ABYSTE U NÁS NEBLOUDILI A JEDNODUŠE NAŠLI JAKOUKOLI POVÍDKU NEBO ČLÁNEK, JE TU PRO VÁS




A CO NOVÉHO VÁM ŠÍLENÉ ŠUPLE NABÍDNE PRÁVĚ TENTO TÝDEN?

ÚTERÝ: Věda ve sto slovech od JJ
STŘEDA: Hotel u devíti koček od Tory
NEDĚLE: Severus a Megan od Katty

Vše je bohatě ilustrováno kolážemi KattyV

*************************************************************************************

Apollo kontra Columbiada

23. května 2017 v 0:01 | JJ |  Věda ve sto slovech



Střípky a klípky nejen o fyzice a fyzicích, tentokrát na téma: Cizí kůže




Michel Ardan zapil steak vynikajícím burgundským, dal vařit vodu na čaj a zjasnil plynové osvětlení. Nechal Nicholla a Barbicana řešit rychlost jejich pohybu vzhledem ke vzdáleným hvězdám a začetl se do příběhu o jakémsi projektu Apollo. Nevěřícně kroutil hlavou - let k Měsíci ve skafandru, k pití voda, jídlo v tubách a pořád poletování v jakémsi beztížném stavu...
Pohoršeně se zapřel do koženého polstrování projektilu.
"Beztížný stav! Kdo to kdy viděl!"
"Milý příteli, zažijete jej na vlastní kůži, asi na hodinu," pravil Barbicane. "To čtete tu novou fantastickou knihu?"
"Ano, a velmi lituji její hrdiny. Nechtěl bych být v jejich kůži."


Závěrečná poznámka: Inspirováno knihou Julese Verna Ze Země na Měsíc a informacemi zveřejněnými o projektu Apollo. Řada detailů z obou materiálů jeví až zarážející podobu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Martian Martian | Web | 23. května 2017 v 7:31 | Reagovat

Verne se nezdá… :-) Přijde mi to trochu jako s K. Mayem: taky se na něj kouká s takovým lehce posměšným výrazem - do chvíle, než si kdosi dal tu práci a zjistil, že indiánské kmeny, o kterých píše, se pohybovaly v daném čase a prostoru prakticky přesně tím způsobem, jaký on ve svých knihách popisuje. Takže kdo ví, možná ani on nekecal tolik, jak se mu přisuzuje… :-?

2 KattyV KattyV | 23. května 2017 v 7:45 | Reagovat

Když si představím Verneovy hrdiny, jak si se zájmem čtou o projektu Apollo, upřímně se bavím. Budu si muset Verna zase jednou přečíst. Už jsem ho neměla v ruce celá léta a svého času jsem hltala jednu verneovku za druhou.

3 JJ JJ | 23. května 2017 v 8:57 | Reagovat

[1]: No vida, tak to jsem nevěděla. Martian, díky za rehabilitaci oblíbeného autora mého dětství.

[2]: Katty, já si udělala tu radost před asi tak deseti lety, kdy jsme na podzimní soustředění středoškolských studentů vyhlásili téma Fyzika a literatura. To jsem si četla (v práci! a legálně!) jednu verneovku za druhou. Vyšlo mi z toho až zarážející porovnání projektu Apollo a Vernovy Ze Země na Měsíc. Včetně toho, že kdyby tutéž knihu četli pořádně konstruktéři Apolla 1, mohli se vyhnout nejméně jedné těžké havárii. O to horší pak bylo poznání, že dneska děcka verneovky už nečtou... :-?

4 Tora Tora | 23. května 2017 v 22:00 | Reagovat

Parádní představa. Verneovky jsem milovala. Na dnešní děti jsou myslím moc těžký. Není to komiks a nemá to velká písmena. Bohužel.

5 JJ JJ | 24. května 2017 v 9:09 | Reagovat

Zkusím s nimi kluky seznámit, až přijde ten správný čas. Zatím jsme byli jen v Muzeu Karla Zemana a tam je svět Verneových knih uchvátil. Doufám, že je budou jednou bavit i ty vlastní knihy s malými písmeny.
Ondřej Neff se snaží Verna přepisovat do verze pro dnešní čtenáře, ale tak nějak jsem nenašla odvahu ty přepisy otevřít.

6 Arenga Arenga | E-mail | Web | 24. května 2017 v 13:50 | Reagovat

[4]: [5]:
nemyslím si, že by to bylo tím - my jsme s mužem před několika lety četli na dovolené společně Dva roky prázdnin - a upřímně řečeno, ono se to fakt moc nedalo, prostě spousta spousta popisů, co a jak tam ti kluci dělali, asi jsme to nedocenili, možná to je špatný příklad Verneovky, nevím - takže těžké ano, ale ne v tom smyslu, že malá písmena a není to komiks - ale prostě málo děje a možná trochu složitý jazyk, zkrátka nezáživné - dovedu si předszavit, že moji dceru by to rozhodně nebavilo - i pro absenci dívčích hrdinek teda :-) - a to čte opravdu hodně a zvládá ve třetí třídě už i "normální" knížky (letos jich má teda přečtených zatím "jenom" 52)

7 KattyV KattyV | 24. května 2017 v 18:12 | Reagovat

[6]: Vidíš, Arengo, to je zajímavé. Pokud si pamatuji, Dva roky prázdnin se mi kdysi líbily moc a děj mi rozhodně nescházel. No jo, ale já mám popisy ráda dodneška. Byli jsme trpělivější čtenáři? Bylo méně knih, které se daly číst? Já nevím, ale Verne pro mě byl synonymem báječného čtení.

8 Arenga Arenga | 24. května 2017 v 20:26 | Reagovat

[7]: možná je to i o věku, nevím. Já jako dítě měla ráda Patnáctiletého kapitána, třeba - ale nevím, jestli by mě bavil ještě dneska
Dva roky prázdnin mě v dospělosti vyloženě zklamaly (na druhou stranu na to s mužem dodnes vzpomínáme, jak jsme to četli a průběžně si i komentovali)

9 JJ JJ | 24. května 2017 v 20:50 | Reagovat

[8]: Máš Arengo pravdu, že určité knížky patří k určitému věku, ale projít jím bez nich je prostě škoda. Já děsně milovala Matyáše Sandorfa (Nový hrabě Monte Christo), připadalo mi to tak romantické... a dneska si raději otevřu Oceánem na kře ledové. To je holt ten vývoj.

10 Regi Regi | E-mail | Web | 25. května 2017 v 18:53 | Reagovat

Já jsem jako holka milovala Dva roky prázdnin. Tedy nejen. Nevím, kolik verneovek měla knihovna, do které jsem jako holka chodila, ale myslím, že mi neunikla žádná. Dneska mám spoustu těch příběhů v hlavě různě pomíchaných. ;-)
Klidně jsem v některé mohla číst i tu scénu z tvého drabblíku. :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
*************************************************************************************

KattyV a Regi prohlašují:
Na našich stránkách často najdete fanfiction příběhy ze světa Harry Pottera.
Všechna práva na postavy, které jsme si nevymyslely samy, jsou vyhrazena J. K. Rowlingové,
které tímto děkujeme za to, že nám dala svět, ve kterém si můžeme hrát.


14.1.2014