ABYSTE U NÁS NEBLOUDILI A JEDNODUŠE NAŠLI JAKOUKOLI POVÍDKU NEBO ČLÁNEK, JE TU PRO VÁS




A CO NOVÉHO VÁM ŠÍLENÉ ŠUPLE NABÍDNE PRÁVĚ TENTO TÝDEN?

ÚTERÝ: Poláčkov od Martian
ČTVRTEK: Věda ve sto slovech od JJ
NEDĚLE: Megan a Teddy od Katty

Vše je bohatě ilustrováno kolážemi KattyV

*************************************************************************************

Poslední červencové hodiny

10. července 2018 v 0:01 | Katty, Regi a spousta hostů |  DESET DRABBLENÍ DESÁTÉHO DNE - 4D

Začaly prázdniny a všichni autoři se nejspíš rozjeli po vlastech českých i nečeských. Už jsme se bály, že nám nikdo nic nenapíše. Nakonec se těch posledněhodinových kousků sešlo docela dost. I když se mnozí autoři zjevně drželi tématu i termínově, takže poslali drabble opravdu v poslední hodině.



Tess Arkadijská
Fandom: Originální

Lampář

Každý večer se vydává na svou pravidelnou pochůzku. Každý večer rozsévá světlušky ve spletitých bludištích lidských duší. To aby každý viděl v těch temných hlubinách na svou cestu. To aby se děťátka potmě nebála usnout.
Každé ráno sbírá mrtvé broučky do hlubokých kapes. To aby v koutech nezůstal nepořádek. To aby do večera opět probudil k životu světlušky ve svých horkých dlaních. To aby se večer mohl znovu a znovu vydávat do temnoty.
Až nastane Ten okamžik, až bude tma tak neprostupná, že ji neprozáří ani tisíc světlušek, až odbije poslední hodina a lampa zhasne, zbylí broučci posvítí novému člověku.





tif.eret
Fandom: originální

Slib

Slíbil, že se za pár dní vrátí, jen co dokončí nějakou záležitost. Určitě to už nebude trvat dlouho. Pak budeme pořád spolu. Přece ví, že ho miluju.
***
Dosáhl jsem svého, pomstil jsem se. Ona ovšem o ničem neví. Řekla, že mě miluje, ale já...
Nechci, aby s tím měla něco společného, nemůžu ji stáhnout do bahna, ve kterém žiju. Rozhodl jsem se. Půjdu někam daleko a už se nikdy neuvidíme. Ochráním ji sám před sebou.
Proč jen cítím takovou bolest u srdce?
***
"Bodná rána blízko srdce. Musel cítit velkou bolest, než vykrvácel. Podrobnosti budeme vědět až po pitvě."





Faob
Fandom: Bible

Příliš nedoceněného klidu

Nahý, nevinný, neviděl vpřed.
Nakousnuté jablko, jazyk lámající kosti, křivuli klevety, zotročující - ach, kams zmizel, dechu?, kde jsi, rozume? - křivky, třepotání řas, pro které rozvrátí světy i vlastní zázemí, pot, chtíč, hřích a smrt. Kdyby, neváhal by.
Patu drtící hadí hlavu, prsy kojící první slova, osvobozující - ach, špatně se hledá sebestřed, kdyžs jen půlkou úplnosti! - křivky, uznalý okamrk, pro nějž vyrve chléb zemi, postaví dům a dobude vesmír, lůno, z kterého vzejde stopa za i Cesta vzhůru, překonání smrti i Nesmrtelnost. Kdyby, neváhal by.
Ale nepřemýšlel o tom, prostě se cítil tak nějak osamocený.
A možná se i maličko nudil.





