ABYSTE U NÁS NEBLOUDILI A JEDNODUŠE NAŠLI JAKOUKOLI POVÍDKU NEBO ČLÁNEK, JE TU PRO VÁS




A CO NOVÉHO VÁM ŠÍLENÉ ŠUPLE NABÍDNE PRÁVĚ TENTO TÝDEN?

ÚTERÝ: Poláčkov od Martian
ČTVRTEK: Věda ve sto slovech od JJ
NEDĚLE: Megan a Teddy od Katty

Vše je bohatě ilustrováno kolážemi KattyV

*************************************************************************************

Špatně vyčíslený říjen

10. října 2018 v 0:01 | Katty, Regi a spousta hostů |  DESET DRABBLENÍ DESÁTÉHO DNE - 4D


Máme tady říjen plný špatných čísel a to nejen telefonních. Drabblíky se urodily nejrůznější: smutné děsivé, nostalgické i humorné.




Tora
Fandom: Hotel u devíti koček

Nemilosrdná čísla

Otvírám zprávu, žaludek sevřený. Z řádků, které čtu, mě mrazí. Pokročilé selhání ledvin, hodnoty několikanásobně překračují maximum.
Ohlédnu se za sebe, zrzavá hromádka chlupů se krčí na sedačce, bez hnutí, bez zájmu.
Volám na veterinu. Soucitný hlas mi vysvětluje, že s takto vysokými hodnotami nemá Tobiáš naději přežít. Je to otázka dnů, spíše hodin, s velmi nepěknými vyhlídkami.
Pohladím vyhublé tělíčko, z očí zvířete čiší bolest.
Ještě naposled obejde svá zamilovaná místa na zahradě, pak se přikrčí na lavičce. Poprvé neprotestuje, že ho zavíráme do přepravky.
Když naposledy v mém náručí usíná, vrní.

Ne všechny dny v Hotelu jsou veselé.

Závěrečná poznámka: Že kočky zestárnou a odejdou, víme od okamžiku, kdy si domů přineseme malé hravé veselé kotě. Ač s tím počítáme a připravujeme se na to, vždycky nás ta bolest zasáhne nepřipravené. Jsou okamžiky, na které se prostě připravit nejde.

Pozdravuj za duhou, Tobiášku.





HCHO
Fandom: nemocnice

Dva telefonní omyly

Mravencová.
Dobrý den, dali mi tohle číslo, že mi k vám prej přeložili manžela.
K nám? Nechtěla jste náhodou volat na infekci?
No, jo…
Tak to se vám tam uprostřed čísla připletla jedna dvojka navíc.
Aha, tak promiňte.
Nic se nestalo, nashledanou.
Mrave..
Čáu! Prej u vás máme dvě večeře. Tak nám to fofrem pošlete!
To asi nepůjde.
Cooo? Dyť k nám přeložili dva vaše pacienty, tak musíte mít ty večeře!
No, u nás pacienti nikdy večeře nedostávaj. A nikam je od nás nepřekládáme.
Cože? Kam jsem se to dovolala?
Na patologii.
No to je gól!
To jo. Tak nashledanou.





Arenga
Fandom: Čajový cyklus

Dům u lesa

Úvodní poznámka: Stále rok 1974, stále Marie Rončková na pionýrském táboře, navazuje na drabble z minulého měsíce, kdy si trojice dívek zkrátí cestu během orientační hry na táboře a dorazí k opuštěnému stavení.

Marie cítila, jak jí po zádech přebíhá mráz, jak se jí zježily droboučké chloupky vzadu na krku. "Pojďme pryč! Raději se vrátíme. Budeme pokračovat podle azimutu. Pojďme pryč!!!"
Ivana Brázdová pohrdlivě odfrkla. "Kdo by byl řek, že jsi taková zpovykaná hysterka, Rončková."
Nebude na tyhle urážky reagovat. Nebude!
Táňa si zvědavě prohlížela dům. "Asi je už dlouho vopuštěnej. Hele, tady je ještě tabulka s číslem popisným."
"No jasně," zaculila se Brázdová. "Třináct. Už víme, čeho se Rončková tak bojí. Bubububu špatné číslo!"
"Drž hubu!" neudržela se Marie. "Vůbec nic nechápeš!"
"Holky, nechte toho!" zasáhla Táňa. "Fuj, začíná ještě víc pršet!"

