ABYSTE U NÁS NEBLOUDILI A JEDNODUŠE NAŠLI JAKOUKOLI POVÍDKU NEBO ČLÁNEK, JE TU PRO VÁS




A CO NOVÉHO VÁM ŠÍLENÉ ŠUPLE NABÍDNE PRÁVĚ TENTO TÝDEN?

Od PONDĚLÍ 10.12. Prosincová ušlapaná cesta
Každý den až do "vyčerpání zásob" jedno drabble od Katty, Regi a spousty hostů.

Vše je bohatě ilustrováno kolážemi KattyV

*************************************************************************************

Milé a věrné lednové psaní

10. ledna 2018 v 0:01 | Katty, Regi a spousta hostů |  DESET DRABBLENÍ DESÁTÉHO DNE - 4D

Naši milí a věrní, i v novém roce nám opět píšete, třebaže ne zrovna milostné dopisy. Po náročném, a drabblíky dokonale naplněném prosinci jsme se trošku obávaly vaší únavy, ale jak si můžete přečíst, úplně zbytečně.





JJ
Fandom: Věda ve sto slovech

Problém na čtyři sta let

Vážení pánové,
měli byste vědět, kam vedla Vaše vzájemná korespondence. Jednoduchoučký problém, viďte, pane Harriote: lze určit počet dělových koulí naskládaných do pyramidy bez jejich počítání? Pan Kepler se inspiroval a začal tvrdit, že pyramida je nejtěsnější možné uspořádání, čili jakkoliv jinak srovnané koule zaberou víc místa. Bez důkazu - to se v matematice nedělá. Jak vás však chápu: po dokončení práce přede mnou ležel skoro
třistastránkový fascikl a počítač měl plnou tříterabytovou paměť. Dnes komise matematiků konečně uznala důkaz za správný! O radost se musím rozdělit. Proto v duchu píši dopis, který neodešlu, protože nás dělí čtyři sta let.

Závěrečná poznámka: Když se sir Walter Raleigh (1554 - 1618) otázal svého matematického poradce Thomase Harriota (1560 - 1621), jak nejjednodušeji určit počet dělových koulí naskládaných v pyramidě, netušil, že právě otevřel nové obzory pro matematiky, fyziky, chemiky či biology. Harriota začaly otázky uspořádávání pravidelných útvarů fascinovat a tuto fascinaci přenesl i na Keplera. Johannes Kepler (1571 - 1630) ve spisku O šestiboké sněhové vločce (1611) začal rozpracovávat teorii matematizace krystalografických tvarů. Objevuje se v ní tzv. Keplerova domněnka: V
trojrozměrném prostoru nemá žádné uspořádání koulí stejného poloměru větší hustotu než kubické plošně centrované uspořádání. O důkaz se pokoušeli mnozí slavní matematici, ale uspěl až v roce 1998 Thomas Callister Hales (*1958).





Faob
Fandom: Realita

Poslední věrný

Vyhýbán-li, osamíš. Se samotou nesnadno spát: naposledy obcovala s Adamem, než vyhnána Evou. Zhrzená milenka od těch dob objímá, aniž by dala rozkoše. Obklopujíce svírá, přisáta: v noci bdíš, ve tmě bez rozhledu, čas se převaluje jako sumec. Je-li vně slepo, hledíš dovnitř, do hlubin. Od soumraků do svítání se zacyklenou křivdou v hlavě.
Ano, šeptám unaveně, chcete-li mi na dně ještě zmočit záda: vlastně jedno, zdali tváří v tvář nespravedlnosti, nebo tkvícímu omylu. Děsíš-li se obrazů v mysli, zle se ti s tebou žije. Bojím se cogitare, ergo nechci být.
Můj milý věrný čtenáři, píši Vám, abych nebyl sám.





Tora
Fandom: Hotel u devíti koček

Jazyková bariéra

Píšu vám se vší láskou a úctou, již jsem schopen. Ostatně píši často, ale mám pocit, že nerozumíte. Tentokrát nebudu troškařit. Napíšu tak, abyste to nepřehlédli.
KDYŽ ROZDÁVÁTE JÍDLO, KOUKEJTE NA MNE NEZAPOMÍNAT!
Stává se, že přijdu ze svých výletů poněkud později a zbyde na mne co? Prázdné misky! Tak to teda ne, to jsme si nedomluvili! Zdobím Vám svým sošným tělem chodník? Zdobím. Hnojím vaše záhonky? Hnojím! Tak na mne pamatujte!
S úctou zrzek od sousedů.