KattyV
Fandom: Noční cirkus

Tři poslední hodiny

Když jsem znovu prolistovala Noční cirkus, usoudila jsem, že předat vám tak složitý příběh v pouhých deseti drabblících, je nemožné. Proto jsem napsala rovnou tři najednou. V prvním se podíváme, jak si muž v šedém vybral svého žáka - Marca, ve druhém si přečteme o ukončení Marcova studia. Ten třetí je trochu zvláštní. Je psán v du-formě, právě tak, jako některé části knihy. Můžete sepokusit vžít do pocitů návštěvníka nočního cirkusu, těsně před jeho otevřením.

Muž v šedém, který si říká Alexandro, zkoumavě pohlédne na chlapce před sebou. Několik jiných už zavrhl, tento vypadá nadějně. Nevrtí se jako ti před ním, jen pozorně sleduje okolí šedozelenýma očima.
"Kolik je ti let?"
"Devět."
"Vypadáš mladší."
Chlapec se zamračí. Alexandro naopak pousměje.
"Předpokládám, že umíš číst."
"Čtu rád," odpoví Marco. "Jenomže tady jsem už všechno přečetl."
"Když odejdeš se mnou, budeš mít k dispozici takřka nekonečné množství knih."
"Mám na vybranou?"
"Chceš zůstat?"
Chlapec se zamyslí a pak zavrtí hlavou. Během chvilky si sbalí svůj skrovný majetek a odejde bez ohlédnutí.
Dveře sirotčince se za ním zabouchnou.

***

"Tvá výuka skončila," oznámí mu Alexandro.
Marco udiveně pozvedne obočí. Nemá pocit, že už umí dost.
"Teď mě tedy čeká ono střetnutí s tajemným soupeřem?"
"Ještě ne. Zatím se staneš asistentem jistého muže. Nesmírně bohatého muže, který si potrpí na kuriozity. Má v úmyslu založit cirkus. Velice zvláštní cirkus."
"Váš nápad?"
"Možná. Pro váš budoucí souboj potřebujeme jeviště. Zatím máš jediný úkol. Stát se pro pana Chandlera nepostradatelným."
"A můj soupeř?"
"Až přijde správný čas, stane se součástí cirkusu. Ty zůstaneš v pozadí."
Marek přemýšlí, jakou výhodu mu může přinést jeho anonymita. Ještě netuší, jak moc mu časem bude vadit.

***

Cirkus přijede bez varování. Kde ještě včera nic nebylo, tyčí se dnes les černobíle pruhovaných stanů obehnaných vysokým kovaným plotem. Zařadíš se do fronty a čekáš na otevření. Slunce se pomalu noří za obzor a obloha hoří červánky. Aby sis zkrátil čas, jen pomalu se loudající k noci, pozoruješ pozoruhodné černobílé hodiny nad branou. Jejich bílý ciferník pomalu tmavne, až se na jeho černi rozzáří hvězdy. Stříbrný drak omotává náhle otevřený hodinový strojek a maličká princezna čeká na svého prince. Do šálku nalévá kouřící čaj.
Stmívá se.
Najednou tě oslní jasné světlo a brána se s klapnutím otevře. Čekání skončilo.





Arenga
Fandom: Čajový cyklus

Noční hlídka


Poznámka: Prázdniny 1976. Zasazení do kontextu - pokud jste sledovali Čajový cyklus během letošního DMD, tak Marie Rončková je vnučka nejmladší ze sester Krásových, Haničky. Zároveň se jedná o matku hlavní hrdinky povídky Cizinec (Mlok 2017), Marie sama v povídce také vystupuje.

Marii drkotaly zuby.
Jenže ne zimou...
"Snad se nebojíš, Rončková?" řekla jí při rozdělování hlídek pohrdlivě Ivana Brázdová, prominentni dceruška kádrováka, který mohl za to, že Mariin tatínek inženýr dělal teď ve fabrice obyčejného technického kreslíře. "Snad nevěříš na duchy! Navíc hlídáš od jedenácti do dvanácti, žádnou hodinu duchůůů, huuuu."
To posměšné zahoukání si mohla odpustit, koza! Netušila, že JE čeho se bát. Zvlášť v poslední hodině dne.
V křoví cosi zašustilo.
Bleskurychle se otočila. Prudce mrskla kámen pro všechny případy nachystaný v ruce.
Následné zaúpění bylo bezpochyby lidské.
Z křoví se vzápětí vysoukala nasupená Brázdová. "To si odskáčeš, Mařeno!!!"