Závěrečná poznámka: pokračování zase příště, bude-li následující téma milosrdné…
Ale co myslíte, půjdou dovnitř nebo ne?





KattyV
Fandom: Noční cirkus

Labyrint

Celia stále nezná svého soupeře, ale začne si s ním hrát - společně staví Labyrint. Ona vytvoří místnost, kde poletují měkké vločky, on tu se spalujícím žárem pouště. On vymyslí prostor, který voní mořem a zní pokřikem pirátů, ona odpoví svistem větru na vrcholcích hor.
Marco tvoří modely Labyrintu z papíru a nechává zde prostory pro Celii. Těší se, čím ho překvapí.
Celii průsvitný Prospero laje průsvitným hlasem: "To je úplně špatně. Naprosto zvrhlý konkubinát. Nesmíte spolupracovat!"
"Těžko jde o spolupráci, když netuším, kdo je můj protihráč," opáčí Celia.
Prospero průsvitně zaprská a zmizí.
A Celia s Marcem si hrají dál.

Poznámka: Doufám, že téma je v drabblíku zřejmé. Vystoupení v cirkuse se běžně nazývají čísla. Toto není přímo vystoupení, ale snad mi prominete. Špatné se zdá samozřejmě jen Prosperovi. Všichni ostatní stan s názvem Labyrint milují.





Faob
Fandom: Realita

Nikdy tě nesmažu

Mobily zahubily dochvilnost, výsadu to králů.
Po deseti minutách jsem poslal opozdilci otazník, s uplynuvší akademickou čtvrthodinkou volal.
"Kde jsi?" zhurta.
"Daleko," praví zastřeně, signál na pikaču.
"Ty jsi na mě zapomněl!"
"Ne! Rád tě slyším."
V pozadí nějaký bezeslovný zpěv; je na koncertě?!
"Bezva! Měli jsme se ale i vidět, jestli si vzpomínáš!"
"Nepředbíhej událostem," řekne trochu bohorovným tónem. "Jsem za řekou."
"Na Smícháči? Ty jsi kůň… Tak sebou hoď!"
"Já už nikam nepospíchám, synu."
Co to? Kouknu na volaný kontakt: přehmátl jsem se, místo Tobiášovi volám otci.
"Tati, táto!" křičím do ticha.
Je už deset let po smrti.





Indy (s pomocí Regi)
Fandom: Moudra i pindy psí slečny Indy

Za masíčko cokoli!

Miluju pamlsky. Úplně všechny. Ale nejradši mám sušené masíčko. Právě tohle má teď Regi v ruce. Takže budeme cvičit! Hurá!!! Který povel to bude? Taneček? Kululu? Osmička? Krok? Popros? K noze? Lehni? Sedni? Chytej?
Netrpělivě přešlapuju. Tak co je? Co teda po mně budeš chtít?
Nemůžu se dočkat, tak se do toho pustím sama:
Sednu si, lehnu, překulím se, pak zase sednu a zvednu přední tlapky, spustím se na všechny čtyři, zatočím dokolečka, propletu se Regi mezi nohama…
Moji lidi hýkají smíchy. Prý všechno špatně!
To teda fakt nevím proč. Přece jedno z těch "cirkusových čísel" muselo být dobře, ne?





tif.eret
Fandom: Originální

Láska

Řekls, že to nepůjde. Že tě moje láska dusí, až nemůžeš dýchat. Snažím se tě prý ovládat, zacházím moc daleko.
Kdepak! Miluju tě. Všechno v mém životě je podřízeno tobě, nechápeš? Chci vědět o každé chvíli tvého života. A když máš obsazený telefon, je přece normální pochybovat, s kým asi jsi a co děláš!

Cože jsi řekl? Můj hlas jsi musel poznat, tak jaké špatné číslo? A zavěsit… Tohle ne! Jak tě mám přesvědčit o své lásce?

Vidíš, přece jen jsi můj. Ležíš vedle mě a já tě hladím po tváři. Je bílá a studená jako led.
Už nikdy neodejdeš.





