ABYSTE U NÁS NEBLOUDILI A JEDNODUŠE NAŠLI JAKOUKOLI POVÍDKU NEBO ČLÁNEK, JE TU PRO VÁS




A CO NOVÉHO VÁM ŠÍLENÉ ŠUPLE NABÍDNE PRÁVĚ TENTO TÝDEN?

PONDĚLÍ: Útočiště (fanfiction příběh na pokračování) od Danae
ÚTERÝ: Věda ve sto slovech od JJ
STŘEDA: Hotel u devíti koček od Tory
ČTVRTEK: Malfoyovské střípky od Martian
NEDĚLE: Severus a Megan od Katty

Vše je bohatě ilustrováno kolážemi KattyV

*************************************************************************************

Tiché a ochotné prosincové odpočítávání - Čas očekávání, čas zklamání, čas naděje

19. prosince 2016 v 0:01 | JJ |  DESET DRABBLENÍ DESÁTÉHO DNE - 4D

JJ
Fandom: Věda ve sto slovech

Čas očekávání, čas zklamání, čas naděje


Paříž, prosinec 1676

Advent již začal. Oči celého křesťanského světa se zvedly k nebi a začaly vyhlížet světlo hvězdy betlémské. Oči členů Francouzské akademie věd se upírají na mladého muže, referujícího o pozorováních zatmění Medicejské hvězdy - měsíce Io - Jupiterem. Sto čtyřicet pozorování na nejlepších přístrojích v Evropě. Hvězdárna na ostrově Hven má špičkové vybavení a Olaf Roemer není v astronomii nováčkem. Přesto se vědci zdráhají uvěřit závěru, který pozorovatel přednesl nesmělým hlasem: "Jediným možným zdůvodněním, proč se východy a západy Io v čase posouvají, je, že se světlo šíří konečnou rychlostí."
Sál reptá nesouhlasem.
"Měření famózního Galileiho přece prokázala, že rychlost světla musí být nekonečná!"
Roemer se cítí nesvůj. Raději by se opět uchýlil ke svým tichým, ochotným spolupracovníkům, s kterými v noci pozoruje tu boží nádheru nad svou hlavou. Očima hledá Cassiniho, svého vedoucího a spolupracovníka. Ten povstává, ale nehájí Roemerovu hypotézu o konečné rychlosti světla. Hovoří o nutných korekcích plynoucích z Roemerových pozorování, které je potřeba zahrnout do astronomických tabulek. Vědci přikyvují, nadšeni, že kacířskou ideu sprovodili ze světa tak elegantně.
Roemer odchází se skloněnou hlavou. Advent je však i pro něj časem radosti. Dozvídá se, že Huyghens a anglická astronomická obec jeho myšlenku o konečné rychlosti světla s nadšením přijala.


Závěrečná poznámka: Právě nyní slavíme 340. výročí Roemerovy přednášky. Ve Francii již platil gregoriánský kalendář, v Dánsku byl zaveden na Roemerův popud až v roce 1700. Galileiho měření, na které se vědci odvolávali, byla vzhledem k použité metodě nepřesná, ale o autoritách se samozřejmě nepochybuje. Představa o konečné rychlosti šíření světla byla pro mnohé z přítomných zřejmě příliš převratná.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Martian Martian | Web | 19. prosince 2016 v 7:25 | Reagovat

Když ono přijímat ty náhledy, které boří dosavadní jistoty, je tak strááášně nepohodlné. Všechna čest anglické astronomické obci, že pro ni pravda byla důležitější než jejich pohodlí. ;-)

2 Regi Regi | E-mail | Web | 19. prosince 2016 v 7:58 | Reagovat

Chtěla jsem napsat něco podobného jako Martian, ale než jsem komentář odeslala, už tam byl a nebyl můj??? Tak jsem ho zase smazala.
Takže se jen tak trošku pochvalně podivím nad skutečností, že právě země proslulá konzervativním myšlením byla tentokrát první.

3 Arenga Arenga | 19. prosince 2016 v 10:46 | Reagovat

tak jsem se zase poučila, díky :-)

4 JJ JJ | 19. prosince 2016 v 10:50 | Reagovat

Katty, napřed musím poděkovat za krásný a velice přesně ilustrující obrázek.

[1]:,[2]: - pravdu máte, děvčata. Ono je to fakt nepohodlné . ;-)

Regi, ono se to má tak, že Huygens to pochopil, uznal a přesvědčil Newtona, že ta idea je správná. Ten to pochopil, uznal a šířil nápad pochvalně dál. A světoznámému autorovi Principií, muži s takovou autoritou se moc neodporuje :-P . Tak nevím, jestli se nám to trochu netočí dokolečka dokola.
V každém případě Bradley v roce 1728 naměřil aberaci hvězd (hvězda po obloze opisuje malou elipsu), a tím pádem odvodil, že světlo hvězd přichází z malého úhlu, který je roven poměru rychlosti pohybu Země na oběžné dráze k rychlosti světla. Rychlost světla, vypočtená z tohoto experimentu, se už příliš nelišila od hodnot dnešních. Nebýt Roemera, musel by si na ten předpoklad konečné rychlosti světla přijít sám :-D .

5 KattyV KattyV | 19. prosince 2016 v 15:53 | Reagovat

[4]: Jo, docela dlouho jsem hledala takový, co by Io správně mizel :D

Ale to další vysvětlení... Ech, jakouže řečí to mluvíš? Tedy, já chápu ten poměr rychlostí a úhel, ale do háje: JAK přišel na to, že to takto je??? No dobře, zjevně mi není dáno býti matematickým či fyzikálním géniem.

6 Tora Tora | 19. prosince 2016 v 18:52 | Reagovat

Milá JJ, jako vždy famózní :). Já fakt nejsem moc technicky nadaná, ale tvoje drabblata mně většinou otevřou oči, takže dokážu Tebou popisový problém ba i pochopit.
A souhlasím s ostatními, že uznat novou pravdu byl opravdu velmi významný posun. On málokdo přiznává (a už vůbec ne rád), že se mýlil...

7 JJ JJ | 20. prosince 2016 v 9:22 | Reagovat

Díky, děvčata.
Katty, tvé technické nadání bych nepodceňovala, řekla bych, že po chvilce s tužkou a papírem by Ti to vše bylo jasné.

Díky, Toro, já se fakt červenám. Shrnula jsi to tou poslední větou na jedničku.

8 HCHO HCHO | 20. prosince 2016 v 20:10 | Reagovat

Moc zajímavé čtení. Je to jen doklad toho, že je snadnější někoho citovat jako dogma, než sám nad něčím přemýšlet proč něco vyšlo úplně jinak než mělo (a taky jest to dokumentací faktu, že tento mor vědeckou obec provází už pár století)
Těším se v novém roce na další vědu ve 100 slovech :)

9 JJ JJ | 21. prosince 2016 v 9:10 | Reagovat

[8]: HCHO, jestli se toho dožiju (vyháním scípa z dutin), tak se vynasnažím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
*************************************************************************************

KattyV a Regi prohlašují:
Na našich stránkách často najdete fanfiction příběhy ze světa Harry Pottera.
Všechna práva na postavy, které jsme si nevymyslely samy, jsou vyhrazena J. K. Rowlingové,
které tímto děkujeme za to, že nám dala svět, ve kterém si můžeme hrát.


14.1.2014