ABYSTE U NÁS NEBLOUDILI A JEDNODUŠE NAŠLI JAKOUKOLI POVÍDKU NEBO ČLÁNEK, JE TU PRO VÁS




A CO NOVÉHO VÁM ŠÍLENÉ ŠUPLE NABÍDNE PRÁVĚ TENTO TÝDEN?

ÚTERÝ: Věda ve sto slovech od JJ
STŘEDA: Hotel u devíti koček od Tory
NEDĚLE: Doteky hrůzy, doteky štěstí (povídka na pokračování) od Katty


Vše je bohatě ilustrováno kolážemi KattyV

*************************************************************************************

Marie Mancini

8. února 2018 v 0:01 | Martian |  MODRÝ KONÍK V ŠÍLENÉM ŠUPLETI

Un pour tous et tous pour un... Jeden za všechny, všichni za jednoho

na téma z DMD 2015: Pssst!





Marie Mancini

Miloval ji. Toužil po doteku jejích rtů, hebkých jako plátky rozvité růže. Toužil naslouchat jejímu smíchu, nesoucímu se červnovým podvečerem.
Jenomže byl král.

Milovala ho jako nikoho. Byl zářivým sluncem jejího života.
Nepocházela však z královského rodu.

Jejich ruce se co chvíli setkávaly v náhodném dotyku a v myšlenkách jim zněly verše Corneillova Cida:

Však v lásky nadvládě ač zoufalá se chvěji,
já neptám se jí přec, za povinností spěji…


"Nikdy se vás nevzdám, Marie."
Něžně položila ukazovák přes jeho ústa.
Najednou ji držel v náručí.
Oba věděli, že naposled.
"Vy jste král," zašeptala zlomeně. "Vy pláčete a já odcházím…"

***

Poznámka: V textu byly použity verše z Corneillova Cida a Racinovy Bereniky. Traduje se, že slova z Bereniky jsou autentickým výrokem, jímž se Marie Manciniová loučila s francouzským králem Ludvíkem XIV. před jeho sňatkem se španělskou princeznou Marií Terezou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Regi Regi | E-mail | Web | 8. února 2018 v 14:16 | Reagovat

Nejen proto jsem ráda, že nežiju v době historické, ani nepocházím z královského rodu...

2 JJ JJ | 8. února 2018 v 15:40 | Reagovat

[1]: Naprosto souhlasím. Tenkrát naprosto nepřicházelo v úvahu, aby abdikoval a šel za svým štěstím.

A co Anna Rakouská? Byl pro ni někdo (alespoň platonicky) před Ludvíkem? Pro ni to muselo být taky těžké...

Rozhodně se těším na pokračování mušketýrských příběhů.

3 Martian Martian | Web | 8. února 2018 v 19:55 | Reagovat

[1]: Pravda… Na druhou stran, tihle dva na sebe vzpomínali až do konce svých životů. Třeba někdy ani to vzpomínání nemusí být úplně špatné, kdoví?

[2]: No, vzhledem k tomu, že Anna Rakouská se vdávala jako čtrnáctiletá a španělský dvůr byl značně upjatý, tak o tom dost pochybuju…

4 Arenga Arenga | 9. února 2018 v 13:06 | Reagovat

[2]: jo, ona se vdávala jsko opravdu hodně mladičká, možná mohla k někomu platonicky vzhlížet, ale řekla bych, že to bylo asi tak všechno

drabble jako obvykle moc pěkné!

5 KattyV KattyV | 9. února 2018 v 13:48 | Reagovat

[3]: Abych pravdu řekla, dávám přednost realitě před sněním, takže podobně jako Regi oceňuji, že nemám tyto problémy. Ale přečíst si o tom, to je jiná, to je hezké.

6 Martian Martian | Web | 10. února 2018 v 14:14 | Reagovat

[4]: Jo, jo, vzhledem k okolnostem to asi bylo dost krotké…

[5]: To jsou ty chvíle, kdy si člověk uvědomí, že má být spokojený s tím, co má. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
*************************************************************************************

KattyV a Regi prohlašují:
Na našich stránkách často najdete fanfiction příběhy ze světa Harry Pottera.
Všechna práva na postavy, které jsme si nevymyslely samy, jsou vyhrazena J. K. Rowlingové,
které tímto děkujeme za to, že nám dala svět, ve kterém si můžeme hrát.


14.1.2014