ABYSTE U NÁS NEBLOUDILI A JEDNODUŠE NAŠLI JAKOUKOLI POVÍDKU NEBO ČLÁNEK, JE TU PRO VÁS




A CO NOVÉHO VÁM ŠÍLENÉ ŠUPLE NABÍDNE PRÁVĚ TENTO TÝDEN?

PONDĚLÍ: Útočiště (fanfiction příběh na pokračování) od Danae
ÚTERÝ: Věda ve sto slovech od JJ
STŘEDA: Hotel u devíti koček od Tory
ČTVRTEK: Malfoyovské střípky od Martian
NEDĚLE: Severus a Megan od Katty

Vše je bohatě ilustrováno kolážemi KattyV

*************************************************************************************

Listopadové toulání po ostrovech

10. listopadu 2016 v 0:01 | Katty, Regi a spousta hostů |  DESET DRABBLENÍ DESÁTÉHO DNE - 4D

Je fascinující, kolik různých nápadů (tentokrát opět pěkných patnáct) může vyvolat jedno prosté téma. Bez předchozích zkušeností třeba z DMD by člověk řekl, že myšlenka, která se mu vylíhla v hlavě, je tak naprosto zřejmá a očividná, že ji budou mít všichni. A ono ne. Každý mozek funguje jinak, takže variací existují mraky. Dokonce i když se podíváte, co na vás k tématu TISÍC OSTROVŮ vyplivne google, existuje spousta možností, co si s tím vygoogleným počít. Takže si pojďte přečíst drabblíky roztomilé, humorné, hororové, naprosto depresivní i nadějeplné.

Nejrychlejší byl tentokrát Tirik a v rámci rychlosti vydyndal i obrázek. A když ho Katty vytvářela, narazila na fotografii ostrovů, která ji inspirovala k napsání jejího drabblíku. Nemohla pak odolat a udělala ilustraci i k němu, přestože to vůbec neměla v úmyslu. Ale aspoň se seznámíte s malou Megan. V každém případě je namístě poznámka, že pokud chcete obrázek, tak čím budete rychlejší, tím větší šanci na něj máte. Smějící se



Tirik
Fandom: Živantní směsiště jevota

Zcestovalý kouzelník

"…a tak se princezna vdala do Země tisíce ostrovů," dokončila pohádku principálka. Osazenstvo kolem stolu vydechlo.
"Sem tam byl," pravil ledabyle kouzelník. "Je tam krásně!"
"V pohádce?"
"V té zemi!"
"Nekecej," vložil se do toho rozšafně satirik. "Tys byl ve Finsku?"
"Ve Finsku?"
"Finsko je země tisíce ostrovů, ne?"
"Finsko je země tisíce jezer," podotkl principál.
"Vidíš," zašklebil se posměšně kouzelník.
"Hele, kouzelníku, a byl jsi vůbec na nějakým ostrově?" přidal se kulisák. "Ale jako doopravdickým!"
"Jasně!"
"Vážně? Kde teda?"
Napjatě čekali. V duchu si představovali palmy, pláže, horký písek.
"V Ostrově nad Ohří!"

Výbuch smíchu málem rozvalil maringotku.




Tess Arkadijská
Fandom: Realita

Dušičková

Dnes nespěchám. Ostatní se loučí a těší se na nedělní oběd, já však brouzdám javorovým listím a žasnu, jak v paprscích slabého slunce září. Olšanský hřbitov je v tuto dobu nádherný, barevný a blýskavý, vyzdobený na slavnost.
V příjemné náladě pozdravím nejprve nejstarší příbuzné a známé, prosmýknu se kolem Hněvkovského, zamávám Krásnohorské, v dobrém rozmaru si popovídám se sousedkou. Prababičce nesu velkou kytici, a tak posledním cípem hřbitova procházím s prázdnou. Ještě se zastavím u moře bílých křížků. Každý sám, takové... Ostrůvky.

Na mysl mi přišel ústřední citát z Hemingwayova románu. Až tady, na vojenském hřbitově, mne podzimní melancholie dohnala.




Arenga
Fandom: Gustavova degustace

Kulinářské umění strýce Jožina

"Ty vaříš, strejdo?" podivil se Gustav. Během tetiččina pobytu v lázních přežíval otcův bratr díky konzervám, párkům v rohlíku a nabídce blízké hospody přezdívané "U Vyžránků".
Jožin neobratně promíchal salát, rajčata a kousky celeru. "Potřebuju zdravý a výživný jídlo, víš. Poslední dobou mě nějak bolí žaludek."
Gustav nevěřícně sledoval, jak kydá do mističky tatarskou omáčku, vydatně zalévá oblíbeným ostrým kečupem, přidává nastrouhanou okurku, maggi, tlustá kolečka syrové cibule, ocet, pálivou papriku, rozmíchané syrové vejce… "Určitě to máš správně?" zeptal se opatrně.
"Nepruď, Gusto! To je z televize. A ten kuchař říkal, že pokud doma něco nemáme, klidně to můžem nahradit."

Poznámka: Gustavův strýček se nepochybně snažil vyrobit salátovou zálivku Tisíc ostrovů, do níž patří (podle jednoho z mnoha receptů) majonéza, najemno nasekaná okurka, zelená paprika a cibule, dále chilli omáčka, citronová šťáva, cukr, worcestrová omáčka a vajíčko na tvrdo. Kterýpak pořad o vaření Jožin asi sledoval…




Regi
Fandom: Realita

Vítězství

Nejdříve se objevilo jen několik nepatrných ostrůvků, ale pomalu přibývaly a rostly. Trpělivě bojovaly své malé bitvy, stávaly se z nich ostrovy, které kypěly životem. Některé se spojovaly, vznikla celá pevnina a neustále se zvětšovala. Její mapa se postupně měnila, jak byla dobývána nová a nová území. Vnitrozemí se pokrylo bujnou vegetací.
Nic už nemohlo to vítězné tažení zastavit.
Pak ale přišel déšť. A nebyl životadárný. Z výšky se snášela v drobných kapičkách smrt…

Žena si spokojeně svlékla gumové rukavice a do police v komoře uklidila SAVO. Za několik okamžiků roh koupelny opět zářil čistotou, po plísni nebylo ani památky.




