ABYSTE U NÁS NEBLOUDILI A JEDNODUŠE NAŠLI JAKOUKOLI POVÍDKU NEBO ČLÁNEK, JE TU PRO VÁS




A CO NOVÉHO VÁM ŠÍLENÉ ŠUPLE NABÍDNE PRÁVĚ TENTO TÝDEN?

PONDĚLÍ: Útočiště (fanfiction příběh na pokračování) od Danae
ÚTERÝ: Věda ve sto slovech od JJ
STŘEDA: Hotel u devíti koček od Tory
ČTVRTEK: Malfoyovské střípky od Martian
NEDĚLE: Severus a Megan od Katty

Vše je bohatě ilustrováno kolážemi KattyV

*************************************************************************************

Tiché a ochotné prosincové odpočítávání - Tiše a ochotně

18. prosince 2016 v 0:01 | KattyV |  DESET DRABBLENÍ DESÁTÉHO DNE - 4D

KattyV
Fandom: Harry Potter

Tiše a ochotně


Poznámka: Vážně se omlouvám za ukradený název, ale když on se hodí ke všem třem drabblíkům. I když by se to mohlo jmenovat i Z hloubky beznaděje až...?


Prosinec 1997

"Severusi, musíš to přece dovolit. V Bradavicích se vždycky slavily Vánoce."
"Řediteli!" opravil ji.
"Řediteli," stiskla rty.
Postavil se - černý, vysoký, nehybný - a klidně pronesl: "Nemusím naprosto nic a ty to víš. Nevidím pro oslavy nejmenšího důvodu."
Přestala se ovládat.
"Však to není navždy. Pevně věřím, že nakonec zvítězíme a ty zemřeš. To bude jen spravedlivý trest za všechny tvé činy."
Odpověděl jí jen ledově klidný pohled mrtvých očí.
Když dovírala dveře, jen bystré uši spojené se zvěromágstvím jí umožnily zaslechnout tiše pronesený povzdech: "Buď si jistá, drahá Minervo, že až dojde na lámání chleba, zemřu nanejvýš ochotně."


Prosinec 1998

"Severusi, prosím."
"Zbytečně se obtěžuješ, Minervo, nemíním slavit Vánoce."
Zahrála na jeho smysl pro zodpovědnost.
"Tví hadi tě potřebují, měl bys tam být pro ně."
"Těch pár, co zůstalo, se beze mne obejde."
Zaváhala, pak přiznala tiše.
"Já tě potřebuji, Severusi. Potřebuji vědět, že jsi mi odpustil to, co jsem ti řekla před rokem."
Udiveně vzhlédl.
"Není co odpouštět, měla jsi pravdu. Zasloužil jsem si smrt."
"Ne a ochotně to přiznám. Zachránil jsi nás."
Jeho nehybný výraz popraskal, jako když se na zmrzlou kaluž upře jarní slunce. Pevně ho objala. Cítila, že pod vánoční hvězdou udělali první krok k naději.


Prosinec 2012

"Tiše," šeptala Hermiona tak hlasitě, že ji muselo být slyšet až na Astronomické věži a usilovně mávala hůlkou. "Megan konečně uznala, že Duch Vánoc nemůže přijít, dokud neusne. Jsem tak ráda, že tomu příběhu ještě věří."
"Když to říkáš," ušklíbl se Severus a zamračil se na postavičku schovanou za pootevřenými dveřmi. Pozorně sledovala, jak na stromečku vířivě přistávají barevné ozdoby a pod ním se vrší dárky. Už už chtěl Hermionině vzít iluze, když si v Meganiných očích přečetl - přece nezkazíme mámě radost.

Rezignovaně přikývl, objal svou ženu kolem ramen a dodal: "Naprosto nepochybuji, že naše dcera šla spát nadmíru ochotně."

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Regi Regi | E-mail | Web | 18. prosince 2016 v 8:08 | Reagovat

Katty, krásně Severuse (i čtenáře) vedeš z hloubky beznaděje až... k úplně normálním lidským radostem. Ono to jde, když je dobrá vůle na všech stranách.

2 KattyV KattyV | 18. prosince 2016 v 8:21 | Reagovat

[1]: Jo, to máš pravdu. Já si ti myslím, že člověk hlavně musí CHTÍT být normálně obyčejně šťastný a spokojený. Ně kteří jako by si spíše užívali toho, jak jsou nešťastný. A Severus mezi takové myslím patřil. Naštěstí potkal pár lidí, kteří ho z toho sebetrýznění vytáhli. A naštěstí jim dovolil, aby to udělali.

3 Martian Martian | Web | 18. prosince 2016 v 9:15 | Reagovat

Vždycky mě zaráželo, jak velice ochotně Minerva uvěřila, že Severus patří k těm „špatným“. A to, na rozdíl od jiných lidí, věděla o jeho členství v Řádu, o jeho úloze špeha, o nutnosti opravdu velmi dobrého krytí i o Brumbálově chronickém tajnůstkářství… Netvrdím, že je její postoj nepochopitelný nebo neospravedlnitelný, ale každopádně je… hmmm… zajímavý…

4 Tora Tora | 18. prosince 2016 v 9:51 | Reagovat

Zaujala mne příprava Vánoc pomocí magické hůlky, to by se mi líbilo! Jinak souhlasím s[2]: - jaké si to uděláš, takové to máš...

