ABYSTE U NÁS NEBLOUDILI A JEDNODUŠE NAŠLI JAKOUKOLI POVÍDKU NEBO ČLÁNEK, JE TU PRO VÁS




A CO NOVÉHO VÁM ŠÍLENÉ ŠUPLE NABÍDNE PRÁVĚ TENTO TÝDEN?
ÚTERÝ: Poláčkov od Martian
ČTVRTEK: Věda ve sto slovech od JJ
NEDĚLE: Megan a Teddy od Katty

Vše je bohatě ilustrováno kolážemi KattyV

*************************************************************************************

Citlivě zasněžený listopad

10. listopadu 2017 v 0:01 | Katty, Regi a spousta hostů |  DESET DRABBLENÍ DESÁTÉHO DNE - 4D

Na konci republiky kde bydlí Regi, ještě včera svítilo sluníčko. Hrabala na zahradě listí a bylo tak teplo, že si dokonce na chvíli sundala mikinu. To Katty na druhém konci republiky měla mlžno, lezavo a chladno. Dnes už to máme obě stejně. Ranní jinovatka předznamenává sníh, kterého se nejspíš také brzy dočkáme. Zatím nám ale citlivě sněží jen v našem listopadovém drabblení...





Faob
Fandom: Realita

Ledové konce

"Zatajils mi, mrtvý otče, že teplem mého těla se Sněženka rozpustí? Objal jsem slzy a ony tekly, rozutekly se, práh zastavil proud. Kráčel jsem po vodě, abych zavřel dveře, utěsnil úniky. Zmrzla snad nedostatkem slunce, polevil můj žár? Dlátem křešu na zledovatělé tělo Ledové královny svůj vzkaz: Proč? Jak mrzí mě ta námraza! Kde jsi, Sněženko něžná, co ke mně už se nezná?"
"Proč neřeklas mi, matko v hrobě, že sněhulák se rozpije? Rozteklý vodník mlátí mrkví. Počmárána, prším dovnitř."
Ruku v ruce tečte, není tečky cestou. Až v náruči Severního moře, narážejíce na ledovec, naleznete cit pro všechna skupenství.





Keporkak
Fandom: Ze života (kdysi) mladé farmářky

Citovečka

Zima na statku znamená klid, odpočinek, dovolenou. Samozřejmě, zvířata musí žrát, krávy je třeba podojit, hnůj se v mrazech nevypařuje do atmosféry. Ale koloběh se zpomalí, pole a stroje odpočívají, farmářka má doma víc než manželovu fotku. Všichni sklízí ovoce celoroční práce.
Jediným problémem zůstává zasněžený kopec. Dlouhý, prudký kopec.
Takže, dole zařadit trojku, rozjet na šedesátku, vyletět nejprudší kopec, ubrat plyn, přeřadit na dvojku, v zatáčce u vrbičky to chce citovečku. To bylo těsné! Zlehýnka sešlápnout plyn. Neřadit na jedničku a doufat.
A pak už jen zatelefonovat: ,,Kulíšku? Zůstala jsem u smrku, přijeď prosím traktorem, dnes jsem v závěji."





Martian
Fandom: Zahrádkářka v jednom kole

Tak už?

"Tak už?" zavrtěla se nejmenší netrpělivě.
"Kdepak, je ho příliš mnoho," mírnily ji ty starší a zkušenější.
"Tak teď?" vyptávala se o pár dní později.
"Ne, ne! Zatím je umrzlý a tvrdý."
Nevzdávala to. "Co teď?" nadhodila, když se měsíc konečně dokutálel k úplňku.
Přichoulily hlavičky v tiché poradě. "Pořád je hodně mokrý, ale s trochou opatrnosti…"
"Jupííí!" zajásala.
A než ji ty starší a rozumnější stačily zarazit, první kytička vykoukla ze sněhové nadílky.
Zahrádkářka, míjející zachumelený záhonek, se neubránila širokému úsměvu. Aby taky ne. Vždyť sněženky zvěstují, že to dlouho očekávané jaro už na sebe jistojistě nedá dlouho čekat.