KattyV
Fandom: Harry Potter

Všechno je jednou poprvé

Severus se s pečlivě skrývanou radostí vydal s Megan na letní procházku k jezeru. Holčička, se vzpomínkou na babiččiny fotografie z dovolené, začala v mělké vodě vytvářet vlastní verzi tropických ostrovů. Oblázek ku oblázku, větévky místo palem.
"Tatí, pomůžeš mi?"
"Jak?"
"Udělej kouzlo!"
Mávl hůlkou a valounky porostly mechem, imitujícím les.
"Nic moc," zamračila se Megan a soustředěně zírala na své "ostrovy".
Voda zazářila, proměnila se v jiskřivě modrou, kameny se pokryly korály a střapatými palmami. Vzduch zavoněl solí.
Holčička nadšeně vypískla: "Tatí, to ty?"

"Ne, Megan, to ty," odpověděl Severus s nevěřícným pohledem na první projev dceřiny náhodné magie.




Tora
Fandom: Hotel U devíti koček

Kdysi kdesi (aneb pověst o tom, co zavinila hádka o krásu)

Kdysi žily kočky na ostrovech.
Každý druh měl svůj. Na jednom žily mainské černé, jinde perské bílé, opodál britské lila, támhle zrzavé, tuhle proužkované - prostě tisíce ostrovů plných nejrůznějších koček.
Žily v pohodě až do dne, kdy vypukla veliká hádka o tu nejkrásnější.
Ať rozhodnou lidé, pravily nakonec a vyslaly své zástupce do světa.
Ouha!
Lidem se líbily všechny!
Tak na to šly jinak.
Odpluly z ostrovů a dodnes se nám snaží vysvětlit, že právě ony jsou nej.
Proto nesnášejí ostatní kočky v domácnosti - jen pokud jsou jediné, jsou konečně nejkrásnější. Když ne na světě, tak aspoň doma!

Pozn.: Osazenstvo Hotelu pozdravuje všechny účastníky. Listopad prohlásilo za dobu zimního kočičího spánku a odmítlo spolupracovat. Do DMD bych napsala BJB, ale na druhou stranu... aspoň se na světlo světa dostala další kočičí pověst, že.




tif.eret
Fandom: originální

Ty a já

Dívám se na mapu a myslím na tebe. Jak jsem tě uviděl poprvé. Jdeš po ulici a tvá krása září. Zrychlil se mi tep. Chtěl jsem tě. Byl bych udělal všechno, jen abych získal tvé srdce. Tvá lhostejnost však zasadila ránu mé pýše. První, kdo mě odmítá. Rána pálí jako oheň a já propadám posedlosti. Musím tě mít!
Mapa a na ní tisíce ostrůvků. Zděšeně na ně hledím. Proč mají červenou barvu? Zrak mi padne na chvějící se ruku. Tak přece jen… Mám tvé srdce. Leží mi na dlani, vyrvané z tvé hrudi, a krev z něj odkapává na zem.




Martian
Fandom: Zapomenutá historie

Jen takový experiment

Nejvyšší velekněz Světelného chrámu se spokojeně usmál.
Pokud jejich experiment vyjde, získají sílu, kterou hravě zastíní i všemocné Zářící.
Ta myšlenka se pouze lehce dotkla jeho mysli, jak ji urychleně zatlačil zpátky do podvědomí.
Pro jistotu. Neboť Zářící svou moc žárlivě střeží…
V konečcích prstů cítil vzrušené mravenčení.
"Další zvýšení energetického průtoku," pokynul čekajícím fámulům.
Tiše vyměnili znepokojené pohledy.
Už teď na hrotech obřích krystalů tančilo oslepující světlo připomínající tekutý oheň a dvojice regulačních spirál na ně odpovídala nespokojeným bzučením.
"Tak dělejte!"
Poslechli.
Venku v půdě se objevila první trhlina.
A potom všech tisíc ostrovů dávné Atlantidy pohltilo rozběsněné moře.




ioannina
Fandom: Bjørkhallen

Cesta nikam

V létě, cestou domů, navlékala na stuhu úvozu usedlosti jako korálky: Vilasund. Klippen. Laisholm. Tärnaby. Klátila nohama vzadu ze žebřiňáku, který pro ni poslal táta, a když míjeli nějaký dům, pokřikovala a vesele mávala. To ještě Thornvald nebyl nic víc než jeden z bjørkhallenských mistrů.
Teď je jeho jméno prokleté.
Karen postrkuje vzduté břicho hlubokým sněhem a slzy jí mrznou na tvářích. Vlastně ani neví, kam jde. Pryč. Z domova, kde ji už nechtějí. Od otce, kterého zahanbila tím, že poslechla.
Jednotlivé statky se vynořují ze tmy jako ostrovy světla a tepla a zase se do ní potápějí.
Nedostupné. Zapovězené.




