ABYSTE U NÁS NEBLOUDILI A JEDNODUŠE NAŠLI JAKOUKOLI POVÍDKU NEBO ČLÁNEK, JE TU PRO VÁS




A CO NOVÉHO VÁM ŠÍLENÉ ŠUPLE NABÍDNE PRÁVĚ TENTO TÝDEN?

PONDĚLÍ: Útočiště (fanfiction příběh na pokračování) od Danae
ÚTERÝ: Věda ve sto slovech od JJ
STŘEDA: Hotel u devíti koček od Tory
ČTVRTEK: Malfoyovské střípky od Martian
NEDĚLE: Severus a Megan od Katty

Vše je bohatě ilustrováno kolážemi KattyV

*************************************************************************************

Jak jsme mloka skoro ulovili

18. října 2016 v 0:01 | KattyV & Regi |  Jak jsme (ne)ulovili mloka

Mlok skvrnitý: "Cože jste mě? Lovili? To nemyslíte vážně, vždyť jsem přece chráněný!!!"
Regi: "Tebe nikdo nelovil, hlupáčku. Ale máš příbuzného. Je keramický a ještě vzácnější než ty. Každý rok se narodí jen jeden, a ani to není úplně jisté. Žije mezi písmenkama v rybníčku, který se jmenuje, aby se to nepletlo, taky MLOK.
Katty: "Starají se o něj ošetřovatelé , a Čé. A představ si, je to úplně opačně než s tebou. Aby vůbec přežil, musí být každý rok loven."
Regi: "Letos ho zase lovil houf lidí. Někteří byli docela úspěšní, dostali se aspoň do mločího rybníčku a nějakou dobu mohli doufat, že vzácného obojživelníka odchytí..."


Tady jsme zjistily, že mlok skvrnitý zmizel. Asi pochopil, že tohle povídání není nic pro něj. A Katty se ztratila taky. Protože bylo jasné že teď ji budu chválit. A nejen ji. Z šuplecího hnízda odešlo do letošní Ceny Karla Čapka několik povídek (Katty poslala dokonce tři).
Na výsledky se můžete podívat zde. Jen bych zmínila, že tu převzácnou trofej, cenu MLOK získala poprávu Veronika Barborková, za skvělou povídku Zahrada. Celé šuplecí hnízdo srdečně gratuluje!
Z těch "našich" se do pomyslného mločího rybníčku dostaly dvě povídky:
Škvarky od Tory - v kategorii mikropovídka, které nakonec pro Toru získaly alespoň mločátko - cenu PULEC, protože Tora byla ve své kategorii první.
Ta druhá, Doteky hrůzy, doteky štěstí od Katty - zabodovala v kategorii povídka. Kdyby se rozdávaly medaile, její by byla bronzová.
Dalo by se říct, že mloka, o kterém je tady řeč, Tora a Katty skoro ulovily, že? Holky, mám obrovskou radost a blahopřeju!
Jejich povídky si můžete přečíst ve sborníku vítězných prací Mlok 2016, takže je v Šupleti nenajdete. Ale můžeme vám nabídnout malou návnadu.


Úryvek z mikropovídky Škvarky od Tory:

Poslouchala jsem ji jak u vytržení. Cukr? Máslo? Cukroví? Ne že bych nikdy neslyšela o cukru. O té metle lidstva mluvili v holovizi každou chvíli. Pořád prý existují lidi, kteří se i přes všechnu osvětu stále snaží cukr vyrobit. Pokud je při tom ekolicie chytí, putují do odvykacích domů. Cukr je přece zlo!


Úryvek z povídky Doteky hrůzy, doteky štěstí od Katty:

Doma to ale je čím dál horší, zdaleka ne tak pěkné jako ve škole. Hlavně proto, že toho čím dál tím víc nemáme, musíme a nesmíme. Od září musíme nosit na kabátě žlutou hvězdu. Všichni, i Ríša, protože už má šest. To aby každý poznal, že jsme Židi. Tatínek povídal, že je to strašně ponižující. Že si připadá označený jako dobytek. Děda se smál a říkal, že by to měl brát jako válečné vyznamenání; protože my Židé jsme prý bojovali už v tolika válkách a pořád jsme ještě tady. To znamená, že jsme nikdy opravdu neprohráli, a to prý stojí za vyznamenání. Tak já to beru, jako když nosím medaili, a proto mě to netrápí, i když to znamená, že do kina už neproklouznem.
Ale jsou i další věci. Nesmíme kupovat maso, jablka, luštěniny, cukr, džem… Do obchodu můžeme jenom chvilku odpoledne a k holiči jenom ráno. A v tramvaji můžeme jezdit jenom v zadním voze. Když dva vozy nemá, musíme čekat na jinou. A taky nesmíme bez povolení odjet z Prahy. To tatínka trápí nejvíc. Protože se nemůže vypravit za plzeňskou babičkou a bojí se, co s ní je. A protože jsme museli odevzdat telefon, nemůže jí ani zavolat.
Děda, ten se strašně zlobil, že už nám zakázali i knihovny. To pak křičel: "Nejdřív mi seberou moje knížky a teď si je nesmím ani půjčovat!" Většinou je ale klidný a to je dobře, protože někdo být klidný musí, když tatínek přijde celý zmožený z nakládání vagónů (to je teď jeho práce) a maminka naříká, že už opravdu neví, co má uvařit, když jí v obchodě nic nedají.
Ještěže dědu máme. A taky pana Nováka, Eviččina tatínka. Protože ti dva se spolu domluvili, i když je to zakázané. Pan Novák shání dědovi různojaká semínka, děda z nich pěstuje zeleninu na tajném záhonu, co udělal za velkým křovím u nás na dvoře, a pak mu ji dává. Jenom musí vždycky pár dní počkat, aby nebylo nápadné, že mu ta mrkev vyrostla tak rychle. Nějakou samozřejmě vždycky nechává pro nás a naše známé, ale za ten zbytek pak od pana Nováka tajně dostane i to, co se nesmí. Třeba ten džem.
V listopadu nám zakázali i cibuli. Já ji teda nikdy neměla moc ráda, ale když ji najednou nesmíme, tak bych si ji dala. Do křupava osmaženou na čočce, kterou taky nesmíme. Nebo zelenou cibulkovou nať nakrájenou na chlebu s margarínem. Strašně mi chybí.
"Dědo, umíš i cibuli?"
"To víš, že ano, Madlenko."
A tak jsme spolu sázeli cibuli.


Katty se povedl ještě jeden "husarský kousek" Její mikropovídka Z ohně zrození skončila "těsně pod bednou" na čtvrtém místě. Ale líbila se natolik, že ji najdeme příští rok ve sborníku Kočas.
Tady musím zmínit ještě jeden úspěch, kvůli kterému dokonce máme v nadpisu i banneru tohoto článku měkké i, přestože jsem zatím zmiňovala samá ženská jména. Podobně jako Katty v mikropovídkách, se umístil v krátkých povídkách Mordomor. Snad se na mne nebude zlobit, že jsem ho vzhledem k pravidelné účasti v našem 4D zařadila do našeho hnízda. Také jeho povídka Froštýnské pole se ocitne v příštím Kočasu.


Jako malou ochutnávku tohoto sborníku vám nabídnu úryvek z povídky Z ohně zrození od Katty:

Zrodili jsme se z ohně. Často jsme si o tom povídali v nočním tichu. Ale nejen o tom, také třeba o mém půvabu.
"Jsem překrásná. Podívej na můj nádherný štíhlý krk, dlouhý ohebný ocas, moje pružné tělo. A co ty zářivě červené šupiny, he? Lesknou se jako řeřavějící uhlíky. Jsem hezčí než ty."



A co my ostatní autorky, roztoulané na různých místech výsledkové listiny? Naštěstí máme naše veliké Šílené šuple...Usmívající se
Od zítřka až do neděle si zde můžete každý den přečíst jednu z našich povídek.


Poznámka: povídku Děvče nešťastný už nenajdete v této "mločí" rubrice, protože si ji Regi přeřadila do vlastní rubriky Regiiny povídkoviny. Přečíst si ji můžete zde.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 JJ JJ | 18. října 2016 v 9:34 | Reagovat

Děvčata, jste úžasně šikovná, gratuluji všem!

2 Martian Martian | Web | 19. října 2016 v 20:55 | Reagovat

Gratulace všem! Lovu zdar! :-)

3 Regi Regi | E-mail | 20. října 2016 v 5:07 | Reagovat

[1]: JJ, kromě našich vítězek gratuluj i sobě. Vždyť jsi lovila s námi :-)

[2]: Martian, tenhle lov už je odtrouben, ale příští ještě nezačal. Nechceš se přidat?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
*************************************************************************************

KattyV a Regi prohlašují:
Na našich stránkách často najdete fanfiction příběhy ze světa Harry Pottera.
Všechna práva na postavy, které jsme si nevymyslely samy, jsou vyhrazena J. K. Rowlingové,
které tímto děkujeme za to, že nám dala svět, ve kterém si můžeme hrát.


14.1.2014