Závěrečná poznámka: Jestli vám to připadá jako prostředek, tak to bude tím, že to pravděpodobně asi bude prostředek… ale já za to nemůžu, vážně! To samo! Snažila jsem se, aby to bylo víc uzavřenější, ale ono to vzdorovalo. Ono se to tak nějak vynořilo a začalo se to nabalovat… a třeba to jednou napíšu, bude-li to dostatečně urputné.





HCHO
Fandom: ze života

Na prázdniny

"Tak, mám zabaleno a hodinu do odjezdu. Skvělý. To stihnu v klidu eště svačinku." mažu si krajíc. "Jedny rezervní boty, prádlo, věci na spaní a mam dost těch triček? Bude vedro." převaluju v hlavě, co mám zabaleno, a u toho ukusuju krajíc. "No, snad to bude dobrý," medituju.
"Ještě by se mi tam mohla vejít jedna knížka. Co bych si tak vybrala? Jednu detektivku už s sebou mám, tak by to chtělo něco veselého." obcházím knihovnu.
"Ježkovy voči, to je hodin!"
Uřícená přílítnu na nádraží. "Stihla jsem to. A mám prima knížku!" už už se začínám radovat, "Ale hřeben nemám!"

Poznámka. Problém vybírání knížky na prázdniny mi částečně vyřešila čtečka, ale zapomínání běžných drobností se tím nezlepšilo :)





Tora
Fandom: Hotel u devíti koček

Dobrá práce


"Já tomu vůbec nerozumím," řekne zdrceně náhradní obsluha. "Co do nich vjelo?"
Domácí stojí na prahu, kufry v rukou, vyděšeně hledí.
Záclona visí na posledním háčku, nový vzor je velmi vzdušný. Kam se podívají, létají chuchvalce černých i světlých chlupů. Předsíň je vkusně vyzdobená rozkousanými granulemi, vyzvracenými doprostřed. Kuchyňský stůl je prázdný, vše je rozmetáno po zemi. Co není rozbito, je vylito a rozšlapáno.
"Celé dopoledne jsem uklízela! Zůstali sami jen jednu jedinou hodinu, než jsem vás dovezla z letiště!"
Rozárka se hrdě protáhne. Taky dalo práce, přivítat domácí, jak si zaslouží. Příště už se na dva týdny odjet neodváží!





Indy (s pomocí Regi)
Fandom: Moudra i pindy psí slečny Indy

Ze všech nejdelší

Já vím, co je to hodina. Za tu dobu obejdeme s Regi velikou louku nad naším domem celou dokolečka. Tahle hodina je bezva, a uteče jako nic.
Pak jsou hodiny, které neutíkají tak moc rychle. To když moji lidi odejdou z domu a já na ně musím čekat. Jenže ty všechny prospím, takže je to vlastně jedno.
Znám ale jednu hodinu, co se táhne úplně hrozně. Marně šťouchám do Honzy čumáčkem, marně dávám Regi pac. Tahle poslední fakt nezrychlí. Trvá straaašně dlouho, než se dočkám.
Čeho že? To je jasné. Šesté hodiny, kdy se v mojí misce konečně objeví večeře.