Keporkak
Fandom: Ze života (kdysi) mladé farmářky

Chytrému napověz, hloupého kopni

Na statek přijela skleníková květinka. Rodiči velmi ochraňovaný chlapec z Prahy. Znuděně prochází kolem strojů, ani zvířata ho nezajímají. Jen o nejmladší členku rodiny projevuje očividný zájem. Zastaví se u výběhu a zahledí se před sebe.
"A budeme tu taky dojit?"
"Když budete chtít, tak můžete."
"Tak třeba tohle," ukazuje vehementně na monstrum před sebou.
Slabší povahy se válí ve slámě, silnější jedinci koušou do trubky.
"Toho asi ne, to je Pepíno."
"Proč ne Pepína?"
"Protože nemá vemeno."
"Ale něco mezi nohama má!"
Přihlížející hýkají, prohýbají se a slzí.
"Šáhni mu na to a zabije tě!!!"
"Já to prostě nechápu."

Závěrečná poznámka: Toto téma mi dalo zabrat snad nejvíc. Téma a text mají společného tolik, že musím připojit poznámku :D. Každé narozené tele dostane přidělené číslo, jeho součástí je identifikace hospodářství, pozná se z něj i pohlaví a pro každé zvíře je číslo unikátní. Navíc býčci mají červenou (spíše růžovou) ušní známku a jalovičky žlutou. No, ale většině lidí stačí stočit zrak mezi zadní nohy.





JJ
Fandom: Věda ve sto slovech

Rozbití harmonie sfér

Úvodní poznámka: Po roce 530 př. n. l., Krotón, Itálie

Z posluchárny zněl Mistrův hlas. Naslouchal mu mezi prací, i když měl to privilegium, že mohl Mistrovi pohledět do tváře a rozmlouvat s ním.
"Deset je číslo nejdokonalejší. Je součtem prvních čtyř čísel. Vesmír je prostoupen hudbou - deset těles vydává deset tónů."
Taková krásná teorie.
"Délka strun ovlivňuje výšku tónu. Základem harmonie jsou poměry jedna ku dvěma, tři ku dvěma a pět ku čtyřem."
Pythagoras nahlíží na svět očima plnýma dobrých čísel a jejich poměrů. Ale on...
Hippasos z Metapontu smutně hleděl na pravoúhlý trojúhelník s odvěsnami délky jedna a přeponou, jejíž délka se vzpírala zařazení do systému dobrých čísel.

Závěrečná poznámka: Odmocnina ze dvou byla patrně první číslo, které se nedalo vyjádřit jako poměr celých čísel, tj. nebylo racionální. Jeho objev odstartoval první krizi matematiky, která byla vyřešena až v devatenáctém století našeho letopočtu pomocí axiomatiky množiny reálných čísel (Dedekindovy řezy).
Pokud někoho zajímá, jak pravděpodobně učinil Hippasos svůj objev a jak se s ním zkusili staří Řekové vyrovnat, nechť si otevře odkaz https://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/m/knihy/DejinyM.pdf a vyhledá si v něm "první krize matematiky".





Chrudoš Brkoslav Štýřický
Fandom: Ze života

Čísla někdy osudová

Sedíme se spolužáky na koleji a diskutujeme problematiku balení děvčat.
"A jak ty ses vlastně seznámil se svojí dívkou?" ptám se v této věci úspěšnějšího spolužáka.
"Vyhodil jsem ji ze sedadla v autobuse."
"Co???"
"Jedu z domova do školy, mám koupenu místenku. Na mém čísle sedí ona. Domůžu se rezervovaného sedadla, ona musí pěkně na své, které je vedle. Během cesty se s ní dám do řeči a zjišťujeme, že studujeme na stejné fakultě, ročník od sebe, a bydlíme na stejné koleji."
Je to zajímavá příhoda, avšak shodujeme se, že obecně použitelný recept na seznamování z ní opravdu vyvodit nejde.
Poznámka: U dotyčného z toho byla opravdu dlouhodobá známost dotažená až do manželství.





gleti
Fandom: Harry Potter

Pokrok nezastavíš

"Dobrý den, dovolali jste se do sídla Smrtijedů.
Pokud si přejete seznámit se s politickou platformou Pána Zla, volte jedničku, Luciuse Malfoye.
Pokud si přejete rozebrat význam čisté krve pro kouzelnickou společnost, volte dvojku, Narcissu Malfoyovou.
Pokud si přejete vědět, jak stáčet slávu či uchovat smrt ve flakoncích, volte trojku, Severuse Snapea.
Pokud si přejete znát, jak správně provádět zakázané kletby, volte čtyřku, Bellatrix Lestrangeovou.
Pokud …"
"Promiňte, to je omyl." vyděšený hlas přerušil výčet.
Než však stačil zavěsit, z telefonu zadunělo: "AVADA KEDAVRA!!!"

