ABYSTE U NÁS NEBLOUDILI A JEDNODUŠE NAŠLI JAKOUKOLI POVÍDKU NEBO ČLÁNEK, JE TU PRO VÁS




A CO NOVÉHO VÁM ŠÍLENÉ ŠUPLE NABÍDNE PRÁVĚ TENTO TÝDEN?

PONDĚLÍ: Útočiště (fanfiction příběh na pokračování) od Danae
ÚTERÝ: Věda ve sto slovech od JJ
STŘEDA: Hotel u devíti koček od Tory
ČTVRTEK: Malfoyovské střípky od Martian
NEDĚLE: Severus a Megan od Katty

Vše je bohatě ilustrováno kolážemi KattyV

*************************************************************************************

S nadějí

19. ledna 2017 v 0:01 | Tora

Tak znovu o Jájovi JEJÍMA očima.




Anabázi našeho černého kocourka Jáji jsem už popsala v několika textech. Krátce shrnuto, objevil se za plotem, asi dva roky bydlel vzadu v dílně se squattery a Silverem a pak se vloni v létě konečně procpal do domečku.

Jeho anektování nového území, zabydlování se a sžívání se s domácimi kočkami sledovalo bedlivě hodně kamarádek a kamarádů, ve valné většině mu drželi palce a byli nadšení, když se věc povedla. My byli nakonec rádi také, Jája je mazel obrovský a toho, že má svůj domov si nesmírně váží.

Problém je však v tom, že jsme neměli možnost poznat jeho minulost, nevíme ani pořádně, kolik je mu let a netušíme, čím vším si prošel. Tehdy, když se tu začal vyskytovat, bylo práce kolem venkovních koček víc než dost. Squatteři dorostli do věku, kdy by bylo nebezpečné je nechat nekastrované - tedy nebylo by to nebezpečné pro ně, ale hrozilo by to zavalením domečku koťaty - až po odchycení jsme zjistili, že dvě kotaťa ze tří jsou slečny, tudíž jsme zařizovali kastrace, do toho Barbucha, pak přišli další. Dodnes žiju v domnění, že jsme tehdy i Jáju nechali vyšetřit na FIV , FElV a FIP jako všechny squattery a další, a že byl jako oni negativní. Ale přiznám se bez mučení, že ruku do ohně za to nedám a v papírech jsme to nenašli. Takže je zde i možnost, že jsme na to zapomněli či jsme si to popletli s jiným kocourem a vyšetřený nebyl.

Proč o tom všem tak obsáhle píšu.
Letos v létě začal Jája pomaličku hubnout. Nebylo to žádné zhubnutí ze dne na den, ale plíživé pomalé hubnutí. Ani jsme se nedivili - hubly všechny kočky, letošní horké léto ani jim moc nesvědčilo. V září jsme si začali všímat, že Jája sedí před miskami jak hromádka neštěstí - už to nebyl ten dravý hladový kocourek, který byl ochoten spráskat do sebe najednou spoustu misek a spoustu jídla, ale žral opatrně. Odhadli jsme to na zuby a na veterině nám bylo potvrzeno, že Jájovy špičáky jsou v katastrofálním stavu. Dva přeražené, viklající se, zbylé dva s kazy a také nepevně v dásních. Ostatní vyšetření dopadla dobře a tak jsme domluvili operaci, při které byly Jájovy všechny čtyři špičáky z tlamičky odstraněny. Jája se probral z operace poměrně rychle a první co bylo - k naší velké radosti - že se odebral k miskám a opět se nafutroval tak, jak bylo jeho zvykem za starých dobrých časů.

A pak jsme zjistili, že má šílený průjem. Před tím býval hodně venku a my věděli, že k průjmu inklinuje - občas ho míval, ale pak měl zas řadu dní bobky slušné - pokud jsme ho tedy odchytili na wc doma. Teď to ale byla jiná liga. Denně po šesti sedmi hodinách vodový řídký průjem. A k tomu stále hubnul. První dny jsme to přičítali stavu po operaci, ale po pár dnech jsme Jáju objednali ke kompletnímu vyšetření a trnuli, co nám na veterině řeknou. Já se obávala slinivky, Michal tipoval diabetes - Jája pil jak nezavřený každou chvilku.

V úterý 29. září 2015 nám poklidný život v domečku rozmetala informace o tom, že Jája je FIV pozitivní. Kočičí AIDS. Po dlouhotrvajícím rozhovoru se paní veterinářkou jsem měla pocit, že je to konec. Že jsme přijetím Jáji do domečku ohrozili na zdraví všechny ostatní kočky. Že Jája nepřežije pomalu ani do rána. Že jsme nedisciplinovaní, že měl být Jája dávno vyšetřen a že už se vše mělo dávno řešit. Měla jsem pocit, jako by mi v žaludku vybuchla bomba, bylo mi špatně a byla jsem totálně rozhozená. Můj muž mezitím nelenil, domluvit se na veterině a odvezl ke kontrole Rozárku, Čendu a Barbuchu - k naší velké úlevě bylo u všech tří zjištěno, že jsou FIV negativní. Tobiáše se mu nepodařilo nacpat do přepravky - s Tobiášem byly v tomto směru problémy vždycky a proto jsme ho převáželi vždycky jenom na kšírách.

