10. října 2016 v 0:01 | Katty, Regi a spousta hostů
|
...tedy skoro. Jen se mu dřív neříkalo říjen. Ale už předlouho (takřka od věčnosti z pohledu lidí) přichází o tomto čase to, čemu dnes říkáme podzim. Doba, kdy chladno začíná zalézat za nehty, ježkové hledají, ve kterém roští přezimují, kočky nabírají na sádle a vlaštovky vzpomínají, kudy se letí na jih. Zato my lidi nemusíme lovit mamuty, abychom si udělali zasoby na zimu, v supermarketu je jich dost (těch zásob, ne mamutů, na toho jsem tam ještě nenarazila). Takže se můžeme věnovat jiným radovánkám a vesele drabblit. Tentokrát na to věkovité téma: Trvám od věčnosti
Llyan
Fandom: Avatar - Poslední vládce vzduchu
Nebála se smrti
Bylo jí dvě stě let. Přesně na den.
Na svůj věk byla v neuvěřitelné formě. Byla jedním z nejschopnějších Avatarů vůbec.
Nikdo jí dnes k narozeninám nepoblahopřál. Rodina, přátelé, všichni byli mrtví, a nechtěla se připravit o výhodu, že by ji nikdo netipnul na dvousetletou bábi.
Seděla na útesu na rodném ostrově a hleděla k pevnině. Nebyl to vždy ostrov. Když si na to vzpomněla, musela se usmát.
Nikdy nebyla přehnaně sentimentální. Šla dál. Bylo načase ukončit i tohle ohlédnutí nazpět.
Zvedla se, kolena jí příšerně zaskřípala. Je stará. No a co.
Nebála se smrti. To smrt se bála Kyoshi.
Poznámka: Kdo nezná, asi nepochopí. Zkusím to vysvětlit: Avatar - Poslední vládce vzduchu je seriál Nickelodeonu, odehrávající se ve světě, kde lidé ovládají živly. Avatar je jediný, kdo může ovládnout všechny čtyři. V seriálu je Avatarka Kyoshi dávno po smrti, ale mluví se tam o ní. Dožila se 230 let. Rozhodně doporučuji se na seriál podívat, stojí to za to :)
Tirik
Fandom: Živantní směsiště jevota
Pojď dál, kdo v dobrém přicházíš
Voním šminkami, dřevem a lepidlem.
Lákám dálkou a dobrodružstvím.
Zním skřípotem kol, tóny flétny, smíchem dětí a překvapenými vzdechy dospělých.
Blýskám odleskem třpytivých kostýmů, falešným pozlátkem, kašírovaným bohatstvím.
Přitahuji odvěkou touhu lidí dělit se o své smutky, bolesti, radosti i štěstí.
Klamu (i když jen maličko) a odvádím všechny do svého světa.
Do světa, kde malý může být velký a chytrý nebývá vždy nejmoudřejší.
Do světa, který vzniknul už u pradávných posvátných ohňů a který přes všechnu techniku stále nezaniká.
Do světa, kde chce být člověk klamán a rád hraje tu hru s sebou.
Do prastarého a věčného světa divadla.
MartianFandom: Šifra mistra Leoparda
Šifra mistra Leoparda
Sofie Nováčková s Robertem Langošem stáli přede dveřmi, střežícími nejtajnější tajemství života, vesmíru a vůbec, a nevěřícně zírali na nápis, který v měsíčním světle zazářil nad jejich hlavami.
TRVÁM OD VĚČNOSTI
"Bezpochyby nějaká šifra," usoudil profesor Langoš.
Sofie obdivně zavzdychala.
Potom zkusili átbaš.
Nic.
Vigenérovu substituční šifru.
Nic.
Aplikací Fibonacciho posloupnosti získali číslo 42.
"Blbost!" zavrčel profesor.
Policejní inspektor Fáček se posadil a vytáhl z kapsy svačinu. "Já těmhle věcem nerozumím," zamumlal, "ale můj děda vždycky říkal: všecko pomíjí, akorát lidská blbost je věčná."
Cosi cvaklo.
A potom už jen užasle sledovali, jak tajné dveře tiše odskočily z neviditelných pantů.
KattyVFandom: HP
Pochybnosti
"Tatí," fňukala šestiletá Megan po návratu z návštěvy v Doupěti, které se Severus s úlevou vyhnul. "Susan říkala, že naše maminka měla dřív ráda jejího tatínka. A že ty jsi ji nesnášel a ona tebe taky. Že to není pravda?"
