ABYSTE U NÁS NEBLOUDILI A JEDNODUŠE NAŠLI JAKOUKOLI POVÍDKU NEBO ČLÁNEK, JE TU PRO VÁS




A CO NOVÉHO VÁM ŠÍLENÉ ŠUPLE NABÍDNE PRÁVĚ TENTO TÝDEN?

ÚTERÝ: Věda ve sto slovech od JJ
STŘEDA: Hotel u devíti koček od Tory
NEDĚLE: Severus a Megan od Katty

Vše je bohatě ilustrováno kolážemi KattyV

*************************************************************************************

Zlobivá návštěva

5. ledna 2017 v 3:55 | Tora |  Hotel u devíti koček

Někdy to má s NIMA Rozárka opravdu těžké.



Já nevím jak u vás, ale ONI mají fakt nápady jak malý koťata. To by se jedna umňoukala, kdyby je chtěla srovnat. Třeba nedávno. Že je to u nás jak v průchoďáku, to už jste si asi všimli. Letos jsme to zkusili vzít víc do pacek sami a hlídáme dvůr aspoň před vniknutím další záplavy koček, a musím nás pochválit, zatím víceméně úspěšně.

Abyste věděli, že to není jen tak, snaží se nám sem třeba občas nasáčkovat jeden mladej zrzek. Bydlí u sousedů ob jeden barák. Má dům sám pro sebe, a přesto leze k nám na dvůr, no chápete to? ONA teď na mě kouká se zdviženým obočím, jakože nesouhlas, já vám hned vysvětlím proč. Jo, na jeho dvoře je každou chvilku někdo z nás, ale my můžem, víš? Nás je víc. Takže holt si občas, zvlášť takhle večer, odskočíme oddechnout někam kde není překočkováno. Hele roky tam byl ten dvůr prázdnej, a my si zvykli si tam v soukromí dáchnout, tak to se teď nemůžou divit, že jo. Však je tam zrzoun jen díky nám, protože jsme tak krásný a úžasný, až nevydrželi a pořídili si taky kočku, teda kocoura. Jen mu nějak nevysvětlili, že má zůstávat doma a nelízt k nám, takže mu to teď vysvětlujem my. Hlavně náš Tobiáš, ten si bere fakt úporně, že už není jediný zrzek široko daleko a jak tohohle potká, okamžitě mu to packově vysvětlí.

Pak sem chodí ještě jeden mladej černej kocour, s obojkem na krku, ale ten chodí až hodně pozdě v noci a většinou se s ním potkají až ONI, když jdou na noc zavírat. Ten se tady ale nezdržuje, většinou jen proběhne. Tuhle jsme se s ním náhodou potkali a on jen tak zvysoka mňouknul, že žrádlo venku nemáme, o pořádnou kočku tu nezavadit a tak co tady, a mazal dál. Tomu jsem jaksi moc nerozuměla, jak jako, o pořádnou kočku nezavadit? A já jsem vosk? A notabene ty dvě šmudly z dílny, ať už jsou jakýkoliv, mu taky nestačí? Cha. Taky mňoukal cosi o koťatech a o tom, že jak tak kouká, od nás se jich nedočká, což má pravdu. Asi bude momentálně zavostalej, protože neví, že chytrý kočky jsou už emancipovaný a žádnej kocour je nebude držet u plotny a u koťat. To by se jim líbilo. Užít si a pryč, nechat vše na kočkách a nestarat se, však šmudla z dílny by vám mohla vyprávět. Jak ta je ráda, že to s JEJICH pomocí zvládla a o další koťata už nestojí ani omylem.

Ale já jsem se ve svém svatém rozhořčení dostala hodně daleko od toho, co jsem vám vlastně chtěla napsat. Protože kočičí návštěvy, ty my - jak vidíte - jakž takž zvládáme, ale ty jejich lidský, to je občas dílo. Melipaní s Melipsem jsme ustáli s hvězdičkou. Šílený Donnyštěně zpacifikoval Čeněk, takže to už si fakt dává velkej bacha na to, jak se u nás chovat. Ale lidi? Jak máme vychovávat lidi, no?

Když k nám přijela poslední návštěva, nevypadala vůbec nebezpečně. Voněla kočkou. Podezřelé sice bylo, že jen jednou, ale to jsme jí spíš připisovali k dobru. Zezačátku se moc se neprojevovala, jen vykřikovala něco o tom, že je skoro uvařená a strávila hodně času pod sprchou. Spala dole v obýváku a je fakt, že kluci trošku vyzkoušeli, co vydrží - ale to oni dělaj každýmu. No co co co, Čenda se jí jen jednou proběhl po polštáři - hele výmluva, že polštář je malinkej sotva na její hlavu neobstojí - vešel se na něj Čenda? Vešel. Šlápl jí na hlavu? Nešlápl. Může za to, že se lekla? Nemůže. Vždyť předtím varovně mňoukl! Tobiáš zas vyzkoušel její výdrž tím, že škrábal nad ránem na dveře - a to on umí moc dobře, to mu fakt jde. Jája jen použil záchodek - a to udělal správně, protože na to přece záchodky jsou, že jo. Dobře, já vím, že Jája je takový chodicí chemický Alí, ale s tím holt musí návštěvy počítat. Barbušák nebyl doma, takže měla krásně celou postel pro sebe - to by jiný návštěvy mohly vyprávět, jak se umí Barbušák roztahovat. A já, já byla naprosto příkladná, vůbec jsem dole v noci nebyla, hezky vzorně jsem spala s NIMA nahoře, tak fakt nevím, čím jsem si zasloužila to, co se mnou návštěva pak druhý den prováděla.