Pavel
Fandom: Ze života

Poslední hodinka

"Máte poslední hodinu," a bouchla za sebou dveřmi.
Malý prostor se pozvolna začal plnit horkou vodou. Oni mne snad chtějí nejen utopit, ale i uvařit. Před očima se mi začal promítat poslední měsíc. Nejprve jsem tomu jejich systému vůbec nerozuměl, ale záhy jsem ho pochopil a pak i využíval. Tohle měl být můj majstrštyk. Už jen dvacet minut. Před očima mi promenovali všichni, kteří postupně mizeli. Poslední minuta. Voda mi sahala po krk a byl jsem rudý jak spařený prase. Tři, dva, jedna, sbohem sladký živote. Zazvonil budík. Lázeňská mi pomohla vylézt z vany.
"Tak za rok znova, pane Novák."





Martian
Fandom: Harry Potter

Čas hrdinů

Ginny Potter-Weasleyová usedla ke stolu, aby pořídila seznam věcí na dnešní nákup.
"Jsi mrtvá!" zaječel v tu chvíli její prvorozený odkudsi z patra. "Tohle je tvá poslední hodina, příšero!"
Odpovědí mu bylo Alovo přidušené zachraptění, podtržené zoufalým výkřikem nejmladší Lily.
Ginny se vymrštila, jako blesk vylétla po schodech a odhodlaná bránit své potomky před vším nebezpečím světa rozrazila dveře.
"Ahoj mamko." Tři páry očí na ni hleděly s výrazem absolutní nevinnosti.
"Co tady vyvádíte?!"
"Hrajeme si. Na tebe a taťku v tajemné komnatě. Já jsem bazilišek," ozřejmil Al, pečlivě omotaný její hedvábnou šálou s batikovým vzorem. "Že vypadám fakticky děsivě?"





Keporkak
Fandom: Ze života (kdysi) mladé farmářky

Poslední (dvou) hodina

Mladá farmářka absolvovala autoškolu na traktor. Většinu času věnoval instruktor couvání s vlekem. Tato disciplína rozhodně nepatří mezi farmářčiny nejoblíbenější, dokonce by se dala označit za totální propadák.
Jednotlivé jízdy probíhaly v přestávkách mezi kojením. Nakrmit, přebalit, autem do autoškoly, hup do traktoru, potrénovat a rychlý návrat k miminku.
Poslední jízdu si instruktor opravdu vychutnal. Hodně couvání, málo úspěchů. Farmářka začala cítit nepříjemný tlak v poprsí, čím déle couvala, tím to bylo horší. Konečně poslední hodina skončila, farmářka mrkla na hodiny. Dvě a půl hodiny!!! Rychle do auta a honem domů. Miminko doma pláče hlady a farmářka může ždímat tričko.





Chrudoš Brkoslav Štýřický
Šoustek-Šuk-Tydlitát

Před zavíračkou

"Tak nám zbývá poslední hodinka," konstatuje Jimram.
"To snad ne!" reaguje Tadeáš.
"Myslel jsem, než dnes Méďa zavře," upřesňuje Jimram.
"Nechtěl bych dopadnout jako ten, co o něm mluvili ve zprávách. Ten, co se utopil ve dvaceticentimetrovém potoce, zřejmě jda z hospody," prohlásí Lev.
"Náhodou, lepší než umírat jako dementní, nemohoucí ležák, zaměstnávaje své okolí péčí o sebe," mudruje Tadeáš.
"Toho bych se taky dožít nechtěl, nicméně na onen druhý břeh pospíchat nebudu," praví Lev.
"Já také ne," odvětí Jimram, "pročež pro dnešek více nepiji a platím."
Kamarádi se přidávají. A Méďa se jen kysele zatváří. Počítal s vyšší tržbou.