Zpráva z tisku:
Jsou mobily bezpečné?! Během krátké doby byla nalezena třetí oběť, kterou zabil vybuchlý telefon.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Faob Faob | 10. října 2018 v 10:19 | Reagovat

Tož:
Tora: Čtenář jako na vykoupení čeká nějaký zvrat, který nepřichází. Jenže tak to v životě chodí. Smutné, bolestné, drž se!
HCHO: Velmi ze života! Dobře, že se paní na patologii představuje jen jménem, nikoli institucí, některým volajícím by to mohlo přivodit i infarkt!
Arenga: Dovnitř půjdou, samolitr, už jsi u rozhodování setrvala příliš dlouho, aby si to mohly rozmyslet! Popsáno skvěle, dialog živý, vzájemné „štengrování“ umí psí kusy!
KattyV: A i čtenářům se číslo Labyrintu velmi zamlouvá! Ještěže máš Prospera, jinak by splnění tématu bylo čistě negativní, tedy že „dobré číslo“ předpokládá to „špatné“! Ach, fantazie je krásná věc, jen jestli jí naše děti učíme dostatečně…
Indy: Sušené maso je holt sušené maso, není divu, že se pro něj jeden umí skoro přetrhnout! Velmi plasticky popsáno, chudáka žadonícího psíka přímo vidím…
tif.eret: Skvěle přiblíženo přetěžké téma žiletčí hranice mezi zdravým zájmem o druhého a zničující touhou vědět a ovládat vše, co se ho týká!
Keporkak: Uf, já nebohému, vysmívanému hrdinovi, ve dvou slovech přesně představené skleníkové květince, tak rozumím! Jen se s věkem učím v některých prostředím raději mlčet, protože i „kdo se na nic neptá, nic se nedozví“ může odkrýt velké, převelké mezery v základním vzdělání!
JJ: Skvělý kousek, matematika jako královna všech královen je ve skutečnosti hudba, čirá radost, štěstí a harmonie, dokud jeden nenarazí na to, že má i své „punkové“ tóny… Vytrvá-li, zjistí, že i ony jsou vlastně zázračné, protože pak nikdo nemůže hloupě tvrdit, že je vlastně odtržená od života. Moc líbí.
Chrudoš: A dobře doplněna mozaika uchopení tématu o jeden střípek ze života: ty nejneuvěřitelnější a nejnepravděpodobnější příběhy umí psát jen on, život!
gleti: Dle mého černý humor, jak má být: hodně ze života, hodně z fandomu, jeden se směje, až mu zatrne, čemu to vlastně… Tanci na vlastním hrobě.

2 JJ JJ | 10. října 2018 v 20:11 | Reagovat

Tora: Toro, chudák Tobiášek už to má za sebou, dobře jsi rozhodla, je zbytečné zvířátko trápit. Přesně jak píšeš, víme to od kotěte, ale stejně je to těžké.
HCHO: Tak to je opravdu černý humor. Taky jsem chvilku přemýšlela, na jakém oddělení se večeře nevydávají a pacienti nepropouštějí...
Arenga: Taky myslím, že tam vlezou. Spíš by mne zajímalo, co je čeká uvnitř.
KattyV: To je takové pěkné drabblátko, do toho stanu bych se chtěla podívat.
Faobe: Krásné a dojemné. Podobné téma kdysi zpracoval Bradbury, povídka Přání. Stejně skvěle jako ty.
Indy: Indy, jak já tě chápu. Co vyjde z rukou tvé paničky, chutná skvěle. Co já bych neudělala pro změnu pro její perník...
tif.eret: Láska je krásná věc, ale ze sobectví až mrazí, i když má tak ušlechtilou záminku.
Keporkak: Tak to jsem se vážně pobavila. Pepíno... Pepína rozhodně nedojit!
JJ: Faobe, díky za krásné shrnutí. Máš pravdu, tak krásná harmonie a tak drsné rozladění. Dvě tisíciletí se z toho matematika vzpamatovávala.
Chrudoš: Kdybys chtěl, tak tohle nevymyslíš. Opravdu půvabná historka.
gleti: Tak na začátku jsem se válela smíchy. Jak já se nerada bavím s telefonními automaty, tohle byla dokonalá parodie... ale ten konec je opravdu černý.