Koukej průjezd pořádně zavírat, řekla ONA. Podívej, jak to tu vypadá. Zas sem vlezl ten zrzavej lump. Cítíš ten smrad? Označkoval celý schodiště!





Martian
Fandom: Matka Historie je občas pěkná děvka

I ty?

Caesar filio suo carissimo fidelissimoque.
Příteli, rád bych znal tvé mínění o podivné události, která se mi dnes zrána přihodila. Když jsem procházel kolem chrámu Dioskurů, vyběhla odtamtud jakási ženština, ta věštkyně, Spurinna, a hned abych prý se varoval března, Lýdů a kdoví čeho ještě. Nepodceňuji parthskou hrozbu, ale vojenské tažení takhle zjara? Nesmysl. Nebo se snad k tvým uším, Brute, donesly zprávy o nových nepokojích na východě? Ne, vím, že bys takovou věc přede mnou netajil. Ostatně, na zítřejším zasedání senátu to můžeme probrat podrobněji.
Buď zdráv, milý synu, a pozdravuj i Casku, pokud ho dnes ještě uvidíš.
Vale.

Poznámka 1.: Odbornou konzultaci latiny i dobových reálií má na svědomí ioannina. Díky. Bylo to poučné i zábavné.

Poznámka 2.: Vypadá to, že Caesar nebyl na stará kolena jen plešatý, ale i nedoslýchavý. Spurinna samosebou nemluvila o "Lýdech v březnu", ale o "březnových idách".





tif.eret
Fandom: Originální

Fragment

"...tento můj dopis dostanete včas. Vždy jste mi zachovával věrnost a i nyní věřím, že mě nezradíte. Nežádám Vás o pomoc z nějakého rozmaru. Věřte, že můj důvod je opravdu závažný, bohužel není možné, abych Vám ho sdělil. Je to však otázka života a smrti. Ve jménu našeho přátelství Vás snažně prosím o zapůjčení uvedené částky, a to do následujícího…"

Domníváme se, že nalezený fragment je koncept dopisu, který psal pan A.A.N. některému příteli, jehož stále usilovně hledáme, jelikož by nám možná mohl napomoci osvětlit následující události. Pan A.A.N. byl totiž nalezen mrtev a u sebe měl větší peněžní obnos.





Indy (s pomocí Regi)
Fandom: Moudra i pindy psí slečny Indy

Korespondence psí

Lidi pořád něco píšou. Kdysi, když jsem ještě nebyla na světě, prý neměli ty klapavé mašinky s obrazovkou, které znám já, a psali tlapkou, ve které drželi takový šikovný drápek s barvou. No to si vůbec nedovedu představit.
Ale abyste věděli, my pejsci umíme psát taky. Nemyslím to, co třeba teď čtete. To já musím Regi diktovat, protože bych se packama těžko trefovala do správných písmenek. My si s kamarády píšeme pesemesky. Jsou úplně všude. Kluci je píšou na stromy a patníky, holky jen tak na cestu. A čím že to píšeme? No… eee… jaksi… to raději ani vědět nechtějte.





KattyV
Fandom: Harry Potter

Záchrana v nouzi nejvyšší

Hééééj lidi,

pomóóóc!!! Moje letošní prázdniny jsou naprosto KATASTROFÁLNÍ. Nechápu, jak si mohou rodičové myslit, že umřu nadšením při pohledu na indiánského šamana navlečeného do "kondořího" (slepičího!!!) peří a hopkajícího kolem ohně (vypadal jak oškubané kuře). Nevím, co na tom máma vidí. Po pravdě, táta až tak uchvácený není, ale co by pro ni neudělal.
Susan, to už bych spíš vydržela s tebou v pařížských buticích, Scorpiusi, dokonce i tvé famfrpálové soustředění musí být snesitelnější.
Ukažte, že jste kámoši a NĚCO vymyslete. Pokud to má znamenat, že mě proměníte v potlouk, protože Scorpi svůj ztratil, tak ať.

Vaše zoufalá Megan





Regi
Fandom: Originální

Nejrychlejší spojení

Poznámka: Rok 1976, mobily si ještě nikdo neumí ani představit, pevnou telefonní linku zdaleka nemají všechny domácnosti. Čeká se na ni v pořadníku i několik let.