KattyV
Fandom: Harry Potter

Křehká, jako vločka

"Přeměnit vodu na sníh prostě nedokážu," vzteká se Scorpius.
"Nemá cit pro sníh," usoudí Megan se zlomyslným úšklebkem. "Budeme ho muset pořádně zkoulovat, Susan."
Scorpius dělá, co může, ale proti dívčí přesile nemá šanci. Nakonec skončí všichni v té nejhlubší závěji, celí udýchaní a rozesmátí.
"Zkus to znovu," pobídne Megan kamaráda a nabídne mu na dlani loužičku rozpuštěného sněhu. Scorpius mávne hůlkou, ale voda zůstává vodou.
"Je to marné," povzdychne si.
Začíná sněžit a na Susaniných řasách se usadí křehce dokonalé vločky. Scorpius je opatrně otře rukou. Na horkých prstech sníh rychle taje.

"Myslím, že teď už to zvládnu," zašeptá.





Arenga
Fandom: Gustavova degustace

Hlavně dokonale oddělit…

"Bezé bezé bezé, co se do mne vleze!" pobrukoval si Gusta do rytmu elektrického šlehače.
"Neměl bys to šlehat ručně?" tázala se provokativně mladší sestra. "To pořád vykládáš, jak všechno musí dělat člověk s láskou a s citem. A teď se na ty nebohé bílky vrhneš s tímhle vrčivým krámem, jako kdybys je chtěl zmasakrovat."
"By mi upadla ruka," utrousil přes rameno. "Bezé roláda pro celou rodinu z šestnácti bílků. Sníh zvládnu citlivě a hlavně s výkonem pět set wattů."
Zálibně pohlédla na mísu zbylých žloutků. "Tohle už nepotřebuješ, co? Jsou perfektní na vlasy!"
"Tak to prr! Plánuju pravý vaječňák."





Arenga
Fandom: Magie černého čaje

Advokátka ex offo

"Takže," pousmála se Lola, "drogy jste nikomu nenabízel a kokain u vás doma…"
"Jenom moučkovej cukr," ohradil se mladík s nevinným pohledem. "Chlupatý to na mne navlíkli!"
"Cukr." Pravdu, chlapče.
Ošil se. "Cukr. Na sníh."
"Ovšem do sněhu z vaječných bílků se dává krystal," odvětila líbezně.
Nervózně si olízl rty. "Když máte správnej cit, ušleháte ho i s moučkou. Miluju pusinky."
Ten rozhovor ji bavil. "Ušleháte anebo si šlehnete? Není sníh jako sníh… Když budete spolupracovat, pokusím se udržet trest na dolní hranici sazby." Vím, že v tom jedeš. Ale pořád je čas z toho vlaku vystoupit. Chytit svoji šanci.

Poznámka 1:
Sníh je jeden ze slangových výrazů pro kokain.
Poznámka 2:
Je mi potěšením představit vám nový originální fandom (konečně mi sedlo téma). Jeho hlavními hrdinkami jsou ženy z jedné rodiny, které mají zvláštní schopnosti spočívající zejména v tom, že za jistých okolností dokáží číst jiným lidem myšlenky, případně je i ovlivňovat. Řádně oslazený černý čaj jim slouží na "dobíjení energie" - odtud tedy název celého fandomu. Prozatím jsou na světě tři povídky (respektive čtyři, ale jedna souvisí jen velmi, velmi volně). Autorsky nejstarší text Cizinec, jehož hlavní hrdinkou je právě advokátka Ludmila Plávková, v rodině nazývaná Lola, vyšel letos ve sborníku MLOK 2017, tedy sbírce vítězných textů ze soutěže Cena Karla Čapka.





Tora
Fandom: Hotel U devíti koček

Sněhové pocity

"Stále nemáte drabble na téma Cit pro sníh," pronesla významně domácí. "Napište každý deset slov a máte to!"
Zamysleli jsme se. To by možná šlo!
Sníh nemůžu ani cítit. Zebe do tlapek, máchá kožíšek. Fuj. Rozárka.
Sníh je príííííma! Dá se hrnout sem tam! Miluju hooooo! Barbucha.
Na sněhu je nejlepší, že nám domácí zapne vyhřívání boudy. Sofie s Bonnie.
Sníh je zmrzlá voda. Nedá se pít, není k ničemu. Čeněk.
Pozorovat sněhové vločky a mít ocásek na teplém radiátoru. Blaho. Tobiáš.
V zimě a sněhu vydáme hodně energyje! Musíme proto hodně jíst! Proti sněhu je nejlepší hodně jídla! Jája.