Llyan
Fandom: LEGO Ninjago

Matčino volání

Sensei Wu pobaveně zvedl hlavu. "Dobré ráno, Nyo. Tebe bych tu nečekal."
"Já vím, Senseii," mírně se uklonila. "Promiňte. Měla jsem sen. Viděla jsem… mámu."
"Ano?" zpozorněl Wu.
"Není mrtvá, vím to! Myslete si, že jsem blázen."
Naklonil se dopředu a zamyšleně se zamračil. "To by mě ani ve snu nenapadlo."
"Řekla mi… že se Říše rozpadají. A ona že je v té poslední, sedmnácté. Taková neexistuje."
"Co my víme. Taky jsme si mysleli, že Ostrov temnot neexistuje. Říše mohou být jako tisíc ostrovů."
"Musíme za ní!" vyhrkla horečně Nya. "Prý tam najdeme někoho, kdo jako jediný dokáže Říším pomoct…"

Pozn.: Znáte seriál Ninjago? Patří k mým nejoblíbenějším. Myslete si, že je to blbinka pro osmiletý kluky...
Děj drabblíku je v podstatě úvod do pokračování seriálu, fanfiction zrozené v mé šílené palici... Snad se líbí.




JJ
Fandom: Tajný (Věda ve sto slovech, co jiného)

Navigare necesse est


Plavím se od nepaměti, stojím na palubě lodi a pevně svírám kormidlo. Proplétám se průlivy mezi tisíci ostrovy, čnícími v pravidelných rozestupech z moře posetého loďkami. Kolikrát jsem zatoužil na některý vystoupit, zažít pocit pevné země pod nohama! Ale vše marno, jakmile se k ostrovu příliš přiblížím, odmrští mne, jako bych byl nevítaný host.
Spoluplavci mne utěšovali, že to tak být musí, že mne ostrov nemůže přijmout a moře vydat, jinak by byl zničen svět. Smířil jsem se s tím, ale smutek zůstává. Básník by mne nazval Bludným Holanďanem. Fyzik mi říká elektron, součást elektronového plynu v krystalové mříži kovu.

Závěrečná poznámka:
Navigare necesse est = je důležité plout (pro nelatiníky).

Atomy kovů a polovodičů jsou uspořádány tak, že jádra jsou umístěna do poloh tvořících kladně nabitou pravidelnou mříž a elektrony mezi nimi putují v podobě záporně nabitého plynu. Vazebné síly udržují tento plyn právě v takové vzdálenosti od jader, aby nemohlo dojít ke spojení elektronů z plynu a protonů z jader, a tím k anihilaci atomu. Nejlepší snímky, jaké jsme v současné době schopni udělat (a jsou na nich vidět jednotlivé atomy, tedy jejich jádra), vypadají takto




gleti
Fandom: Harry potter

Příčina a následek

Hned, jak seslal na nebohého mudlu Avadu, věděl, že tato situace přijde. Přesto nemohl jinak, Bellatrix by nešťastníka mučila dlouho. Teď stál Severus před Voldemortem a čekal na trest.

Je zvláštní, jaké maličkosti ovlivní náš život, pomyslel si. Kdyby náhodou neuviděl v kuchyni misku s dresingem, možná by předčasně neukončil týrání. Malá miska mu připomněla první grilování u Evansových. Tenkrát ho Lilyina máma požádala, aby s Lilly nachystal omáčku Tisíc Ostrovů. Nadrobno krájeli zeleninu a vmíchávali ji do majonézy, přitom si hráli, že připravují lektvar, kterým vyléčí všechny nemoci.

Tehdy poprvé zakusil pocit, že někam patří. Nemohl tu chvíli znesvětit.




HCHO
Fandom: Vlaštovky a Amazonky Arthura Ransoma

Plavčík Bridget

Roger, Titty a Bridget seděli u ohníčku. Kapitán s plavčíkem vesele klábosili, jen prvního důstojníka se nějak držela nostalgická nálada: Přijeli na Ostrov divokých koček na Vlaštovce, přístav i tábořiště jsou jako kdysi, ale stejně je to jiné. John je u námořnictva, Zuzana se vdala, Nancy a Peggy už mají taky dospělácké starosti. Titty povzdechla a šla radši Bridget zahnat do hajan. Té se nechtělo, pořád by vykládala o kormidlování. Ale nakonec usnula pomalu dřiv, než se přikryla, v polospánku šeptala: "Pojedem objevovat tisíc ostrovů!
Titty se usmála: "Tisíc ostrovů." No bude to letos jiné, ale rozhodně to bude dobrodružství.

Poznámka: Vždycky mi bylo líto, že si Bridget moc plachtění neužila




Mordomor
Fandom: Alternativní realita

Výživná sladkost
 
"Jak dosahujete u svého pamlsku "Tisíc ostrovů" tolika variant chuti?"
"Koktejl příměsí je vždy originální, proto ty neopakovatelné kombinace." Šéf podniku kývnul směrem k novináři. "Trocha tyčinky vám ulpěla na zubu."
"Děkuji," muž si hnědou šmouhu setřel a prst olízl. "Překvapilo mě, že vaše firma podniká i ve…."
"Holt byznys, už opravdu musím jít."
"Ovšem, děkuji za tyčinku!"
Ředitel nechal novináře vyprovodit a sjel do podzemí. Nasadil si dýchací masku. Vstoupil do rozlehlé prostory. V umělém osvětlení vypadaly splašky z města jako velká bažina.
"Tisíc ostrovů hnědi, takový hnus a jak vynáší. Snad nepraskne, že z toho děláme ty tyčinky."