Severus v duchu zaklel a zapřemýšlel, jakým kreativním kouzlíčkem by mohl obdařit Ronalda Weasleyho. Od koho jiného by tuhle informaci mohla malá Weasleyová mít, že?
"Samozřejmě, že to není pravda. S maminku se máme rádi odjakživa," ujistil dceru a zapudil vzpomínku na malou třepotající se ruku jisté otravné, vlasaté Nebelvírky.
Megan se uklidnila. Její svět byl zase v úplném pořádku.
Tess ArkadijskáFandom: Tajný
Reklama
Chtěli byste se zbavit přebytečné zátěže?
Obtěžuje vás věčný pocit viny?
Už vás nebaví nesplnitelé sliby nejrůznějších pochybných firem, klubů a společností?
Rádi byste změnili svůj život k lepšímu?
Známe řešení! Řešení všech Vašich problémů na klíč. Vyřešíme za Vás!
Přijďte se sami přesvědčit, že pro nás není nic nemožné. Stačí se zaregistrovat na kterékoliv naší pobočce v centru českého či zahraničního města a my Vám budeme vždy a všude k dispozici. Dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu, neděle a svátky nevyjímaje.
Záruka na věky věků.
Otec, Syn a Duch Svatý, o.p.s.
S Vámi již od roku nula.
ToraFandom: Hotel U devíti koček
Bylo, je a bude...
Předmluva:
Omluvte kočky, že si tu věčnost přebraly po svém…
"Já jsem tady byla vždycky! Takže padej, tenhle pelech je můj!"
"Jak vždycky? Vždycky jsem tu byl já! Tys přišla až po mně, Rozáro! Vypadni!"
"Co si pamatuju, tak jsem tu byla. V tomhle pelechu."
"Až dva roky po mně."
"To kecáš, Tobiáši, víš? Přišla jsem, byl tu pelech. Já do něj vlezla. Odjakživa jsem byla v tom pelechu já."
"Ale předtím jsem v něm spával dva roky já… pak jsem se šel jednou projít ven a najednou jsi tam byla ty a prskalas, tak jsem tě tam nechal. Ale já tam byl dřív!"
"Vidíš? Sám říkáš, žes tam nebyl!"
Doslov:
Kočky s námi prožijí kus našeho života. Neměli bychom ale zapomínat, že ony s námi prožijí život celý.
JJ
Fandom: Věda ve sto slovech
Něco se musí obětovat
Co si to o sobě myslíš, človíčku? Že budeš létat jako pták? No dobrá, párkrát jsi se vznesl a kroužil nad krajinou, připouštím. Brzo ti došlo, že nemůžeš používat desky pošité peřím, a začal jsi zkoušet různé profily, který z nich tě lépe ponese. Mávací křídla jsi vyměnil za pevná, přidal stabilizační plochy a kormidlo. Naučil jsi se změnit stoupání v klesání vykopnutím nohou. Dokázal jsi dost na to, aby sis myslel, žes nade mnou zvítězil. Ale já tě vyhrát nenechám. Když ti nestačil ten vymknutý kotník, dostaneš tvrdší lekci.
Protože já nerada prohrávám. Byla, jsem a budu. Já, gravitace.
Závěrečná poznámka:
Věnováno památce Karla Wilhelma Otta Lilienthala (1848 - 1896), zakladatele moderní aviatiky a konstruktéra kluzáků, který se po pilotní chybě (přesunutí těžiště kluzáku vykopnutím nohou příliš dopředu) zřítil i se svým strojem. Na následky zranění druhý den zemřel. "Něco se musí obětovat" byla jeho poslední slova, sdělená bratru Gustavovi.
Arenga
Fandom: Les
Mladičká ratolest

Šel stezkami, jichž se lidská noha desetiletí nedotkla, do hloubi lesa, kde stáli Prastaří. Na dálku k němu promlouvali od malička, dnes je však spatřil poprvé: kruh dvanácti moudrých, věkovitých stromů, rostoucích vedle sebe v dokonalé jednotě, souladu a harmonii.
Vstoupil mezi ně bosý, prostovlasý, plný pokory a zvědavosti.
"Vítej, Torgu!" pravil mohutný tis, ten nejstarší, Prastrom.