Šestnáctiletá dcera očima netrpělivě posouvá ručičky na hodinách. Natočila na natáčky dlouhé vlasy, oči nalíčila řasenkou Regina, několikrát překontrolovala silonky. Ne, žádné očko neuteklo. Sedí, předstírá, že se učí matematiku, ale počítá pouze minuty do odchodu z domu. První rande je první rande.
Táta se vrací z pošty: "Představte si, na spojení jsem čekal věčnost a babička nebere telefon. Snad se jí nestalo…"
Zvonek u dveří, za nimi pošťačka s telegramem.
Maminka strne. Něco s babičkou?!
Pak udiveně pohlédne na nastrojenou dívku. "To je pro tebe."
Slečna nevěřícně zírá na blanket:
MAM CHRIPKU STOP RANDE SE RUSI STOP ROMAN





Keporkak
Fandom: Ze života (kdysi) mladé farmářky

Pohádka před spaním

Milé děti,
vaše maminka nebyla vždy zapálenou traktoristkou a nadšenou farmářkou. Bývala obyčejnou městskou holkou. Co se týče ženských zbraní, byla vždy spíše pacifista. Proto ji velmi překvapilo, když váš tatínek projevil zájem. Pro upřesnění dodávám, že tento dojem měla pouze ona, nikoli tatínek. Po vyjasnění celé situace začalo zvláštní období oťukávání, které se neslo ve znamení spousty psaníček. Poté tatínek opravdu zájem projevil, maminka nadšení nesdílela. To víte, statek je statek. Po půl roce a hromadě psaníček tak velké, že by se dala přehrabovat vidlema, se city konečně synchronizovaly. A to, moje milé děti, není konec pohádky, ale začátek.





Mordomor
Fandom: Originální

Po mnoha letech...

Starý muž se usmál málokdy, ale když mu přinesla krasopisně nadepsaný dopis, celý se rozzářil.
"To je od starého přítele," zamával hnědou obálkou a nedočkavě, až neohrabaně, ji roztrhával. "Vzdělaný a studovaný člověk. Takového jako on máte v tomhle odkladišti pro důchodce jenom jednoho, a to mne."
Usmála se a ustlala postel.
Rozložil list a oči mu spočinuly na první řádce.
"Ten buran! Tupý buran!" vykřikl a znechuceně papír odhodil. "Jen se podívejte, chápete to?!"
Opatrně zvedla dopis a tázavě na starce pohlédla. "Žije v USA a chce vás navštívit…"
"Rozumíte, nikdo, kdo napíše 'mylí přýteli' mi nesmí na oči!"





Arenga
Fandom: Gustavova degustace

Kdo dneska ještě píše dopisy?!

Moje milá věrná Aničko,
maminka požádala Gustu, aby Ti napsal dopis, ale ten nýmand to neumí, pořád píše jen esemesky nebo maily, nanejvýš je schopný přepsat si z kuchařky pár receptů. Tak jsem se toho musela ujmout já, Tvoje oblíbená máslová sušenka, kterou Gusta upekl tuto neděli. Jelikož nejsi doma, schoval mne pro Tebe pečlivě do plechové krabice, kde nezvlhnu a budu čekat na Tvůj příjezd. Neboj, krabici pečlivě schoval před všemi mlsnými jazyky.
Srdečně Tvá
Sušenka

Gusta se usmál, složil papír do obálky. Že prý soutěž mezi děvčaty na táboře, která dostane nejoriginálnější dopis. S tímhle musí Aňa vyhrát!





gleti
Fandom: Originální

Věrnost nade vše

Má milá,
brzy to bude třicet let, co jsem tě poprvé navštívila a od těch dob, i přes tvůj nevděk, kráčíme spolu životem.
Ano nevděk, protože to jsem tě naučila, na čem v životě záleží, když jsem v hodinách mezi psem a vlkem řezala do tvé duše střepy rozbitých snů, abych ji dusila až do kuropění za stálého podlévání slzami.
To jsem ti ukázala, kde se skrývá pravá krása světa, když jsem tě týrala ostny výčitek, aby ses topila v hlubinách beznaděje.
To jsem ti přes všechnu snahu mě potlačit, umlčet či zlikvidovat zůstala věrná.
Tvá deprese.




HCHO
Fandom: Teta Mary

Liebesbrief

Správce vztekle bručel: "Panstvo přijede! Hon bude! Jak mám všecko stihnout!"
"A kolik bude lidí?"
Hodil na stůl psaní: "Však to tady máte! Od paní hraběnky osobně!"
Nedivila jsem se - posledně byla na parádní oběd místo pečených kuřat slepice na paprice, protože šetrnej správce obstaral vynesený slepice. Ještě že je milostpán omáčkovej.
"Si to užijte, beztak jinej liebesbrief nedostanete!"
No, to zabolelo.