3 KattyV KattyV | 10. října 2018 v 20:55 | Reagovat

Toro, některá rozhodnutí jsou zatraceně těžká, já vím. Ale musí být.

HCHO, to zní opravdu jako ze života, který píše hlouposti. Pobavilo mě to.

Arengo, čtenář sadista (já) se už těší, co strašného tam holky najdou. Pokud tam bude laskavá babička, která napojí děvčata horkým kakaem a nakrmí bábovkou, budu vyloženě zklamaná. Ledaže by bábovka byla okořeněná něčím, co v bábovce rozhodně být nemá.

Faobe, tentokrát tak nějak závidím. Taky bych chtěla takový omyl, abych se mohla zeptat - Ahoj, mami, jak se máš?

Indy, takové snahy a oni si z tebe dělají srandu. To není fér.

Keporkak, a víš, jaký mají problém lidi, co blbě vidí? Něco tam mezi nohama rozeznají, ale detaily se stírají. Pak se dostaneš do maléru, ani nevíš jak. Pravdou je, že ti býci bývají takoví impozantní a k tomu bych se nepřibližovala, ani kdybych to považovala za krávu. :D

JJ, jo, to je malér, když naše krásné teorie narazí na nečekaný šutr.

Chrudoši, to měl tedy štěstí, chlapec, že se dívka nenaštvala. To si nemohl zdvořile sednout na její místo?

gleti, ta představa!!! Od teďka budu vyťukávat volaná čísla velmi obezřetně, abych se náhodou nedovolala, kam jsem nechtěla. :D

4 Regi Regi | E-mail | Web | Čtvrtek v 6:13 | Reagovat

Toro – jo, kotě, štěně… kdo má zvířecího kámoše, každého to jednou čeká. Domácí z hotelu U devíti koček bohužel ne jednou, ale nejméně devětkrát.
HCHO – nechci ani domyslet, jak by to dopadlo, kdyby se paní Mravencová nepředstavila jménem, ale názvem svého pracoviště.
Arengo – teda, co sis to na nás vymyslela? Napínavý seriál v měsíčních intervalech?! Tohle je pořádná zkouška (naší) trpělivosti.
Katty – je úsměvné si představovat průsvitného Prospera, jak průsvitně laje a prská. Asi si budu muset Noční cirkus znovu přečíst.
Faobe – moc krásné drabble. Škoda, že můj táta odešel už dávno, v době, kdy ještě žádné mobily nebyly.
tif.eret – tohle byla vážně láska až za hrob.
Keporkak – nejen na pohled, ale ani podle jména skleníkovému hrdinovi nedošlo, že zvíře není rodu ženského?
JJ – drabble je moc hezké, ale nemůžu se ubránit dojmu, že moje soukromá krize matematiky trvá od mého prvního setkání s ní až dosud.
Chrudoši – možná hrdina dívku vyhazoval s humorem. Z toho už by se pak použitelný recept vyvodit dal.
gleti – parádní černohumorné drabble. Doufám že se mi podobný telefonní omyl nikdy nepřihodí.

5 Keporkak Keporkak | Čtvrtek v 10:44 | Reagovat

[1]: Děkuju za tvojí poznámku. Máš pravdu. Já sama učím děti, aby se raději zeptaly, než machrovaly a nedozvěděly se nic. Snažím se neodsuzovat a neposuzovat ostatní, když jsem nešla "jejich cestou v jejich mokasínách". Teď zpětně mě mrzí, že mé drabble vyznělo posměvačně. Rozumím důvodu, proč z chlapce udělali rodiče skleníkovou květinku i když se způsobem nesouhlasím. Takže ještě jednou děkuji  za reakci, chytla jsem se za nos...

