí domácí, která nechápavě mžourá kolem sebe a vůbec netuší, proč jí vrčí celá postel, jenže s černým to ani nehne, a jakmile uslyší hlas domácí, hópne na postel, až se ta prohne a už se s domácí muchlujou, to jsou celý oni, kde je domácí, tam je černej, a to je pořád pojď sem ty moje koťátko černý, ha ha ha, koťátko černý má sedm kil a když se rozběhne, tak se mu sádlo vlní od hlavy až k ocasu, ale teda běhat ještě docela zvládá, tuhle mě zas hnal až k plotu a to jsem mu ani nezpíval žádnou písničku, prostě jen tak. Jenže kdepak, na mě si nepřijde, ještě vlnil sádlem u bylinek a já už dávno seděl druhým domácím na okně.

Jenže já už jsem pod tou postelí nějak moc dlouho a už mě to tu nebaví a tak vyletím zpod postele, přeběhnu přes postel, domácí i černýho, až heknou, skočím na skříňku, na skříň a zas zpátky, proletím po schodech do dolního patra a mňau, tady se vydává snídaně, no páni, ukaž, co máme dobrýho? Jo tak tuhle konzervičku můžu, ale maso by nebylo? Fakt ne? A co máš támhle v tom dřezu? Jo není rozmrzelý? A kdy bude rozmrzelý, ukaž! Fuj, je studený a tvrdý, to se nedá jíst, koukej se rychle rozmrzet, šup šup šup, rozpaluju ho zrakem, ale ono houbeles, maso si rozmrzuje svým tempem, kašlu na něj, spolykám konzervičku a honéém ke dveřím, pusť mě ven, ne? Za dveřima krásnej den a co já tady doma, tady je nuda, nevidíš?

Bezva, díky, já letím a nezapomeňte na mně s obědem, koukejte mi schovat to rozmrzelý maso, jasný? Hele, za plotem je sousedův rezavec, pojď kámo, vyletíme na jabloň a pak to vezmem kolem skleníku….



Dovětek domácí: Barbucha mizí v dáli, v domečku se pomalu usazuje rozvířený prach a začíná nový den. Jen další písnička, co ji ještě stihl zanotovat před odchodem Jájovi, rezonuje v předsíni:



Představte si, představte si, co měl Jája k obědu
představte si, představte si, co měl Jája k obědu
granule s tyčinkou, tyčinkou malinkou
kuřecí pečený, sežral ho i studený
nudličky maštěný, baštil je jak praštěný
sám si pak pod linkou zmazal kožich pralinkou
Gourmetku s rybičkou, schoval ji před babičkou
Felix výběr a v želé, no to bude veselé
Bozitu v omáčce, packy kloužou v zatáčce
se spoustou kuřete Applaws co zbyl po tetě
kuřecí snack se sýrem, pustťe ho pak honem ven
co je moc, to je moc, skvoterům sněd´ pasty moc
kuní ocas na špeku, ten ukradl u Fleků
myšku malou křupavou, zakousl ji za hlavou
vařené bravčové, co donesli bačové
zapil vodou nakonec, vše co sežral, hladovec!

To koukáte, to koukáte, co měl Jája k obědu…

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 gleti gleti | 15. července 2016 v 8:13 | Reagovat

Doufám, že jste mu to rozmrzelý maso nechali, aspoň kousíček. :-)

2 KattyV KattyV | 15. července 2016 v 9:37 | Reagovat

Koťátko černý, má sedm kil a sádlo se mu vlní od hlavy až k ocasu... :D  :D
Tedy, ten krásný vřelý vztah mezi Jájou a Barbuchou, ten je :-D

3 Regi Regi | E-mail | 15. července 2016 v 11:37 | Reagovat

Právě jsem to četla nahlas svému panu domácímu a mám vyřídit, že se to poslouchalo moc dobře. Ale já měla co dělat abych to čtení (bez úlevných teček) udýchala. Zejména první odstavec, tam se míhal Barbucha obzvlášť rychle. Ale zvládla jsem to a ovládla jsem i svůj výbuch smíchu. Řehtám se až teď.

4 Tora Tora | 15. července 2016 v 17:01 | Reagovat

[1]: Samořejmě, že dostal rozmrzelý maso. To bychom s nim jinak nevydrželi :). Rozmrzelý Barbucha je o hodně horší než rozmrzelé maso :).

[2]: A což teprv mezi Barbuchou a Silverem :) ten vyřešil tak, že k nám radši chodí jen občas. Pro jistotu :).

[3]: Jsem moc ráda,že se i panu domácímu čtení líbilo :) Barbucha se klaní a já pozdravuji.

5 Arenga Arenga | 23. července 2016 v 21:58 | Reagovat

rozmrzelý maso je super :-) to mě pobavilo
a jinak je zřejmé, že to musí být po ránu dost šrumec

6 Martian Martian | Web | 8. srpna 2016 v 11:48 | Reagovat

Tryskokočka v akci je okouzlující - aspoň takhle na dálku. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
*************************************************************************************

KattyV a Regi prohlašují:
Na našich stránkách často najdete fanfiction příběhy ze světa Harry Pottera.
Všechna práva na postavy, které jsme si nevymyslely samy, jsou vyhrazena J. K. Rowlingové,
které tímto děkujeme za to, že nám dala svět, ve kterém si můžeme hrát.


14.1.2014