Večer jsem se smutně probírala hromádečkou své korespondence, když na mne vypadl lístek od mladého pána ze školy.
Milá Mary,
pošli mi buchty, tuze se mi stejská.
S povidlama!
Usmála jsem se. Takovýhle psaníčka zas nedostává pan správce!

Poznámka: Teta Mary se nikdy neprovdala, v té době to u stálého služebnictva bylo poměrně obvyklé.




Josefína Anna
Fandom: Realita

Adam a Cecílie

Úvodní poznámka od Katty: Tento drabblík nám úúúplně na poslední chvíli poslala jedenáctiletá dcera mé kolegyně. Máme radost, že její první uveřejněné dílko přistálo u nás v Šupleti a vítáme mladou nadějnou autorku.

Má milá, věrná, píši ti… Už dlouho jsi tu nebyla a už se mi moc stýská, nemohla by si svou dovolenou o pár dní zkrátit. Bylo by to pro tebe moc složité? Jestli ano, nevadí. TVŮJ ADAM
Odeslat.
"Ach jo, škoda že tu ještě Cecílie není, mohli jsme někam vyrazit. No ale co, aspoň že za týden dorazí... a heleťmese, odepsala..."
Milý Adame, bohužel to nejde, ale už se těším, až přijedu. CECÍLIE
"Škoda že to nevyšlo, ale zkusil jsem to… Jak moje teta vždy říkala, zkusit se má všechno. Teď už jen osprchovat, vyčistit zuby, obléct do pyžama a spát."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Faob Faob | 10. ledna 2018 v 9:10 | Reagovat

JJ: Je to vlastně hrozně hezká představa: komunikace napříč věky! Kdyby se odpovídalo i dopředu, možná by nás to naučilo větší úctě k předkům… Díky za další střípek do mozaiky vědeckého bádání!
Tora: Kdyby došly všechny dopisy, co kdy kdo napsal v duchu, vzteku, rozhořčení, na světě by bylo hůře! 😊 Některé jazykové bariéry asi neradno odbourávat…
Martian: Přivolalas vzpomínky na Wilderovu knihu „Březnové idy“, nádhernou věc, díky za to! A nápad výborný…
Tif.eret: Fragment – jak už tak bývá – vyvolává otázky, hledá své doplnění do celku: Přišly peníze pozdě? Nebo ani ony nepomohly?
Indy: Věru laskavý pohled na psí psaní! Vtipné, ne že ne.
KattyV: Kdyby podobní pisatelé věděli, jak adresátům může při takovém dopise zatrnout (Milí rodiče, psal onehdy syn, je to tu strašné…), vážili by více slova! V tomto případě ale věřím, že Megan to dá…
Regi: Jé, úžasné retro! Holka zaplakala, ale aktivně zažila, že nad špatné zprávy mohou být ještě špatnější! Moc hezké, příběh v kostce, ten maminčin údiv vidím před očima.
Keporkak: Takto by se měla psát sívíčka, nikoli nějaké připitomělé strukturované cosi! Vypoví nakonec o dotyčném mnoho: třeba že Keporkak je skvělá, vtipná, nad věcí, ale při tom všem vymyslí geniální figuru pacifistky v ženských zbraních! Hluboce smekám!
Mordomor: No, nenaštvalo by to jednoho? V tý Americe stejně jen kazej lidi… Některé navázané kontakty po letech více zabolí, než potěší… Vzpomínky bývají tak milosrdné.
Arenga: Skvělé, když jeden umí vařit (má nápady, zná řád a nebojí se i improvizovat), to by bylo, aby nezplodil takovýhle skvělý dopis!
gleti: Trochu nečekané uchopení tématu z této strany, ale budiž přiznáno, že to byl osobně můj první nápad, když jsem přečetl lednové téma… Ano, deprese bývá z nejvěrnějších společnic, věřme jen, že milá gleti tak soudí, nikoli píše autobiograficky… 😊
HCHO: Mile, lehce podané, čtenář čeká řachandu, ale nakonec spíše ztišeně smutné… Stýská se mi po buchtách…
Josefína Anna: Vítej! A máš pravdu: když se nezkusí, ničeho se nedosáhne…