Závěrečná poznámka: Omluvte Jáju, že neumí počítat do deseti. On by to i zvládl, ale jak přijde na přetřes jídlo, vše ostatní jde stranou.





Regi
Fandom: Originální

Jak přichází zima

Je říjen - řeže vraní křik.
Říjen - mokrý kabát svlík.
Černých klapek měkkých tlapek tichý tón…
Rozloučí se s babím létem - je to on.

Dušičky pak vymění list v kalendáři,
listopad těch listů shodí víc.
Stromy pláčou: "Nezbylo nám vůbec nic."
Padá líně listopadem chlad.
Cítím vůni peřin v mrazu větraných,
vůni bílých peřin na zem spadaných.

"Prosím," prosí zmrzlý prosinec,
"ještě přikrýt tady, je mi zima na palec."
Zima kývne: "Jdeme na to,
musím schovat taky bláto
ze silnic."
Chvíli poté není vidět skoro nic.
Usmívám se vzhůru z tmavých věží,
do tváře mi něžně potichoučku sněží.





tif.eret
Fandom: Originální

Na sněhu

"Úžasné."
"Ten barevný kontrast! Vynikající nápad."
"Ano, skvělý způsob, jak zvýraznit bělost sněhu."
"Jeden by myslel, že jiskřící bílý sníh hovoří sám za sebe, ale musím uznat, že použití další barvy je snad ještě lepší."
"A ne jen jedné, rovnou dvou jiných barev."
"To je asi ideální, tři by už byly moc."
"Opravdu nádherná myšlenka, mrtvý havran ležící na sněhu, z kterého navíc vytéká krev. Bílá, černá a červená. Ovšem střílet na havrana…"
"Ale tohle přece není havran."
"A co tedy?"
"Nepoznáte to? Přece dlouhé černé vlasy rozhozené přes obličej. Bledá kůže. A krev vytéká do sněhu z rozříznutého hrdla."





JJ
Fandom: Věda ve sto slovech

Stvořitel sněhových vloček (fiktivní rozhovor s reálným vědcem)

"Pane profesore, jak vzniká sněhová vločka?"
"Kondenzací. Molekuly vody přecházejí z plynného skupenství rovnou do pevného. Děje se tak v mracích, ale i v této aparatuře."
"Proč mají vločky šestičetnou symetrii?"
"Kvůli molekule vody. Velmi zjednodušeně, má tvar bumerangu - uprostřed je kyslík, na krajích dva vodíky; ty se váží vodíkovými můstky ke kyslíkům. Vznikne prostorový útvar, který má v jedné rovině šestiúhelníkovou symetrii. Na něj se pak nabalují další molekuly."
"Prý jste schopen vypěstovat libovolný tvar vločky. Jak?"
"Víte, musíte znát podmínky růstu krystalu. Teplotu, tlak, vlhkost,... ale někdy to nestačí. Pak dojde na... jak to říci... cit pro sníh."

Poznámka: Sepsáno podle stránek http://www.snowcrystals.com, které založil fyzik Kenneth G. Libbrecht. Popis aparatury na výrobu sněhových vloček byl publikován v roce 2015. Zárodečný krystal je zobrazen zde: http://www.snowcrystals.com/science/Animation2.gif.