Aveva
Fandom: Budeč, ale funguje to stejně i bez fandomu (souvisí především s tímto)

Den první

Na první pohled to nebylo zřetelné, ale Průchod se uzavřel. Cesta už nebyla bezpečná. Poslední útočiště přijalo posledního uprchlíka.
I tenhle přišel sám, jako tolik ostatních. Přicházeli ze všech koutů světa. Zmrzačeni na těle i na duši.
V očích nesli bolest a nenaplněnou naději. Tiše posedávali na chodbách i nárožích. Mysleli na lidstvo, které umírá. Báli se, že bezpečná bublina nakonec praskne.
Ale byla jsem tu já. Převzala jsem odpovědnost. Stanovila si cíl.
Byli roztříštění, každý z nich byl osamělým ostrovem. Já je musela vzít a spojit v jednotnou pevninu.
Usmála jsem se. Bylo ráno, nová éra lidstva, den první.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 KattyV KattyV | 10. listopadu 2016 v 6:51 | Reagovat

Tiriku, ty mě jednou zabiješ! Ale umřít smíchy, to není tak špatná smrt.

Tess, víš, že jsem si na stovky křížů taky vzpomněla? I slova Hemingwaye mi vířila hlavou. Zvláštní, jak se někdy ve vzduchu pohybují myšlenky, a objeví se ve dvou hlavách najednou.

Arengo, jojo, rada – nahraďte to, co nemáte, čímkoli jiným – je k nezaplacení. Jen si nejsem jistá, bude to ještě omáčka Tisíce ostrovů? ;-)

Regi, já napjatě sledovala vznik prvních kontinentů, čekala, až se spojí v Pangeu a zase rozpadnou na tisíce ostrovů, a ty mi to zlikviduješ SAVEM. :-D

Toro, kočky zlobí, jo? Konečně jsi jednou musela pracovat sama bez jejich dopomoci? Aspoň vidíš, jak to máme my bez vhodných přispěvatelů těžké.:D

Tif.eret, od tebe už mě horor nepřekvapí. Tento je ale obzvlášť děsivý (a to v případě hororu znamená obzvlášť povedený).

Martian, říkám si, takto to nějak mohlo být. Ta věčná touha po moci, která se někdy zatraceně nevyplatí.

Ioannino, vážně bych si přála, aby se pro Karen nějaký vlídný ostrov našel. Ale nějak s tím nepočítám.

Llyane, ty si sice vybíráš fandomy mně neznámé, ale myslím, že tenhle příběh je pochopitelný i bez té znalosti. Cítím v něm naději.

JJ, tentokrát mě trochu mrzí, že když tě člověk zná, tak už ví, co může čekat. Protože jinak bych dumala, kam onen záhadný poutník cestuje, a proč ho nikde nechtějí. Takto jsem vytušila, o koho jde. To ale nic nemění na tom, že se mi drabblík moc líbí.

Gleti, to je současně smutné, a současně alespoň trochu nadějné. Příběh o tom, že v Severusově srdci zůstal díky přátelství s Lily otisk něčeho dobrého.

HCHO – Vlaštovky a Amazonky. Hurá! Proč jsem si jen na ně nevzpomněla, vždyť to téma je pro ně jako stvořené. A navíc se mi líbí myšlenka, že to, že člověk roste a dospívá, ještě neznamená, že je konec s dobrodružstvím.:D

Mordomore, trochu při té představě krčím znechuceně nos a myslím, že si přinejmenším měsíc budu prohlížet veškeré pamlsky se silným podezřením, ale současně jsem dostala takový záchvat smíchu, že kočka spící mi za hlavou, vyděšeně prchla.:-D

Avevo, myslím, že nedostatečná znalost fandomu není na závadu.  Mám z toho podobný pocit jako u Llyana, jen ještě daleko intenzivnější. Něco vypadá beznadějně, něco končí. Ale není to konec. Ne úplně. Je to nový začátek.

2 JJ JJ | 10. listopadu 2016 v 10:22 | Reagovat

Milí drabblisté,
jen prolétám, ale jste skvělí všichni. No nejvíc mne dorazil ten Tirikův Ostrov nad Ohří :-), budu se mít aspoň čemu řehtat. Mávám všem, děkuji za perfektní počtení a zase mizím.

3 Martian Martian | Web | 10. listopadu 2016 v 11:08 | Reagovat

[1]: Katty, díky za reakci. A čistě jenom pro pobavení a radost ze hry nad slovíčky - kdo vlastně zničil tu mou Atlantidu? Speciální bodík za každou možnost, která je z textu jakkoli odvoditelná, případně ji text alespoň připouší… :-)

4 KattyV KattyV | 10. listopadu 2016 v 13:26 | Reagovat

[3]: Mě napadají jen dvě logické možnosti - Atlantidu pohřbili Zářící a nebo, pro mě logičtější možnost - Atlantida byla zničena samotným pokusem, který se jaksi vymkl. (V tomto případě nevylučuju, že Zářící mlčky přihlíželi a nehnuli proti tomu ani prstem.)
Samozřejmě, mohli zapůsobit i znepokojení fámulové nebo samotný Velekněz, ale to mi nepřipadá moc pravděpodobné.

5 JJ JJ | 10. listopadu 2016 v 13:43 | Reagovat

[3]: Pýcha lidská, jak jinak. Kdykoliv chce někdo poroučet větru dešti, je v tu chvíli na průšvih zaděláno.

6 KattyV KattyV | 10. listopadu 2016 v 14:42 | Reagovat

[5]: No pokud to bereš z filozofického hlediska, tak máš určitě pravdu.

7 Tirik Tirik | 10. listopadu 2016 v 18:41 | Reagovat

Mé dámy, úklona číslo deset (v podstatě zametám kloboukem zem)za krásný obrázek, který jste ku mému nehodnému příspěvku přiřaditi ráčily. Ó ano, slíbil jsem, že tentokrát i já přispěji svým dílem v komentářích. Nuže, do toho.