Jájovi byly nasazeny léky - dvakrát denně Entizol a jednou denně pasta Probican. Dostal I/D dietu a bylo nám doporučeno jeho naprosté oddělení od ostatních koček. V souvislosti s testem na FIV, FElV a FIP se ještě navíc u Čendy zjistilo, že má horší výsledky ledvin a byla mu nasazena renální dieta.

V první fázi jsme netušili, co s tím vším v našem malém domečku uděláme. Jak oddělíme Jáju od ostatních. Jak budeme dávat jiné jídlo Jájovi, jiné Čendovi a jiné ostatním. Jak... jak... jak.

S odstupem dvou týdnů zjišťuji, že po prvním šoku jsme dokázali situaci zvládnout. Jája se stravuje odděleně v obýváku, ostatní kočky se stravují v kuchyni. Pokud nejsme doma, jsou odděleni - Jája v obýváku, ostatní ve zbytku domečku. Skončila doma bezbřehého švédského kočičího stolu, jídlo dostávají ráno a večer (a občas přes den, pokud jsme doma). A - světe div se - jde to. Pokud jsme doma, je jídlo kromě chvil, kdy dostávají příděl, schováno a dveře jsou otevřené. Jája není agresivní, nikdy nebyl, a největší nebezpečí hrozí ve chvíli, kdy nakažená kočka kousne nenakaženou - pokud je kousnutí do krve, je přenos téměř stoprocentní.

Jája za ten týden a kousek nabral asi 200 gramů, ten ostrý hřbet a vystouplá žebra se mu pomaličku začínají obalovat. Začíná dělat vzorné bobky - jeden denně a předpisového vzhledu. Ovšem zjistili jsme, jak moc je to závislé na pravidelné dávce Entizolu - včera ráno se mu podařilo nás ošidit, dávku vyplivnul (našli jsme ji až odpoledne na zemi) a hned odpoledne už zas byla místo bobku hnusná kaše. Léčba bude ještě asi delší dobu trvat a je i možnost, že bude muset dostávat prášek už napořád... V tomhle velmi oceňuji Michala. Vždycky dával kočkám prášky on, má na to nějaký grif, prostě to umí. A tak je to i s Jájou - ty velké silné prsty ten maličký kousek prášku do kočičího krčku dostanou nekompromisně, ale s velkým citem a jemností.

A tak koukáme do příštích dní s nadějí. Ostatní vyšetření Jájovy krve dopadlo nad očekávání dobře - podle veterinářky není nic ztraceno, i s touto diagnozou kočky mohou přežívat dlouhé roky - jde jen o to, aby je neoslabila nějaká další nemoc. Pokud zvládneme ten průjem, mohlo by být dobře.

Ještě musíme pro klid duše udělat vyšetření Tobiášovi, a pak by bylo vhodné to za měsíc zopakovat. Otázka je, zda to má smysl, když kočky chodí ven a tam můžou nakaženou kočku potkat také.

Moc věřím, že si Jája svůj pracně vybojovaný domov bude ještě dlouho užívat. Ano, udělali jsme chybu, když jsme jej nevyšetřili před rokem, než jsme ho vzali dovnitř. Žili jsme v domnění, že je zdravý - on také předtím zdravý být klidně mohl, nakažení je otázkou chvilky. Na druhou stranu, kdybychom před rokem zjistili, že je FIV pozitivní, bylo by to pro nás velmi těžké rozhodování, kam s ním, zda ho domů vzít, za jakých podmínek a tak dále. Vzhledem k tomu, že naše kočky byly k němu vždycky velmi ostražité a nikdy se s ním moc nepaktovaly, bylo riziko kontaktu naštěstí velmi malé a tak i díky tomu snad naše "hloupost" ostatní kočky neohrozila.

Tak Jájo, bojuj. Držím ti moc palce.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Regi Regi | E-mail | Web | 19. ledna 2017 v 20:48 | Reagovat

Toro, pozdravuj toho bojovníka. Snad si stejně jako domov, vybojoval taky kus přiměřeně zdravého života.

2 Martian Martian | Web | 20. ledna 2017 v 7:34 | Reagovat

Držím mu pěstičky, ať všechno dobře dopadne.

3 Tora Tora | 20. ledna 2017 v 12:01 | Reagovat

Je už víc než rok od doby, kdy jsem toto psala. Jája se zatím drží, ťuk ťuk ťuk. Díky.

4 JJ JJ | 20. ledna 2017 v 13:15 | Reagovat

[3]: Tak to je dobře. Podrbej ho i za mne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
*************************************************************************************

KattyV a Regi prohlašují:
Na našich stránkách často najdete fanfiction příběhy ze světa Harry Pottera.
Všechna práva na postavy, které jsme si nevymyslely samy, jsou vyhrazena J. K. Rowlingové,
které tímto děkujeme za to, že nám dala svět, ve kterém si můžeme hrát.


14.1.2014