Chrudoš Brkoslav Štýřický
Fandom: Šoustek-Šuk-Tydlitát

Nadměrně nakypělý nákyp

"Co uvaříme, Otíku?"
"Rýžový nákyp."
"Mlsoto! Ale proč ne? Upečeme jej k večeři, i pro maminku. Ať vidí, jací jsme kuchaři," rozhoduje se Lev.
"Dáme tam čtyři vejce, ne dvě, ať je nákyp výživnější a sněhová čepice pořádná," plánuje posléze.
"A sníh uděláme sladký," přidává se kreativně Ota.
"Je to nějak objemné, pod poklop se to nevejde, ale nevadí, i bez něj to upečeme,"
neznepokojuje se Lev.
Scholastika se vrací.
"Maminko, pečeme ti sladkou večeři!" hrdě hlásí Otík.
"A nepálí se vám?"
Pohled do trouby je jasný. Na topném tělese se škvaří nakypělý sníh.
"Chlapi, vy nemáte cit pro sníh!"

Poznámka: Navazuje na drabble Tak to se nepovedlo z únorového tématu. Jeho autorce Toře tímto děkuji za inspiraci.





HCHO
Fandom: Ze života

Jede se na lyže

Pobaveně sleduje cvrkot a bručí si: "Ty než se s těma lyžema do toho auta naskládaj! A proč vlastně chtěj někam jezdit? Dyť tady je takovýho pěknýho sněhu. No je to trochu mejdlo, holt je nad nulou. Tak na červenej. Dětem máznout trošku sádla, aby jim to neklouzalo. Dyť voni nemaj vosky! Nahoře bude trochu zimějc, ale prašánek tam taky nebude. Tak na fialku to odhaduju. No, nabalim jim i modrej a červenej, snad si to přeberou." Zeptá se nahlas: "Kams mi uložila ty
vosky?"
"Jaký vosky? Oni jedou na sjezdovky!"
Rozesměje se: "A já furt přemejšlim, kam chtěj jezdit."

Závěrečná poznámka pro zvídavé: http://skivo.webnode.cz/skivo-historie/





gleti
Fandom: Harry Potter

První sněhulák

Vánoce u Malfoyových se opravdu povedly, liboval si Blaise Zabini, když s horkým kakaem v ruce pozoroval své děti, jak skotačí se Scorpiem.
"Ale ne! Z prašanu sněhuláka nepostavíš," komandoval je blonďáček.
Zabini měl pocit, jako by se vrátil čas. Podobně i jeho první zimu v Bradavicích sekýroval Malfoy. Ani ten nechápal, že neumí uplácat kouli. Až když se mu svěřil, že sníh vidí poprvé, protože mamá nesnáší zimu, ukázal mu Draco, jak na to.
No, mí kluci nebudou mít takový problém, říkal si Blaise, zatímco sledoval, kterak budoucí Zmijozel nenápadně vytáhl hůlku a… přeměnil bílou peřinu v rozbředlou kaši.

Poznámka: Scorpius i kluci Zabiniovi ještě nechodí do Bradavic, takže nesmí kouzlit.





Indy (s pomocí Regi)
Fandom: Moudra i pindy psí slečny Indy

Tak co to teda je?!

Hrozně se těším na sníh. Dá se v něm parádně válet, lidská mláďata na něm jezdí na sáňkách takovým tempem, že jsou konečně skoro stejně rychlé jako já. A úplně nejlepší je, když do toho sněhu Regi kope, a já skáču a chytám ho.
Dneska ráno bylo konečně na trávníku bílo. Nachystala jsem se a významně koukla Regi na nohy, ať teda kope. Jenže ona se začala smát, že to ještě nepůjde, že je to jen jinovatka.
"Nevykládej nesmysly!" štěkla jsem. "Když to studí jako sníh, chutná jako sníh a voní jako sníh, musí to být sníh. Nekecej a kopej!"



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Martian Martian | Web | 10. listopadu 2017 v 10:31 | Reagovat

Téda, to byly úžasné sněhové drabblíky! :-)Úplně mi to navodilo takovou tu náladu, že si přeju, aby už sněžit opravdu začalo. (Já trubka, kdo to pak bude odklízet z chodníku před domem?) Krom toho jsem  zjistila, že Regi má nezpochybnitelné básnické střevo. A drabblík od gleti zapadl tak dokonale do mého vidění potterovského světa, že mi to až vyrazilo dech. Díky, gleti, moci se svézt na souladné vlně bylo neskutečně příjemné. :-)

