RegiFandom: Pohádky
Ježibaba vypravuje
Už mě nebavilo sedět v lese a čekat, až mi sem někdo konečně přijde loupat perníček. Vánoce na krku, v chalupě ani kůrka chleba, a perník už nemůžu ani vidět. Tak jsem ho nabrala vrchovatou nůši, hodila na sebe matoucí kouzlo, ať nějak vypadám a neděsím kunčafty, a hajdy na vánoční trhy. Něco prodám, a koupím si klobásu.A jak tak sedím ve stánku, přijde takové mláďátko mrňavé - akorát by se vešlo na lopatu. Kouká a mlčí.
"Co by sis přála?"
Holka nic, jen zírá na perníkové srdce s mašličkou.
"Chtěla bys tohle? Stojí padesát korun."
Vrtí hlavou.
"Tak támhle to menší? Je za třicet."
Mlčí.
"Tak jo, klidně se jen dívej, mně to nevadí."
Zase je chvíli potichu, ale pak konečně pípne: "To malé nemá mašličku."
"No tak já ti na toho prcka mašli udělám, kvůli kousku stuhy navíc snad hlady neumřu."
Holka září jako vánoční stromeček. Brebentí a brebentí, že je to dárek pro maminku… když mlčela, bylo to skoro lepší. Ale co, však už se jí zbavím, mašle je uvázaná. Dávám perník do pytlíku a podávám ho tomu vyžleti.
"Bude to teda třicet korun."
Sáhne do kapsy, chvíli čučí na pár drobných v dlani, pak prohledá druhou kapsu a ztuhne. A zase mlčí.
"Tak co bude?" Už jsem otrávená a mám chuť na opečenou klobásu.
"Já… ztratila jsem pět korun."
Ježkovy zraky, tak já se jí tady pižlám se serepetičkami a mašličkami a ona nic? Kouknu do kasy. Na klobásu už mám, vlastně na několik klobás a na flašku medoviny taky. Začíná sněžit, na pódiu na druhém konci tržiště zpívají koledy… tííšéé áá óóchóótněéé…
"Tak co mám s tebou dělat, holka pitomá. Dej sem těch pětadvacet a mazej domů, ať nedostaneš dalších pětadvacet na zadek."
"Děkuju, paní."
Hmm, prý děkuju… paní… Ty Vánoce mi jednou zničí pověst…
JJ | 13. prosince 2016 v 10:14 | 
. Kdepak, to svítí skrz dobré srdce.
pěkný blog