6 tif.eret tif.eret | Čtvrtek v 21:55 | Reagovat

Keporkak: Býčci nemusí mít jen růžovou, mohou mít jakoukoli kromě žluté (ta je vyhrazená jalovičkám). Ale nejčastěji je to ta růžová :-)
U beránků a kozlíků jsem viděla i oranžové, bílé, modré a červené.
Jinak drabble moc povedené. Jsou dokonce i lidé, kteří si myslí, že co má rohy, je samec :-)

7 Tora Tora | Čtvrtek v 22:15 | Reagovat

Díky všem za slova účasti. Hotel dospěl do stádia, kdy bolesti začíná být víc než radosti. Tak to ale chodí, musíme se s tím smířit. Jedno vím jistě, žádné z našich zvířat nebude zbytečně trpět.
K drabblíkům:
HCHO: jo, přehmaty na telefonech, to bývaly radosti. S dnešní technikou už to není až tak, ale občas se zadaří. Dobré drabble.
Arenga: vlezou, vlezou, a kdoví co tam najdou!
Katty: hezky napsané, taková krásná snivá atmosféra. Pěkné číslo to určitě bylo.
Faob: tak tenhle přehmat na telefonu byl určitě srdcervoucí. Raděj si ani nepředstavovat ten šok...
Indy: ty jsí číslo největší sama, víš ty to?
tif: Povedené. Moc. Brr, zamrazilo. Ať chceš nebo nechceš, jsi můj... uf.
Keporkak: jo, ze života. Dovedu si kluka představit, jak frajeří :), ale ty konce.
JJ: jo, Pythagorova věta... to bylo čísel. A kolikrát špatných! Matematika nikdy nebyla moje silná stránka.
Chrudoš: jo, svět je veliký a o náhody tu není nouze..
Gleti: šmarjá, začnu si víc dávat pozor na to, kam volám, to poslední - asi zaklínadlo, že jo - znělo sakra hnusně.

8 JJ JJ | Pátek v 8:53 | Reagovat

[6]: tiff.eret, s těmi rohy, v tomto případě parohy, jsi mi připomněla, jak jeden tatínek žádal synky, aby mu řekli, kolik z těch danků jsou kluci a kolik holky. Odpověď byla: "Ty si myslíš, že ty bez paroží jsou holky, ale to se pleteš, podívej se jim pod břicho!" No, zrovna byl čas zbavit se starých lopat...

[5]: Keporkak: Tak si myslím, že se moc za nos chytat nemusíš. Ono je totiž těžké se nesmát někomu, kdo je taaak natvrdlý. Předpokládám, že když se všichni z podlahy sesbírali, vysvětlili to konečně nějak návštěvě, a jestli měl kluk aspoň trochu smyslu pro humor, zasmál se pak ještě jednou s nimi. Protože schopnost přiznat si, že něco nevím a nedělat z toho tragédii, ale vzít si poučení, je opravdu důležitá.

[7]: Toro, to bych neřekla, že matematika není Tvoje silná čárka, pokud vím, tak tě jedna její partie dokonce i živí, ne? Pozdravuj za mne v hotelu.

9 Tora Tora | Sobota v 16:40 | Reagovat

[7]: Mně živí účetnictví, tam mi stačí sčítat, odčítat, násobit, dělit a hlavně přemýšlet. Ale tak Pythagorova věta by ještě šla, ale její využití v mém životě bylo jaksi pouze pofidérní :). A opravdu matika, fyzika a chemie se se mnou dost minuly. Věř mmi.

10 Chrudoš Brkoslav Štýřický Chrudoš Brkoslav Štýřický | Sobota v 22:18 | Reagovat

Každý to pojal trochu jinak, ale všichni téma zvládli se ctí. Jmenovitě bych vyzdvihl HCHO, to je prostě černý humor a Faoba, jeho drabble je plné mystična.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
*************************************************************************************

KattyV a Regi prohlašují:
Na našich stránkách často najdete fanfiction příběhy ze světa Harry Pottera.
Všechna práva na postavy, které jsme si nevymyslely samy, jsou vyhrazena J. K. Rowlingové,
které tímto děkujeme za to, že nám dala svět, ve kterém si můžeme hrát.


14.1.2014