2 Lily Lily | 10. ledna 2018 v 19:01 | Reagovat

Chtěla jsem to taky zkusit, ale nějak mi nesedlo téma, takže to zkusím příště =)

3 Keporkak Keporkak | 11. ledna 2018 v 8:27 | Reagovat

JJ: Super! Já nejsem vědátor, ale tvoje pojetí je skvělé a moc mě baví.
Foab: Nejdřív chci moc poděkovat za komentář, úplně mě rozněžnil :). Tvé drabble je pro mne vždy těžký oříšek (v dobrém slova smyslu), musím přemýšlet. Nikdo by neměl být sám...
Tora: To jsem se nasmála! Senzační práce. Chudák nedoceněný zrzek :D.
Martian: Ach ty přeslechy. Mám nedoslýchavého syna a až poté, co dostal sluchadla, zjistil, že se říká "Vedle jak ta jedle" a ne "Vedle jabka jedle" :D Ale to není tak fatální.Pěkně napsané.
tif.eret: Zajímalo by mne pozadí. Co předcházelo, co následovalo. Moc zajímavé.
Indy: Ty jsi skvělá! Kdo nepíše, není pes (psí slečna).
KattyV: Chudák Megan. No jo, už jí bláznivé nápady rodičů moc fajn nepřijdou. Megan vydrž, brzy začne škola :). Děkuji, tuhle postavu mám moc ráda.
Regi: Doufám, že Roman to příště vynahradil pořádným pugétem, tohle naštve. :) Moc hezké drabble.
Mordomor: :D Skvělé! Mě by asi přetáhl holí. Snad to není pan Holý :D
Arenga: Gusto super! Dopisy na tábor mají i dnes velkou váhu a ten tvůj určitě vyhrál.
gleti: Máme to tu pestré. Veselé, k zamyšlení, posmutnělé. Jako v životě. Jen toho smutného by mělo být s mírou. Díky!
HCHO: Já taky nejradši s povidlama. Možná kdyby pan správce dostal občas nějaké psaníčko, nebyl by pak tak protivný! Moc pěkné.
Josefína Anna: Vítej! Jsi šikovná, povedlo se ti to. Těším se na další kousky.
Lily: Třeba příště, ráda si od tebe něco přečtu.

4 Regi Regi | E-mail | Web | 11. ledna 2018 v 9:23 | Reagovat

JJ – no vidíš, a já bych laicky vsadila právě na tu pyramidu... 
Faobe – mám dojem, že jste s gleti sáhli do hodně příbuzných inspiračních jezírek. Samota je podobně jako oheň dobrý sluha ale špatný pán.
Toro – holt písemný projev našich zvířecích společníků bývá často hrubě nepochopen. ;-)
Martian – tohle pobavilo. Jak je vidět, nedoslýchavost může být i životu nebezpečná. 
tif.eret – sedím a přemýšlím, co se asi mohlo stát. To by byl chutný oříšek pro Hercula Poirota!
Katty – Megan musí být opravdu hrozně zoufalá, když by jí dokonce nevadilo stát se Scorpiho potloukem.:-D
Keporkak – baví mě všechny tvé drabblíky, a tenhle, s hromadami psaníček a sympatickou pacifistkou je taky parádní.
Mordomore – starého pána vlastně chápu. Kdysi, těsně po pubertě, jsem byla hrozně zamilovaná, ale jen do chvíle, co mi ten kluk napsal dopis. ;-)
Arengo – mám moc ráda drabblíky, ve kterých promlouvají neživé věci, takže jsem si na tvé máslové sušence ohromně pochutnala.
gleti – některé „kamarádky“ je lepší nemít. Jsem moc ráda, že jsem se s hrdinkou tvého drabble nikdy nepotkala.
HCHO – teta Mary je laskavá a moc sympatická. Nevadí, že má milých psaníček málo. Důležité je, že někomu stojí zato, aby jí je napsal.
Josefínko Anno – vítej v Šíleném šupleti s prvním povedeným drabblíkem. Máš pravdu, je třeba věci zkoušet.:-)

