ABYSTE U NÁS NEBLOUDILI A JEDNODUŠE NAŠLI JAKOUKOLI POVÍDKU NEBO ČLÁNEK, JE TU PRO VÁS




A CO NOVÉHO VÁM ŠÍLENÉ ŠUPLE NABÍDNE PRÁVĚ TENTO TÝDEN?

ÚTERÝ: Věda ve sto slovech od JJ
STŘEDA: Hotel u devíti koček od Tory
NEDĚLE: Severus a Megan od Katty

Vše je bohatě ilustrováno kolážemi KattyV

*************************************************************************************

Vítězství nad jistou smrtí

17. srpna 2016 v 0:01 | JJ |  Věda ve sto slovech

Střípky a klípky nejen o fyzice a fyzicích, tentokrát na téma: Pac a pusu



Úvodní poznámka:
Zámek ve Villeneuve-l´Étang, nedaleko Paříže, březen 1885

Drabble:
Rozeběhli se k němu, vrtěli ocasy, loudili cukr, dávali pac. Každým štěknutím skandovali: "Pasteur! Pasteur! Sláva jemu, nezemřeme na vzteklinu! Milujeme ho i přes dvacet jedna včel do kožichu! Pasteur!"
Cestu mu zastoupila zoufalá žena.
"Pro lásku Boží, zachraňte mého syna! Předevčírem ho pokousal vzteklý pes. Náš doktor říkal, že vy jediný můžete."
Pasteur a lékař prohlédli rány Josífka Meistera. Proti infekci byly ošetřeny dobře, virus vztekliny však už koloval v těle. Do dvou měsíců chlapec onemocní a zemře. Pokud se ho nepovede včas imunizovat...
"Josífku, uděláme dohodu. Po každé injekci dostaneš bílou myšku."
Žena poklekla a políbila Pasteurovi ruku.


Závěrečná poznámka:
Pasteurova metoda léčby vztekliny využívala faktu, že vzteklina má dlouhou inkubační dobu (přibližně dva měsíce), během níž je tělo schopné si vytvořit protilátky, je-li k tomu správným způsobem povzbuzeno. Očkování trvá dvacet jedna dní, začíná se s velmi oslabeným, ale aktivním, virem vztekliny, končí se s koncentrovanými virem. V tomto okamžiku je již tělo imunní. Pokud dojde v této chvíli k nakažení (anebo se teprve aktivuje dříve dodaný virus vztekliny), poradí si s ním tělo vlastními protilátkami. Pokud mezi kousnutím a začátkem očkování uplyne delší doba, nemusí už očkování pomoci.
Malý Josífek byl první, kdo kousnutí vzteklým zvířetem přežil, a po něm se uzdravili i další pacienti.

Josífkovým myškám se vedlo dobře. Pokud Pasteur věnoval dítěti nějaké zvíře, přestalo být laboratorní a užívalo si spokojeného důchodu až do své přirozené smrti.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tora Tora | 17. srpna 2016 v 21:07 | Reagovat

Tohle je tak úžasný příběh... o úžasném člověku.

2 KattyV KattyV | 18. srpna 2016 v 6:42 | Reagovat

Příběh, který je chytrý, dojemný, se šťastným koncem  a ještě k tomu pravdivý, co víc si přát? :D

3 Regi Regi | E-mail | 18. srpna 2016 v 8:39 | Reagovat

Takových sto slov, a já tu sedím dokonale dojatá... :-)

4 Martian Martian | 18. srpna 2016 v 11:54 | Reagovat

Teda, vím, že ty protivzteklinové injekce jsou dost nepříjmné, ale ty hromadící se bílé myšky taky musely stát za to… ;-)

5 JJ JJ | 24. srpna 2016 v 11:07 | Reagovat

Díky, dámy, Pasteura velmi obdivuji, a tak o něm píši ( i když ne zcela fundovaně) láskyplná drabblata.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
*************************************************************************************

KattyV a Regi prohlašují:
Na našich stránkách často najdete fanfiction příběhy ze světa Harry Pottera.
Všechna práva na postavy, které jsme si nevymyslely samy, jsou vyhrazena J. K. Rowlingové,
které tímto děkujeme za to, že nám dala svět, ve kterém si můžeme hrát.


14.1.2014