To už se totiž návštěva asi odvařila a začaly jí napadat nápady. Začala to ONA tím, že když už je jednou doma, je dobrý světlo venku a současně jsou venku i kočky, mohla by fotit. A vytáhla foťák, což je přístroj, který my moc nemusíme, většinou, jak se zablýskne čočka, mizíme v dáli. ONA už je s tím celkem smířená, cvakne pár fotek sem, pár tam, občas se něco zadaří, většinou ne, ale ONA je v tomhle poměrně fatalistická a moc to neprožívá. Jo návštěva, to bylo jiný kafe. Prej - hele, to se dělá jinak, chceš mít nafocenej pěknej kočičí kouk? A pak už jen ONA zírala jak jojo, jak mě návštěva popadla, zvedla pod předníma packama, takže jsem jí v ruce visela jak hadr na nádobí a prej - foť, foť, bude bezva kouk! ONA honem honem fotila, ale jestli si myslela, že bude mít nějaký super príma extra fotky, tak to se spletla. Zajedno jsem to vydržela jen chvilku - než jsem se vzpamatovala z toho leknutí, jak neuctivě se se mnou zachází, zadruhý ty kouky, co jsem JÍ do foťáku naházela, ty myslím určitě nečekala a zatřetí jsem tu návštěvu vysyčela a od tý doby měla u mě utrum. Na žádný Rozárko, kočičko, pojď sem, jsem už neskočila.

A taky jsme všichni tlapkou a tlamkou společnou a nerozdílnou napsali na tašku té zlobivé návštěvy vzkaz, ať si jí ta domácí kočka kouká trochu srovnat, že takhle by to teda nešlo. Protože s NIMA se asi fakt v tomhle domluvit nedokážeme, to bychom se, jak už jsem předeslala, asi umňoukali.

A počkáme si na to, až se tu tahle návštěva ještě někdy objeví. Uvidíme, jestli ji ta domácí kočka dokázala vychovat nebo ne…

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Regi Regi | E-mail | Web | 5. ledna 2017 v 8:47 | Reagovat

Rozárko, máš ty to ale děsné domácí. Neustále vám do hotelu nasazují nějaké rušivé elementy. :-P

2 KattyV KattyV | 5. ledna 2017 v 10:06 | Reagovat

Návštěva si nejspíš myslí, že to s kočkama umí. Houby s voctem umí, takto zacházet s roztomilou kočičkou, copak to se dělá? Nedělá, Rozárko, já vím, že nedělá.

3 JJ JJ | 5. ledna 2017 v 14:01 | Reagovat

Jestlipak ji ta domácí kočička srovnala? To se ubohé Rozárce fakt nedělá.
Jo a pohled emancipované kočky, co nechce trávit život u plotny a u koťat, mne dojal.

4 Tora Tora | 5. ledna 2017 v 21:11 | Reagovat

[1]: Jojo, to ONI umí. To JIM jde.

[2]: Rozárka návštěvu rychle vyvedla z přesvědčení, že ke všem kočkám se dá přistupovat stejně :)

[3]: Díky. To víš, Rozárka je emancipovaná, tu nikdo plotnou zatěžovat nebude. Ta to má těžce pod packou, všechno.

5 lucy lucy | 6. ledna 2017 v 12:19 | Reagovat

Super 😁

6 ┼Nemessis mor Morticie ┼ ┼Nemessis mor Morticie ┼ | Web | 6. ledna 2017 v 23:32 | Reagovat

Skvělé

7 gleti gleti | 7. ledna 2017 v 14:27 | Reagovat

Správně díš, Rozárko.

Ono, mezi námi kočkami, mnozí člověci nejsou s to pochopit, že kočky jsou pány tvorstva a zacházejí s nimi jako s podřadnými tvory. Syčet na ně!

8 Martian Martian | Web | 8. ledna 2017 v 19:06 | Reagovat

Rozárko, krásně jsi to napsala. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
*************************************************************************************

KattyV a Regi prohlašují:
Na našich stránkách často najdete fanfiction příběhy ze světa Harry Pottera.
Všechna práva na postavy, které jsme si nevymyslely samy, jsou vyhrazena J. K. Rowlingové,
které tímto děkujeme za to, že nám dala svět, ve kterém si můžeme hrát.


14.1.2014