Milá Tess, připomněla jsi mi svým vskutku zdařilým dílkem nostalgickou náladu venkovských hřbitůvků. Ať jsme kolem jeli v prudkém létě či táhli hlubokým sněhem, nikdy jsme nezapomněli uklonit se jejich směrem a mrtvým vzdát čest. Vždyť co jsme my... et cetera...

Arengo: principálka vzkazuje tomu tvému strýci, ať se k jeji kuchyni nepřibližuje ani omylem. Je hotova vzít ho vařekou či polít pomyjemi... Nelze cokoliv nahradit čímkoliv! Její kulinářská duše sténá, ó co jsi jí to provedla!

Regi, takhle ubít nově vznikající svět! Co plísníků (básníků plísně) mohlo vzniknouti! Jaké obrazce mohli plísmáci (malíři plísně) nakresliti ku potěše duše! A ty na ně se SAVEM! Ať už je to cokoliv, do maringotky mi to nesmí! Styď se!

KattyV: jak rozkošné dítko! Naše divadelní společnost pouze doufá, že své magické schopnosti lépe ovládati bude, než jeden z našeho středu, raděj ani jmenovat nebudeme... no ano, ten, co divu zabarikádoval v maringotce, aniž by vlastně chtěl, o nehodách jevištních ani nemluvě. Ohlídejte si to, radím vám dobře!

Toro, ty a ty tvoje kočky... pověst pěkná, nicméně vyřiď těm lenochům, ať se příště více snaží. Zimní spánek, to by mohl říci kde kdo!

Tif, ještě že jsme včas Cvočkovi a Cvičce oči zastřeli! Tolik krve! Takový horor! Doufám, že zločinec do temnice vsazen bude a světlo světa už nikdy neuvidí. Jen proto, že ho žena nechtěla, srdce jí vyrvat... kam to ten svět spěje, ptám se?

Martian - inu, kdo chce moc, nemá nic. Diva chtěla býti hvězdou v kamenném divadle, a nebýt toho, že pořád měla málo představení, málo honoráře, málo obecenstva, tak se jí to možná i povedlo. Jenže napjala strunu příliš (tak jako ti tví kněží)a nemá nic. Ráda bude, když ji principál zas vezme s sebou po vesnicích hráti.

Ioannino, chceš říci, že těhotnou ženu odehnali vesničané od svých dveří, v zimě a nečase? Pak se diviti nemohou, když se jim dobře dařiti nebude. To nejsou dobří lidé. Jsem rád, že v té zemi nemusím žít. Tam by asi ani nám komediantům pšenka nekvetla...

Lyon - vždycky prý existuje někdo, kdo může pomoci. Otázka je, jak jej najít. A jak najít toho správného, kdo pomoci chce... protože těch, kdo se na neštěstí druhých rádi popasou a ještě si přiloží polínko, těch je mnoho. A když už toho správného, kdo ti ruku podá, najdeš, chovej k němu úctu. Není to totiž běžné.

JJ, vědkyně mému srdci milá, ty mi přírodní jevy vždy tak krásně osvětliti dokážeš... vidím elektron veliký, jak kormidlo pevně třímá, odleva doprava jím otáčí, a stejně břehu nevidí, slzy nabité klady i zápory tečou mu po lících...ó básnířko fyziky, tvá dílka mi rozjasňují dny.

Gleti, myslím, že nemít v sobě aspoň trochu dobrého, ten člověk by se neustrnul. Neznám tvůj svět natolik, abych mohl soudit, ale nikdo není jenom bílý či černý...svět z mnoha barev se skládá.

HCHO: je pravda, že všichni jednou odrosteme dětským hrám, ať chceme, či nechceme. Jen naše povolání nám dovoluje hrát si stále, i když to za velké umění vydáváme. A věřím, že kdo jednou šumění moře na lodi zažil, rád se tam vrací.

Mordomor - ale fuj. Toto se souboru hrubě nelíbilo. Principálce se až nevolno udělalo, i vy jeden!

Aveva - ta zodpovědnost! Nebude to mít lehké, zezačátku rádi půjdou za novým světlem, ale časem reptati začnou. Tak ať se nové začátky dobře podaří a tisíce ostrovů stmelí do jedné velké pevniny.

Dámy a pánové, opona padá, Tirik se loučí. Tak zas někdy příště...

8 Martian Martian | Web | 10. listopadu 2016 v 20:50 | Reagovat

Tirik - Ostrov nad Ohří! Tiriku, boduješ!

Tess Arkadijská - takové dušičkově melancholické, líbilo se.

Arenga - náááhodou, ty nejzajímavější kulinářské počiny vznikají právě improvizací a experimentováním. Akorát po nich často následuje ta otravná věta, na kterou nedokážu nikdy najít plně uspokojivou odpověď: „Cos do toho dala?“ :D

Regi - dokonalé! Víc slov netřeba! :D  :-D

KattyV - příjemně milý drabblík. Líbil se mi tím víc, že ve ff dětská magie není zrovna časté téma.
   A k tomu druhému, Katty, zabodovalas! Našla jsi těch možností fakt hodně. Já k nim ještě (s trochou zmijozelskosti) přidám, že Atlatidu třeba zničili Zářící, ale navlekli to tak, aby i sám velekněz uvěřil, že to bylo důsledkem selhání jejich experimentu. Nebo že někde poblíž došlo k náhlým geologickým pohybům a přeživší si všechny ty události jenom pospojovali mylnou kauzalitou… Možností je fakt hodně. A všechno jsou to regulerní čtení jednoho a téhož textu (byť některá jsou pravděpodobnější a jiná méně pravděpodobná.) Moc díky, žes tu hru se mnou šla hrát. :-)

Tora - jéé, další kočičí pověst. Mimochodem, kdesi jsem četla, že v Japonsku fakt existují kočičí ostrovy - žije tam prý víc (mnohonásobně víc) koček než lidí.

tif.eret - povedený krvavý horůrek. ;-)

ioannina - Karen nevstoupila do dospělosti zrovna nejšťastněji. Ale třeba i na ni se osud jednou usměje, kdoví…

Llyan - fandom neznám, ale drabblík se četl dobře.