Víla Julie
Fandom: Ze života

Poslední nádech

Ležela jsem na zádech uložená na bílou postel. Venku lilo tak jako právě v tu chvíli z mého čela. Strašlivé bolesti mi svíraly útroby. Nemohla jsem popadnout dech.
Tak takové to je? Když mi o tom babička vyprávěla, mluvila jako o oblíbené pohádce. Den, kdy tě naplní klid, říkávala. Možná se dostaví, až bude po všem.
Nevěřím!
Dech se mi významně prohluboval, kůže se napínala. Alespoň, že mi v tu chvíli tiskl ruku. Jsem tady s tebou. Jeho oči se navždy loučily s mým dívčím já.
Přemohla jsem se k poslednímu hlubokému nádechu a přivedla k životu svou prvorozenou dceru.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Martian Martian | Web | 10. července 2018 v 8:53 | Reagovat

Milé spoluautorky a spoluautoři, díky za všechny vaše příspěvky. Nezřídka pobavily a v mnoha případech i přiměly k hlubšímu zamyšlení. Díky a přeji krásné prázdniny vám všem. :-)

2 Tora Tora | 10. července 2018 v 9:22 | Reagovat

Mně osobně dalo toto téma docela zabrat, nevěděla jsem pořádně, jak ho uchopit, stále se mi dral na mysl Tobiášek, ale jeho poslední hodinu jsem opravdu popisovat nechtěla.
Takže jsem nakonec napsala něco, co se sice stalo, ale samozřejmě to nebylo až tak dramatické, jako je v popisu.
Početla jsem si, všechna drabble byla prima. Díky.

3 Faob Faob | 10. července 2018 v 13:48 | Reagovat

Tož:
Tess Arkadijská: Malebně magické i tajemné, světlušky hází k Broučkům, ale skvělý odkaz na „Xtá hodina odbila a lampa ještě svítila“ zase k hororové lidové tvořivosti… Pěkný kousek!
tif.eret: Kolem a kolem by se skorem každé stoslůvko naší drahé hororářky vešlo do zmíněného tématu, tentokrát je ale myslím ve hře dvojí možný výklad: jak ten nabíledni, sebevražedný, tak i – což by podporovala otázka v závěru druhé části – „vražedný“, neboli že nešťastný hrdina byl při své pomstě nožem bodnut…
KattyV: V trojdrabbli velmi lákavě přiblížen svět neznámého fandomu, ale nad něj hlavně onen zvláštní paradox „poslední hodiny“: fatalita (a konečnost) tohoto spojení je mile rozbíjena tím, že každá naše hodina je k něčemu poslední, před něčím poslední…
Arenga: Lákavý, velmi lákavý skok do let, které sice už pro mnohé vzdálenou, dinosauří minulostí, ale mezi námi tací, kteří ještě pamatují… Pokračovat!
HCHO: A je to tak správně: zapomenout knihu je vzhledem k našemu omezenému času na světě trestuhodné, zapomenout hřeben přináší jen čiře vezdejší a časově omezené starosti… (Byť přiznávám, že se jako holá hlava neumím do zděšení hrdinky úplně vžít… 😊)
Tora: A já jim tentokrát fandil: to se dělá, na tak dlouho odjíždět?! Skvěle podáno!
Pavel: Normálně jsem byl napálen, výborná pointa!
Martian: Velmi ze života, připomnělo krásnou povídku Sakiho Hračky míru.
Chrudoš Brkoslav Štýřický: Tržba musela být vskutku malá, poslední hodinu před zavíračkou se obyčejně vedou – řekl bych – krapet unavenější, roztahanější, nesouvislejší hovory 😊!
Víla Julie: A to je krásné drabble s pointou, o to skvělejší, že v textu samém žádné zavádějící, falešné stopy, ale prostě jen práce s očekáváním nás, cynických, vraždících čtenářů…

4 Regi Regi | E-mail | Web | 10. července 2018 v 17:46 | Reagovat

Tess – krásně a poeticky vyjádřený zákonitý koloběh života.

tif.eret – tohle ovšem ochrana naprosto dokonalá.

Faob – ach, to jablko, to pokušení… ale o nesmrtelnost jsme naštěstí tak úplně nepřišli.

Katty – knížku díky tobě znám, a moc se mi líbí vykreslení tří posledních hodin před třemi důležitými okamžiky.

