ABYSTE U NÁS NEBLOUDILI A JEDNODUŠE NAŠLI JAKOUKOLI POVÍDKU NEBO ČLÁNEK, JE TU PRO VÁS




A CO NOVÉHO VÁM ŠÍLENÉ ŠUPLE NABÍDNE PRÁVĚ TENTO TÝDEN?

ÚTERÝ: Věda ve sto slovech od JJ
STŘEDA: Hotel u devíti koček od Tory
NEDĚLE: Severus a Megan od Katty

Vše je bohatě ilustrováno kolážemi KattyV

*************************************************************************************

Lupínek z lupení

11. srpna 2016 v 0:01 | Tora |  Hotel u devíti koček

No jo, Rozárko, jinak už to asi nebude. ONA už je jednou taková.



Já nevím, jestli je to jen u nás, nebo i někde jinde, ale tady se klidu jedna nedočká. Sotva vstřebáte jednu pohromu, hned se navalí druhá. Na Barbuchu jsem si zvykala dlouho, ale čas všechny hrany ohladil, z Barbuchy se nakonec vyklubal docela prima kámoš a naše čtyřčlenné domácí komando získalo na síle a průbojnosti. I s venkovními kočkami jsme se přes léto naučili vycházet - my nelezem k nim, ony nelezou k nám, a pokud se setkáme, tak děláme, že se nevidíme. Nebo spíš teda se obcházíme obloukem, ale už na sebe nesyčíme, ani se neproháníme navzájem.

Fakt nevím, proč nám to ta CDK dělá. Když jsem o tom přemýšlela, došla jsem k názoru, že jsou dvě možnosti. Buď je to zlomyslná potvora, která ráda dělá kočkám problémy, anebo - k čemuž se následkem dlouhého bádání přikláním spíš - je to utahaná zničená chudinka, která už opravdu neví kudy kam a nemá ty bezprizorní kočky kam odkládat, a tak volí prověřené adresy a doufá, že to nějak dopadne.

Za všechno ale stejně můžou ONI. Proč, když ostatní dokážou zavřít oči, zašpuntovat si uši a zatvrdit srdce, to ONI nedokážou? Je tu spousta domečků a bytů, kam by se určitě jedna kočka vešla, ale všude narazí na zavřené dveře a nepřítomné pohledy. A tak skončí kde asi, že. Když takový hladový vyhublý kotě narazí na zahradu, kde vidí spoustu jiných, spokojených koček a z dálky cítí, že ty misky, co jsou na dvoře, určitě nejsou prázdné, tak co asi udělá. Zbojničí. Číhá někde poblíž a ve chvílích, kdy je vzduch čistý, rychle přiběhne a všechny ty zbytky, co ty rozcapený přejedený kočky už nechtějí, vyblýská dočista do čista. A tak přežívá den za dnem. Občas to zkusí a popojde o pár domů či ulic dále, ale nakonec ho hlad stejně přitáhne zpátky jak na napínací gumě.

A pak jednou večer, kdy my všechny domácí kočky už v klidu spíme ve svých pelíšcích a venkovní kočky jsou na svých toulkách, dojde k tomu setkání. ONA sedí venku na zápraží a přemýšlí o svých věcech, když najednou slyší zamňoukání. Za plotem se blýsknou očka a mihne černobílý kožich. Ve tmě není pořádně vidět, ale podle hlasu ONA dobře ví, že to není žádná z jejích koček. A její přemýšlení nabere hned úplně jiný směr. Co teď? Srdce radí - dones další misku, rozum radí - nevšímej si toho, není to tvůj problém, máš snad koček na krmení málo? Rozum převáží a ONA prchne do domečku a pevně zavře dveře. Celou noc však spí přerývaně a v hlavě se jí pořád motá naděje, že to byla kočka, která se tu jen zastavila na svých toulkách a hned pokračovala dále. Srdce ale ví své. Ten hlas nebyl hlasem spokojené kočky, ale zoufalá prosba o pomoc. A tak celý další den probíhá v její hlavě boj mezi rozumem a citem a první, na co se po návratu z práce ptá, jestli tu ON neviděl žádnou cizí kočku. Když uslyší, že neviděl, oddechne si a svět je hned veselejší. Veselejší je až do večera, kdy ONA opět sedí na zápraží a pozoruje oblohu a tmavou zahradu.

