na Blog.cz

[1]: Možná to, Regi, není jen ten jeden bod, možná je to, jak když někomu nohy ujedou po svahu. Na začátku se dá ještě chytit, a když se navíc natáhne pomocná ruka, tak padajícího udrží. Pokud ne...
Martian, asi mám o čem přemýšlet.

Marti, to je skvělá otázka: rodíme se zlí, nebo se zlými teprve stáváme?
JKR si (ve shodě se svým kalvínským učením) myslí, že se zlí (nebo dobří) rodíme a žádný náš čin na tom už nic nezmění.
Aristotelés si myslí, že "člověk je posuzován podle svých slov a činů, přičemž činy váží víc než slova".
A Tolkien na tuto otázku odpovídá: "Na počátku nikdo není zlý. Ani Sauron nebyl."
Podle mě víra v predestinaci (nebo i jednoduše v to, že já jsem ten dobrý) zbavuje člověka zodpovědnosti za jeho skutky a v konečném důsledku ho činí zlým - právě proto, že je přesvědčený, že jemu by se "to" nikdy nestalo a že on má pravdu.

[2]: Taky si myslím, že cesta k úplnému zešpatnění člověka je velmi postupná a že je na ní mnoho bodů, kde má člověk možnost se obrátit.
Jenže to by musel přiznat, že se mýlí. Uvidět svou chybu. Vytáhnout ji na světlo a začít ji napravovat.
A to je na tom to těžké.

[1]: Právě, Tom možná byl geneticky zatížený (po Gauntových určitě a ani ti Raddleovi nebyli asi žádná sláva), ale i tak jsem přesvědčená, že Temným pánem se člověk nerodí, že se jím (a třeba i docela plíživě)teprve postupně stane.

[2]: To je krásně řečeno, JJ.

[3]: Katty, myslím, že stoprocentně by to asi nepomohlo, nicméně je možné, že jeho psychika by se přece jen usadila o něco bezpečnějším způsobem. Mně třeba přišlo zajímavé, když Tom/Voldemort po svém vyskočení z kotlíku se o Smrtijedech vyjadřuje jako o „své opravdové rodině“.  Poodkrývá nám to malý kousíček z toho, jaké kompenzační programy se jeho psychikou asi táhnou…

[4]: Amen.

Krásně napsáno, Martian.

to je zajímavá otázka, jestli by byl stejný, kdyby vyrůstal jinak
já myslím, že nebyl
nemůžeme samozřejmě ¨předpokládat, že původem všeho zla bylo jeho neradostné dětství v sirotčinci, ale na druhou stranu podle mě nejde ani brát to tak, že by se nezměnilo vůbec nic
podoba osobnosti člověka je směsí genetiky a výchovy a určitě ještě spousty dalších "maličkostí" a náhod
myslím si, že kdyby Tom Raddle vyrůstal v milující rodině s dobrými vzory, mohlo být leccos jinak - možná by v dospělosti byl "divný" možná by skončil v Azkabanu kvůli něčemu, možná by vedl normální život, a možná by se nestal Temným pánem
zajímavá otázka ovšem taky je, jak by to bylo bývalo dopadlo, kdyby jej matčina rodina přijala za vlastního a vychovával ho dědeček...

[7]: Toro, díky.

[8]: Katty, ech, napsala jsem ten komentář tak, že z toho vyplynulo, že by se nic moc nezměnilo? V tom případě moje chyba, mám psát srozumitelně. Vyznění mělo být v tom duchu, že by se jeho osud asi nezměnil o sto procent, nicméně, že by se přece jen asi vyvíjel trochu jinak. Ale naprosto souhlassím s tím, že toho malého kluka, který má nějaké schopnosti, kvůli kterým ho druzí považují za blázna, mi bylo docela líto.

[9]: Arengo, souhlasím s Tebou (viz též o odrážku výš reakce na Katty). Je to souběh všech možných faktorů. Ale hodně mě zaujala ta představa, že by Tom vyrostl u Gauntových. Co by z něj bylo? Při letmém prozkoumání se mi rýsují dvě hlavní linie: buďto by se přizpůsobil rodině a stal by se z něj stejný magor jako byl dědeček a strýc, nebo by ho to celé naopak znechutilo do té míry, že by využil první možnosti, aby se od rodiny trhnul. (Možná by potom tak trochu připomínal Siriuse.) Nebo by to všechno bylo ještě úplně a naprosto jinak. Ale díky za toho červíka hlodálka, co jsi mi nasadila do hlavy.

[10]: ale jistě, řeklo kouzelné sluchátko, není zač

taky mě ta představa zaujala, co by z něj bylo - možná magor, možná by se trhnul, možná by se v něm dědeček viděl a cíleněby z něj vychovával budoucího temného pána - jenže pokud by pocházel z téhle rodiny otevřeně, asi by na něj v Bradavicích bylo nahlíženo jinak, než jako na chudáka talentovaného sirotka. Zkrátka by si na něj možná od začátku dávali pozor a některé věci, které mu ve škole prošly, by mu třeba neprošly.