Arenga – doufám, že se Maruška trefila přesně a Brázdová bude hoodně dlouho chodit s pořádnou modřinou.

HCHO – Tohle znám! Jezdím z domova často. Většinou pracovně. A přestože se snažím, něco zapomenu pokaždé.

Tora – tomu se tedy říká dokonalý uvítací výbor!

Pavel – dokonale vykreslený lázeňský pobyt a bezva pointa.

Martian – bezvadné drabble. Čtvrtý řádek odspodu je dokonalý.

Keporkak – farmářka je tak bezva čtení, že by se mi to líbilo jako knížka.

Chrudoš Brkoslav Štýřický – jak je vidět, některá témata by měl dobrý hospodský ve svém podniku zakázat.

Víla Julie – tohle je báječné, jak téma, které vyvolává u jiných myšlenku na věci poslední, tebe inspirovalo ke krásnému zrození.

5 tif.eret tif.eret | 11. července 2018 v 7:47 | Reagovat

[3]: Tak o sebevraždu opravdu nešlo, správný je výklad "vražedný". Dvojí vyznění má snad jen bolest u srdce - jednak opravdová z bodnutí, jednak psychická z odchodu.

6 Keporkak Keporkak | 12. července 2018 v 23:19 | Reagovat

Lidičky, jste všichni úžasní! V komentování jsem lajdák, uvědomuji si to, sypu popel na hlavu a oblékám žíněné roucho. Každopádně vaše výtvory mě velmi baví! Jsem založením spíše romantická a optimistická duše, tak mi jsou bližší pozitivnější drabble, ale poctivě přemýšlím i o temnějších kouscích. Díky všem, těším se na každý první a desátý den v měsíci. Jen ty osmé mě děsí. :-D

7 HCHO HCHO | 15. července 2018 v 21:44 | Reagovat

Hlásím návrat z bezinternetí. Asi stárnu – tentokrát to nebyl hřeben, ale kus žvance – to se mi dřív nestávalo :-)
Tess: Světlušky už jsem hodně let neviděla, tak se mi po nich nějak zastesklo. Drablík moc krásnej – smutnej, nadějnej, tajemnej…
Tif.eret: to je zase pořádnej krvák :-)
Faob: a řekla bych, že to máme furt – neumíme si vážit klidných časů. Mnoho náznakové mnohovýznamové drabble.
Katty: Noční cirkus mne zaujal už v ukázkách v záhlaví některých kapitol Amber (magické popisy), ale neznám. Z dějové linky v drabblích mne dost jímá hrůza (což nic nemění na tom, že tu magičnost se ti tam povedlo otisknout skvěle).
Arenga: moc hezky rozepsáno, chudák Marie, trefit dcerušku kádrováka nebude mít dobrej konec…
Tora: za hodinku se nechá stihnout věcí :-) (čte se to hezky, ale asi to musel bejt mazec...)
Indy: jo, není hodinka jako hodinka
Pavel: hezký :-) napínavý :-)
Keporkak: moc hezký psaní, není hodinka jako hodinka, zvlášť když to není hodinka.
Chrudoš: Méďa si musí pořídit do nabídky i něco dobrého nealkoholického (třeba tlačenku :-) )
Víla Julie: Mistrné psaní, jak se z holky stane máma

8 Arenga Arenga | 6. srpna 2018 v 23:40 | Reagovat

Moc se omlouvám všem, že komentuju až teď, technické problémy s naším počítačem a dovolená za to mohou snadno z části. Příští měsíc se pokusim polepšit ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
*************************************************************************************

KattyV a Regi prohlašují:
Na našich stránkách často najdete fanfiction příběhy ze světa Harry Pottera.
Všechna práva na postavy, které jsme si nevymyslely samy, jsou vyhrazena J. K. Rowlingové,
které tímto děkujeme za to, že nám dala svět, ve kterém si můžeme hrát.


14.1.2014