Ježci se spokojeně krmí na zbytcích a okolní klid přeruší jen občas nějaký ten večerní vlak. Pak ježek s plným bříškem odkráčí a k téměř prázdné misce se pokradmu připlíží malý rozostřený stín. ONA strne. Je to některý ze squatterů nebo ne? Promluví na stín tichým hlasem a tím je JEJÍ, JEHO i náš osud zpečetěn. Stín sice zpočátku strne, ale během chvilky se z lupení vedle NÍ vynoří vyhublý tvoreček. Stačí další dvě slova a kotě se blaženě přitulí k JEJÍM nohám, jeho pohublý hrudníček rozvibruje hlasité vrnění a kotě začne šťastně vrkat a povídat. Dokázalo to. Našlo svůj cíl a svého člověka. Je doma.

ONA strne. Přejede opatrně rukou po tělíčku a zhrozí se. Pod rukou cítí ostrý hřbet a na žebra by mohla drnkat, kdyby chtěla. Bříško, na jaké je zvyklé u svých koček, tady nenahmatá a celý ten drobek je takový křehký. Rozum v hlavě křičí - nesahej na něj, nehlaď ho, nemluv na něj, obrať se a okamžitě jdi domů! Je však vzápětí přemožen soucitem a vcítěním se do pocitů toho malého bezprizorního kotěte. ONA se opravdu otočí a jde domů, ale jen proto, aby obratem na zápraží položila misku plnou kočičího jídla. A pak je položena na lopatky. To malé, určitě hladové kotě se nevrhne bezhlavě na jídlo. Zůstává u NÍ a užívá si hlazení, drbání a povídání. Hlasitě odpovídá na JEJÍ konejšivý hlas a až po dlouhé chvíli, kdy ho JEJÍ ruce vezmou a postaví přímo k misce, se dá do jídla.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Martian Martian | Web | 11. srpna 2016 v 12:44 | Reagovat

Kruciš, proč se mi ta obrazovka najednou tak rozmazala, nevíš, Toro?

2 Regi Regi | E-mail | 11. srpna 2016 v 20:32 | Reagovat

Toro, a jak to bylo kotětem dál? Zůstalo v tvém hotelu, nebo se přestěhovalo jinam? Je krásné, jaké mělo  priority. :-)

3 Tora Tora | 11. srpna 2016 v 21:40 | Reagovat

Podařilo se nám pro něj najít umístění na jednu jihočeskou farmu. Protože on se časem projevil jako docela Lupen, jako dost velký problém, osoboval si dvůr jako své výsostné místo a napadal naše kočky. Tak dostal na hraní koňskou farmu.

4 Tora Tora | 11. srpna 2016 v 21:43 | Reagovat

[1]: díky, tvůj komentář je pro mně pocta.

5 KattyV KattyV | 11. srpna 2016 v 22:51 | Reagovat

Toro, mám pocit, že ten váš Lupínek byl pěkný výlupek :)

6 gleti gleti | 12. srpna 2016 v 14:45 | Reagovat

[3]: jo, na koňské farmě se jeden vyloupnutý Lupínek schová

7 Arenga Arenga | 16. srpna 2016 v 21:18 | Reagovat

to je moc hezké a tak dojemně napsané
a i když se z Lupínka nakonec vyloupnul výlupek Lupen, je fajn, že našel nový domov, kde je mu dobře

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
*************************************************************************************

KattyV a Regi prohlašují:
Na našich stránkách často najdete fanfiction příběhy ze světa Harry Pottera.
Všechna práva na postavy, které jsme si nevymyslely samy, jsou vyhrazena J. K. Rowlingové,
které tímto děkujeme za to, že nám dala svět, ve kterém si můžeme hrát.


14.1.2014