Chlapec si pomyslel, že stojí-li tu les od nepaměti, Prastaří jsou svými kořeny vrostlí do země ještě déle. Možná od věčnosti…
Cítil, jakoby se Prastrom usmál.
V tu chvíli plně pochopil, že toto je srdce lesa tlukoucí ve stejném rytmu jako jeho vlastní.
Poznámka:
Fandom je opět originální, stejně jako minulý měsíc Starmel. Torg je jednou z hlavních postav mé novely Les, která vyšla v Kočasu 2016. Drabble napsané na říjnové 4D téma, novele časově předchází.
tif.eret
fandom: originální
Ticho
Takové ticho kolem mě… Rozprostírá se bez hranic. Trvá snad věčně. Jako čas. Plyne, neznatelně, ale přece jen. Anebo se možná zastavil. Nepoznám to.
Vznáším se v tichu a čase, pluju na vlnách nekonečna.
Něco se změnilo. Ticho už není. Slyším…něco. Nějaké pravidelné údery. Kapání vody? Do toho ostré kovové cvaknutí. A zas.
Ležím. Něco tvrdého mě studí do zad. Stín nade mnou. Další cvaknutí.
Zmatek. Víření v hlavě. Vzpomínám si… Operační sál. Nástroje cvakají o kovovou desku. Začal jsem se probouzet. Úleva.
Proč je kolem najednou tma? Ne! To není operační sál. To je pitevna. Právě začala má věčnost.
Mordomor
Fandom: Originální
Kouzelná stěna
"Synku, ukázal jsem ti kraj Vysokých šlahounů, Kamennou pustinu a všemožné jeskyně…."
"Tati, já nemohu dál!"
"Ovšem, protože jsme u jediné věci, která tu je od věčnosti - Kouzelná stěna."
"Proč tu je?"
"Chrání nás před krajem Dlouhých stínů, před krajem obrů s velkými tlamami."
"Tati a oni nám chtějí ublížit?"
"Neboj. Víš, jsou tam uvězněni, proto se k nám přes stěnu nedostanou."
Znenadání se k nim natáhla mohutná tlapa. Následovaly dva tvrdé údery do stěny, až to celou krajinou zadunělo. Přes kouzelnou zeď se ale obr nedostal.
Honzík se na obě pruhované rybičky usmál a dvakrát zaťukal na stěnu akvária
RegiFandom: Harry Potter
Proč a proč a proč?
"Kdo se z magie zrodil dříve? My, nebo kouzelníci?"
"Koho je víc?"
"Mohli by čarodějové žít i bez nás? A my bez nich?"
"A proč jsou větší a krásnější než my?"
"Proč jim sloužíme?"
Malá ušatá stvořeníčka se vrtěla v postýlkách a chrlila nekonečný proud otázek.
Stará skřítka si povzdechla.
"Přemýšlejte trochu!
Co se z půdy narodí dříve? Listy, nebo květy?
Čeho je víc?
Bude květina žít, když jí otrháte listy? Přežijí listy, když uvadne květ?
Proč jsou růže tak krásné?
Opravdu si myslíte, že listy květům slouží?"
Skřítčata překvapeně zmlkla.
"Tak vidíte. A teď už zavřít oči a spát."
gletiFandom: HP
Životní rozhodnutí
Citát: Dante, Božská komedie:
Mnou prochází se k sídlu vyhoštěnců,
mnou prochází se do věčného bolu,
mnou prochází se k říši zatracenců,
pán spravedlnost dal mi do úkolu.
Mne zbudovala s boží všemocností
nejvyšší moudrost s první láskou spolu.
Dříve než já, jež trvám od věčnosti
nebylo nic, co taktéž věčným není.
Kdo vchází mnou ať naděje se zhostí!
(novější verze překladu, překlad Otto František Babler)
Před oltářem anglikánského kostela ležela malá bílá rakvička. V lavicích se tísnily děti ze sirotčince a poslouchaly reverendovo kázání. O tom, jak mají být hodné, že neví dne ani hodiny, kdy si je Pán povolá k sobě jako Timyho, kterého minulý týden srazilo auto.
Všechny holky bulily a sem tam i některý z kluků popotahoval nosem. Tom Raddle si je prohlížel a zaznamenával si v paměti, který z nich projevil slabost. Někdy v budoucnu se to bude hodit.
I jeho však Timyho nehoda zasáhla. Jenom jinak. Musím porazit smrt, rozhodl se. Jsem přece kouzelník, na mě si brány pekelné nepřijdou.