2 Faob Faob | 10. listopadu 2017 v 12:35 | Reagovat

Byl jsem zvědav, jak se ostatní s tímto prazvláštním tématem popasují, a nestačím se divit!
Keporkak: Jeden tak citlivě řídí a sníh je přitom necitlivá potvora! Perfektní zpracování tématu, na začátku vše poklidně plyne, aby o to více vyzněl přímo thrillerový závěr! Ještěže má hrdinka doma traktor...
Martian: Jedním slovem: krásné. I když: v listopadu psát o tomto zázraku je trochu předčasné :-)!
KattyV: "Křehce dokonalá vločka" je nejen krásný obraz, ale velmi výstižná charakteristika samotného stoslůvka: křehce dokonalé.
Arenga poprvé: Klobouček, spojení "cit pro sníh" dostává najednou ten správný význam! Gusta má cit nejen pro sníh...
Arenga podruhé: Fandom vypadá zajímavě, jazyková hra se sněhem a šleháním je skvělá!
Tora: Kočky nakonec i sebetěžší téma zachrání! A mými favority jsou rozhodně Tobiáš a Jája!
Regi: Jak říkal (prý) Holan: básník musí být především přesný. "Řeže vraní křik" je přesný obraz. Poklona.
tif.eret: Ne náhodou je oblíbeným filmovým motivem krvavá vražda pánů v obleku - holt bílá, černá a červená je dokonalá kombinace...
JJ: Věda v Tvém podání je přesně taková, jaká má být: citlivá, hledající, užaslá. Díky za další rozšíření obzoru.
Chrudoš Brkoslav Štýřický: Skvělá momentka, velmi, velmi ze života... Na tváři rodičů pak duha: dojati smějí se, jak se děti snaží, nedokáží někdy skrýti mračné výhledy, jak se budou napravovat pohromy...
HCHO: Proud myšlenek zachycen výborně až chytlavě, čtenář je díky tomu uprostřed scény!
gleti: Hodně dobrý kousek. Aby kouzlení přitahovalo, musí dokázat něco, s čím se nebohý čtenář už ve svém životě bolestně smířil: když je čas na sněhuláky, vždycky je to prašan... A malý, skoro skrytý, o to důležitější motiv: jak strašně moc chceme vlastní děti ušetřit bolestí a ústrků, kterých se nám samým v dětství dostalo. Uf, vážný komentář k vážnému drabbleti.
Indy: Já myslím, že se už brzy dočkáš!!! Milý, psí pohled na sníh...

3 Regi Regi | E-mail | Web | 10. listopadu 2017 v 13:56 | Reagovat

Faobe – ty mne pokaždé přinutíš přemýšlet, až se mi z hlavy kouří, ale tentokrát si užívám hraní se slovy. Jako kdyby nás to citlivé téma inspirovalo tak trošku podobně.

Keporkaku – taky jsem byla se svou tehdy škodovkou Felicií jednou vytahována ze závěje. A drabblík je ohromně povedený.
Martian – já už se taky těším na jaro. Napsala jsi krásné něžné drabble. (A dík za to básnické střevo. Probouzí se ale opravdu jen málokdy.)

Katty – Moc se mi líbí rozněžnělý puberťák Scorpi. Taky věřím, že tu přeměnu příště zvládne.

Arengo – Gustu bych snad chtěla mít doma. Roládička, vaječňáček, spousta dalších dobrůtek… Anebo raději ne. Pro jistotu. Co není doma, to nemám chuť sníst.     A z „čajového“ drabblíku mám fakt radost, protože tvé povídky z tohoto fandomu jsou jedna lepší než druhá.

Toro – kočky zase pobavily. Já bych nejspíš nejvíc souhlasila s Tobiášem a Indy tvrdí, že Barbucha bude asi border kolie, protože má na sníh úplně stejný názor jako ona.

tif.eret – kontrast právě těch tří barev má v sobě cosi čistého (Sněhurku, s bílou pletí, havraními vlasy a rudými rty) a zároveň i zlověstného.

JJ – Vědecký drabblík? No samozřejmě, ale zároveň taky kouzelný. A kouzelné obrázky v odkazu. Máš pravdu, neměla jsem to otevírat.