5 JJ JJ | 11. ledna 2018 v 9:58 | Reagovat

JJ: světe zboř se, jednou jsem první. Děkuji všem za milé komentáře. Povídá se, že jeden matematik chodil po tržišti a ptal se prodejců, proč skládají pomeranče zrovna takhle. Odpověď byla: "Táta mne to naučil, když mi byly čtyři a já to pochopil hned, co je Vám na tom nejasného?" :-D
Faob: to je taková esence smutku a beznaděje... snad až na tu poslední větu. O té ještě nejsem rozhodnuta, zda neplní funkci toho světýlka na konci tunelu.
Tora: No jo, kocour. Tak se snaží, tak moc píše, a tak je mu vynadáno. Holt na ty vyšší formy komunikace nemáme ten správný čumák.
Martian: No, je to vlastně smutné téma, ale pobavila jsem se. Problém není zřejmě jen nedoslýchavost, ale taky důvěřivost. Ale komu jinému by měl člověk věřit než rodině?
tif.eret: Tak to je napínavé. No vida, zrovna jsem vytáhla z knihovny dr. Jekylla a pana Hyda, v něčem mi je ten drabblík připomněl.
Indy: Správně, jen pejsku piš, raděj výš nežli níž :-) .
Katty: Jak Megan chápu! Radši se nechat proměnit v potlouk než... doufám, že moje děti nebudou mít tyhle důvody ke stížnostem.
Regi: Asi jsem už dost stará, ale ještě si to pamatuju. Teta neměla telefon, a tak se jí volalo k sousedům. To si člověk 3x rozmyslel, jestli bude otravovat kvůli nějaké blbosti...
Keporkak: Tak to je opravdu krásné drabble. Jo, děti, maminka má odvahu, protože statek je statek...
Mordomore: Tak přemýšlím, jestli je někdy u sdělení důležitější obsah nebo forma. A sestřička si všimla a nekomentovala anebo nevšimla? Jak si člověk může zapřemýšlet u stovky slov...
Arenga: Tak tohle mne rozesmálo. Sušenka to Gustovi skvěle diktuje!
gleti: od takových kamarádek raději dál... naprosto přesně vystiženo :-(
HCHO: Ty máš novou ikonku, musím pochválit, moc pěkná a výstižná. A tetu Mary miluju, je to správná ženská, piš o ní častěji, hrozně mi připomíná mou babičku.
Josefína Anna: moc pěkný první drabblík. Ale máš pravdu, kdo nezkusil, nemůže si ani stěžovat, že to nevyšlo.

6 KattyV KattyV | 11. ledna 2018 v 10:46 | Reagovat

JJ, to je zajímavé, kolik mohou vědci najít inspirace k bádání ve zdánlivě jednoduchém problému. Já bych to taky poskládala do pyramidy, vždyť ono to tak hezky drží.
Faobe, samota a osamělost – tak si to v mysli dělím já. Samotu vnímám jako krátkodobou záležitost a je pro mě očistná. Myslím, že podobně to má většina introvertů. Osamělost, to ano, to je daleko horší. Naštěstí, tím, že mám kolem sebe lidi, ke kterým se mohu utéct v případě pocitu osmaělosti, samotu vyhledávám docela ráda.
Toro, jak já jsem rád, že nemáme průjezd. Ty vzkazy, které nám zanechává zrzavý kocour našich sousedů, naštěstí necítím. :D
Martian, stejně si myslím, že možná slyšet nechtěl. Možná mozek přeměnil skutečně slyšené v přijatelné.
tif.eret, mně to celé vrtá hlavou. Byl pisatel vyděrač a vydíraný ho zavraždil? Ale proč si sakra nevzal zpátky ty peníze? Ty jsi mi dala. Teď tady sedím, dumám a NEVÍM.
Indy, prosím tě, raději nepokračuj! Já mám živou představivost. 
Regi, říkám si, tohle pisatel moc nedomyslel. Měl tušit, že telegram si nepřečte jenom jeho milovaná, ale i její rodiče. Ale na druhou stranu, co měl dělat, že?
Keporkak, to je krásné shrnutí začátků vztahu. Živě si ho dokážu představit. A děrem se vyprávění určitě bude líbit.
Mordomore, myslím, že starý pán mohl být shovívavější. Kdoví, kolik pravopisných chyb by nadělal on po letech strávených v cizině.
Arengo, dopis napsaný Sušenkou má rozhodně skvěle našlápnuto na nejlepší dopis na tábor.
Gleti, ach jo, některé dopisy by člověk raději nedostával a některých věrných přátel je lépe se zbavit
HCHO, tetě Mary nahradil mladý pán alespoň trochu vlastní děti? Já ti nevím, zda mi to připadá více milé nebo smutné.
Josefínko, připojuji se k ostatním a taky tě u nás vítám. Doufám, že se nepotkáváme naposledy. Je skvělé, že se držíš Adamovy myšlenky, že je potřeba věci alespoň zkusit. Zkusila jsi to moc povedeně.