PiskořFandom: Realita
Neúprosný strážce
Jsem neměnný. Jsem sám a jediný. Nemám svého předchůdce, ba ani nástupce. Já jsem bezejmenný. Každý mě v mém jiném já nazývá jinak. Na tom ale vlastně nezáleží.
Jsem nepochopitelný. Jsem nepolapitelný. Avšak někteří stále věří v mé překonání. Neví, že já jsem jejich přítomnost, jež nelze nahradit minulostí, natož budoucností.
Vnímáte mě, i když o tom ani nevíte. Měříte mě, ale já jsem nezkrotný.
Nadáváte na mě a přesto si přejete více mé přítomnosti, neboť je tak drahá. Dražší než cokoliv jiného. Já trvám, na rozdíl od vás, stále. A vy, lidé, mi z naprosto nesmyslných důvodů říkáte čas.
HCHOFandom: Ze života
Předvolební pojetí věčnosti
To jsem tak tuhle zase dostala záchvat smíchu. Čekala jsem před nádražím na dávnou spolužačku a pochopitelně jsem to od ní hnedka schytala: "Co se zase tlemíš jak puberťák! Ve svým věku!"
Chvíli mi trvalo, než jsem se přes smích zmohla na odpověď: "Vidělas to?" Ukazuju na odbočující trolejbus. "Jak je pomalovanej?"
A co?" Otáčí se na mne znechuceně. "Volební sliby - silnice, dálnice… Stejně z toho zase bude houby."
Vybublávám další větu: "On měl na boku reklamu ,Bude líp!' a vzadu ,Pohřebnictví Aeternitas'."
Už se řehtá taky. "No, na věčnost českého švejkování je rozhodně většíspoleh než na volební sliby!"
Poznámka: Tohle bych fakt nevymyslela, trolejbus i následný záchvat smíchu před nádražím jsou zcela autentický letošní volební zážitek.
IoanninaFandom: Bjørkhallen
Třetí zasvěcení
Ležel na oltáři. Chrám pomalu zaplňovala čistá Voda; probublávala ze stěn, padala v girlandách od hlavic sloupů, tryskala zpod prahu a ze všech myslitelných i nemyslitelných koutů. Byl by to krásný, povznášející pohled... jen kdyby Severin mohl dýchat.
Za oltářem se rozsvětlilo, objevila se známá stezka mrtvých. Na jejím počátku stála Paní.
"Kdo jsi?" ptala se, jako vždy s úsměvem.
Otevřel ústa, aby odpověděl, ale okamžitě mu do nich vhrkla voda. Bezradně se ohlédl.
Uviděl za sebou celý zástup. Ženy, muži, mladí, starci... Všichni měli jeho oči.
Všichni byli on.
Vtom pochopil. "Jsem ten, kdo se vrací!"
Paní ho objala. "Nezapomeň."
Poznámka: Ve světě Bjørkhallenu existuje reinkarnace. Znovu se nezrodí jen černý mág, který zemřel jako démon - tzn. který za své poslední černé kouzlo zaplatil posledním zbytečkem svědomí/lidskosti. Severin je černý mág a v blízké budoucnosti ho čeká souboj s jeho celoživotním sokem, Theodosiem Thornvaldem
Llyan - fandom sice neznám, ale i tak jsem četla s chutí.
Tirik - Tiriku, i ty jeden nostalgiku…
KattyV - na třepotající se ruku nataženou skoro ke stropu se rozhodně zapomenout nedá.
Tess Arkadijská - 24/7 a navíc se zárukou. To nemá chybu!
Tora - já ty kočky normálně úplně vidím.
JJ - ach, ta garavitace. „My bychom vzhůru k nebesům a… dál jsem to zapomněl…“
Arenga - Krásné, poetické.
tif.eret - ech, to nebylo zrovna příjemné probuzení.
Mordomor - s napětím jsem čekala, co z toho vyleze, a tohle rozuzlení rozhodně nezklamalo.
Regi - skřítčí drabblátka já ráda.
Gleti - docela mrazivé. Ale líbilo hodně moc.
Piskoř - čas je potvůrka. Zvlášť, když ho to popadne a začne trhat oponou a jiné podobné vylomeniny…
HCHO - na realitu žádná fantazie nemá…
Ioannina - doufám, že Severin opravdu nezapomene.