JJ - páni, tak poeticky popsané elektrony! A ta fotka vypadá skoro jako nějaké moderní umění. :-)

gleti - Tvé potterovské drabblíky se mi líbí čím dál víc. :-)

HCHO - drabblík, který vzbudil chuť znovu sáhnout po *těch* knihách… Díky.

Mordomor - velmi zdatný podnikatel. Ten umí prodat i naprosté h… :-x  :D  :-D

Aveva - takové svým způsobem nadějeplné, řekla bych…

9 tif.eret tif.eret | 10. listopadu 2016 v 20:57 | Reagovat

[7]: Já jsem nikde neřekla, že se jedná o ženu :-) Schválně je to napsané tak, aby byly možnosti různé :-)

10 Martian Martian | Web | 10. listopadu 2016 v 21:06 | Reagovat

[9]: I ty jedna liško, podšitá! Máš samozřejmě pravdu. ;-)

11 Arenga Arenga | 10. listopadu 2016 v 22:30 | Reagovat

Tirik: to je dobrý, jak se kouzelník ledabyle vytahuje :-), a to principálovo suché podotknutí, celkově jsem se moc bavila

Tess: to je pěkné, takové listopadově aktuální, hezká atmosféra

Regi: tak to mě dostalo, jsem si říkala, že to bude nějaká bujná vegetace hubená pesticidy, a ona plíseň, to mě nenapadlo :-), ale aktuální v mnoha koupelnách, i u nás pravidelně savujeme jistý rožek

Katty: už ta pečlivě skrývaná radost mě pobavila :-), a ten závěr, to je fakt dobré, a chápu, že taková náhodná dětská magie musela trochu šokovat ;-), což mimochodem vzbuzuje zvědavost, čeho se od Megan dočkáme v budoucnu

Tora: že kočky pozdravujeme a kočičí zimní spánek jim nevěříme, řekla bych, že jakmile naplníš misky, nespí ani jedna ;-), a pověst je pěkná

tif.eret: no, já jsem čekala, co z toho vzejde, pochybovala jsem, že nějaká romantika, ale pravda je, že vnitřní pochody psychopatického vraha tu ještě nebyly

Martian: nu, kdo chce moc, nemá nic, dalo by se říct

Ioannina: zatím je to okolo Karen vždycky takové smutné, moc doufám, že jednou přijde doba, kdy se to zase v dobré obrátí

Llyan: fandom neznám a tak se trochu dost ztrácím…

JJ: moc pěkné, říkala jsem si, jestli to není zase nějaká „částice“ – líbilo se mi to

gleti: jak vidím, omáčka neinspirovala jen mne

HCHO: fandom bohužel neznám, tohle mě nějak minulo, ale drabble se mi líbí

Mordomor: no, kdo ví, co cpou do těch levných čokolád… hlavně, že to vynáší – připomnělo mi to, jak vykládala kdysi kolegyně, že nějaký její známý vyráběl krmivo pro kočky (aspoň myslím, že to byly kočky), a zajímal se o to, zda by nemohl vyrábět pro jistý obchodní řetězec – a když s nimi jednal a ptal se, jaké mají požadavky na kvalitu a na složení, prý mu údajně řekli, že je jedno, z čeho to bude dělat, klidně třeba z h***n, hlavně, ať je to levný - tak možná ta alternativna zase nebude tak alternativní :-(

Aveva: pěkné, a je fakt, že fandom není pro pochopení nutný

12 Arenga Arenga | 10. listopadu 2016 v 22:31 | Reagovat

[7]: Tiriku, tvoje komentáře jsou skvost!