Chrudoši – tohle se tedy chlapům moc nepovedlo, takhle bezcitně zasvinit troubu. Teď ji budou muset s citem vyčistit. Ale mají plusové body za snahu. Snad byl ten nákyp aspoň dobrý.:-)

HCHO – při čtení drabblíku mě přímo praštila vzpomínka na lyžák na gymplu. Já byla na lyžování vždycky strašné dřevo, ale pokud mě paměť neklame, tehdy se snad voskovaly i sjezdové lyže. Holt historie…

gleti – moc se mi líbí ten obrázek milujícího táty pozorujícího s hrnkem teplého nápoje v ruce (neměl v tom kakau kapku koňaku?) dovádějící potomky.

4 Arenga Arenga | 11. listopadu 2017 v 0:02 | Reagovat

Tak jsem si právě omylem smazala opravdu dlouhý komentář, ! Měla jsem okomentované všechno až po Gleti:-|
Ano, přátelé, to opravdu naštve! ☃️❄️⛄

5 KattyV KattyV | 11. listopadu 2017 v 16:51 | Reagovat

Faobe - jak to bylo v té pohádce, co v ní na jaře princezna roztaje jako sníh? Tvůj drabblík mi ji připomněl.

Keporkak - to je tak dokonale ze živote. K nám domů je to taky notně do kopce. Pamatuji si na jednu zimu, kdy ještě nebyla povinnost přezouvat na zimní gumy a já přezuto neměla. V závěji jsem neskončila, ale k nám do kopce jsem prostě nevyjela a nemajíc manžela s traktorem musela jsem šlapat pěšky.

Martian - ty jsi mne navnadila na jaro. Pak se kouknu ven a vidím, že mám smůlu. Před námi ještě celá dlouhá zima. Uf. No, když pominu řízení, trochu sněhu by napadnout mohlo. To je pak zima o něco veselejší.

Arengo, Gusto - žloutky na vlasy! Taková škoda - vaječňák je o moc lepší nápad.

Pokud jde o druhý drabblík - ženy z této rodiny mám fakt ráda. Tentokrát se vyznamenala Lola. Doufám, že se objeví i ostatní.

Toro - pak že to kočky nezvládnou. Pche. Levou zadní packou. Jeden skvost vedle druhého.

Regi - to je tak poetické, že se snad začnu na ten sníh i těšit.

tif.eret - copak o to, barevný kontrast to byl určitě krásný, ale nemusím mít úplně všechno. ;-)

JJ - ty nám opravdu vytrvale ukazuješ, jak může být věda krásná. S odkazem jsem si opravdu užila.

Chrudoši - no to bylo teda nadělení. Tu troubu bych vážně nechtěla čistit. :-)

HCHO - díky za nostalgické připomenutí historie. Páni, jak byl člověk od těch vosků vždycky upatlaný...

gleti - no jo, z prašanu sněhuláka neuplácáš. A ví to vůbec dnešní děti?

Indy - ty teda Regi honíš. Vydrž, však ona za chvilku opravdu napadne.

6 Chrudoš Brkoslav Štýřický Chrudoš Brkoslav Štýřický | 11. listopadu 2017 v 20:52 | Reagovat

[2]:Tady musím doplnit upřesnění pro nikoliv pravidelné čtenáře fandomu: Lev (již dávno) není dítě, je to Otův tatínek. :-)

7 JJ JJ | 13. listopadu 2017 v 8:47 | Reagovat

[6]: Když ono se to u těch chlapů podle skutků někdy těžko poznává.... :-D

8 JJ JJ | 13. listopadu 2017 v 8:48 | Reagovat

Děkuji všem za moc pěkné drabblíky, moc jsem si početla. Jů, já mám obrázek! Katty, moc díky, je nádherný.

9 Tora Tora | 13. listopadu 2017 v 19:06 | Reagovat

Pozdě, ale přece :) zasněžené téma kočky trochu potrápilo, ač se to nezdá. Vy ostatní jste ho zvládli precizně.
Faobe, jak psala Katty, taky jsem viděla Sněhurku. Příběh o holčičce, která roztaje, když skočí přes sníh, mě vždy rozesmutnil. Ty též.