7 KattyV KattyV | 11. ledna 2018 v 17:15 | Reagovat

[2]: Lily, tak snad příště. :-)

8 Tora Tora | 11. ledna 2018 v 19:36 | Reagovat

Myslím, že mile a věrně tady píšem každý měsíc. A všimli jste si, že už budou jen dvakrát a už to zas vypukne?
Nicméně k drabblíkům z ledna:
JJ - páni, kolikrát já už ty koule takhle na různých hradech viděla vyrovnané... už nikdy nebude pyramida koulí stejná, jako předtím, vždycky si na to vzpomenu. A budu poučovat!
Faobe - jako vždy, plný, košatý jazyk, jako většinou temné, jako občas bolavé. Prvně jsem pomyslela na Lilith, než mi došlo, že jde opravdu o samotu. Nepřeji nikomu, aby zůstal trvale sám. Je to smutné.
Martian - to je úžasné dílko! Chudák Caesar, tak pěkně psal... a jak dopadl. Inu, březnové Idy nejsou březnoví Lýdi, to je pravda. Měl víc naslouchat, měl...
tif: někdy ani peníze nezvrátí běh osudu... kdoví, čím se pán A.A.N. provinil.
Indy - jojo, pesemesky a kočkomesky... tak ty si taky nepřečteme. Ještě, že se lidi dorozumívají jinak. To, co mi teď vytanulo před duševním zrakem... o jé.
KattyV - chudák holka. Úplně ji vidím. Občas vídám stejné chudáky třeba na hradech či zámcích, vláčeni rodinou viděli by se nejradši úplně někde jinde.
Regi - jéžiš, telegramy! Většinou oznamovaly narození nebo smrt, bohužel. Pěkně propletené, chudák matka se musela pořádně leknout. A měla to děvčice šikovnýho frajera, že poslal telegram, to se fakt běžně nedělalo.
Keporkak - to je tak milé, opravdu. Stejně na těch papírových dopisech něco bylo. To těšení, jestli ve schránce něco bude... a pak když se otvory ve schránce zabělaly dopisem, to nadšení!
Mordomore - tak nadějně to začalo a tak smutně skončilo. Chudák kamarád, který je zavržen kvůli pravopisné chybě. Zvlášt, když zřejmě češtinu dlouho nepoužíval. To ale ten, kdo to nezažil, asi neposoudí.
Arengo - jé, dopisy na tábor! Jak jsme na ně čekali! A jak čekali doma na dopisy z tábora, na které nebyl čas! To byly doby...
Gleti - tady jen doufám, že to není z vlastního života. Pokud ano, držím palce, ať nemoc zvládáš co nejlépe. Musí to být hrozné stavy.
HCHO - mladý pán ví nejlépe, co je dobré! Tetička zřejmě bude v kuchyni hodně šikovná.
Josefíno Anno - vítám tě mezi námi a přeji ti, ať ti to krásně píše. Zkusila jsi to moc dobře, kdo nic nezkusí, nic nezažije. To je pravda pravdoucí.

Jinak tak nějak vcelku jsem se nad drabblátky se starými dopisy rozněžněla - však jich mám ještě dvě bedny schované dole ve sklepě. Jednou na ně zase dojde...

9 HCHO HCHO | 11. ledna 2018 v 21:06 | Reagovat

Prima hromádka drabblíků (téma mi nějak asociovalo Dopisovou scénu z Oněgina, skoro jsem čekala, jestli tu náhodou něco takového nebude, ale vyskytly se jiný krásný věci)
JJ – krásné drabble o jednoduchosti složitosti (nebo složitosti jednoduchosti?)
Faob a Gleti – samota a deprese nás opravdu jen tak neopustí. Moc hezké drabblíky – Faobův s krásně barevnou češtinou, ten od Gleti znepokojivě realistickej. Gleti opatruj se.
Tora a Indy – pěkné drabblíky o rozumění psanému textu :-) , moc se vám povedly.
Martian – myslím, že název fandomu zařazuje drabblík velmi výstižně. Neumím úplně přesně přeložit ten první řádek (resp. to poslední slovo – je to něco s vírou, ale nevim co) a děsně mě to štve :-)
Drabble tif.eret mě tentokrát moc moc potěšilo, jen furt hledám zbytek tý skvěle nakousnutý detektivky, jak to dopadlo???
KattyV – Megan je fakt ze života – taťka udržuje bohatou korespondenci se svejma vnoučatama a vypadá to přesně takhle – dokonalý
Regi – to je fakt ze života historického, u kamarádky byl ještě v devadesátejch letech ve vesnici telefon v hospodě používanej polovinou stálého obyvatelstva…
Keporkak – moc hezky napsáno, co věta, to perla a od srdce
Mordomor – jo, starý lidi jsou starý lidi, třeba se jen bál tý návštěvy…
Arenga - škoda, že tu sušenku neposlal, to by teprve byl originální dopis (resp. jen do doby, než by ho někdo zbaštil)
Josefína Anna – díky za krásnej drabblík – milej dotek současna (ony dopisy nevyhynuly, jen se toulaj po internetu) Napiš zase!