13 ioannina ioannina | 10. listopadu 2016 v 22:43 | Reagovat

[3]:Navnadilas mě. Takže:
1. Zářící, a to přímým zásahem,
2. Zářící, nepřímou manipulací s technikou (poškodili přenosovou soustavu), přičemž to udělali (a) sami, nebo (b) cizíma rukama (zaplacenýma, zfanatizovanýma, ukecanýma),
3. Zářící, a to manipulací (přiměli Atlanťany si myslet, že to dají, a přitom věděli, jaké následky takový pokus bude mít),
ve všech třech případech proto, aby si odstranili rostoucí konkurenci.
4. Zářící způsobem nepřímým (buď podle č. 2 nebo 3), ale omylem,
5. Zářící způsobem přímým, ale omylem (interference),
v obou těchto případech to udělat nechtěli, takže o motivaci nemá smysl uvažovat. (Což neznamená, že z toho ex post nemohli vytřískat politické body.)
6. Velekněz omylem (přecenil možnosti techniky) - o motivaci ke zničení Atlantidy není nutno uvažovat, kdybych měla začít vymýšlet možné motivy provedení pokusu, byl by tento komentář příliš dlouhý. :-)
7. Velekněz záměrně - věděl, že to soustava neunese. Myslel to jako sebeoběť a buď (a) předvídal, že to s sebou vezme celý ostrov, nebo (b) sílu průšvihu podcenil. Myslel to (a) jako ultimátní úder proti Zářícím, nebo (b) jedinou možnost, jak se vymanit z jejich nadvlády.
8. Velekněz víceméně záměrně - věděl, že jde nad možnosti techniky, ale myslel si, že experiment ustojí. (Něco jako pokus Černobyl.) Jeho výpočet byl ovšem mylný a průšvihy se dostaly do řetězové reakce, kterou už nešlo zastavit. Motivací je tu (a) výzkumnická zvědavost, nebo (b) touha vymanit se z područí Zářících.
9. Fámulové omylem - selhání lidského faktoru. Špatná synchronizace tahání za páku nebo něco toho druhu. Motivace nulová, prostě to byli flinkové.
10. Fámulové z nedbalosti - prostě veleknězi nenahlásili kolabování systému. Motivaci buď neměli žádnou (flinkové), nebo chtěli nadřízenému trošku zatopit a ono se to zvrhlo. Případně je mohl velekněz mít dořvané do stavu, kdy hubu držeti = svatý klid míti.
11. Fámulové záměrně - nesouhlasili s veleknězovou politikou, ať už byla jakákoli, a chtěli se ho zbavit. Takže poškodili část zařízení tak, aby se to dalo hodit na velekněze, a trošku se jim to vymklo.
12. Třetí, nám neznámá strana provedla na zařízení sabotáž.
13. Pokus nebyl první v řadě; zásahy buď Zářících, nebo velekněze & co. rozkolísaly (a) zemskou desku, nebo (b) náležité zemské energetické pole a tohle byl poslední šťouch. (Aneb tak dlouho se rýpe do zeměšiše, až se jí to přestane líbit a rýpne si taky.)
14. Pokus náhodou padl do momentu, kdy se v oblasti otřásla země nebo vybuchla podmořská sopka. Výsledná katastrofa vznikla interferencí.
15. Katastrofa s pokusem nemá společného vůbec nic, byl to přírodní jev (zemětřesení, sopka ap.)

14 HCHO HCHO | 10. listopadu 2016 v 23:28 | Reagovat

Tirik: já byla taky maximálně v Praze na Kampě, takže to kouzelníkovi taky závidim
Tess: krásné dušičkové pohlazení, moc se mi líbilo
Arenga: Z televize? Já myslela, že z pohádky o pejskovi a kočičce od Karla Čapka 
Regi: to je ze života , hezky popsáno
Katty: na Megan se těšim, co z ní vyroste
Tora: ještě že si osazenstvo hotelu aspoň vyžádalo pověst na dobrou noc, je povedená 
tif.eret: konečně něco snadno reálně představitelného jako srdce na dlani. Jak vypadaly koronárky?
Martian: jo, jo, člověk by měl znát své limity, jinak krystaly a spirály, to ve mně vyvolalo představu z nějaké staré české sci-fi veselohry typu Návštěvníci 
Io: Karen je mi líto, moc… Úplně z toho křičí všechny ty související nepěkné lidské vlastnosti …
Llyan: hezký drablík o naději (fandom taky neznám – osmileté dítko u nás jede na Princezně Sofii  )
JJ: úplně jak z antické báje, moc pěkný
Gleti: zvláštní maličkosti ten náš život opravdu ovlivňují víc, než si jsme občas ochotni připustit
Mordomor: úplně jsem si vzpomněla na naši chemikářku, která demonstrovala význam použití kyseliny benzoové v potravinářství poutavým výkladem o své dávné brigádě ve výrobně kečupů
Aveva: „bylo ráno, den první“ moc pěkně použitej citát  :-)

15 HCHO HCHO | 10. listopadu 2016 v 23:30 | Reagovat

Tak jsem včera večer nad rozečtenou knihou Colour of Magic Terryho Pratcheta naznala, že se autor rozhodl zúčastnit šuplecí výzvy. Téma splňuje maximálně a navíc problematika neadekvátní stresové reakce je nanejvýš aktuální téma, neboť její spolupodíl na většině civilizačních chorob se v současné době jeví jako takřka jistý. Následující drablík není fan-fikce, ale spíš pokus o neumělý fan-překlad - doufám, že jsem autorovi moc neublížila, i když jsem si dost vymejšlela (např. Přepad byl Rimfall).

Spoustu ostrůvků nebo spíš skalisek minuli, ale jednou to neuhlídali, strhl je sílící proud.
„Jaks to navigoval!“ „Jaks to kormidloval!“ Znělo v duetu do čvachtání vody vybírané kbelíky z  potápějící se lodi. „Tak vylejvej!“
Kouzelníkovi se najednou něco nezdálo. Je vidět nějak moc nebe. „Blížíme se k Přepadu!“ Zvolal vyděšeně.
„Vážně?“ Dvojkvítko přestal vybírat vodu a zvědavě se rozhlédl.
„Tobě to nedochází?! Blížíme se ke Hraně světa! Přepadneme!“
„A můžeme proti tomu něco udělat?“
„Ne.“ Vydechl zdrceně kouzelník.
„Tak nemá cenu si s tím lámat hlavu.“ Řekl klidně Dvojkvítko a zahleděl se na obzor. „Škoda, že si nemůžu udělat obrázek.“

16 HCHO HCHO | 10. listopadu 2016 v 23:35 | Reagovat

[11]: Arengo, myslím (pokud si dobře pamatuju věk), že Vlaštovky a Amazonky by se mohly líbit Kapce - já je tak mezi osmým a desátým rokem měla za nejoblíbenější knížky (no možná i trochu dýl)
Jinak děkuju i za ostatní komentáře...