Keporkak: při četbě tvého drabble jsem si vzpomněla na situaci, jak jsme kdysi dávno jeli z kopce v jednom malém městečku a nezatočili, neb bylo náledí. Skončili jsme čumákem auta opřeným o dům, ale naštěstí jen něžně, takže se nikomu ze zúčastněných nic nestalo.

Martian: už aby to bylo, aby vystrkovaly bledule a sněženky hlavičky. Jenže si ještě počkáme...

KattyV: pobavilo. Koukám, že i puberťáci kouzelníci to nemají jednoduché.

Arengo: bezé... to dělávala jedna moje teta. Zas je mi asi šest a láduju se jejími sněhovými pusinkami... Díky.

Arengo podruhé: tenhle fandom se ti dobře rozjel, je vidět, že je ti blízký. Jsem zvědavá, do jakých situací děvčata příště uvrhneš.

Regi: o tvém dílku nelze napsat nic jiného, než nádhera. Moc se mi líbí.

Tif: černá, bílá, červená, taková krásná kombinace barev, pro mord jako stvořená :)

JJ: to mě vždycky fascinovalo. Jak někdo může vědět, že žádná vločka nevypadá stejně, jako jiná? Vždyť to nemohl nikdo nikdy prohlédnout přece! Já být ten, kdo ty vločky vyrábí, najust tam sem tam dvě stejné šoupnu! Už jen proto, že to někdo s tak neochvějnou jistotou tvrdí :).

Chrudoš: děkuji za poklonu, musela jsem kouknout zpět, abych si to připomněla. Jo, vaření a pečení sice vypadá jednoduše, ale občas dokáže potrápit. Ono ostatně všechno, co někdo umí, vypadá na pohled jednoduše, že?

HCHO: další připomínka dětství :) jak já ty vosky nenáviděla, vždycky se to rozpatlalo všude, kde nemělo... a když pak lyže měly jet, tak tam bylo vosku moc... to bylo dílo, správně navoskovat lyže.

gleti: jo, když se někdo vytahuje, tak to pak může dopadnout úplně jinak, než si představoval...

Indy: věřím, že se ti sníh líbí. Hlavní ale je, že se máš pak kde schovat a usušit, že jo?

10 Chrudoš Brkoslav Štýřický Chrudoš Brkoslav Štýřický | 13. listopadu 2017 v 22:14 | Reagovat

Hezky jsem si početl, nejvíce bych vyzdvihl poetické pojetí u Regi, pocity koček u Tory, a jako milovník dobrého jídla též Gustavovy bílky a žloutky u Arengy. Ovšem líbila se mi i díla zde výslovně nejmenovaná.

11 JJ JJ | 14. listopadu 2017 v 8:51 | Reagovat

[9]: Toro, co se těch "dvojčat" (úplně stejných jedinců) týče, občas dostane statistika fakt výprask. U vloček by dvě neměly být stejné, protože sice rostou ze stejného zárodku, ale padají a různě se otáčejí mezi mraky a teplota a tlak apod. se kolem nich náhodně mění. Statistika nikdy neříká "neexistují", ale "existují s pravděpodobností jedna ku (následuje obvod mého pasu vyjádřený s přesností na nanometr v femtometrech)." No a jak píšeš, just se to pak někdy stane. Vzpomínám si na bertilionská dvojčata, jaký s nimi byl povyk, když se objevila (to bylo taky: metoda identifikace pomocí tělesných měr je tak spolehlivá, že je téměř vyloučeno najít dva lidi stejných měr). Už jsem si odvykla říkat neexistují, ale říkám je velmi málo pravděpodobné. Zdravím kočky a zvláště Jáju materialistu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
*************************************************************************************

KattyV a Regi prohlašují:
Na našich stránkách často najdete fanfiction příběhy ze světa Harry Pottera.
Všechna práva na postavy, které jsme si nevymyslely samy, jsou vyhrazena J. K. Rowlingové,
které tímto děkujeme za to, že nám dala svět, ve kterém si můžeme hrát.


14.1.2014