5 KattyV KattyV | 18. prosince 2016 v 11:32 | Reagovat

[3]: Uznávám, že je dost obtížné důsledně se držet kánonu, a přitom všechno udržet konzistentní a logické. Dělám, co můžu. :-)
Z mého pohledu - když se dozvěděla, že Severus zavraždil Brumbála - někoho, kdo mu tolik věřil, tak to rozhodně muselo vzbudit pochybnosti. Pokud nevěděla, že to bylo dobře naplánované - a napadlo by tě, že si někdo šikovně naplánuje vlastní smrt? - tak byla najednou přesvědčená, že se celou dobu mýlila. A to zlomilo především její víru ve správnost vlastního úsudku. A tím i obrovské roztrpčení a zlost. Vlastně v tom byly větší pochybnosti o ní samotné, než o Severusovi.

[4]: Jo, taky by se mi teď líbilo mávat hůlčičkou a dívat se, jak se dům uklízí. Sakra, a ono to nějak nefunguje. zase budu muset použít vlastní ruce :-D.

6 Arenga Arenga | 18. prosince 2016 v 12:13 | Reagovat

já chci taky hůlčičku na úklid!!!!!
obávám se, že mám ale jen dvě docela občejné - jedna má na konci takové žluté chlupaté a říká se jí prachovka a druhá má dole houbu a říká se jí hůlka na vytírání... ach jo ;-)

jinak musím říct, že se mi nejvíc líbilo to prostřední drabble, zvlášť ten jeho konec, to mě úplně dostalo
povedlo se ti Katty

7 KattyV KattyV | 18. prosince 2016 v 17:05 | Reagovat

[6]: Arengo, snažila jsem se, aby každé mělo jinou atmosféru - beznaděj, naděje a úplně obyčejná radost normálního života. K tomu prostřednímu mám asi taky ten nejbližší vztah. Protože ráda bych věřila, že vždycky je naděje na smíření. Pokud se to podařilo aspoň trochu vyjádřit, jsem moc ráda. Díky.

8 Martian Martian | Web | 18. prosince 2016 v 17:20 | Reagovat

[5]: Jo, patřím mezi ty šílence, které to při čtení „Prince“ fakt napadlo. A dokonce mi to připadalo tak nějak docela logické. :D

9 KattyV KattyV | 18. prosince 2016 v 18:27 | Reagovat

[8]: Viděla jsi to zvenku a je vždy jednodušší uvažovat logicky, když v tom nejsi emocionálně namočená. No a navíc, Minerva vážně nemá talent na intriky. Nedokáže vidět za jeden, dva rohy. Jako špion by se rozhodně neosvědčila.

10 Martian Martian | Web | 18. prosince 2016 v 19:49 | Reagovat

[9]: No, technicky vzato, měla jsem k dispozici přesně ty stejné indicie, co Minerva. Ale souhlasím, ona prostě není ten intrikánský typ, co kombinuje co by, kdyby… A zase se mi na ní líbí, že když zjistí, že se mýlila, dokáže podle toho jednat. :-)

11 KattyV KattyV | 18. prosince 2016 v 21:13 | Reagovat

[10]: No tak nějak to je, myslím. Ale je dobré si uvědomit i to, že neschopnost prokouknout intriky a dohlédnout, jak se věci ve skutečnosti mají (což je samozřejmě občas malér), znamená i neschopnost intriky činit (to tedy ve válce může být taky malér, ale co už naděláme :-) ). No a odvaha postavit se čelem i ke svým chybám - nepatří odvaha k nebelvírským vlastnostem? Občas se projevuje jako pitomá bezhlavost, občas i takto.

12 JJ JJ | 19. prosince 2016 v 10:40 | Reagovat

Tak zase jsem neznalec, ale vůbec to nevadí. Všechna tři drabble jsou moc pěkná, hlavně to poslední, optimistické.

13 KattyV KattyV | 19. prosince 2016 v 15:54 | Reagovat

[12]: Já myslím, že nevadí, že neznáš. Ono zvláště to poslední je prostě takové o rodičích a o dětech.

14 HCHO HCHO | 20. prosince 2016 v 20:18 | Reagovat

Vždycky obdivuju, kolik dramatičnosti i něhy se (některým jedincům) dokáže vejít do stoslůvka. Hermiona stále stejně bezprostřední i v dospělosti, Megan, co nezkazí mámě radost :)
A Severus s Minervou jsou taky dokonale vystižení.

15 KattyV KattyV | 22. prosince 2016 v 12:02 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
*************************************************************************************

KattyV a Regi prohlašují:
Na našich stránkách často najdete fanfiction příběhy ze světa Harry Pottera.
Všechna práva na postavy, které jsme si nevymyslely samy, jsou vyhrazena J. K. Rowlingové,
které tímto děkujeme za to, že nám dala svět, ve kterém si můžeme hrát.


14.1.2014