17 Regi Regi | E-mail | Web | 11. listopadu 2016 v 6:06 | Reagovat

Tiriku – nemyslíš, že by se kouzelník měl vrátit do školy a doplnit si znalosti zeměpisu? Ale pobavil moc. Naštěstí můj výbuch smíchu nic nepovalil.
Tess – mívám na dušičkovém hřbitově podobné pocity. I na našem hřbitově je takové místo. Stojí tam památník a nejsem sama, kdo u něj pokaždé taky zapálí svíčku.
Arengo – ajaj, tak nevím, jestli z toho „zdravého“ jídla nebude strejdu bolet žaludek ještě víc.
Katty – krásný projev náhodné magie. Holt je Megan něžná holčička. Zrovna dneska (v pátek) jsem na Šuple vložila Hagridovský drabblík, ve kterém Rubík tak šikovný rozhodně nebyl.
Toro – myslím, že bys zasloužila metál za to, že ve svém hotelu dokážeš udržet mír a klid i přesto, co jsme se z téhle pověsti dozvěděli.
tif-eret – horor, jako vždy. Tentokrát opravdu mrazivý.
Martian – právě jsem doposlouchala (audioknihu) druhý díl Mycelia od Vilmy Kadlečkové. Tvůj drabblík mi tu knížku svou atmosférou připomněl.
io – tolik beznaděje je v tom drabble. Tak bych Karen přála, aby nebyla sama…
Lyan – fandom opět neznám, ale hledání a naděje – to je srozumitelné téma.
JJ – kdybych nevěděla, o jaký fandom se jedná , cítila bych tu tragédii… Takhle ale jen žasnu, jak může být fyzika poetická.
gleti – další inspirace omáčkou, o které jsem ani nevěděla, že existuje. Ale líbí se mi to přesvědčení, že dobro je (téměř) v každém člověku, i když někdy hodně hluboko schované.
HCHO – knížku jsem nečetla, ale myšlenka, že dospělý člověk nemusí opustit všechny dětské sny je mi blízká.
Mordomore – tohle je něco… Kontrolu SZPI na ně!!! Ale drabblík vážně pobavil.
Avevo – tvůj drabblík mi připomněl jeden citát, který si nepamatuji přesně, a nevím, odkud ho mám: Všechno nakonec dobře dopadne. A pokud to zatím ještě dobře nedopadlo, znamená to, že ještě není konec.

18 Regi Regi | E-mail | Web | 11. listopadu 2016 v 6:15 | Reagovat

[1]: Katty, však jsem se snažila, aby to tak vypadalo.;-)

[7]: Tiriku, až se stydím, jaký že to jsem vrahoun poetických plísňových duší. 8-O

[8]: Martian, díky :-)

[11]: Arengo, však to taky byla bujná vegetace. Inspiroval mě několikaletý boj v jednom z mých bydlišť. :-P

[14]: HCHO, jo, ze života a jak je vidět, nejen ze života mého. ;-)

19 Martian Martian | Web | 11. listopadu 2016 v 7:59 | Reagovat

[13]: io, díky. Přesně tohle jsem myslela - že všechno to jsou možné a regulérní výklady. Pokud by byl příběh delší, pravděpodobně by se okruh těch možností postupně zužoval (s tím, jak by přicházely další indicie), ale v tuto chvíli je výkladové pole opravdu značně široké. Dokonce i kdybych já jako autorka tvrdila, že správná je jen jedna verze, nenadělám nic s tím, že *možné* jsou prostě všechny. ;-)

[14]: HCHO - jo, Návštěvníky můžu. „Semhle dáme takový malý štiflíček“ a „CML děkuje!“ :D  :-D Na druhou stranu - co jiného nám maká v počítačích, než křemíková destička, svým způsobem teda rozříznutej a trochu upravenej krystal? A když do regulační spirály strčíme jádro z izolantu a celé to úhledně zabalíme do krabice, tak vznikne něco ne nepodobného reostatu, ne? Což už zase taková sci-fi není… :-)

20 Arenga Arenga | 11. listopadu 2016 v 12:45 | Reagovat

[16]: jo, taky mě to napadlo, že by se jí to líbit mohlo :-)

21 tif.eret tif.eret | 11. listopadu 2016 v 19:10 | Reagovat

[14]: Arteriae coronariae - BPN

Všem moc díky za komentáře :-)

22 KattyV KattyV | 11. listopadu 2016 v 20:26 | Reagovat

[7]: Tiriku, slibuji, že rodiče malé Megan budou její výchově věnovat bedlivou pozornost.

[8]: Martian, mě samotnou ta představa, co mohou děti díky své obrovské fantazii zvládnout, okouzluje. A to jsou děti, které nevládnou magickými schopnostmi. Co teprve, když je mají.

Pokud jde o ty nesčetné možnosti skryté ve tvém drabblíku, bylo by možná zajímavé udělat anketu, co v něm na první čtení viděli tví čtenáři - já osobně hlasuju pro možnost - lidé sahali příliš vysoko, pokus se zvrtl a Zářící tiše přihlíželi.

[11]: + [14]: Arengo a HCHO, opravdu vůbec nevím, co od větší Megan čekat. Zatím je mrňavá a ještě nějaký čas zůstane, protože mě interakce mezi ní a rádoby strohým Severusem baví.

[15]: HCHO - To je skvělé :D. A ještě ke všemu je to taky přesně sto slov. A mě k tou ještě napadá můj oblíbený citát ze Stoletého staříka - Všechno je, tak jak je a bude, tak jak bude.

[17]: Regi, vidíš, jak se nám to hezky sešlo.

[20]: Arengo, dej jí to ke čtení. Určitě. Vlaštovky a Amazonky byly svého času jedni z mých nejmilovanějších hrdinů.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
*************************************************************************************

KattyV a Regi prohlašují:
Na našich stránkách často najdete fanfiction příběhy ze světa Harry Pottera.
Všechna práva na postavy, které jsme si nevymyslely samy, jsou vyhrazena J. K. Rowlingové,
které tímto děkujeme za to, že nám dala svět, ve kterém si můžeme hrát.


14.1.2014