10 HCHO HCHO | 11. ledna 2018 v 21:09 | Reagovat

[5]: Pro JJ: Ikonka je krásná :) Vyrobila mi ji Katty - Děkuju :) (já jsem na tyhle technický vymoženosti levá, to bych fakt neuměla)

11 Arenga Arenga | 11. ledna 2018 v 22:14 | Reagovat

JJ: jako obvykle velice zajímavé a poučené - a i dopisy, které se nedají odeslat, jsou fajn

Faob: máš pravdu, osamění je hrozné; jakkoli jsem někdy ráda sama (jo, škola, školka a babička vezme nejmenšího na procházku – to si pak člověk váží té hodinky ticha), rozhodně bych nechtěla být sama pořád, to je to, čeho se člověk bojí

Tora: tak to mne pobavilo! „Zdobím vám svým sošným tělem chodník“ :-D

Martian: a já si hned říkala, že to byly idy :-) milé, pěkné, vtipné, výstižné – i když chápu, že Caesarovi to tak nepřišlo

tif: hm, to vypadá zajímavě, člověka by celkem zajímaly i souvislosti

Indy: ale jo, Indy, my to víme ;-)

Katty: děti jsou děsně nevděčné, co? ;-) takovou pěknou prázdninovou cestu jim rodiče naplánují a takového nevděku se dočkají ;-)

Regi: tak to je teda smůla! moc se mi líbí to dobové vystižení reálií, ta doba, kdy nejrychlejší spojení byl fakt telegram a lidi neměli doma telefony – moc povedené

Keporkak: taky jsme si s mužem psali dopisy, tedy jen v době, kdy jsme byli zornv amimo internet, minimálně jeden z nás, ale bylo to moc fajn. Prostě dopis je dopis. Když jsem byla na tři neděle ve Francii na tzv. workcampu, psali jsme si denně a když jsem si pak šla jednou do kanceláře, kam chodila pošty vyzvednout dopis sama (obvykle mi nosil náš animateur), tak tam byla jedna paní, která skoro zjihle řekla: Tak to jste vy, komu chodí tolik dopisů? A bylo vidět, že jí to přijde opravdu romanticé. No, bylo ;-)

Mordomor: tak zavrhnout přýtele kvůli chrupce, to je škandál ;-)

Gleti: no, z toho zamrazí. Ale je to moc dobře napsané.

HCHO: máš pěknou ikonku, pokud jsem ji nechvílila už minulý měsíc ;-)
správce je teda hulvát, ještě, že to mladej pán zachránil

Josefína Anna: moc pěkné a těším se, že budeš psát dál 

12 Arenga Arenga | 11. ledna 2018 v 22:15 | Reagovat

[11]: ten divný poslední znak je smajlík, tenhle :-) - ale nějak se zašmodrchal, či co

13 Martian Martian | Web | 1. února 2018 v 9:54 | Reagovat

Díky všem za lednové drabblíky. Dostala jsem se ke čtení až teď, ale o to víc jsem si vás všechny užila! :-)
Pro HCHO - fidelissimoque = a nejvěrnějšímu (que je příklonka nebo jak se tomu odborně nadává) ;-) Olouvám se za to měsíční zpoždění, ale nejdřív byl šílený blázinec v práci a pak mě zákeřně skolila chřipka.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
*************************************************************************************

KattyV a Regi prohlašují:
Na našich stránkách často najdete fanfiction příběhy ze světa Harry Pottera.
Všechna práva na postavy, které jsme si nevymyslely samy, jsou vyhrazena J. K. Rowlingové,
které tímto děkujeme za to, že nám dala svět, ve kterém si můžeme hrát.


14.1.2014